Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

25.7.23 / dotaz č. 164329
Dobrý den,
řeším nastavení dálkového vytápění bytového cihlového domu z 60. let. Dům není zateplený, původní fasáda je v dobrém stavu, stěny 45 cm, dům má sklepní prostory a půdu. V domě je celkem 14 bytů 2+1, každý o výměře cca 60 m2. Mimo 2 bytů jsou všude plastová okna. Ohřev vody má každý byt vlastní, dům je vytápěn dálkově teplárnou. Radiátory mají termohlavice staršího data.
V domě se nachází objektová předávací stanice pro náš a sousední dům, která, jak jsem zjistila, umožňuje nastavení různých režimů vytápění pro každé odběrné místo zvlášť a má 2 patní měřiče, kde je spotřeba tepelné energie měřena pro každé odběrné místo zvlášť.
Náš nezateplený dům má nastavení teplotní křivky při venkovní teplotě 0 °C na +66 °C, sousední zateplený dům má +60°C.
Roční spotřeba energie našeho domu za poslední 4 roky:
0,48 GJ/m2 - 0,49 GJ/m2 - 0,55 GJ/m2 - 0,46 GJ/m2
Sousední zateplený dům má údajně spotřebu 0,20 GJ/m2.
Oproti podobnému, rovněž nezateplenému domu máme o hodně vyšší spotřebu na vytápění.
Na schůzi SVJ nám bylo řečeno, že jedinou cestou pro úsporu je zateplení domu. Byla nám prezentována nabídka zateplení za několik mil Kč, kterou by se mělo ušetřit „až 30 % nákladů“. Pokud tedy správně počítám, tak při spotřebě 0,46 GJ/m2 v loňském roce bychom se s 30% úsporou dostali na 0,32 GJ/m2, což však stále není spotřeba sousedního zatepleného domu 0,20 GJ/m2. Abychom dosáhli stejné spotřeby, muselo by u nás dojít ke snížení spotřeby o 56 %.
Domnívám, že naše vysoká spotřeba není způsobena pouze nezateplením domu, ale pravděpodobně i tím, že asi nikdo dosud s teplárnou neřešil změnu teplotní křivky, přestože v minulosti došlo v domě k výměně oken. V nové topné sezoně údajně dojde ke snížení vytápění o 2 °C, ale prý nemáme očekávat žádné zázraky.
Osobně se domnívám, že určitá rezerva úspor je ve špatně nastavené teplotní křivce. Je toto mé uvažování správné? Na koho se lze v této záležitosti obrátit? Kdo by mohl nezávisle posoudit stávající nastavení teplotních parametrů, provést propočet nové teplotní křivky a příp. i „revizi“ otopného systému?
Děkuji za odpověď.
Vážená,
Vámi popisovaná problematika optimálního nastavení a vyregulování otopné soustavy vašeho bytového domu je určitě pro jeho energetickou náročnost z titulu vytápění důležitá a je určitě nezbytné se jí zabývat. Ve Vašem případě, bychom si Vám však nyní doporučili vaši pozornost primárně upřít ke stavu obalových konstrukcí vašeho bytového domu, které ve vámi stručně popsaném stavu budou tou rozhodující záležitostí ve vazbě na jeho energ. náročnost při jeho vytápění. Jen pro vaši představu, vámi popsané obvod stěny vašeho byt. domu ve stávajícím stavu ( tl. 45 cm ze 60 let, kdy s vysokou mírou jistoty se bude jednat o zdivo z cihel pálených plných) mají zhruba 5,5 až 6x (!) vyšší hodnotu souč. prostupu tepla „U“, než doporučuje současná tepelnětechnická norma pro obvodové stěny. A ještě jinak, aby obvodová stěna z takovýchto cihel vyhověla souč. zmiňovaným doporučeným hodnotám, tak by musela mít tl. cca 320 cm! Poté zde máte ještě další konstrukce stropu do půdy a stropu nad sklepními prostory, které pokud nejsou zateplené a jsou v původním tepelnětechnickém stavu , tak budou obdobným způsobem výrazně nevyhovující. Dále je potřebné si také uvědomit, že otopné soustavy (rozvody, otopná tělesa, otopný režim) byly v době jejich realizace navrhovány tak, aby byla v bytech zajištěna potřebná tep. pohoda a nevznikaly v nich hyg. poruchy (stanovené tepl. spády, charakter vytápění nepřetržitého bez otopných přestávek,…). Potom samotné nepřiměřené a nesprávné zásahy do původní otopné soustavy (otopný režim. tepl. spády, otop. přestávka apod.) ve snaze takto snížit energ. náročnost objektu mohou - bez zlepšení obálky budovy – vést ke vzniku hyg. poruch v zimních obdobích, tj. vlhnutí konstrukcí, vznikání plísní (ve snaze dále snížit spotřebu tepla na vytápění, někteří uživatelé také nedostatečně větrají, popř. i některé místnosti řádně nevytápí) . V současnosti, kdy se od září 2023 budou v rámci známého dotačního programu „Nová zelená úsporám“ otvírat nově formulované dotační programy pro snižování energ. náročnosti bytových domů - viz https://novazelenausporam.cz/bytove-domy/ (jak pro žadatele Spol. vlastníků jednotek (SVJ) a Byt. družstva (BD), tak pro žadatele právnické a fyzické osoby a také pro obce a příspěvkové organizace), tak jsou velmi příhodné podmínky těchto dotačních programů využít. Kromě dotací na projektovou přípravu a vlastní zateplení obalových konstrukcí domu (stěny, střechy,stropy….) a dalších podoblastí podpory ( fotovoltaika, větrání,…) je pro žadatele SVJ a BD připraven i finanční bonus pro nízkopříjmové domácnosti až do výše 150 000,-Kč. Doporučujeme Vám v této věci kontaktovat Vám nejbližší EKIS, popř. energetického specialistu, pro základní orientaci v problematice snížení energ. náročnosti budov a vhodných dotačních programech (kontakty viz také na výše uvedeném web odkazu). Určitě by bylo potřebné začít zpracováním posouzení a vyhodnocení možností a výše vašich energetických úspor na základě souboru navržených opatření , ve vazbě na skutkový tepelnětechnický a energetický stav vašeho byt. domu, následně zpracování proj. dokumentace a vlastní stavební realizace. A až poté by následovala další důležitá a nezbytná fáze, týkající se samotné otopné soustavy, kde po výrazném zlepšení konstrukcí budovy a výrazném snížení její tepelné ztráty získáme i potřebný potenciál v oblasti úprav a nastavení otopné soustavy ( tepl. spád, tlumení,..). Pokud by to bylo pro Vás vzdálenostně a časově zajímavé svou problematiku konzultovat na našem středisku EKIS v Olomouci, tak nás prosím kontaktujte (tel. 777 068 990, e-mailu svobodapa@volny.cz). Konzultace jsou v rámci činnosti EKIS pro zájemce zdarma.
S pozdravem
Ing. Pavel Svoboda, EKIS Olomouc
Odpovídá:  Ing. Pavel Svoboda - EKIS Olomouc Ing. Svoboda tisk