Internetová poradna i-EKIS / odpověď
10.3.24 / dotaz č. 188555
Zdravím a mám tento dotaz:
Řeším zateplení stropu a nechci udělat chybu jako před 20 lety, kdy jsem při instalaci SDK , který slouží jako pouze podhledový. A jak jsem již zmínil chybou bylo, že jsem neinstaloval parotěsku nad vyhotovovaný SDK.
Současné složení stropu je směrem od interieru je: SDK na kovovém roštu, mezera cca 10 cm, omítka na palachu na prknech , které slouží jako spodní záklop, mezera cca 20 cm částečně vyplněná plevami, vrchní záklop znovu prkny a na nich hliněná mazanina cca 5 cm. Před těmi 20 lety při rekonstrukci jsem ještě v rámci zpevnění stropu udělal betonovou vrstvu v síle cca 5 cm s vloženou karisítí. Půda je nevytápěná a nebude v budoucnu obyvatelná, ale chci ji mít pochozí.
Mám představu, že bych ze strany z půdy na současnou podlahu stropu položím ve dvou vrstvách tepelnou izolaci 2 x 16 cm /1x16 cm do výše trámů a 1x 16 cm nad trámy jako eliminaci tepelných mostů na trámech/. Vata by byla uložena v konstrukci „nosníků“ z EPS 100 a záklopem s OSB umístěným cca 5-10 cm nad vatou, tudíž s odvětranou mezerou. Odvětrané mezery bych vyústil do prostoru půdy. A tady je důležitý moment a týká se parotěsné zábrany a jejímu umístění:
1. Logicky nejlépe ji umístit pod současný SDK strop ze strany interieru – ano, ale jedná se o 5 velkých obývaných místností cca 100 m/2 a znovu všechno dělat s parotěskou a novým stropem s SDK je velmi pracné. Je to skutečně nutné?
2. Další varianta nechat to všechno difúzně otevřené vzhledem s uvedenému souvrství od interieru až po odvětranou mezeru nad vrstvou 32 cm tepelně-izolační vaty.
3. Nebo na půdě pod vrstvu plánované izolační vaty 32 cm dát parotěsnou folii vytaženou do výše izolace ať už nad trámy, nebo na boky trámů , které budou překryty vrstvou 1 x 16 cm izolační vaty. Ale neuzavřu tím zase „definitivně“ migraci vodních par směrem na půdu do odvětraného prostoru na půdě a neriskuji kondenzaci vodních par v souvrství stropu pod fólií?
Tady si nedokážu odpovědět, která z variant je optimální vzhledem k migraci vlhkosti směrem k půdě a případné kondenzaci v „nějaké“ vrstvě profilu složení stropů. Zejména prostor mezi záklopem ze spodních a vrchních prken, které jsou parobrzda mě zneklidňují . No a i vzduchová mezera s plevami ve mně vyvolává spoustu otázek. Nebude zde docházet ke kondenzaci? Co kdybych vyplnil prostor mezi záklopem např sypaným polystyrenem formou nafoukání. Ještě bych dodal, že venkovní plášť budovy není tepelně izolován vzhledem k síle zdiva. Varianta otevření souvrství stropu ze stany půdy je nereálná vzhledem k extrémní pracnosti.
Děkuji za racionální návrhy řešení.
Řeším zateplení stropu a nechci udělat chybu jako před 20 lety, kdy jsem při instalaci SDK , který slouží jako pouze podhledový. A jak jsem již zmínil chybou bylo, že jsem neinstaloval parotěsku nad vyhotovovaný SDK.
Současné složení stropu je směrem od interieru je: SDK na kovovém roštu, mezera cca 10 cm, omítka na palachu na prknech , které slouží jako spodní záklop, mezera cca 20 cm částečně vyplněná plevami, vrchní záklop znovu prkny a na nich hliněná mazanina cca 5 cm. Před těmi 20 lety při rekonstrukci jsem ještě v rámci zpevnění stropu udělal betonovou vrstvu v síle cca 5 cm s vloženou karisítí. Půda je nevytápěná a nebude v budoucnu obyvatelná, ale chci ji mít pochozí.
Mám představu, že bych ze strany z půdy na současnou podlahu stropu položím ve dvou vrstvách tepelnou izolaci 2 x 16 cm /1x16 cm do výše trámů a 1x 16 cm nad trámy jako eliminaci tepelných mostů na trámech/. Vata by byla uložena v konstrukci „nosníků“ z EPS 100 a záklopem s OSB umístěným cca 5-10 cm nad vatou, tudíž s odvětranou mezerou. Odvětrané mezery bych vyústil do prostoru půdy. A tady je důležitý moment a týká se parotěsné zábrany a jejímu umístění:
1. Logicky nejlépe ji umístit pod současný SDK strop ze strany interieru – ano, ale jedná se o 5 velkých obývaných místností cca 100 m/2 a znovu všechno dělat s parotěskou a novým stropem s SDK je velmi pracné. Je to skutečně nutné?
2. Další varianta nechat to všechno difúzně otevřené vzhledem s uvedenému souvrství od interieru až po odvětranou mezeru nad vrstvou 32 cm tepelně-izolační vaty.
3. Nebo na půdě pod vrstvu plánované izolační vaty 32 cm dát parotěsnou folii vytaženou do výše izolace ať už nad trámy, nebo na boky trámů , které budou překryty vrstvou 1 x 16 cm izolační vaty. Ale neuzavřu tím zase „definitivně“ migraci vodních par směrem na půdu do odvětraného prostoru na půdě a neriskuji kondenzaci vodních par v souvrství stropu pod fólií?
Tady si nedokážu odpovědět, která z variant je optimální vzhledem k migraci vlhkosti směrem k půdě a případné kondenzaci v „nějaké“ vrstvě profilu složení stropů. Zejména prostor mezi záklopem ze spodních a vrchních prken, které jsou parobrzda mě zneklidňují . No a i vzduchová mezera s plevami ve mně vyvolává spoustu otázek. Nebude zde docházet ke kondenzaci? Co kdybych vyplnil prostor mezi záklopem např sypaným polystyrenem formou nafoukání. Ještě bych dodal, že venkovní plášť budovy není tepelně izolován vzhledem k síle zdiva. Varianta otevření souvrství stropu ze stany půdy je nereálná vzhledem k extrémní pracnosti.
Děkuji za racionální návrhy řešení.
Dobrý den,
Na základě popisu jsem nabyl dojmu, že absence parozábrany v současné době způsobuje poruchy. Proto bych před jakýmkoliv dalším opatřením doporučil zjistit, v jakém stavu se aktuálně jednotlivé vrstvy střešního pláště nachází a zda jejich případná degradace v problematických místech nevyvolá sanační práce (např. u dřevěných prvků).
Vámi popisovaná skladba nemá v žádné své části materiál, který by se v současné době dal považovat za tepelně izolační. Proto bych využil betonovou mazaninu na půdě, aplikoval bych parozábranu (zde bych se přikláněl k asfaltovým materiálům) a na ni tepelnou izolaci s případnou pochozí vrstvou. Do skladby (zejména u tepelných izolací u minerálních vláken) je třeba také doplnit pojistnou hydroizolaci.
Konkrétní návrh skladby doporučuji zpracovat odborníkem / projektantem na základě místního šetření a provedení alespoň základních sond do konstrukce. S informacemi ohledně stavu jednotlivých vrstev (např. jejich celistvosti, vzduchotěsnosti…) je možné následně výpočtově posoudit a vyhodnotit, zda při realizaci navržené skladby bude ke kondenzaci v konstrukci docházet, ve které vrstvě a zda množství kondenzace může konstrukci a přilehlé dřevěné konstrukce ohrozit.
S pozdravem
Chládek
Na základě popisu jsem nabyl dojmu, že absence parozábrany v současné době způsobuje poruchy. Proto bych před jakýmkoliv dalším opatřením doporučil zjistit, v jakém stavu se aktuálně jednotlivé vrstvy střešního pláště nachází a zda jejich případná degradace v problematických místech nevyvolá sanační práce (např. u dřevěných prvků).
Vámi popisovaná skladba nemá v žádné své části materiál, který by se v současné době dal považovat za tepelně izolační. Proto bych využil betonovou mazaninu na půdě, aplikoval bych parozábranu (zde bych se přikláněl k asfaltovým materiálům) a na ni tepelnou izolaci s případnou pochozí vrstvou. Do skladby (zejména u tepelných izolací u minerálních vláken) je třeba také doplnit pojistnou hydroizolaci.
Konkrétní návrh skladby doporučuji zpracovat odborníkem / projektantem na základě místního šetření a provedení alespoň základních sond do konstrukce. S informacemi ohledně stavu jednotlivých vrstev (např. jejich celistvosti, vzduchotěsnosti…) je možné následně výpočtově posoudit a vyhodnotit, zda při realizaci navržené skladby bude ke kondenzaci v konstrukci docházet, ve které vrstvě a zda množství kondenzace může konstrukci a přilehlé dřevěné konstrukce ohrozit.
S pozdravem
Chládek
Odpovídá: Ing. Ph.D. Jiří Chládek - M-EKIS 3M49 Praha, Ing. Jiří Chládek, Ph.D.
Téma: Zateplování budov
tisk