Internetová poradna i-EKIS / odpověď
1.2.23 / dotaz č. 151967
Dobrý den,
můžete prosím poradit, zda je u starého RD smysluplné provést nějaká opatření (zateplení, větrání, ...) ať již podporovaná nějakou dotací či nikoliv a jaká? Nejen s ohledem čerpání dotací, ale hlavně na smysluplnost a vyvarování se možných problémů např. s vlhkostí.
Např. výměna špaletových oken - vznikne ale problém s větráním a vlhkostí, či jen výměna skel v původních oknech - je vůbec snížení tepelných ztrát přes sklo, ve srovnání s prouděním (a potřebnou ventilací) relevantní? U klasického zateplení stěn - problém s kamenným soklem. Izolace podlahy/stropu. Aktuální absence parotěsných fólií za palubkovým stropem. Využití větrání s rekuperací atd.
Moc děkuji za odpověď, ale tuším, že obecně odpovědět nelze a budou třeba další informace, projekt a prohlídka stávajícího stavu.
můžete prosím poradit, zda je u starého RD smysluplné provést nějaká opatření (zateplení, větrání, ...) ať již podporovaná nějakou dotací či nikoliv a jaká? Nejen s ohledem čerpání dotací, ale hlavně na smysluplnost a vyvarování se možných problémů např. s vlhkostí.
Např. výměna špaletových oken - vznikne ale problém s větráním a vlhkostí, či jen výměna skel v původních oknech - je vůbec snížení tepelných ztrát přes sklo, ve srovnání s prouděním (a potřebnou ventilací) relevantní? U klasického zateplení stěn - problém s kamenným soklem. Izolace podlahy/stropu. Aktuální absence parotěsných fólií za palubkovým stropem. Využití větrání s rekuperací atd.
Moc děkuji za odpověď, ale tuším, že obecně odpovědět nelze a budou třeba další informace, projekt a prohlídka stávajícího stavu.
Dobrý den,
je to přesně jak píšete, vždy je třeba provést návrh opatření pro konkrétní situaci a podmínky. Odpovím tedy obecně, a to i bez vazby na potenciální dotační tituly.
U původních tradičních staveb jsou (vysoké) energetické ztráty v nějakém poměru rozloženy mezi obě nejvýznamnější složky, a to je prostupem (nedostatečnou tepelně izolační schopností obálky budovy) a větráním (obecně netěsnostmi v obálce, zejména spárami okenních výplní, ale i větráním řízeným / kontrolovaným). Oba tyto způsoby jsou provázeny odvodem vodní páry z interiéru jednak na základě fyzikálních jevů (např. difúzí přes neprůhledné části obálky, exfiltrací přes spáry oken), jednak podle režimu užívání stavby i záměrným (řízeným) větráním. Tím se v interiéru udržuje jistá míra relativní vlhkosti vnitřního vzduchu, obvykle vyhovující jak uživatelům, tak i režimu stavby samotné.
V okamžiku, kdy dojde k zateplení neprůhledných částí obálky, v závislosti na efektivitě zateplení dojde ke snížení podílu tepelných ztrát prostupem (může to být provázeno i snížením intenzity průchodu vodní páry obálkou, tzv. difúzí). Nicméně relativní vlhkost vzduchu v interiéru je stále udržovaná v přijatelných mezích vlivem probíhající výměny vzduchu netěsnostmi ve spárách.
Pokud dojde pouze k výměně okenních výplní v obvodových stěnách (bez zateplení těchto stěn), vznikne riziko, že bez doprovodných opatření relativní vlhkost vnitřního vzduchu se zvýší až do úrovně, která bude znamenat diskomfort pro uživatele, resp. kondenzaci vodní páry na vnitřním povrchu konstrukcí, se všemi negativními průvodními jevy. Jedním z nich je nárůst intenzity difúze obvodovými konstrukcemi, která ovšem pro dostatečný odvod vlhkosti z interiéru nebude dostatečná. V takovém případě je nutné aplikovat vhodný systém řízeného větrání interiéru.
V případě, že dojde současně k výměně oken i zateplení obálky stavby, významně se sníží energetické ztráty oběma cestami, ovšem stejně tak se sníží i intenzita odvodu vodní páry z vnitřního vzduchu, s výše popsanými důsledky. V takovém případě je již řízené větrání nezbytností. Větráním okny se ale potlačí efektivita provedených úprav, protože je sice nízký podíl tepelných ztrát prostupem, ale vyvětrání teplého vnitřního vzduchu (obsahující velký podíl vody) za studený (i když suchý) venkovní vzduch, bude příčinou vysokého podílu tepelných ztrát větráním. To rozhodně není důvod k omezení intenzity řízeného větrání okny, to je nezbytné k udržování vhodné relativní vlhkosti vzduchu. Spíše je to ale důvodem k doplnění provedených opatření o systém nuceného větrání interiéru s rekuperací tepla - tím současně odpovídám na Vaši poslední otázku. Nicméně to jsme u té obecnosti, samozřejmě to závisí na technických parametrech a možnostech stavby, ekonomických možnostech vlastníka stavby apod.
Faktorů ovlivňujících návrh opatření pro snížení energetické náročnosti stavby je mnoho, zdůraznil bych ještě stavebně technický stav budovy, zejména materiálové řešení obvodových konstrukcí a jejich vlhkost. V případě nevyhovujících hodnot vlhkosti (závisí zejména právě na materiálu) je třeba nejprve provést doprovodná opatření pro snížení vlhkosti, a teprve následně zateplení. Významná je i míra škodlivých látek ve vnitřním vzduchu.
Na první otázku ohledně smysluplnosti opatření tedy odpovídám - komplexní přístup k opatřením. Vy evidentně přehled o souvislostech máte, nejde tedy jen o snížení energetických ztrát, ale i o úpravu vlhkosti vnitřního prostředí.
K druhé otázce - výměna skel ve špaletových oknech - je třeba dodat ještě to, zda není třeba špaletová okna zachovat (repasovat), nebo nahradit kopiemi, např. z důvodů požadavků památkové ochrany. Pokud ano, je rozhodujícím parametrem stav oken a finanční náročnost opatření. Nová špaletová okna jsou velmi nákladná, ale lze jistě nalézt důvody, proč je osadit. Pokud není třeba špaletová okna zachovat, jde o posouzení ceny repase původních špaletových oken (přesklení vnějšího křídla za dvojsklo, přetěsnění, příp. repase rámů) vs. nová jednoduchá okna s trojsklem. Z hlediska tepelných ztrát špaletové okno (vnitřní křídlo jednosklo + vnější křídlo dvojsklo) vs. okno s trojsklem se jedná o přibližně rovnocenná řešení, a to pro ztráty prostupem i spárovou propustností.
Odpověď na otázku ohledně kamenného soklu závisí na tom, jaká je vlhkost zdiva soklu, v jakém stavu sokl je, zda je dům podsklepený či nikoliv apod. Pokud se soustředíme pouze na zateplení obvodových stěn, tak zcela jistě souběžně zateplit i sokl alespoň 500 mm pod podlahu přízemí (záleží na typu kamene), ale opět až po prověření výše popsaných vlastností.
V podobném duchu bych odpověděl i na otázku ohledně zateplení podlahy na terénu (nebo nad sklepem) a stropu pod půdou. V případě komplexního přístupu zateplit současně s ostatními prováděnými opatřeními (ovšem skladby souvrství navrhnout pro konkrétní případy). Pokud se rozhodujete, zda nejprve zateplit podlahu, strop nebo obvodové stěny, i tam je třeba posoudit a porovnat parametry těchto konstrukcí, a podle nich stanovit naléhavost (pořadí) jednotlivých kroků.
Absence parotěsné folie nad stropním podhledem nutně nemusí být problém, ovšem pokud je to možné, je vhodné ji do souvrství doplnit. Pokud to učinit nelze, je třeba udržet maximální difúzní otevřenost celého stropního souvrství, ponechat vodní páře volný průchod souvrstvím až do prostoru půdy, a v ní zajistit řádné provětrávání - odvedení vlhkosti do vnějšího prostředí.
Hezký den.
Jan Pašek
je to přesně jak píšete, vždy je třeba provést návrh opatření pro konkrétní situaci a podmínky. Odpovím tedy obecně, a to i bez vazby na potenciální dotační tituly.
U původních tradičních staveb jsou (vysoké) energetické ztráty v nějakém poměru rozloženy mezi obě nejvýznamnější složky, a to je prostupem (nedostatečnou tepelně izolační schopností obálky budovy) a větráním (obecně netěsnostmi v obálce, zejména spárami okenních výplní, ale i větráním řízeným / kontrolovaným). Oba tyto způsoby jsou provázeny odvodem vodní páry z interiéru jednak na základě fyzikálních jevů (např. difúzí přes neprůhledné části obálky, exfiltrací přes spáry oken), jednak podle režimu užívání stavby i záměrným (řízeným) větráním. Tím se v interiéru udržuje jistá míra relativní vlhkosti vnitřního vzduchu, obvykle vyhovující jak uživatelům, tak i režimu stavby samotné.
V okamžiku, kdy dojde k zateplení neprůhledných částí obálky, v závislosti na efektivitě zateplení dojde ke snížení podílu tepelných ztrát prostupem (může to být provázeno i snížením intenzity průchodu vodní páry obálkou, tzv. difúzí). Nicméně relativní vlhkost vzduchu v interiéru je stále udržovaná v přijatelných mezích vlivem probíhající výměny vzduchu netěsnostmi ve spárách.
Pokud dojde pouze k výměně okenních výplní v obvodových stěnách (bez zateplení těchto stěn), vznikne riziko, že bez doprovodných opatření relativní vlhkost vnitřního vzduchu se zvýší až do úrovně, která bude znamenat diskomfort pro uživatele, resp. kondenzaci vodní páry na vnitřním povrchu konstrukcí, se všemi negativními průvodními jevy. Jedním z nich je nárůst intenzity difúze obvodovými konstrukcemi, která ovšem pro dostatečný odvod vlhkosti z interiéru nebude dostatečná. V takovém případě je nutné aplikovat vhodný systém řízeného větrání interiéru.
V případě, že dojde současně k výměně oken i zateplení obálky stavby, významně se sníží energetické ztráty oběma cestami, ovšem stejně tak se sníží i intenzita odvodu vodní páry z vnitřního vzduchu, s výše popsanými důsledky. V takovém případě je již řízené větrání nezbytností. Větráním okny se ale potlačí efektivita provedených úprav, protože je sice nízký podíl tepelných ztrát prostupem, ale vyvětrání teplého vnitřního vzduchu (obsahující velký podíl vody) za studený (i když suchý) venkovní vzduch, bude příčinou vysokého podílu tepelných ztrát větráním. To rozhodně není důvod k omezení intenzity řízeného větrání okny, to je nezbytné k udržování vhodné relativní vlhkosti vzduchu. Spíše je to ale důvodem k doplnění provedených opatření o systém nuceného větrání interiéru s rekuperací tepla - tím současně odpovídám na Vaši poslední otázku. Nicméně to jsme u té obecnosti, samozřejmě to závisí na technických parametrech a možnostech stavby, ekonomických možnostech vlastníka stavby apod.
Faktorů ovlivňujících návrh opatření pro snížení energetické náročnosti stavby je mnoho, zdůraznil bych ještě stavebně technický stav budovy, zejména materiálové řešení obvodových konstrukcí a jejich vlhkost. V případě nevyhovujících hodnot vlhkosti (závisí zejména právě na materiálu) je třeba nejprve provést doprovodná opatření pro snížení vlhkosti, a teprve následně zateplení. Významná je i míra škodlivých látek ve vnitřním vzduchu.
Na první otázku ohledně smysluplnosti opatření tedy odpovídám - komplexní přístup k opatřením. Vy evidentně přehled o souvislostech máte, nejde tedy jen o snížení energetických ztrát, ale i o úpravu vlhkosti vnitřního prostředí.
K druhé otázce - výměna skel ve špaletových oknech - je třeba dodat ještě to, zda není třeba špaletová okna zachovat (repasovat), nebo nahradit kopiemi, např. z důvodů požadavků památkové ochrany. Pokud ano, je rozhodujícím parametrem stav oken a finanční náročnost opatření. Nová špaletová okna jsou velmi nákladná, ale lze jistě nalézt důvody, proč je osadit. Pokud není třeba špaletová okna zachovat, jde o posouzení ceny repase původních špaletových oken (přesklení vnějšího křídla za dvojsklo, přetěsnění, příp. repase rámů) vs. nová jednoduchá okna s trojsklem. Z hlediska tepelných ztrát špaletové okno (vnitřní křídlo jednosklo + vnější křídlo dvojsklo) vs. okno s trojsklem se jedná o přibližně rovnocenná řešení, a to pro ztráty prostupem i spárovou propustností.
Odpověď na otázku ohledně kamenného soklu závisí na tom, jaká je vlhkost zdiva soklu, v jakém stavu sokl je, zda je dům podsklepený či nikoliv apod. Pokud se soustředíme pouze na zateplení obvodových stěn, tak zcela jistě souběžně zateplit i sokl alespoň 500 mm pod podlahu přízemí (záleží na typu kamene), ale opět až po prověření výše popsaných vlastností.
V podobném duchu bych odpověděl i na otázku ohledně zateplení podlahy na terénu (nebo nad sklepem) a stropu pod půdou. V případě komplexního přístupu zateplit současně s ostatními prováděnými opatřeními (ovšem skladby souvrství navrhnout pro konkrétní případy). Pokud se rozhodujete, zda nejprve zateplit podlahu, strop nebo obvodové stěny, i tam je třeba posoudit a porovnat parametry těchto konstrukcí, a podle nich stanovit naléhavost (pořadí) jednotlivých kroků.
Absence parotěsné folie nad stropním podhledem nutně nemusí být problém, ovšem pokud je to možné, je vhodné ji do souvrství doplnit. Pokud to učinit nelze, je třeba udržet maximální difúzní otevřenost celého stropního souvrství, ponechat vodní páře volný průchod souvrstvím až do prostoru půdy, a v ní zajistit řádné provětrávání - odvedení vlhkosti do vnějšího prostředí.
Hezký den.
Jan Pašek
Odpovídá: Doc., Ing., Ph.D. Jan Pašek - Ekis Plzeň Západočeská univerzita tisk