Internetová poradna i-EKIS / odpověď
20.4.23 / dotaz č. 158097
Dobrý den,
Chci zateplit trámový strop ze strany exteriéru, tedy půdy, jiná možnost nepřipadá v úvahu.
Jde tedy o klasický dřevěný tr. strop ve skladbě směrem od interiéru - VC omítka, rákos, desky, nosné trámy 18 cm, desky tl.28 mm, půdovky cca 30mm nebo beton.
Původní varianta byla taková, že odstraním půdovky, desky, vložím parozábranu, na ni kamenou vlnu rockmin, zaklopím, hotovo.
Půdu jsem chtěl mít pochozí a na uskladnění nějakých věcí.
Dneska si říkám (od původního záměru utekly dva roky :-) ) že by to bylo velmi pracné a myslím i málo efektivní -jen 18 cm izolace. Barák má přitom velké TZ - 20kW.
Dneska uvažuju, že půda bude z části nepochozí (přístavek má strop již železobetonový) - raději zvolím větší tloušťku izolace.
Můj záměr je tedy jen odstranit půdovky (odlehčení konstrukce) na horní desky (mezera mezi deskama cca 5mm) položit parotěsnou folii, vyložit kamenou vlnou a shora zakrýt vhodnou folii proti prachu.
Prosím o posouzení skladby a vhodnosti materiálů.
izolaci (rockwool rockminplus 100mm a rockton 80 mm) i folii (dasatop f. pro-clima) mám již koupenou.
https://eshop.ciur.cz/folie-dasatop?gclid=EAIaIQobChMIjL7M7s6p_gIVmhQGAB0cWw7qEAYYASABEgIvhPD_BwE
Bude- li mnou popisované řešení vhodné, prosím ještě o vhodný typ folie na přikrytí izolace proti prachu a návrh na celkovou tlouštku izolace.
Prioritní pro mne je pořešení z hlediska kondenzace vlhkosti, chci mít jistotu aby mi strop někde nezačal vlhnout a hnít.
Tak snad jsem to popsal aspoň trochu srozumitelně :-)
Předem děkuji za Vaši odbornou pomoc !
Chci zateplit trámový strop ze strany exteriéru, tedy půdy, jiná možnost nepřipadá v úvahu.
Jde tedy o klasický dřevěný tr. strop ve skladbě směrem od interiéru - VC omítka, rákos, desky, nosné trámy 18 cm, desky tl.28 mm, půdovky cca 30mm nebo beton.
Původní varianta byla taková, že odstraním půdovky, desky, vložím parozábranu, na ni kamenou vlnu rockmin, zaklopím, hotovo.
Půdu jsem chtěl mít pochozí a na uskladnění nějakých věcí.
Dneska si říkám (od původního záměru utekly dva roky :-) ) že by to bylo velmi pracné a myslím i málo efektivní -jen 18 cm izolace. Barák má přitom velké TZ - 20kW.
Dneska uvažuju, že půda bude z části nepochozí (přístavek má strop již železobetonový) - raději zvolím větší tloušťku izolace.
Můj záměr je tedy jen odstranit půdovky (odlehčení konstrukce) na horní desky (mezera mezi deskama cca 5mm) položit parotěsnou folii, vyložit kamenou vlnou a shora zakrýt vhodnou folii proti prachu.
Prosím o posouzení skladby a vhodnosti materiálů.
izolaci (rockwool rockminplus 100mm a rockton 80 mm) i folii (dasatop f. pro-clima) mám již koupenou.
https://eshop.ciur.cz/folie-dasatop?gclid=EAIaIQobChMIjL7M7s6p_gIVmhQGAB0cWw7qEAYYASABEgIvhPD_BwE
Bude- li mnou popisované řešení vhodné, prosím ještě o vhodný typ folie na přikrytí izolace proti prachu a návrh na celkovou tlouštku izolace.
Prioritní pro mne je pořešení z hlediska kondenzace vlhkosti, chci mít jistotu aby mi strop někde nezačal vlhnout a hnít.
Tak snad jsem to popsal aspoň trochu srozumitelně :-)
Předem děkuji za Vaši odbornou pomoc !
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Převážná část stropu nad vytápěným prostorem směrem do půdy má dřevěný trámový strop. Tam je doporučeno volit takový způsob zateplení, který neohrozí možnost difúze vodní páry ven z konstrukce. Není žádoucí kondenzace na dřevěných prvcích. Toto riziko právě hrozí v případech řešení té první a již zavržené varianty, kdy je izolant vložený pouze mezi dřevěné trámy a shora by byl vrácen nějaký pro vodní páru těžko propustný záklop. Například z OSB desek.
Současná skladba s půdovkou nějak funguje, horší to může být s vybetonovanou částí, kde beton je poměrně neprodyšný a pod ním může docházet ke srážení vody.
Vámi popsaný postup s ponecháním horního záklopu je určitě lepší. Doporučit lze provedení několika sond, aby se zjistil stav dřeva nosných trámů. To na rizikových místech a ta jsou podél obvodový zdí v uložení zhlaví, v rozích u štítů nebo u komínu. A také se prověří spodek záklopu, který lze v případě potřeby vyměnit.
Dutina mezi trámy zůstane prázdná. Zda dát na záklop parozábranu je otázka. Obvykle nepovažuji za nutné ji použít, pokud horní skladby s izolacemi bude dostatečně difúzně otevřená, což v případě vláknitých izolací z kamenné vlny je. Také jde o dostatečné větrání půdy, kde někdy nastává problém pod neprodyšnými krytinami, například z asfaltových šindelů.
Uzavření stropu parozábranou může nepříznivě ovlivnit transfer vodní páry do míst tepelných vazeb po obvodu domu a kondenzace na jiném místě. Správně provedená difúzně otevřená konstrukce je šetrnější. Dokonalé provedení parozábrany je někdy obtížné a nejisté.
Pokud jde o tepelně izolační vlastnosti:
Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro strop pod nevytápěnou půdou minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
V daném případě je vhodné splnit hodnotu doporučenou. Tomu odpovídá tloušťka tepelné izolace s tepelnou vodivostí λ 0,035 až 0,039 W/m.K (běžná minerální vata) cca 20 cm. Ale za předpokladu, že je položena souvisle, nepřerušená nějakými rošty a podobně. Vámi popsané desky z kamenné vlny v plánované tloušťce celkem 18 cm se započtením vlivu současného stropu doporučení normy vyhoví. Nic nebrání ale i přidat.
V části půdy, která by měla být pochozí, je možnost vytvořit na podlahu půdy křížový rošt například z fošen 3/10 a 3/8 cm – podle tloušťky desek. Křížový rošt omezí vliv tepelných mostů jen na styčné body. Materiál roštu impregnovat. Do roštu vložit izolaci ve dvou vrstvách. Izolant je nutno vložit natěsno a bez škvír. Pochozí plocha z prken na sraz, ale s mezerami cca 0,5 cm mezi nimi pro odvětrání. Nepochozí plocha bude jen z vyskládaných desek.
Navržená protiprachová folie musí mít dostatečnou paropropustnost. V daném případě se jedná o výrobek difúzní tloušťky v proměnné hodnotě od 0,05 do 2,0 m a tuším má univerzálnější použití jako parobrzda i jako podstřešní difúzní folie. Bude na vatu položena s volnými přesahy a tudíž by neměl nastat problém. Snadná bude i kontrola.
Na část s betonovým stropem lze použít i jinou technologii, např. systém s EPS trámky a s vhodně provedenou parozábranou by šel i polystyrén.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Převážná část stropu nad vytápěným prostorem směrem do půdy má dřevěný trámový strop. Tam je doporučeno volit takový způsob zateplení, který neohrozí možnost difúze vodní páry ven z konstrukce. Není žádoucí kondenzace na dřevěných prvcích. Toto riziko právě hrozí v případech řešení té první a již zavržené varianty, kdy je izolant vložený pouze mezi dřevěné trámy a shora by byl vrácen nějaký pro vodní páru těžko propustný záklop. Například z OSB desek.
Současná skladba s půdovkou nějak funguje, horší to může být s vybetonovanou částí, kde beton je poměrně neprodyšný a pod ním může docházet ke srážení vody.
Vámi popsaný postup s ponecháním horního záklopu je určitě lepší. Doporučit lze provedení několika sond, aby se zjistil stav dřeva nosných trámů. To na rizikových místech a ta jsou podél obvodový zdí v uložení zhlaví, v rozích u štítů nebo u komínu. A také se prověří spodek záklopu, který lze v případě potřeby vyměnit.
Dutina mezi trámy zůstane prázdná. Zda dát na záklop parozábranu je otázka. Obvykle nepovažuji za nutné ji použít, pokud horní skladby s izolacemi bude dostatečně difúzně otevřená, což v případě vláknitých izolací z kamenné vlny je. Také jde o dostatečné větrání půdy, kde někdy nastává problém pod neprodyšnými krytinami, například z asfaltových šindelů.
Uzavření stropu parozábranou může nepříznivě ovlivnit transfer vodní páry do míst tepelných vazeb po obvodu domu a kondenzace na jiném místě. Správně provedená difúzně otevřená konstrukce je šetrnější. Dokonalé provedení parozábrany je někdy obtížné a nejisté.
Pokud jde o tepelně izolační vlastnosti:
Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro strop pod nevytápěnou půdou minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
V daném případě je vhodné splnit hodnotu doporučenou. Tomu odpovídá tloušťka tepelné izolace s tepelnou vodivostí λ 0,035 až 0,039 W/m.K (běžná minerální vata) cca 20 cm. Ale za předpokladu, že je položena souvisle, nepřerušená nějakými rošty a podobně. Vámi popsané desky z kamenné vlny v plánované tloušťce celkem 18 cm se započtením vlivu současného stropu doporučení normy vyhoví. Nic nebrání ale i přidat.
V části půdy, která by měla být pochozí, je možnost vytvořit na podlahu půdy křížový rošt například z fošen 3/10 a 3/8 cm – podle tloušťky desek. Křížový rošt omezí vliv tepelných mostů jen na styčné body. Materiál roštu impregnovat. Do roštu vložit izolaci ve dvou vrstvách. Izolant je nutno vložit natěsno a bez škvír. Pochozí plocha z prken na sraz, ale s mezerami cca 0,5 cm mezi nimi pro odvětrání. Nepochozí plocha bude jen z vyskládaných desek.
Navržená protiprachová folie musí mít dostatečnou paropropustnost. V daném případě se jedná o výrobek difúzní tloušťky v proměnné hodnotě od 0,05 do 2,0 m a tuším má univerzálnější použití jako parobrzda i jako podstřešní difúzní folie. Bude na vatu položena s volnými přesahy a tudíž by neměl nastat problém. Snadná bude i kontrola.
Na část s betonovým stropem lze použít i jinou technologii, např. systém s EPS trámky a s vhodně provedenou parozábranou by šel i polystyrén.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.