Internetová poradna i-EKIS / odpověď
8.8.24 / dotaz č. 202728
Dobrý den,
chtěl bych Vás požádat o radu ohledně dodatečné izolace ložnice. Jde o byt, kde není žádná izolace na nad stropem.
Chtěl by se poradit čím dodatečně zateplit tuto místnost. Viz řez níže, je ložnice mimo hlavní objekt. Nad ložnicí je terasa. Skladba stropu: miako strop + 2cm polystyrenu, spadový beton, přímo na tom je střešní folie. Místnost neudrží teplo a v rohu kde jsou dvě okna se dělá plíseň.
Izolaci nemohu dát shora, jsou tam dveře cca 5cm na střesní fólií.
Co by jste doporučili použít za izolaci/skladbu, aby tam pak nebyl problém v konstrukci?
Odkaz na půdorys a řez: https://www.uschovna.cz/zasilka/QJS69Y2NCHBAIY7H-ED6/
Uvažoval jsem o podhledu SDK a prostor mezi nechat zastříkat PUR pěnou, tl.12cm. Mezi pěnu a SDK bych dal parotěs.
Stěna je cihla tl. 38cm.
chtěl bych Vás požádat o radu ohledně dodatečné izolace ložnice. Jde o byt, kde není žádná izolace na nad stropem.
Chtěl by se poradit čím dodatečně zateplit tuto místnost. Viz řez níže, je ložnice mimo hlavní objekt. Nad ložnicí je terasa. Skladba stropu: miako strop + 2cm polystyrenu, spadový beton, přímo na tom je střešní folie. Místnost neudrží teplo a v rohu kde jsou dvě okna se dělá plíseň.
Izolaci nemohu dát shora, jsou tam dveře cca 5cm na střesní fólií.
Co by jste doporučili použít za izolaci/skladbu, aby tam pak nebyl problém v konstrukci?
Odkaz na půdorys a řez: https://www.uschovna.cz/zasilka/QJS69Y2NCHBAIY7H-ED6/
Uvažoval jsem o podhledu SDK a prostor mezi nechat zastříkat PUR pěnou, tl.12cm. Mezi pěnu a SDK bych dal parotěs.
Stěna je cihla tl. 38cm.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Pokud je v ploché střeše terasy opravdu jen 2 cm tepelné izolace z EPS, je vskutku s podivem, jak může něco takového ať již v projektu nebo při realizaci vzniknout.
V daném případě by se jednalo o jasné nesplnění požadavků vyhlášky o technických požadavcích na stavby, konkrétně té, která platila v době stavby (do 1.7.2024), tedy 268/2009 Sb. v platném pozdějším znění, §10 a §16. To je prosím zákon a §16 odst.3.) se odvolává na normové hodnoty, tudíž splnění normových hodnot je závazné.
Porovnejme to tedy s normativními požadavky:
Z pohledu tepelné izolace se jedná o střechu plochou. Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro plochou střechu minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,24 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,16 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard by bylo potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Pokud bychom spočetli orientačně hodnotu U s 2 cm izolace, vyjde cca 0,9 až 1,1 (W/m2.K). To je násobně nevyhovující. Je-li stavba ještě ve lhůtě záruky, důvod k neprodlené reklamaci.
Odstranění problému přináší řadu těžkostí. Je více možností, žádná není zadarmo, ani optimální.
Dodatečné zateplení lze provést shora, tedy z vnější strany – z pohledu tepelné techniky správné řešení, nebo z interiéru, což je postup obecně nedoporučovaný. Kromě toho - obvykle se u dodatečného zateplení snažíme bezpečně splnit nebo mírně překročit hodnotu doporučenou. To by tady znamenalo poměrně velkou tloušťku tepelné izolace, například na bázi XPS kolem 20 cm.
Z přiloženého obrázku vyplývá další věc. Strop Miako je uložen na nadokenním překladu, u něhož není zakreslený způsob přerušení tepelného mostu. U vlastního stropu ano, tam je izolace za věncovkou, ale nad tím pokračuje zdivo atiky (zábradlí) s naznačením zateplení horní plochy, ale nikoli již vnitřní stěny. Záleží na materiálu zdiva, ale očekával bych zde značný vliv tepelného mostu. Terasa je spádována do vpusti v rohu u oken, kde logicky je nejméně místa na tepelnou izolaci, tudíž tam vzniká plíseň. V projektu bude popsaná skladba S4, zajímalo by mně, jak byla navržená.
Možnost zateplení shora:
Zjistit, kolik místa je mezi horním lícem nosné konstrukce Miako a prahem balkonových dveří (současná úroveň folie). Pak spočítat spád k vpusti a zjistit, kolik by tam bylo cm výšky. Něco by se možná ušetřilo způsobem odvedení vody za atiku. Že by nebyla zapuštěná vpusť s bočním odpadem, ale vytvořil by se nějaký atyp prvek s přímým odtokem.
Všechny vrstvy terasy pak vybourat až na nosnou konstrukci. Poté – srovnat povrch tenkou stěrkou (5 mm) – položit parozábranu asfaltový pás (5 mm) – tepelná izolace z PUR desek λ 0,022 W/m.K (100 mm?) – spádová vrstva z klínů EPS λ 0,022 W/m.K (60 – 40 mm) – hydroizolační vrstva PVC folie + vlies 5 mm – dlažba nebo umělá prkna na terče. Výška terče 20 mm, dlaždice 40 mm. Takže dohromady potřebujeme v místě vpusti 20 cm, u dveří asi 22 cm. Pokud by se použila pochozí folie (bez dlažby), tak 16 až 18 cm, spádová vrstva by byla ze zátěžového XPS. K tomu zateplit zděné zábradlí a ošetřit tepelný most.
Pokud by takto vyšlo, bude U skladby cca 0,17 (W/m2.K). Pokud by se vešlo jen 60 mm PUR desek, pak cca 0,24 (W/m2.K). To ještě s chlupem splní požadovanou hodnotu. Dostatečné výšky na izolace shora by se dosáhlo výměnou balkonových dveří se zvýšením prahu podezděním.
Zateplení zevnitř:
Opatření má za cíl ne dosáhnout doporučených U, ale především zvýšit povrchovou teplotu rizikových míst a odstranit plísně. Vylepší se částečně i tepelná ztráta.
Vyhnul bych se řešením se sádrokartonovým podhledem a minerální vatou z důvodu malé účinnosti parozábrany a očekávatelné kondenzaci v konstrukci.
Pak zbývá vnitřní zateplení celoplošným lepením izolantů na různé bázi – XPS, multipor nebo jiné desky na křemičité bázi pro vnitřní zateplení. Vhodné jsou také desky na PIR a PUR bázi pro vnitřní zateplení, které jsou již opatřené sádrokartonem a mají v sobě parozábranu z hliníkové folie a při malé tloušťce díky malé λ 0,022 tepelně hodně účinné. To bych doporučil.
Stříkaná PUR pěna má tepelnou vodivost kolem 0,045, takže při tloušťce 12 cm bude méně účinná tepelně než desky s deklarovanou vodivostí. Problém s parozábranou a její malou účinností s rizikem kondenzace v konstrukci trvá. Ta kondenzace při vnitřním zateplení hrozí ale vždy, Muselo by se to spočítat, ale je to teorie s nepřesnými vstupními údaji. Prakticky se spíše chová jinak.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Pokud je v ploché střeše terasy opravdu jen 2 cm tepelné izolace z EPS, je vskutku s podivem, jak může něco takového ať již v projektu nebo při realizaci vzniknout.
V daném případě by se jednalo o jasné nesplnění požadavků vyhlášky o technických požadavcích na stavby, konkrétně té, která platila v době stavby (do 1.7.2024), tedy 268/2009 Sb. v platném pozdějším znění, §10 a §16. To je prosím zákon a §16 odst.3.) se odvolává na normové hodnoty, tudíž splnění normových hodnot je závazné.
Porovnejme to tedy s normativními požadavky:
Z pohledu tepelné izolace se jedná o střechu plochou. Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro plochou střechu minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,24 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,16 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard by bylo potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Pokud bychom spočetli orientačně hodnotu U s 2 cm izolace, vyjde cca 0,9 až 1,1 (W/m2.K). To je násobně nevyhovující. Je-li stavba ještě ve lhůtě záruky, důvod k neprodlené reklamaci.
Odstranění problému přináší řadu těžkostí. Je více možností, žádná není zadarmo, ani optimální.
Dodatečné zateplení lze provést shora, tedy z vnější strany – z pohledu tepelné techniky správné řešení, nebo z interiéru, což je postup obecně nedoporučovaný. Kromě toho - obvykle se u dodatečného zateplení snažíme bezpečně splnit nebo mírně překročit hodnotu doporučenou. To by tady znamenalo poměrně velkou tloušťku tepelné izolace, například na bázi XPS kolem 20 cm.
Z přiloženého obrázku vyplývá další věc. Strop Miako je uložen na nadokenním překladu, u něhož není zakreslený způsob přerušení tepelného mostu. U vlastního stropu ano, tam je izolace za věncovkou, ale nad tím pokračuje zdivo atiky (zábradlí) s naznačením zateplení horní plochy, ale nikoli již vnitřní stěny. Záleží na materiálu zdiva, ale očekával bych zde značný vliv tepelného mostu. Terasa je spádována do vpusti v rohu u oken, kde logicky je nejméně místa na tepelnou izolaci, tudíž tam vzniká plíseň. V projektu bude popsaná skladba S4, zajímalo by mně, jak byla navržená.
Možnost zateplení shora:
Zjistit, kolik místa je mezi horním lícem nosné konstrukce Miako a prahem balkonových dveří (současná úroveň folie). Pak spočítat spád k vpusti a zjistit, kolik by tam bylo cm výšky. Něco by se možná ušetřilo způsobem odvedení vody za atiku. Že by nebyla zapuštěná vpusť s bočním odpadem, ale vytvořil by se nějaký atyp prvek s přímým odtokem.
Všechny vrstvy terasy pak vybourat až na nosnou konstrukci. Poté – srovnat povrch tenkou stěrkou (5 mm) – položit parozábranu asfaltový pás (5 mm) – tepelná izolace z PUR desek λ 0,022 W/m.K (100 mm?) – spádová vrstva z klínů EPS λ 0,022 W/m.K (60 – 40 mm) – hydroizolační vrstva PVC folie + vlies 5 mm – dlažba nebo umělá prkna na terče. Výška terče 20 mm, dlaždice 40 mm. Takže dohromady potřebujeme v místě vpusti 20 cm, u dveří asi 22 cm. Pokud by se použila pochozí folie (bez dlažby), tak 16 až 18 cm, spádová vrstva by byla ze zátěžového XPS. K tomu zateplit zděné zábradlí a ošetřit tepelný most.
Pokud by takto vyšlo, bude U skladby cca 0,17 (W/m2.K). Pokud by se vešlo jen 60 mm PUR desek, pak cca 0,24 (W/m2.K). To ještě s chlupem splní požadovanou hodnotu. Dostatečné výšky na izolace shora by se dosáhlo výměnou balkonových dveří se zvýšením prahu podezděním.
Zateplení zevnitř:
Opatření má za cíl ne dosáhnout doporučených U, ale především zvýšit povrchovou teplotu rizikových míst a odstranit plísně. Vylepší se částečně i tepelná ztráta.
Vyhnul bych se řešením se sádrokartonovým podhledem a minerální vatou z důvodu malé účinnosti parozábrany a očekávatelné kondenzaci v konstrukci.
Pak zbývá vnitřní zateplení celoplošným lepením izolantů na různé bázi – XPS, multipor nebo jiné desky na křemičité bázi pro vnitřní zateplení. Vhodné jsou také desky na PIR a PUR bázi pro vnitřní zateplení, které jsou již opatřené sádrokartonem a mají v sobě parozábranu z hliníkové folie a při malé tloušťce díky malé λ 0,022 tepelně hodně účinné. To bych doporučil.
Stříkaná PUR pěna má tepelnou vodivost kolem 0,045, takže při tloušťce 12 cm bude méně účinná tepelně než desky s deklarovanou vodivostí. Problém s parozábranou a její malou účinností s rizikem kondenzace v konstrukci trvá. Ta kondenzace při vnitřním zateplení hrozí ale vždy, Muselo by se to spočítat, ale je to teorie s nepřesnými vstupními údaji. Prakticky se spíše chová jinak.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.