Internetová poradna i-EKIS / odpověď
29.8.23 / dotaz č. 167084
Dobrý den,
uvažujeme o zateplení stropů nad obytnými místnostmi sto let staré chalupy. Stropy jsou některé povalové, některé klenuté. Kvůli poměrně velkým nerovnostem bychom asi zvolili sypanou nebo foukanou izolaci. Tchán se bojí použití čehokoliv měkkého kvůli kunám, takže nám asi zbývá jen použití pěnoskla, liaporu atp. Je nějaké jiné difuzně otevřené, kunám odolné řešení, které byste nám doporučili?
Představa o skladbě:
-záklop (prkna nebo palubky, OSB kvůli parotěsnosti raději ne?)
-geotextilie
-dřevěný rošt 60/40 položený v sypaném materiálu
-ca. 25 cm sypké izolace
-geotextilie
-původní strop
Děkuji a jsem s pozdravem,
uvažujeme o zateplení stropů nad obytnými místnostmi sto let staré chalupy. Stropy jsou některé povalové, některé klenuté. Kvůli poměrně velkým nerovnostem bychom asi zvolili sypanou nebo foukanou izolaci. Tchán se bojí použití čehokoliv měkkého kvůli kunám, takže nám asi zbývá jen použití pěnoskla, liaporu atp. Je nějaké jiné difuzně otevřené, kunám odolné řešení, které byste nám doporučili?
Představa o skladbě:
-záklop (prkna nebo palubky, OSB kvůli parotěsnosti raději ne?)
-geotextilie
-dřevěný rošt 60/40 položený v sypaném materiálu
-ca. 25 cm sypké izolace
-geotextilie
-původní strop
Děkuji a jsem s pozdravem,
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Předem než zvolíme vhodný typ sypané tepelné izolace na stropy chalupy, doporučil bych posoudit stav a únosnost stropních konstrukcí. U kleneb to asi nebude problém. V případě povalů by již přitížení nějakým sypkým materiálem typu umělé kamenivo nebo pěnové sklo mohlo být větší a především dosáhneme menší izolační schopnosti v porovnání s izolačními materiály typu minerální vata, EPS a podobně.
Příklad pěnové sklo:
Vhodná frakce do násypu na strop 16-32 mm, hmotnost 150 kg/m3, tepelná vodivost 0,085.
Takže při vrstvě například 20 cm dosáhneme tepelného odporu R 2,9, váha 38 kg/m2
Příklad umělé kamenivo:
Sypaná hmotnost 250 až 600 kg/m3, tepelná vodivost 0,1 až 0,14
Při vrstvě také 25 cm frakce 8-16 dosáhneme tepelného odporu R 2,5, váha 62 kg/m2
K zatížení přibude podlaha z prken na sraz, aby strop větral. OSB desky raději spíše ne a pokud ano, tak dostatečně provětrat rošt pod nimi.
Pokud bychom zvážili požadavky na tepelnou izolaci:
Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro strop pod nevytápěnou půdou minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
V daném případě je vhodné splnit hodnotu doporučenou. Tomu odpovídá tloušťka tepelné izolace s tepelnou vodivostí λ 0,035 až 0,039 W/m.K (běžná minerální vata) cca 20 cm. Ale za předpokladu, že je položena souvisle, nepřerušená nějakými rošty a podobně. Bez uvažování stávajícího stropu. Klenby izolují málo, povaly ale již více.
Pokud bychom chtěli dosáhnout doporučené hodnoty 0,20 (W/m2.K):
Pěnosklem – tloušťka vrstvy by byla cca 40 cm, umělým kamenivem – cca 50 cm.
Tloušťka násypu dle Vaší představy by znamenala U o něco horší než požadované minimum U 0,30 (W/m2.K).
Obavě ze znehodnocení kunou rozumím. Pokud jde o vatu, velmi ji vyhledává. Obdobně bych se obával použití izolace z foukané buničiny a konec konců i sypaného EPS. Řešením je, aby tento materiál nebyl pro živočicha přístupný. Tedy umístění v prkenném bednění a bez jakýchkoli mezer a škvír přístupu.
Variantou ještě může být použití izolačních dřevovláknitých desek určených pro stropy. Vyrábějí se v různých tloušťkách od 40 mm až do 240, běžně do 160 mm a mají tepelnou vodivost 0,038 (tedy srovnatelnou s MV) a nízký faktor difúzního odporu 3. Nemusely by být pro kunu tak lákavé. Kombinovat by se mohly i s násypem.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Předem než zvolíme vhodný typ sypané tepelné izolace na stropy chalupy, doporučil bych posoudit stav a únosnost stropních konstrukcí. U kleneb to asi nebude problém. V případě povalů by již přitížení nějakým sypkým materiálem typu umělé kamenivo nebo pěnové sklo mohlo být větší a především dosáhneme menší izolační schopnosti v porovnání s izolačními materiály typu minerální vata, EPS a podobně.
Příklad pěnové sklo:
Vhodná frakce do násypu na strop 16-32 mm, hmotnost 150 kg/m3, tepelná vodivost 0,085.
Takže při vrstvě například 20 cm dosáhneme tepelného odporu R 2,9, váha 38 kg/m2
Příklad umělé kamenivo:
Sypaná hmotnost 250 až 600 kg/m3, tepelná vodivost 0,1 až 0,14
Při vrstvě také 25 cm frakce 8-16 dosáhneme tepelného odporu R 2,5, váha 62 kg/m2
K zatížení přibude podlaha z prken na sraz, aby strop větral. OSB desky raději spíše ne a pokud ano, tak dostatečně provětrat rošt pod nimi.
Pokud bychom zvážili požadavky na tepelnou izolaci:
Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro strop pod nevytápěnou půdou minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
V daném případě je vhodné splnit hodnotu doporučenou. Tomu odpovídá tloušťka tepelné izolace s tepelnou vodivostí λ 0,035 až 0,039 W/m.K (běžná minerální vata) cca 20 cm. Ale za předpokladu, že je položena souvisle, nepřerušená nějakými rošty a podobně. Bez uvažování stávajícího stropu. Klenby izolují málo, povaly ale již více.
Pokud bychom chtěli dosáhnout doporučené hodnoty 0,20 (W/m2.K):
Pěnosklem – tloušťka vrstvy by byla cca 40 cm, umělým kamenivem – cca 50 cm.
Tloušťka násypu dle Vaší představy by znamenala U o něco horší než požadované minimum U 0,30 (W/m2.K).
Obavě ze znehodnocení kunou rozumím. Pokud jde o vatu, velmi ji vyhledává. Obdobně bych se obával použití izolace z foukané buničiny a konec konců i sypaného EPS. Řešením je, aby tento materiál nebyl pro živočicha přístupný. Tedy umístění v prkenném bednění a bez jakýchkoli mezer a škvír přístupu.
Variantou ještě může být použití izolačních dřevovláknitých desek určených pro stropy. Vyrábějí se v různých tloušťkách od 40 mm až do 240, běžně do 160 mm a mají tepelnou vodivost 0,038 (tedy srovnatelnou s MV) a nízký faktor difúzního odporu 3. Nemusely by být pro kunu tak lákavé. Kombinovat by se mohly i s násypem.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.