Internetová poradna i-EKIS / odpověď
14.2.23 / dotaz č. 153014
Dobrý den,
Prosím o radu ať už zdarmovou nebo placenou, máme starý kameninovo – cihlový dům, síla stěny spodku je 60cm nezateplených, zde to již máme obyvatelné a žijeme tu. Nyní začínáme pomalu dělat vršek, ale nevím si rady, co bude nejoptimálnější. Podkroví, kde jsem již začal s izolací střechy a přizdíváním stěn je čistě cihlová a síla stěny je zde 30cm – na cihlu a vápnitá omítka. Původní nápad byl přizdít 20cm Ytongem a nechat 5cm mezeru od původní zdi a tu vysypat perlitem.
Již zde už ale potřebuji poradit, jelikož si myslím, že mám špatně stávající zateplení střechy, kde je zatepleno až k pozednici a k tomu bych následně dozdil ten Ytong, mám dojem, že by to mělo být opačně? Je toto řešení vůbec reálné a funkční?
Během zimy mě ještě napadlo, zda by nebylo lepší Ytong odřezat, udělat rastr z latí nebo profilů, mezi to nastrkat vatu a celé to přikrýt např. SDK deskama.
Poslední varianta by byla odřezat Ytong, udělat rošt a nechat to celé nastříkat pěnovou izolací, ale nejsem si jist jak by to fungovalo s tou cihlovou zdí.
Druhá část, kde jsou vyzděné pilíře je také cihlová, ale zde je síla stěny už jen 15cm. Tuto část také řešíme, také by měla být obyvatelná.
Jak to prosím vidíte ze svého pohledu?
Venkovní zateplení bohužel není možné.
Děkuji za radu.
Prosím o radu ať už zdarmovou nebo placenou, máme starý kameninovo – cihlový dům, síla stěny spodku je 60cm nezateplených, zde to již máme obyvatelné a žijeme tu. Nyní začínáme pomalu dělat vršek, ale nevím si rady, co bude nejoptimálnější. Podkroví, kde jsem již začal s izolací střechy a přizdíváním stěn je čistě cihlová a síla stěny je zde 30cm – na cihlu a vápnitá omítka. Původní nápad byl přizdít 20cm Ytongem a nechat 5cm mezeru od původní zdi a tu vysypat perlitem.
Již zde už ale potřebuji poradit, jelikož si myslím, že mám špatně stávající zateplení střechy, kde je zatepleno až k pozednici a k tomu bych následně dozdil ten Ytong, mám dojem, že by to mělo být opačně? Je toto řešení vůbec reálné a funkční?
Během zimy mě ještě napadlo, zda by nebylo lepší Ytong odřezat, udělat rastr z latí nebo profilů, mezi to nastrkat vatu a celé to přikrýt např. SDK deskama.
Poslední varianta by byla odřezat Ytong, udělat rošt a nechat to celé nastříkat pěnovou izolací, ale nejsem si jist jak by to fungovalo s tou cihlovou zdí.
Druhá část, kde jsou vyzděné pilíře je také cihlová, ale zde je síla stěny už jen 15cm. Tuto část také řešíme, také by měla být obyvatelná.
Jak to prosím vidíte ze svého pohledu?
Venkovní zateplení bohužel není možné.
Děkuji za radu.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Dotaz zahrnuje několik oblastí. Začněme střešním pláštěm, kde jste vyjádřil obavu ze stávajícího provedení. Pokud jde o tloušťku zateplení, normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro různé obvodové konstrukce tři kriteriální hodnoty součinitele prostupu tepla - minimální požadovanou hodnotu (prakticky se již nepoužívá), dále hodnotu doporučenou a pak doporučenou pro nízkoenergetické a pasivní domy. Platí čím menší hodnota U, tím lepší izolace.
Pro střechu šikmou se skonem do 45° je to:
Minimální hodnota součinitele prostupu tepla U 0,24 (W/m2.K)
Hodnota doporučená je 0,16 (W/m2.K), ta by se měla respektovat, především u vnějšího zateplení.
Takže konkrétně, v případě použití minerální vaty se doporučuje minimálně rozmezí od 30 až 36 cm pro dosažení doporučení dle ČSN, bude-li více jen dobře. Tedy u šikminy bude nejen mezi krokvemi, ale i pod nebo nad krokvemi.
K dosažení této tloušťky je k dispozici několik typů příslušenství k sádrokartonovým obkladům. Jsou to krokvový nástavec, závěs krokvový nebo přímý závěs. První umožní použít až 16 cm izolace pod krokve a zároveň slouží pro uchycení parozábrany, před níž se teprve osadí stavěcí třmen a CD profil. Tím je vytvořena instalační mezera. Výhodou je snížení počtu perforací v parozábraně.
Druhé dvě varianty jsou koncipovány tak, že parozábrana je osazena na CD profilu a přímo na ně sádrokarton, tedy bez instalační mezery a s množstvím perforací šroubů desek. Krokvové závěsy jsou různé délky a umožní tedy větší tloušťku izolace pod krokvemi.
U koncepčně difúzně uzavřené konstrukce střešního pláště (nevím jak je to u Vás s horními vrstvami) záleží velmi na kvalitě parozábrany a jejím provedení. Tedy osadit parozábranu s vysokým difúzním odporem (např. fólie s hliníkovou vrstvou, které dosahují hodnoty ekvivalentní difúzní tloušťky Sd 150 a více), provést těsné spoje a těsné napojení na okolní a prostupující konstrukce. Ve vašem případě například nalepit na Ytong stěny.
Z tohoto důvodu se doporučuje parozábranu ukládat na pevnou podkladní vrstvu, aby bylo možno spoje dobře přelepit, v praxi tedy umístit spoj na CD profil.
Tepelnou izolaci je nutno umístit i kolem pozednice, především vně tak, aby zde nezůstal tepelný most. I v tomto detailu je potřeba zvolit napojení parozábrany tak, aby se omezil transfer vlhkosti k pozednici.
Zateplení stěny s vnitřní přizdívkou je možné. Jistě že vnější zateplení je správnější, ale pokud nelze, nedá se jinak. I pro skladbu vnitřní přizdívky platí, že by zde pokud možno nemělo docházet ke kondenzaci. Popsané řešení s perlitem toto riziko má, neboť právě v perlitové vrstvě by to mohlo nastávat. Tato skladba totiž nemá parozábranu. Pokud byste ytong odboural a použil rošt s minerální vatou, bylo by provedení parozábrany obdobné jako na šikmině se stejnými požadavky na těsnost. Zde je vhodné řešení s instalační mezerou pro instalace, tedy na rošt s vatou provést záklop z OSB desek, na ně parozábrana, pak instalační mezera a SDK obklad na rošt. Na tloušťce minerální vaty nešetřit.
U vnitřních přizdívek bych se nebál použít desky na bázi EPS nebo XPS, natěsno spojených nebo přelepených, aby mezi a za ně neprostupovala vlhkost. Přizdívka pak nemusí být silná, může to být i pálená cihla.
Část stěny s pilířky bych doporučil řešit tímto způsobem. Varianta je prostor mezi pilířky vyplnit deskami EPS a přes pilířky umístit alespoň 10 cm EPS. Nebo mezi pilířky vyzdít ytong a na zarovnanou stěnu EPS 10 nebo více a přizdít jak výše popsáno.
Celková tepelná izolace stěny s vnitřním zateplením sice nebude na hodnotu doporučení normy, ale u vnitřních zateplení se to až tak neočekává. Nicméně na tloušťce izolace lze přidat.
Pokud jde o PUR pěnu, platí obdobně doporučení k tloušťce izolace, byť je uváděna nižší tepelná vodivost. U technologie stříkání bývá u oponentů uváděna nespolehlivost dodržení konstantních vlastností ukládaného materiálu. Dodavatelé této technologie uvádí, že vlastnosti PUR pěny rizika kondenzace eliminují, že parozábrana není nutná a odvod vlhkosti je strukturou umožněn. Technologie není špatná, a její použití v tomto případě asi možné.
Ing. J. Veselý, poradce EKIS
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Dotaz zahrnuje několik oblastí. Začněme střešním pláštěm, kde jste vyjádřil obavu ze stávajícího provedení. Pokud jde o tloušťku zateplení, normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro různé obvodové konstrukce tři kriteriální hodnoty součinitele prostupu tepla - minimální požadovanou hodnotu (prakticky se již nepoužívá), dále hodnotu doporučenou a pak doporučenou pro nízkoenergetické a pasivní domy. Platí čím menší hodnota U, tím lepší izolace.
Pro střechu šikmou se skonem do 45° je to:
Minimální hodnota součinitele prostupu tepla U 0,24 (W/m2.K)
Hodnota doporučená je 0,16 (W/m2.K), ta by se měla respektovat, především u vnějšího zateplení.
Takže konkrétně, v případě použití minerální vaty se doporučuje minimálně rozmezí od 30 až 36 cm pro dosažení doporučení dle ČSN, bude-li více jen dobře. Tedy u šikminy bude nejen mezi krokvemi, ale i pod nebo nad krokvemi.
K dosažení této tloušťky je k dispozici několik typů příslušenství k sádrokartonovým obkladům. Jsou to krokvový nástavec, závěs krokvový nebo přímý závěs. První umožní použít až 16 cm izolace pod krokve a zároveň slouží pro uchycení parozábrany, před níž se teprve osadí stavěcí třmen a CD profil. Tím je vytvořena instalační mezera. Výhodou je snížení počtu perforací v parozábraně.
Druhé dvě varianty jsou koncipovány tak, že parozábrana je osazena na CD profilu a přímo na ně sádrokarton, tedy bez instalační mezery a s množstvím perforací šroubů desek. Krokvové závěsy jsou různé délky a umožní tedy větší tloušťku izolace pod krokvemi.
U koncepčně difúzně uzavřené konstrukce střešního pláště (nevím jak je to u Vás s horními vrstvami) záleží velmi na kvalitě parozábrany a jejím provedení. Tedy osadit parozábranu s vysokým difúzním odporem (např. fólie s hliníkovou vrstvou, které dosahují hodnoty ekvivalentní difúzní tloušťky Sd 150 a více), provést těsné spoje a těsné napojení na okolní a prostupující konstrukce. Ve vašem případě například nalepit na Ytong stěny.
Z tohoto důvodu se doporučuje parozábranu ukládat na pevnou podkladní vrstvu, aby bylo možno spoje dobře přelepit, v praxi tedy umístit spoj na CD profil.
Tepelnou izolaci je nutno umístit i kolem pozednice, především vně tak, aby zde nezůstal tepelný most. I v tomto detailu je potřeba zvolit napojení parozábrany tak, aby se omezil transfer vlhkosti k pozednici.
Zateplení stěny s vnitřní přizdívkou je možné. Jistě že vnější zateplení je správnější, ale pokud nelze, nedá se jinak. I pro skladbu vnitřní přizdívky platí, že by zde pokud možno nemělo docházet ke kondenzaci. Popsané řešení s perlitem toto riziko má, neboť právě v perlitové vrstvě by to mohlo nastávat. Tato skladba totiž nemá parozábranu. Pokud byste ytong odboural a použil rošt s minerální vatou, bylo by provedení parozábrany obdobné jako na šikmině se stejnými požadavky na těsnost. Zde je vhodné řešení s instalační mezerou pro instalace, tedy na rošt s vatou provést záklop z OSB desek, na ně parozábrana, pak instalační mezera a SDK obklad na rošt. Na tloušťce minerální vaty nešetřit.
U vnitřních přizdívek bych se nebál použít desky na bázi EPS nebo XPS, natěsno spojených nebo přelepených, aby mezi a za ně neprostupovala vlhkost. Přizdívka pak nemusí být silná, může to být i pálená cihla.
Část stěny s pilířky bych doporučil řešit tímto způsobem. Varianta je prostor mezi pilířky vyplnit deskami EPS a přes pilířky umístit alespoň 10 cm EPS. Nebo mezi pilířky vyzdít ytong a na zarovnanou stěnu EPS 10 nebo více a přizdít jak výše popsáno.
Celková tepelná izolace stěny s vnitřním zateplením sice nebude na hodnotu doporučení normy, ale u vnitřních zateplení se to až tak neočekává. Nicméně na tloušťce izolace lze přidat.
Pokud jde o PUR pěnu, platí obdobně doporučení k tloušťce izolace, byť je uváděna nižší tepelná vodivost. U technologie stříkání bývá u oponentů uváděna nespolehlivost dodržení konstantních vlastností ukládaného materiálu. Dodavatelé této technologie uvádí, že vlastnosti PUR pěny rizika kondenzace eliminují, že parozábrana není nutná a odvod vlhkosti je strukturou umožněn. Technologie není špatná, a její použití v tomto případě asi možné.
Ing. J. Veselý, poradce EKIS
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.