Internetová poradna i-EKIS / odpověď
24.1.23 / dotaz č. 151766
Dobrý den,
vlastníme byt ve 100 let starém cihlovém domě v Praze. Dům je v památkové zóně, proto není možné vnější zateplení. Chceme dělat kompletní rekonstrukci jen tohoto jednoho bytu. Zvažuji udělat alespoň vnitřní zateplení těch stěn, které jsou obvodovými zdmi domu a zateplení stropů a podlah. Co z toho byste doporučili / nedoporučili. Jaký typ tepelné izolace je nejlepší zvolit? Kolik cm? Má vnitřní zateplení nějaká rizika? Děkuji za odpověď.
vlastníme byt ve 100 let starém cihlovém domě v Praze. Dům je v památkové zóně, proto není možné vnější zateplení. Chceme dělat kompletní rekonstrukci jen tohoto jednoho bytu. Zvažuji udělat alespoň vnitřní zateplení těch stěn, které jsou obvodovými zdmi domu a zateplení stropů a podlah. Co z toho byste doporučili / nedoporučili. Jaký typ tepelné izolace je nejlepší zvolit? Kolik cm? Má vnitřní zateplení nějaká rizika? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
vnitřní zateplení konstrukcí určitá rizika přináší, je potřeba na to brát zřetel.
Hlavní nevýhoda vnitřního zateplení (obvodových stěn), kromě zmenšení místností, tepelných mostů příčkami, apod., je v riziku kondenzace vodní páry v konstrukci, vzniku plísní za zateplením, prochlazení obvodové konstrukce.
Vodní pára konstrukcemi přirozeně prochází směrem zevnitř ven. Pokud narazí na studenou oblast (s nižší či blízkou teplotě rosného bodu), zkondenzuje. Konstrukci tedy zvlhčuje, a vytváří prostředí pro růst plísní či degradaci konstrukce.
Tomu je potřeba zabránit. Proto se buď vnitřní zateplení navrhuje s parozábranou, která vstupu vodní páry do konstrukce zamezí, případně se zatepluje materiálem, který umí s vlhkostí pracovat, tj. má vysokou kapilární vodivost.
Pokud je to možné, přednost má určitě vnější zateplení. Pokud u podlahy či stropu je možné zateplení provést z vnější, resp. ze studené strany konstrukce, určitě to má přednost.
Konkrétní tloušťku izolace stejně jako vhodný materiál je potřeba stanovit individuálně, podle typu konstrukce a místních možností.
Obecně lze doporučit, aby zateplované konstrukce plnily alespoň doporučené součinitele prostupu tepla dle ČN 730540-2.
Toto lze doporučit hlavně pro "běžné" zateplení. U vnitřního zateplení je to opět potřeba řešit individuálně.
vnitřní zateplení konstrukcí určitá rizika přináší, je potřeba na to brát zřetel.
Hlavní nevýhoda vnitřního zateplení (obvodových stěn), kromě zmenšení místností, tepelných mostů příčkami, apod., je v riziku kondenzace vodní páry v konstrukci, vzniku plísní za zateplením, prochlazení obvodové konstrukce.
Vodní pára konstrukcemi přirozeně prochází směrem zevnitř ven. Pokud narazí na studenou oblast (s nižší či blízkou teplotě rosného bodu), zkondenzuje. Konstrukci tedy zvlhčuje, a vytváří prostředí pro růst plísní či degradaci konstrukce.
Tomu je potřeba zabránit. Proto se buď vnitřní zateplení navrhuje s parozábranou, která vstupu vodní páry do konstrukce zamezí, případně se zatepluje materiálem, který umí s vlhkostí pracovat, tj. má vysokou kapilární vodivost.
Pokud je to možné, přednost má určitě vnější zateplení. Pokud u podlahy či stropu je možné zateplení provést z vnější, resp. ze studené strany konstrukce, určitě to má přednost.
Konkrétní tloušťku izolace stejně jako vhodný materiál je potřeba stanovit individuálně, podle typu konstrukce a místních možností.
Obecně lze doporučit, aby zateplované konstrukce plnily alespoň doporučené součinitele prostupu tepla dle ČN 730540-2.
Toto lze doporučit hlavně pro "běžné" zateplení. U vnitřního zateplení je to opět potřeba řešit individuálně.