Internetová poradna i-EKIS / odpověď
11.9.24 / dotaz č. 206750
Dobrý den, jsem předseda SVJ a náš dům má společný výměník tepla pro další 2 SVJ. Předseda jednoho z těchto SVJ navrhuje úpravu rozúčtování na vytápění a společnou přípravu teplé vody viz níže...
Základní složka - dosud 40% - návrh 10%
Spotřební složka - dosud 60% - návrh 90%
Nejsem si jistá, jestli je taková úprava možná... a jestli opravdu navrhovaná změna bude spravedlivější. Můžete mi toto prosím vysvětlit? Děkuji.
Základní složka - dosud 40% - návrh 10%
Spotřební složka - dosud 60% - návrh 90%
Nejsem si jistá, jestli je taková úprava možná... a jestli opravdu navrhovaná změna bude spravedlivější. Můžete mi toto prosím vysvětlit? Děkuji.
Dobrý den,
Vámi navrhovaná změna není spravedlivá. Obecně ani Vaše původní nemusí být spravedlivá vůči všem. Každý uživatel bytové jednotky má jiné návyky, jinou spotřebu a hlavně v jiném čase. To sebou přináší i v případě teplé vody zcela odlišné náklady na distribuci teplé vody.
V případě vytápění pak každý bytový dům, který není vybaven a měřen samostatně přesným odběrem energie - kalorimetrem, je vždy od přírody nespravedlivý a musí tomu tak být. Můžeme pak jen hovořit o menší nebo větší nespravedlnosti a objektivnosti posuzování. První nespravedlnost je v umístění každé bytové jednotky v domě, a ten kdo má vnitřní jednotku "cítí svoji nespravedlnost" v tom, že nemá žádné styky s venkovním prostředím, takže by vytápění ani vlastně nepotřeboval. Oproti tomu byty, které mají jednu nebo dvě, případně více stěn jsou zatíženy značnými tepelnými ztrátami, které se většinou promítnou předáváním tepla do vnitřních částí domu a přiléhajících bytů. Tímto naznačeným postupem jiného výpočtu by se každý chtěl nastěhovat do vnitřních jednotek a byty na okraji, ve styku s venkovním prostředí, by byl minimální zájem, protože náklady na vytápění takového bytu by mohly být několikanásobně vyšší než náklady u vnitřních bytů.
Tím by došlo k revoluci mezi nájemníky. Ale revoluce bohužel nemá u bytových domů vítěze. Pouze velmi znepokojující a zlobivé nájemníky, kteří nedokážou pochopit princip komunitního vytápění.
Naoko spravedlivým řešením by tedy bylo předělat veškeré rozvody vytápění, ev. TUV, instalovat kalorimetry ale problém nikdy nebude správně, protože i zde musíme "odměnit" venkovní byty za větší ztráty a tak nastalá rekonstrukce by nebyla moudrou investicí. Pokud by tak bylo, muselo by se tento "fakt vytápění" promítnout do celkové ceny bytu. Byty, které tedy budou mít venkovní stěny, budou mít sice možná vice světla, ale 2 až 3 krát větší náklady na vytápění. Tedy jejich kupní cena by mohla klesnout. Naopak vnitřní byty by mohly být z hlediska vytápění dražší, protože každoročně ušetří desítky tisíc korun. Při 50leté životnosti by tak rozdíl ceny těchto bytů mohl dosahovat až 1 mil. Kč.
Doporučil bych SVJ se soustředit na vyšší účinnost vytápění, snížením otopné vody, lepší termoregulací smyček, využívání snižování teploty topné vody při zvyšující se venkovní teplotě, aplikace víceřadých radiátorů, nižší tepelný průtok, apod. O zateplení či výměně oken a vchodových či balkonových dveří nemluvě.
Vámi navrhovaná změna není spravedlivá. Obecně ani Vaše původní nemusí být spravedlivá vůči všem. Každý uživatel bytové jednotky má jiné návyky, jinou spotřebu a hlavně v jiném čase. To sebou přináší i v případě teplé vody zcela odlišné náklady na distribuci teplé vody.
V případě vytápění pak každý bytový dům, který není vybaven a měřen samostatně přesným odběrem energie - kalorimetrem, je vždy od přírody nespravedlivý a musí tomu tak být. Můžeme pak jen hovořit o menší nebo větší nespravedlnosti a objektivnosti posuzování. První nespravedlnost je v umístění každé bytové jednotky v domě, a ten kdo má vnitřní jednotku "cítí svoji nespravedlnost" v tom, že nemá žádné styky s venkovním prostředím, takže by vytápění ani vlastně nepotřeboval. Oproti tomu byty, které mají jednu nebo dvě, případně více stěn jsou zatíženy značnými tepelnými ztrátami, které se většinou promítnou předáváním tepla do vnitřních částí domu a přiléhajících bytů. Tímto naznačeným postupem jiného výpočtu by se každý chtěl nastěhovat do vnitřních jednotek a byty na okraji, ve styku s venkovním prostředí, by byl minimální zájem, protože náklady na vytápění takového bytu by mohly být několikanásobně vyšší než náklady u vnitřních bytů.
Tím by došlo k revoluci mezi nájemníky. Ale revoluce bohužel nemá u bytových domů vítěze. Pouze velmi znepokojující a zlobivé nájemníky, kteří nedokážou pochopit princip komunitního vytápění.
Naoko spravedlivým řešením by tedy bylo předělat veškeré rozvody vytápění, ev. TUV, instalovat kalorimetry ale problém nikdy nebude správně, protože i zde musíme "odměnit" venkovní byty za větší ztráty a tak nastalá rekonstrukce by nebyla moudrou investicí. Pokud by tak bylo, muselo by se tento "fakt vytápění" promítnout do celkové ceny bytu. Byty, které tedy budou mít venkovní stěny, budou mít sice možná vice světla, ale 2 až 3 krát větší náklady na vytápění. Tedy jejich kupní cena by mohla klesnout. Naopak vnitřní byty by mohly být z hlediska vytápění dražší, protože každoročně ušetří desítky tisíc korun. Při 50leté životnosti by tak rozdíl ceny těchto bytů mohl dosahovat až 1 mil. Kč.
Doporučil bych SVJ se soustředit na vyšší účinnost vytápění, snížením otopné vody, lepší termoregulací smyček, využívání snižování teploty topné vody při zvyšující se venkovní teplotě, aplikace víceřadých radiátorů, nižší tepelný průtok, apod. O zateplení či výměně oken a vchodových či balkonových dveří nemluvě.