Internetová poradna i-EKIS / odpověď

Jednoznačnou odpověď na správnost vyúčtování Vám na základě poskytnutých údajů dát nemohu.
K zjištění ceny za jednotku (dílek) je třeba znát odečty všech konečných uživatelů (přepočtené výkonem otopného tělesa a polohou místnosti) a celkové náklady vyfakturované dodavatelem tepla. Cena za jednotku se vypočítá jako podíl celkových nákladů v Kč k celkovému počtu jednotek za objekt (resp. patní měřidlo). Při porovnávání výše odečtu je třeba porovnávat shodné typy RTN, stejného výrobce a stejného typu. U elektronických RTN je v běžně používaných místnostech roční náměr ve stovkách až tisíců dílků, oproti například odpařovacím přístrojům, kde je náměr jen v jednotkách až desítkách dílků za celý rok. (elektronické jsou tedy i přesnější). Ve vašem případě se tedy pravděpodobně jedná o odpařovací RTN. Dále je třeba při rozúčtování nákladů na teplo porovnat průměrné náklady na metr čtvereční jednotlivých bytů oproti průměrnému nákladu na čtvereční metr objektu, tak aby byla naplněna platná legislativa (limity mezi kterými se mohou pohybovat náklady na vytápění v Kč). V případě, že se uživatelé odlišují od průměrného nákladu, je třeba provést další korekce a úpravu výpočtové metody. Změna legislativy posunula minimální náklad (dolní hranici) z 60 % na 80 % a maximální náklad (horní hranici) byl zvýšen ze 140 % na 200 % průměrných nákladů na 1 m² plochy objektu. Korekce se provádějí pomocí polohových koeficientů. Jedná se o korekce na polohu bytu, respektive jednotlivých místností, v rámci objektu. Polohové koeficienty kompenzují nerovné výchozí podmínky jednotlivých prostor způsobené jejich odlišnou energetickou náročností. Bez znalostí použitých korekčních činitelů v celém domě Vám proto nemohu jednoznačně potvrdit správnost či nesprávnost korekční hodnoty pro váš byt.

Problémem jsou nulové odečtené hodnoty indikátorů ve Vašem bytě. Podle platné legislativy se všechny náměry, jejichž hodnota je nižší než 80 % průměru, tedy i každý „nulový náměr“, automaticky zvedají právě na tuto minimální hranici. Vzhledem k výše zmiňovaným polohovým koeficientům však není možné vztahovat díly uvedené ve vyúčtování přímo k podlahové ploše.

Přesto plně chápu, že vám nelíbí, že máte uhradit více než 23 % z celkových nákladů na vytápění celé ZJ (6 bytů), když podlahová plocha Vašeho bytu činí pouze 13 % z celkové podlahové plochy celé ZJ.
Doporučuji Vám proto obrátit se na pronajímatele či zhotovitele vyúčtování s reklamací vyúčtování a se žádostí o podrobné vysvětlení výpočtu výsledné hodnoty = 24,5 dílů (z celkových 83,3 dílů).

Ale musím Vás také upozornit, že nevyužívání místnosti nebo celého bytu není důvodem k odstavení otopných těles. Naopak. Závazná legislativa (Vyhláška č. 194/2007 Sb.) jasně říká, že ve všech vytápěných prostorách bytového domu musí být za všech okolností minimálně projektem stanovené teploty vzduchu. Jde o to, že nedodržováním daných pravidel dochází k tepelnému parazitování a okrádání sousedů.