Internetová poradna i-EKIS / odpověď
27.5.24 / dotaz č. 196822
ROZÚČTOVÁNÍ TUV
Bydlím ve vlastním bytě v bytovém domě s vlastní plynovou kotelnou (pro vytápění i ohřev teplé vody v celém domě).
V koupelně mého bytu je termostatická baterie (k vaně a sprchovému koutu), nebyla za celou dobu (více než 10 let) vyměněna a fungovala bez problémů. To platí i pro další vodovodní baterie v bytě.
V minulém roce bylo nutno řešit problém s měřičem teplé vody (nefungoval správně, spotřebu odečítal). Díky namontování zpětné klapky začal měřič opět fungovat (alespoň dočasně).
Pro jistotu jsem kontrolovala měřič každý měsíc. Na přelomu října a listopadu jsem zjistila, že měřič opět odečítá. Příslušnou firmu jsem požádala o řešení.
Technik firmy přišel na konci listopadu, konstatoval, že problém je v termostatické baterii a že pošle známého, který toto vyřeší. Již se mi ale nikdo neozval.
Situaci jsem řešila s jiným instalatérem, ten příslušnou část baterie vyčistil (na začátku ledna tohoto roku) a od té doby měřič funguje bez problému.
Problém je, bohužel, s vyúčtováním za minulý rok (2023). Zpracovatel podkladů pro vyúčtování tvrdí, že mám v bytě nevhodnou termostatickou baterii, odvolává se na zákon 67/213Sb. a vyhlášku 269/2015 Sb. a píše o rozúčtování TUV průměrnou spotřebou domu. A ještě dodá, že jejich řešení - rozúčtování podle stavu měřidla - je v pořádku.
Znám hodnoty spotřebované teplé vody několik let zpět a mohu je doložit. Uvedená hodnota ve vyúčtování vůbec neodpovídá předchozím letům (je mnohonásobně vyšší).
Konzultovala jsem celou věc s právníkem, i ten se diví. Proro se obracím na vás.
Je postup při rozúčtování správný? Nebo mají povinnost řídit se § 5, odstavcem 4, vyhlášky 269/2015 Sb. ?
Bydlím ve vlastním bytě v bytovém domě s vlastní plynovou kotelnou (pro vytápění i ohřev teplé vody v celém domě).
V koupelně mého bytu je termostatická baterie (k vaně a sprchovému koutu), nebyla za celou dobu (více než 10 let) vyměněna a fungovala bez problémů. To platí i pro další vodovodní baterie v bytě.
V minulém roce bylo nutno řešit problém s měřičem teplé vody (nefungoval správně, spotřebu odečítal). Díky namontování zpětné klapky začal měřič opět fungovat (alespoň dočasně).
Pro jistotu jsem kontrolovala měřič každý měsíc. Na přelomu října a listopadu jsem zjistila, že měřič opět odečítá. Příslušnou firmu jsem požádala o řešení.
Technik firmy přišel na konci listopadu, konstatoval, že problém je v termostatické baterii a že pošle známého, který toto vyřeší. Již se mi ale nikdo neozval.
Situaci jsem řešila s jiným instalatérem, ten příslušnou část baterie vyčistil (na začátku ledna tohoto roku) a od té doby měřič funguje bez problému.
Problém je, bohužel, s vyúčtováním za minulý rok (2023). Zpracovatel podkladů pro vyúčtování tvrdí, že mám v bytě nevhodnou termostatickou baterii, odvolává se na zákon 67/213Sb. a vyhlášku 269/2015 Sb. a píše o rozúčtování TUV průměrnou spotřebou domu. A ještě dodá, že jejich řešení - rozúčtování podle stavu měřidla - je v pořádku.
Znám hodnoty spotřebované teplé vody několik let zpět a mohu je doložit. Uvedená hodnota ve vyúčtování vůbec neodpovídá předchozím letům (je mnohonásobně vyšší).
Konzultovala jsem celou věc s právníkem, i ten se diví. Proro se obracím na vás.
Je postup při rozúčtování správný? Nebo mají povinnost řídit se § 5, odstavcem 4, vyhlášky 269/2015 Sb. ?
Dobrý den,
děkujeme za váš dotaz, nicméně toto už je spíše právní problém a je mimo rozsah bezplatné odpovědi v rámci energetické poradny.
Zákon č. 67/2013 Sb. a jeho § 8 řeší možnost nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek, kdy:
(1) Do 30 dnů od doručení vyúčtování může příjemce služeb písemně požádat poskytovatele služeb, aby příjemci služeb doložil náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a aby umožnil příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Této žádosti poskytovatel služeb vyhoví do 30 dnů od jejího doručení.
(2) Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení.
Vámi zmiňovaný § 5 z vyhlášky č 269/2015 Sb. popisuje relevantně způsob rozúčtování nákladů při poruše měřidla.
Doporučuji tedy vyžádání si podkladů od poskytovatele služeb a případného podání námitky v součinnosti s právníkem.
s pozdravem
Ondřej Pokorný, energetický poradce ECČB
děkujeme za váš dotaz, nicméně toto už je spíše právní problém a je mimo rozsah bezplatné odpovědi v rámci energetické poradny.
Zákon č. 67/2013 Sb. a jeho § 8 řeší možnost nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek, kdy:
(1) Do 30 dnů od doručení vyúčtování může příjemce služeb písemně požádat poskytovatele služeb, aby příjemci služeb doložil náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a aby umožnil příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Této žádosti poskytovatel služeb vyhoví do 30 dnů od jejího doručení.
(2) Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení.
Vámi zmiňovaný § 5 z vyhlášky č 269/2015 Sb. popisuje relevantně způsob rozúčtování nákladů při poruše měřidla.
Doporučuji tedy vyžádání si podkladů od poskytovatele služeb a případného podání námitky v součinnosti s právníkem.
s pozdravem
Ondřej Pokorný, energetický poradce ECČB
Odpovídá: DiS. Ondřej Pokorný - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk