Internetová poradna i-EKIS / odpověď

V ovzduší našeho bytu bývá velké množství různorodých a často i škodlivých látek, které se průběžně uvolňují z našich těl, z našich činností, z nábytku a vybavení (textilie, lepidla, elektronika), ze zvířat i rostlin, ale i ze stavebních konstrukcí samotných (například vodní pára, metan, radon, formaldehyd, směsi organických sloučenin apod.). Velké množství těchto látek je dokonce zdravotně závadných nebo i jedovatých - vyšší koncentrace těchto látek při nedostatečném větrání může způsobovat bolesti hlavy, vyčerpání, různé alergie, při dlouhodobém pobytu i rakovinu či smrt. Právě díky tomu, že v místnostech pobýváme velkou část dne, nebo v nich spíme celou noc, tak vliv těchto látek na náš organismus narůstá.
Problémem může být i velká vlhkost ve vzduchu, případně i suchý vzduch. Člověk vydýchá asi půl litru vody denně, a pokud objekt osadíme moderními okny, která lépe těsní, musíme zvýšit intenzitu větrání místnosti. Již použitý vzduch musí být nahrazen čistším vzduchem bohatším na kyslík, a zároveň musí být z místnosti odváděna vzdušná vlhkost, prach a jiné nežádoucí látky. K tomu nedochází prostupem přes zdi (difúze, tedy postupné pronikání vodní páry přes stěnové stavební materiály, může činit pouze asi 2 % odstraněné vlhkosti), ale záměrnou a řízenou výměnou vzduchu – buď pravidelným nebo krátkodobým větráním okny nebo centrálním či decentralizovaným ventilačním systémem.
Mnoho dětí (podle výzkumů až každé třetí dítě) trpí zdravotními problémy (onemocní astmatem, alergií, ekzémem, nebo se potýká s chorobami dolních či horních cest dýchacích) v důsledku vysoké vlhkosti a tím i plísní v bytech (viditelných i skrytých). Jejich vzniku může zabránit jen kvalitní větrání v celém objektu. Za vznikem plísní mohou být také chyby vzniklé již při stavbě či rekonstrukci. Zaměřit bychom se měli především na fasádu a okna, kterými se často obytný prostor „uzavře“ a zabrání se jeho „dýchání“. Často dochází i k rosení samotných oken.
Lidé si nyní pořizují do bytu i s podporou z NZÚ nová okna právě proto, aby nedocházelo ke zbytečným únikům tepla. Jenže kromě tepla udrží moderní okna v místnosti také vlhkost. Teplota v místnosti by se měla ideálně pohybovat mezi 21 a 22 °C a vzdušná vlhkost by měla být mezi 45 a 55 %. Jak to změříme? Na trhu je k mání dostatek různých pokojových teploměrů, vlhkoměrů i měřičů koncentrace CO2.
Dýcháním uvolňujeme do ovzduší zejména kysličník uhličitý CO2, který nejlépe ze všech látek vypovídá něco o tom, kolik jsme toho „vydýchali“. Proto měření hladiny CO2 ve vzduchu bývá hlavním ukazatelem vyvětrání místnosti. Hodnota CO2 by neměla překročit množství 1000, resp. 1500 ppm.
Hlavním opatřením pro odvedení naměřených „škodlivin“ pak je přirozené nebo umělé větrání. To se navrhuje buď okny, nebo pomocí klimatizace, případně řízeným větráním s rekuperací. Přestože větrání je opatření energeticky vždy značně ztrátové, je nutné se smířit s tím, že hygienické a provozní požadavky na vnitřní prostředí (tedy i na větrání) musí být vždy nadřazeny požadavkům energetickým (minimalizaci tepelných ztrát).
Abychom mohli správně a zdravě fungovat, potřebujeme přívod čerstvého vzduchu. Pokud je v místnosti vzduch čerstvý, cítíme se zde příjemně již od samého začátku, kdy do místnosti vstoupíme. Naopak pokud se pohybujeme či odpočíváme v místnosti s vydýchaným, nevětraným vzduchem, pociťujeme únavu, mohou nás pálit oči, bolet hlava a špatně se soustředíme. Každý sice může být na kvalitu nebo i proudění vzduchu jinak citlivý, ale čerstvý vzduch snad pozitivně ohodnotí každý z nás. Nejenže se díky němu cítíme mnohem svěží a máme více energie, ale také zlepšíme svou koncentraci a činnost mozku. To se podepíše na naší celkové náladě i pracovním výkonu.
Tedy k otázce - jak větrat správně? Otevírat okna až když sami cítíme, že vzduch v místnosti je vydýchaný, prakticky již nedýchatelný? To bývá již pozdě. Platí, že místnosti, ve kterých se pohybujeme, bychom měli pořádně vyvětrat nejméně třikrát denně, přičemž je třeba okna vždy otevřít dokořán.
Mnoho lidí tedy vliv větrání stále podceňuje a mnohdy ani netuší, že jinak by měli větrat v zimě a jinak v létě. V zimě se vyvarujte větrání na mikroventilaci, neboť tak trvá mnohem déle, než se vzduch v interiéru obmění, a stěny už mezitím vychladnou. Potom vzduch potřebuje více času, aby se znovu ohřál. To se samozřejmě negativně projeví na výdajích za vytápění. Větrání v zimě tedy provádějte tak, že otevřete okna dokořán zhruba na 5-10 minut, a to nejlépe několikrát za den.
Pokud máte doma alergika, vyvětrat v létě čerstvě po dešti je to nejlepší, co pro něj můžete udělat. Vzduch po dešti je totiž nejčistší a hlavně – na jaře nebo v létě také bez pylů.
Nejlepší je otevřít okna buď nad sebou, nebo proti sobě (využít komínového efektu nebo příčného provětrání). I za největších mrazů se pouze vymění vzduch, ovšem povrchy stavebních konstrukcí a předmětů v interiéru nestačí vychladnout. V zimě tedy větráme rychle, zatímco v létě můžeme využít přirozenou cirkulaci vzduchu mnohdy i libovolně dlouho.
Nejčastější větrání vyžadují kuchyně, ložnice, dětské pokoje, záchody a koupelny. Koupelny větráme nejlépe moderními ventilátory, které dokáží rozpoznat přemíru vlhkosti a na základě toho spustit odsávání. Nové typy již nejsou tak hlučné a také jejich designy prošly velkou změnou.
Zároveň s dostatečným větráním je třeba minimalizovat nadměrné zvlhčování vzduchu v místnostech. Čili je třeba zavírat dveře do koupelny, pokud se koupeme či sprchujeme, po dokončení hygieny pak vždy otevřeme okno, anebo pustíme ventilátor a zároveň otřeme dlažbu a obklady. Není též vhodné sušit mokré prádlo v místnostech – použít lze balkón, zahradu či sušárnu (jako sušárna může fungovat i technická místnost rodinného domu). A pokud přece jen musíte sušit prádlo v bytě, dělejte to u otevřeného okna. Při vaření je též vhodné používat poklice, kromě minimalizace vzdušné vlhkosti ušetříme i na energiích (vaření, odvětrávání digestoří). Je též doporučeno nestavět nábytek přímo k obvodovým zdem, necháme raději zdivo volně větrat.
Není příliš vhodné permanentní větrání výklopnými křídly okna. Pouze tak eliminujeme tepelně izolační opatření a výrazně zvyšujeme náklady na vytápění. Má to vliv i na pronikání hluku z ulice do místnosti, je možné i vnikání hmyzu, prachu, pylu atd. A pokud nejsme doma, zveme tím dovnitř i možné zloděje.
Na pořízení řízeného větrání s rekuperací (centrálního i decentrálního) lze získat dotaci z programu Nová zelená úsporám. Hodí se zejména do tzv. pasívních domů (PAD) nebo domů s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB).