Internetová poradna i-EKIS / odpověď
26.4.23 / dotaz č. 158834
Dobrý den, mám dotaz k vyúčtování.
Celková spotřeba vody 404 m3 ( =33,67 m3 na měsíc, cca 1 m3 na den) je neúměrně vysoká a to především u teplé vody. Počáteční stavy vodoměrů jsou shodné s minulým vyúčtováním.
V bytě je jeden nájemník, v roce 2022 měl 10 měsíců na návštěvě syna s rodinou, takže po dobu 10 měsíců v bytě byly 3 dospělé osoby, + dítě 12 let a jedno mimino.
Pokud bych spotřebu srovnala se stanoveným paušálem 36 m3 na osobu a rok (= 3 m3 na měsíc), tak podle paušálu by spotřeba vypadala takto:
2 měsíce l osoba : 2 x 3 m3 = 6 m3
10 měsíců 5 osob : 10 x 5 x 3 = 150 m3
Celkem 156 m3, což je výrazný rozdíl oproti naměřeným hodnotám a to mne vede k pochybnostem o správnosti naměřených hodnot.
6. dubna jsem se dozvěděla, že naměřené hodnoty vykazují zvýšený nárůst, tak jsem zapsala stavy :
Od 1.1.2023 do 6.4. je spotřeba SV 24,3 m3
Spotřeba TV 16,5 m3
Celkem 40,8
1.1.-28.2.2023 nadále 5 osob
Od 1.3. do 6.4.23 1 osoba ( dle paušálu 1,2 měsíce x 3= 3,6 m3)
Pokud od výše uvedené spotřeby 40.8 odečtu paušální spotřebu v období od 1.3. do 6.4.23 3,6 m3, tak na období 2 měsíců s 5ti osobami vychází 37,2 m3 (40,8 – 3,6), tj. 18,6 m3 na měsíc , což je cca poloviční měsíční spotřeba oproti vyúčtovanému období 2022.
Další údaj, který uvedu je, že v domě je 20 bytů a ve většině je více než jedna osoba a přitom v tomto bytě je naměřena spotřeba TV 121 m3, což představu 16 % celkové spotřeby TV a spotřeba SV 182,85 m3 představuje 11,5 % celkové spotřeby SV.
Další dotazy: V panelovém domě, kde bydlím , je náklad na ohřev 1 m3 136,80 Kč a v domě, kde bydlí nájemník je 259,2 Kč/m3. Je možný takový rozdíl? Čím může být způsobený.
Provádí se kontrola zda odpovídá součet naměřených hodnot na podružných měřidlech naměřené hodnotě na hlavním vodoměru?
Pokud některý dílčí vodoměr neměří dobře a součet dílčích vodoměrů je vyšší než spotřeba na hlavním vodoměru, pak vyjde cena nižší. Ale byt (byty), ve kterém vodoměry neměří dobře a naměří víc m3 než je skutečnost pak „zaplatí“ ostatním bytům tu úsporu na ceně za m3.
Právě z té nízké ceny 1 m3 studené vody usuzuji, že může být příčina ve špatném měření vodoměrů.
Na koho se mohu obrátit na kontrolu správnosti měření vodoměrů?
Poslední otázka: Je možné, že cena 1 GJ se oproti roku 2021 zvýšila o 100,- Kč ( 25%)?
Předem děkuji za odpověď.
Celková spotřeba vody 404 m3 ( =33,67 m3 na měsíc, cca 1 m3 na den) je neúměrně vysoká a to především u teplé vody. Počáteční stavy vodoměrů jsou shodné s minulým vyúčtováním.
V bytě je jeden nájemník, v roce 2022 měl 10 měsíců na návštěvě syna s rodinou, takže po dobu 10 měsíců v bytě byly 3 dospělé osoby, + dítě 12 let a jedno mimino.
Pokud bych spotřebu srovnala se stanoveným paušálem 36 m3 na osobu a rok (= 3 m3 na měsíc), tak podle paušálu by spotřeba vypadala takto:
2 měsíce l osoba : 2 x 3 m3 = 6 m3
10 měsíců 5 osob : 10 x 5 x 3 = 150 m3
Celkem 156 m3, což je výrazný rozdíl oproti naměřeným hodnotám a to mne vede k pochybnostem o správnosti naměřených hodnot.
6. dubna jsem se dozvěděla, že naměřené hodnoty vykazují zvýšený nárůst, tak jsem zapsala stavy :
Od 1.1.2023 do 6.4. je spotřeba SV 24,3 m3
Spotřeba TV 16,5 m3
Celkem 40,8
1.1.-28.2.2023 nadále 5 osob
Od 1.3. do 6.4.23 1 osoba ( dle paušálu 1,2 měsíce x 3= 3,6 m3)
Pokud od výše uvedené spotřeby 40.8 odečtu paušální spotřebu v období od 1.3. do 6.4.23 3,6 m3, tak na období 2 měsíců s 5ti osobami vychází 37,2 m3 (40,8 – 3,6), tj. 18,6 m3 na měsíc , což je cca poloviční měsíční spotřeba oproti vyúčtovanému období 2022.
Další údaj, který uvedu je, že v domě je 20 bytů a ve většině je více než jedna osoba a přitom v tomto bytě je naměřena spotřeba TV 121 m3, což představu 16 % celkové spotřeby TV a spotřeba SV 182,85 m3 představuje 11,5 % celkové spotřeby SV.
Další dotazy: V panelovém domě, kde bydlím , je náklad na ohřev 1 m3 136,80 Kč a v domě, kde bydlí nájemník je 259,2 Kč/m3. Je možný takový rozdíl? Čím může být způsobený.
Provádí se kontrola zda odpovídá součet naměřených hodnot na podružných měřidlech naměřené hodnotě na hlavním vodoměru?
Pokud některý dílčí vodoměr neměří dobře a součet dílčích vodoměrů je vyšší než spotřeba na hlavním vodoměru, pak vyjde cena nižší. Ale byt (byty), ve kterém vodoměry neměří dobře a naměří víc m3 než je skutečnost pak „zaplatí“ ostatním bytům tu úsporu na ceně za m3.
Právě z té nízké ceny 1 m3 studené vody usuzuji, že může být příčina ve špatném měření vodoměrů.
Na koho se mohu obrátit na kontrolu správnosti měření vodoměrů?
Poslední otázka: Je možné, že cena 1 GJ se oproti roku 2021 zvýšila o 100,- Kč ( 25%)?
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den a děkuji za dotaz.
Způsob rozúčtování nákladů na přípravu teplé vody je nutno posuzovat za celou zúčtovací jednotku (celý dům) nikoliv samostatně za jeden byt.
Na rozúčtování nákladů na přípravu teplé vody s vztahují následující legislativní opatření:
zákon č. 67/2013 - zákon 104 – zákon o službách kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Z ustanovení tohoto zákona vycházejí ustanovení prováděcích vyhlášek k rozúčtování nákladů, zejména vyhlášky č. 237 a vyhlášky č. 269/2015.
Vyhláška č. 237/2014, kterou se mění vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům
Vyhláška č. 269/2015
Od 1 ledna 2016 vstoupila v platnost vyhláška č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na dodávku tepla a teplé vody v domech, která nahradila původní vyhlášku č. 372/2001 Sb. a měla by přispět ke spravedlivějšímu rozdělení nákladů.
Ke způsobu rozúčtování nákladů na přípravu teplé vody vyhláška stanovuje:
(1) Základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé vody činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů. Základní složka nákladů na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody činí 0 % a spotřební složka 100 % nákladů.
(2) Odečty instalovaných vodoměrů u příjemců služeb provádí poskytovatel služeb nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.
(3) V zúčtovací jednotce, ve které u příjemců služeb nejsou instalovány vodoměry, a nedošlo k dohodě všech příjemců služeb, rozdělí poskytovatel služeb spotřební složku podle průměrného počtu osob rozhodných pro rozúčtování služeb v zúčtovacím období nebo podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů v zúčtovací jednotce mající vliv na odběr teplé vody zohlední poskytovatel služeb přepočtem spotřební složky na základě odborného posouzení. V nebytových prostorech stanoví poskytovatel služeb průměrný počet osob nebo odpovídající velikost podlahové plochy na základě odborného posouzení podle způsobu odběru a rozsahu využívání teplé vody.
(4) Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu s platným ověřením nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, určí se v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(5) Úhrady příjemců služeb stanovené podle odstavce 4 jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi příjemce služeb v daném zúčtovacím období.
(6) Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby zúčtovací jednotky připadající na 1 m2 podlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez zvýšení uvedeného v odstavci 4.
2
(7) Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování teplé vody rozdělí poskytovatel služeb mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů u příjemců služeb. Ustanovení odstavců 3 až 6 platí obdobně.
Způsob rozúčtování nákladů na přípravu a dodávku teplé vody v zúčtovací jednotce (bytovém domě) stanovuje vyhláška č. 237/2014, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům
Údaje zúčtovací jednotky:
č rok 1. 1. – 31. 12. 2022
1 Podlahová plocha m2 2 601,62
2 Započitatelná podlahová plocha m2 neuvedena
3 Spotřeba st. vody na TV m3 747,5
4 Cena vody Kč/m3 92,2023
5 Náklad na vodu na TV Kč 68 921,20
6 Teplo na ohřev vody GJ 461,587
7 Spotřební složka Kč (70 %) 193 700,50
8 Cena tepla Kč/GJ 599,4861
Údaje bytu:
č rok 1. 1. – 31. 12. 2022
1 Podlahová plocha m2 42,76
2 Započitatelná podlahová plocha m2 neuvedena
3 Spotřeba vody na TV m3 121,000
4 Cena vody Kč/m3 94,339
5 Náklad na vodu na TV Kč 11,171
6 Teplo na ohřev vody Kč 747,500
7 Cena tepla Kč/GJ 599,4861
Z údajů uvedených ve vyúčtování
1) K uváděná paušální hodnotě 36 m3 není zřejmé k jaké spotřebě se vztahuje. U teplé vody není její spotřeba v m3 ničím omezována. Omezována je pouze spotřeba tepla na její přípravu s to ekonomicky podle § 4 vyhlášky č. 194/2007 Sb. Použití uvedené paušální hodnoty pro kalkulování nákladů je neopodstatněné.
3
d) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody při měření nebo stanovení spotřeby tepelné energie
1. v zásobované budově nebo 0,17 GJ/m2 .rok
0,30 GJ/m3 ,
2. v zařízení její přípravy mimo zásobovanou budovu 0,21 GJ/m2 .rok nebo
0,35 GJ/m3 .
Při zvýšení o 50 %
1. v zásobované budově nebo 0,255 GJ/m2 .rok
0,450 GJ/m3 ,
2. v zařízení její přípravy mimo zásobovanou budovu 0,315 GJ/m2 .rok nebo
0,525 GJ/m3 .
(4) Nepřekročitelné limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé vody odpovídají měrným spotřebám na její přípravu a dodávku zvýšeným o 50 % oproti hodnotám uvedeným v příloze č. 2 k této vyhlášce.
Toto ustanovení vyhlášky není dodrženo.
Podle tohoto ustanovení vyšší měrnou spotřebu tepla v na přípravu teplé vody v GJ/m3, než je nepřekročitelný limit nelze účtovat odběratelům. Zvýšené náklady nese provozovatel (vlastník) rozvodů
Za r. 2022 byla odběratelům v domě č. 372 účtována spotřeba tepla na přípravu teplé vody ve výši 461,587 GJ při spotřebě 747,500 m3
461,587 GJ: 747,500 m3 = 0,617 GJ/m3
Nepřekročitelný limit byl tedy překročen. Překročení je patrně způsobováno únikem teplé vody z rozvodů a to i přesto, že součet údajů bytových vodoměrů (746,500 m3) souhlasí s údajem centrálního vodoměru spotřeby teplé vody (747,500 m3)s dostatečnou přesností. Tomuto předpokladu odpovídá i poměrně vysoká spotřeba teplé vody uvedeného bytu.(121, m3)j. Jednou z možností je i netěsnost ohřívače vody.
Další možností je nevyhovující stav rozvodů, zejména tepelných izolací. Za současného stavu vznikající ztráty hradí odběratelé
2) Hodnoty týkající se spotřeb a nákladů v domě č. 385 mohou sloužit pouze k vzájemnému porovnání spotřeb a nákladů uvedených domů. O vysvětlení rozdílu mezi nákladem na ohřev vody v domě č. 385 a 372 je neúměrný. O vysvětlení, případně o zdůvodnění, je nutno požádat zpracovatele rozúčtování.
Ing. J. Winkler
ECCB Č. Budějovice
Náklady na poskytování teplé vody se dělí na složku
Náklady na poskytování teplé vody se dělí na složku základní a složku spotřební
Základní složka nákladů činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů. Základní složka nákladů na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody činí 0 % a spotřební složka 100 % nákladů.
Bytové vodoměry je nutno brát jako poměrové, jejich údaje přepočítat podle údajů fakturačního vodoměru a součtu všech vodoměrů bytových. K tomu by bylo nutno znát údaje všech vodoměrů v domě.
Vyhláška č. 194/2007 v §4 stanoví měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody a to podle místa přípravy:
1. v zásobované budově 0,17 GJ/m2 . rok
nebo 0,30 GJ/m3,
2. v zařízení její přípravy mimo zásobovanou budovu 0.21 GJ/m2. rok
nebo 0,35 GJ/m3.
(4) Nepřekročitelné limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé vody odpovídají měrným spotřebám na její přípravu a dodávku zvýšeným o 50 % oproti hodnotám uvedeným v příloze č. 2 k této vyhlášce. Maximální možné hodnoty měrné spotřeby pak činí:
1. v zásobované budově 0,255 GJ/m2 . rok
nebo 0,450 GJ/m3,
2. v zařízení její přípravy mimo zásobovanou budovu 0.315 GJ/m2. rok
nebo 0,455 GJ/m3.
Rok 2019 : 227,55 GJ: 589,0 m3 = 0,386 GJ/m3
rok 2020 : 309,03 GJ: 682,7 m3 = 0,4527 GL/m3
Vyšší hodnota měrné spotřeby 0,4527 GJ/m3 oproti 0,35 GJ/m3 podle vyhlášky č. 194/2007 je způsobena nevyhovujícím stavem rozvodů, zejména tepelných izolací. Za současného stavu vznikající ztráty hradí odběratelé a to ve výši (r. 2020):
(0,4527 – 0,35) = 0,1027 GJ/m3 x 682 m3= 70 GJ x 644 Kč/GJ = 45 106 Kč.
2
Je ale nutno upozornit, že uvedené hodnoty se vztahují na nové budovy, nebo na budovy, u nichž byla dokončena změna mající vliv na všechny tepelně-technické vlastnosti budovy po 1. lednu 2002, nikoliv tedy na starší zástavbu
Vyhodnocená měrná spotřeby za r. 2019 činí 0,2767 GJ/m2, za r. 2020 pak 0,2605 GJ/m2
Spotřebu tepla na vytápění lze podle uvedených ukazatelů označit za hospodárnou.
J. Winkler
Způsob rozúčtování nákladů na přípravu teplé vody je nutno posuzovat za celou zúčtovací jednotku (celý dům) nikoliv samostatně za jeden byt.
Na rozúčtování nákladů na přípravu teplé vody s vztahují následující legislativní opatření:
zákon č. 67/2013 - zákon 104 – zákon o službách kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Z ustanovení tohoto zákona vycházejí ustanovení prováděcích vyhlášek k rozúčtování nákladů, zejména vyhlášky č. 237 a vyhlášky č. 269/2015.
Vyhláška č. 237/2014, kterou se mění vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům
Vyhláška č. 269/2015
Od 1 ledna 2016 vstoupila v platnost vyhláška č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na dodávku tepla a teplé vody v domech, která nahradila původní vyhlášku č. 372/2001 Sb. a měla by přispět ke spravedlivějšímu rozdělení nákladů.
Ke způsobu rozúčtování nákladů na přípravu teplé vody vyhláška stanovuje:
(1) Základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé vody činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů. Základní složka nákladů na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody činí 0 % a spotřební složka 100 % nákladů.
(2) Odečty instalovaných vodoměrů u příjemců služeb provádí poskytovatel služeb nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.
(3) V zúčtovací jednotce, ve které u příjemců služeb nejsou instalovány vodoměry, a nedošlo k dohodě všech příjemců služeb, rozdělí poskytovatel služeb spotřební složku podle průměrného počtu osob rozhodných pro rozúčtování služeb v zúčtovacím období nebo podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů v zúčtovací jednotce mající vliv na odběr teplé vody zohlední poskytovatel služeb přepočtem spotřební složky na základě odborného posouzení. V nebytových prostorech stanoví poskytovatel služeb průměrný počet osob nebo odpovídající velikost podlahové plochy na základě odborného posouzení podle způsobu odběru a rozsahu využívání teplé vody.
(4) Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu s platným ověřením nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, určí se v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(5) Úhrady příjemců služeb stanovené podle odstavce 4 jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi příjemce služeb v daném zúčtovacím období.
(6) Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby zúčtovací jednotky připadající na 1 m2 podlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez zvýšení uvedeného v odstavci 4.
2
(7) Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování teplé vody rozdělí poskytovatel služeb mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů u příjemců služeb. Ustanovení odstavců 3 až 6 platí obdobně.
Způsob rozúčtování nákladů na přípravu a dodávku teplé vody v zúčtovací jednotce (bytovém domě) stanovuje vyhláška č. 237/2014, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům
Údaje zúčtovací jednotky:
č rok 1. 1. – 31. 12. 2022
1 Podlahová plocha m2 2 601,62
2 Započitatelná podlahová plocha m2 neuvedena
3 Spotřeba st. vody na TV m3 747,5
4 Cena vody Kč/m3 92,2023
5 Náklad na vodu na TV Kč 68 921,20
6 Teplo na ohřev vody GJ 461,587
7 Spotřební složka Kč (70 %) 193 700,50
8 Cena tepla Kč/GJ 599,4861
Údaje bytu:
č rok 1. 1. – 31. 12. 2022
1 Podlahová plocha m2 42,76
2 Započitatelná podlahová plocha m2 neuvedena
3 Spotřeba vody na TV m3 121,000
4 Cena vody Kč/m3 94,339
5 Náklad na vodu na TV Kč 11,171
6 Teplo na ohřev vody Kč 747,500
7 Cena tepla Kč/GJ 599,4861
Z údajů uvedených ve vyúčtování
1) K uváděná paušální hodnotě 36 m3 není zřejmé k jaké spotřebě se vztahuje. U teplé vody není její spotřeba v m3 ničím omezována. Omezována je pouze spotřeba tepla na její přípravu s to ekonomicky podle § 4 vyhlášky č. 194/2007 Sb. Použití uvedené paušální hodnoty pro kalkulování nákladů je neopodstatněné.
3
d) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody při měření nebo stanovení spotřeby tepelné energie
1. v zásobované budově nebo 0,17 GJ/m2 .rok
0,30 GJ/m3 ,
2. v zařízení její přípravy mimo zásobovanou budovu 0,21 GJ/m2 .rok nebo
0,35 GJ/m3 .
Při zvýšení o 50 %
1. v zásobované budově nebo 0,255 GJ/m2 .rok
0,450 GJ/m3 ,
2. v zařízení její přípravy mimo zásobovanou budovu 0,315 GJ/m2 .rok nebo
0,525 GJ/m3 .
(4) Nepřekročitelné limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé vody odpovídají měrným spotřebám na její přípravu a dodávku zvýšeným o 50 % oproti hodnotám uvedeným v příloze č. 2 k této vyhlášce.
Toto ustanovení vyhlášky není dodrženo.
Podle tohoto ustanovení vyšší měrnou spotřebu tepla v na přípravu teplé vody v GJ/m3, než je nepřekročitelný limit nelze účtovat odběratelům. Zvýšené náklady nese provozovatel (vlastník) rozvodů
Za r. 2022 byla odběratelům v domě č. 372 účtována spotřeba tepla na přípravu teplé vody ve výši 461,587 GJ při spotřebě 747,500 m3
461,587 GJ: 747,500 m3 = 0,617 GJ/m3
Nepřekročitelný limit byl tedy překročen. Překročení je patrně způsobováno únikem teplé vody z rozvodů a to i přesto, že součet údajů bytových vodoměrů (746,500 m3) souhlasí s údajem centrálního vodoměru spotřeby teplé vody (747,500 m3)s dostatečnou přesností. Tomuto předpokladu odpovídá i poměrně vysoká spotřeba teplé vody uvedeného bytu.(121, m3)j. Jednou z možností je i netěsnost ohřívače vody.
Další možností je nevyhovující stav rozvodů, zejména tepelných izolací. Za současného stavu vznikající ztráty hradí odběratelé
2) Hodnoty týkající se spotřeb a nákladů v domě č. 385 mohou sloužit pouze k vzájemnému porovnání spotřeb a nákladů uvedených domů. O vysvětlení rozdílu mezi nákladem na ohřev vody v domě č. 385 a 372 je neúměrný. O vysvětlení, případně o zdůvodnění, je nutno požádat zpracovatele rozúčtování.
Ing. J. Winkler
ECCB Č. Budějovice
Náklady na poskytování teplé vody se dělí na složku
Náklady na poskytování teplé vody se dělí na složku základní a složku spotřební
Základní složka nákladů činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů. Základní složka nákladů na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody činí 0 % a spotřební složka 100 % nákladů.
Bytové vodoměry je nutno brát jako poměrové, jejich údaje přepočítat podle údajů fakturačního vodoměru a součtu všech vodoměrů bytových. K tomu by bylo nutno znát údaje všech vodoměrů v domě.
Vyhláška č. 194/2007 v §4 stanoví měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody a to podle místa přípravy:
1. v zásobované budově 0,17 GJ/m2 . rok
nebo 0,30 GJ/m3,
2. v zařízení její přípravy mimo zásobovanou budovu 0.21 GJ/m2. rok
nebo 0,35 GJ/m3.
(4) Nepřekročitelné limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé vody odpovídají měrným spotřebám na její přípravu a dodávku zvýšeným o 50 % oproti hodnotám uvedeným v příloze č. 2 k této vyhlášce. Maximální možné hodnoty měrné spotřeby pak činí:
1. v zásobované budově 0,255 GJ/m2 . rok
nebo 0,450 GJ/m3,
2. v zařízení její přípravy mimo zásobovanou budovu 0.315 GJ/m2. rok
nebo 0,455 GJ/m3.
Rok 2019 : 227,55 GJ: 589,0 m3 = 0,386 GJ/m3
rok 2020 : 309,03 GJ: 682,7 m3 = 0,4527 GL/m3
Vyšší hodnota měrné spotřeby 0,4527 GJ/m3 oproti 0,35 GJ/m3 podle vyhlášky č. 194/2007 je způsobena nevyhovujícím stavem rozvodů, zejména tepelných izolací. Za současného stavu vznikající ztráty hradí odběratelé a to ve výši (r. 2020):
(0,4527 – 0,35) = 0,1027 GJ/m3 x 682 m3= 70 GJ x 644 Kč/GJ = 45 106 Kč.
2
Je ale nutno upozornit, že uvedené hodnoty se vztahují na nové budovy, nebo na budovy, u nichž byla dokončena změna mající vliv na všechny tepelně-technické vlastnosti budovy po 1. lednu 2002, nikoliv tedy na starší zástavbu
Vyhodnocená měrná spotřeby za r. 2019 činí 0,2767 GJ/m2, za r. 2020 pak 0,2605 GJ/m2
Spotřebu tepla na vytápění lze podle uvedených ukazatelů označit za hospodárnou.
J. Winkler
Odpovídá: Ing. Jaroslav Winkler - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk