Internetová poradna i-EKIS / odpověď
3.1.23 / dotaz č. 149803
Dobrý den,
měl bych dotaz, jak zvýšit izolaci podkroví v RD?
Současný stav:
obytné podkroví -skladba: tašky, lepenka, podbití, minerální vlna mezi krokvemi (nekvalitní, nerovnoměrná), v místnostech zakončení zevnitř sádrokartonem.
Vady:
v podkroví zejména ve spodní třetině sádrokartonu nedostatečná izolace, tendence k výskytu plísní
Dotaz:
Lze zateplit dodatečně zevnitř místnosti přímo na stávající sádrokarton? Např. pouze šikmou část, s tím, že strop by se popř. dodatečně zateplil shora z půdy?
Děkuji.
měl bych dotaz, jak zvýšit izolaci podkroví v RD?
Současný stav:
obytné podkroví -skladba: tašky, lepenka, podbití, minerální vlna mezi krokvemi (nekvalitní, nerovnoměrná), v místnostech zakončení zevnitř sádrokartonem.
Vady:
v podkroví zejména ve spodní třetině sádrokartonu nedostatečná izolace, tendence k výskytu plísní
Dotaz:
Lze zateplit dodatečně zevnitř místnosti přímo na stávající sádrokarton? Např. pouze šikmou část, s tím, že strop by se popř. dodatečně zateplil shora z půdy?
Děkuji.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Úvodem je dobré zmínit, že v dané chvíli existuje více technických řešení na dodatečné zateplení střešního pláště a je vhodné je zvážit všechny. Například i s ohledem na to, jak stará je střecha, zda nebude krytina vyžadovat přeložení, zda se neplánuje zateplení domu jako celku, nebo fasád a podobně. Nebo zda připravit střechu na montáž FV instalace, zda nenaplánovat využití nějaké dotace a podobně.
Pokud se investor kloní ke komplexnějšímu řešení, bylo by volbou spíše zateplení provedené shora a to některých z nadkrokevních systémů. Může se jednat například o systém střešních zateplovacích panelů na bázi PIR pěny, možné jsou i systémy s vláknitou izolací nebo systémy na bázi dřevovláknitých izolačních střešních desek. Konstrukci lze řešit difúzně uzavřenou, nebo difúzně otevřenou. Rozhodnutí by mělo vyjít z výše uvedených argumentů a návrh nové skladby udělat ten, kdo rozumí normě na střechy a normě tepelně technické. Bohužel po letech praxe po stavbách mám zkušenost, že běžné pokrývačské firmy fatálně selhávají a abych nekřivdil, chyby dělají i mnozí projektanti. Není v silách technického dozoru pak něco na stavbě zásadně napravit v chybně koncepci. Zabrání snad jen nejhorším budoucím poruchám střešního pláště.
Vy se přikláníte k částečnému řešení ze strany interiéru. I zde existují systémová řešení, která někdo vymyslel, spočítal na kondenzaci a dal nějaké zásady na provedení, při jejichž dodržení lze dosáhnout dobrého výsledku.
V první řadě z Vašeho popisu skladby střechy se nedá poznat, jak vlastně tepelně vlhkostně funguje, jak je odvětraná, zda tam nedochází k nějaké skryté kondenzaci a podobně. Na straně bezpečnosti pak bude doplnění vrstev ze strany interiéru tak, že předpokládáme konstrukci difúzně uzavřenou, respektive spolu s tepelnou izolací přidáme novou a kvalitní parozábranu.
K problematice parozábran a jejich provedení se napsalo hodně. Rozhodující je těsné provedení v celé ploše podhledu, těsně opracování všech spojů a prostupů a návazností na okolní konstrukce. Obvykle se použije fólie s hliníkovou vložkou.
Zajímavým řešením poslední doby je využití interiérových panelů na bázi PIR nebo PUR pěny. Tepelná vodivost 0,022 W/m.K velmi snižuje potřebnou tloušťku izolace, nedochází tedy k tak velkému omezení vnitřního prostoru podkroví. Může stačit 8 až 10 cm na dosažení doporučení zateplení pro šikmou střechu. Izolační desky se přikládají zespodu na krokve, lze tedy i doplnit izolaci mezi krokvemi. Následuje parozábrana a nový sádrokarton na dvojitý rošt, provedený tak, aby se parozábrana minimálně perforovala a v místě vrutů těsnění páskou a butylkaučukovým tmelem (první rošt z latí).
Pokud by někdo navrhoval zateplovat na stávající sádrokarton, varuji. Nicméně setkat se lze s lecjakou lidovou tvořivostí, kterou však nelze v seriózní poradně podporovat. Pokud jde o dodatečné zateplení prostoru vodorovné půdy shora, určitě nic proti, lze doporučit. Na paměti nutno mít difúzní vlastnosti použitých materiálů, vodním parám nesmíme shora uzavřít cestu neprodyšnou úpravou.
Ing. J. Veselý, poradce EKIS,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Úvodem je dobré zmínit, že v dané chvíli existuje více technických řešení na dodatečné zateplení střešního pláště a je vhodné je zvážit všechny. Například i s ohledem na to, jak stará je střecha, zda nebude krytina vyžadovat přeložení, zda se neplánuje zateplení domu jako celku, nebo fasád a podobně. Nebo zda připravit střechu na montáž FV instalace, zda nenaplánovat využití nějaké dotace a podobně.
Pokud se investor kloní ke komplexnějšímu řešení, bylo by volbou spíše zateplení provedené shora a to některých z nadkrokevních systémů. Může se jednat například o systém střešních zateplovacích panelů na bázi PIR pěny, možné jsou i systémy s vláknitou izolací nebo systémy na bázi dřevovláknitých izolačních střešních desek. Konstrukci lze řešit difúzně uzavřenou, nebo difúzně otevřenou. Rozhodnutí by mělo vyjít z výše uvedených argumentů a návrh nové skladby udělat ten, kdo rozumí normě na střechy a normě tepelně technické. Bohužel po letech praxe po stavbách mám zkušenost, že běžné pokrývačské firmy fatálně selhávají a abych nekřivdil, chyby dělají i mnozí projektanti. Není v silách technického dozoru pak něco na stavbě zásadně napravit v chybně koncepci. Zabrání snad jen nejhorším budoucím poruchám střešního pláště.
Vy se přikláníte k částečnému řešení ze strany interiéru. I zde existují systémová řešení, která někdo vymyslel, spočítal na kondenzaci a dal nějaké zásady na provedení, při jejichž dodržení lze dosáhnout dobrého výsledku.
V první řadě z Vašeho popisu skladby střechy se nedá poznat, jak vlastně tepelně vlhkostně funguje, jak je odvětraná, zda tam nedochází k nějaké skryté kondenzaci a podobně. Na straně bezpečnosti pak bude doplnění vrstev ze strany interiéru tak, že předpokládáme konstrukci difúzně uzavřenou, respektive spolu s tepelnou izolací přidáme novou a kvalitní parozábranu.
K problematice parozábran a jejich provedení se napsalo hodně. Rozhodující je těsné provedení v celé ploše podhledu, těsně opracování všech spojů a prostupů a návazností na okolní konstrukce. Obvykle se použije fólie s hliníkovou vložkou.
Zajímavým řešením poslední doby je využití interiérových panelů na bázi PIR nebo PUR pěny. Tepelná vodivost 0,022 W/m.K velmi snižuje potřebnou tloušťku izolace, nedochází tedy k tak velkému omezení vnitřního prostoru podkroví. Může stačit 8 až 10 cm na dosažení doporučení zateplení pro šikmou střechu. Izolační desky se přikládají zespodu na krokve, lze tedy i doplnit izolaci mezi krokvemi. Následuje parozábrana a nový sádrokarton na dvojitý rošt, provedený tak, aby se parozábrana minimálně perforovala a v místě vrutů těsnění páskou a butylkaučukovým tmelem (první rošt z latí).
Pokud by někdo navrhoval zateplovat na stávající sádrokarton, varuji. Nicméně setkat se lze s lecjakou lidovou tvořivostí, kterou však nelze v seriózní poradně podporovat. Pokud jde o dodatečné zateplení prostoru vodorovné půdy shora, určitě nic proti, lze doporučit. Na paměti nutno mít difúzní vlastnosti použitých materiálů, vodním parám nesmíme shora uzavřít cestu neprodyšnou úpravou.
Ing. J. Veselý, poradce EKIS,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.