Internetová poradna i-EKIS / odpověď
5.10.23 / dotaz č. 171514
Dobrý den, chystám se zateplit půdu domu, přičemž strop se skládá z traverz a z hurdisek. Na půdě jsou vidět traverzy a na hurdiskách je nějaká tenká vrstva betonu, tudíž to asi není moc pochozí, není na tom dostatečná vrstva betonu s kari sítí, jak píši, traverzy jsou viditelné.
Na půdě položím vatu, o to mi ani moc nejde, ale jak udělat nějakou lávku, abych se dostal k anténě atd. Je možné na tento strop mezi vatu položit např. 20 cm polystyrenu o šíři 1 metr a mezi vatou tak udělat lávku? Nebo položit trámy přes traverzy a na trámech udělat lávku? Nechci dělat celou půdu pochozí a tudíž tam dělat beton atd.
Vím, že existují konstrukce i z polystyrenu, ale nejsem si jistý, co vše můžu na takový strop položit, vata moc neváží, ale nějaká lávka už ano.
Děkuji
Na půdě položím vatu, o to mi ani moc nejde, ale jak udělat nějakou lávku, abych se dostal k anténě atd. Je možné na tento strop mezi vatu položit např. 20 cm polystyrenu o šíři 1 metr a mezi vatou tak udělat lávku? Nebo položit trámy přes traverzy a na trámech udělat lávku? Nechci dělat celou půdu pochozí a tudíž tam dělat beton atd.
Vím, že existují konstrukce i z polystyrenu, ale nejsem si jistý, co vše můžu na takový strop položit, vata moc neváží, ale nějaká lávka už ano.
Děkuji
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Váš dotaz směřuje ke dvěma oblastem – tepelné izolaci, ale také konstrukční záležitost stropu.
Začněme konstrukcí. Hurdis stropy jsou poměrně specifické a názor na jejich provedení prošel před více lety určitým vývojem. Podnětem byly statické poruchy, které byly zapříčiněny nesprávným prováděním a nevhodným řešením materiálové skladby nad hurdiskou. U některých stropů vedly k částečné destrukci. Záleželo tuším také na tom, zda byly desky do keramických patek nebo uloženy přímo na spodní přírubu traverzy.
Správné řešení pak určoval technologický postup, jehož základem bylo oddělení horního líce keramické hurdisky od stropu tenkou deskou EPS, snad se připouštěla i hubená malta. Provedení ve Vašem případě nyní shora nezjistíme, nicméně bude spíše vhodné současnou konstrukci příliš nezatěžovat. Rozhodnutí by musel udělat statik, například zda srovnat nějakým betonem do roviny a jakým.
Z pohledu tepelné izolace se jedná o strop pod nevytápěnou půdou Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro strop pod nevytápěnou půdou minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Obvykle se u dodatečného zateplení snažíme bezpečně splnit nebo mírně překročit hodnotu doporučenou.
Toho se dobře dosáhne izolací na bázi minerální vaty. Při položení 32 cm (ve dvou vrstvách 2 x 16 cm) minerální vaty se dosáhne hodnota součinitele prostupu tepla U cca 0,12 (W/m2.K). Teoreticky tedy postačí i 24 cm této izolace. Zohlednit je potřeba traverzy, které tvoří významný tepelný most.
Pochozí lávkou není vhodné zatěžovat zabetonovanou hurdis desku. Bude tedy lépe opřít jí na traverzy. Nabízí se řešení první vrstvou minerální vaty vyrovnat plochu na horní líc traverz, poté na traverzy uložit rošt z fošen na výšku potřebnou tak, aby v součtu bylo zmíněných 24 až 32 cm tepelné izolace. Rošt může být podporou i pro celoplošné uložení nějaké pochozí vrstvy, ale tak, aby se umožnilo dobré odvětrání vlhkosti z tepelné izolace.
O něco levněji lze zateplit i různými typy foukaných izolací, z nichž především materiál na bázi recyklované papírové buničiny se vyznačuje násobně vyšší měrnou tepelnou kapacitou. To je fyzikální vlastnost, která příznivě ovlivní tepelnou stabilitu místností pod takto zatepleným stropem. Ta se pak tak rychle nezahřívá. Zafoukání se dělá do obdobného roštu a vrstva kolem 30 cm splní doporučení.
Skladby lze provést bez parozábrany, neboť faktor difúzního odporu minerální vaty i foukaných materiálů (jsou samozřejmě i další možnosti foukaných izolací, které mají obdobné použití) je cca 1,1 až 3 (-), čili jen o málo jiný než vzduch..
Ještě k polystyrénu, pokud by se pokládal v celé ploše. Zde bych se případné kondenzace na spodní straně EPS desek, především horních, pokud by byl ve dvou vrstvách, obával a parozábrana by asi byla nutná. Bezpečnější jsou řešení s prodyšným typem izolace.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Váš dotaz směřuje ke dvěma oblastem – tepelné izolaci, ale také konstrukční záležitost stropu.
Začněme konstrukcí. Hurdis stropy jsou poměrně specifické a názor na jejich provedení prošel před více lety určitým vývojem. Podnětem byly statické poruchy, které byly zapříčiněny nesprávným prováděním a nevhodným řešením materiálové skladby nad hurdiskou. U některých stropů vedly k částečné destrukci. Záleželo tuším také na tom, zda byly desky do keramických patek nebo uloženy přímo na spodní přírubu traverzy.
Správné řešení pak určoval technologický postup, jehož základem bylo oddělení horního líce keramické hurdisky od stropu tenkou deskou EPS, snad se připouštěla i hubená malta. Provedení ve Vašem případě nyní shora nezjistíme, nicméně bude spíše vhodné současnou konstrukci příliš nezatěžovat. Rozhodnutí by musel udělat statik, například zda srovnat nějakým betonem do roviny a jakým.
Z pohledu tepelné izolace se jedná o strop pod nevytápěnou půdou Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro strop pod nevytápěnou půdou minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Obvykle se u dodatečného zateplení snažíme bezpečně splnit nebo mírně překročit hodnotu doporučenou.
Toho se dobře dosáhne izolací na bázi minerální vaty. Při položení 32 cm (ve dvou vrstvách 2 x 16 cm) minerální vaty se dosáhne hodnota součinitele prostupu tepla U cca 0,12 (W/m2.K). Teoreticky tedy postačí i 24 cm této izolace. Zohlednit je potřeba traverzy, které tvoří významný tepelný most.
Pochozí lávkou není vhodné zatěžovat zabetonovanou hurdis desku. Bude tedy lépe opřít jí na traverzy. Nabízí se řešení první vrstvou minerální vaty vyrovnat plochu na horní líc traverz, poté na traverzy uložit rošt z fošen na výšku potřebnou tak, aby v součtu bylo zmíněných 24 až 32 cm tepelné izolace. Rošt může být podporou i pro celoplošné uložení nějaké pochozí vrstvy, ale tak, aby se umožnilo dobré odvětrání vlhkosti z tepelné izolace.
O něco levněji lze zateplit i různými typy foukaných izolací, z nichž především materiál na bázi recyklované papírové buničiny se vyznačuje násobně vyšší měrnou tepelnou kapacitou. To je fyzikální vlastnost, která příznivě ovlivní tepelnou stabilitu místností pod takto zatepleným stropem. Ta se pak tak rychle nezahřívá. Zafoukání se dělá do obdobného roštu a vrstva kolem 30 cm splní doporučení.
Skladby lze provést bez parozábrany, neboť faktor difúzního odporu minerální vaty i foukaných materiálů (jsou samozřejmě i další možnosti foukaných izolací, které mají obdobné použití) je cca 1,1 až 3 (-), čili jen o málo jiný než vzduch..
Ještě k polystyrénu, pokud by se pokládal v celé ploše. Zde bych se případné kondenzace na spodní straně EPS desek, především horních, pokud by byl ve dvou vrstvách, obával a parozábrana by asi byla nutná. Bezpečnější jsou řešení s prodyšným typem izolace.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.