Internetová poradna i-EKIS / odpověď
25.10.24 / dotaz č. 210702
Dobrý den,
je prosím nutné dávat těsnící pásku při montáži nových oken? Co je třeba ještě kontrolovat?
je prosím nutné dávat těsnící pásku při montáži nových oken? Co je třeba ještě kontrolovat?
Děkuji za dotaz. Zabudování oken a vnějších dveří je často opomíjený, a přesto velmi zásadní stavební proces, který může významně ovlivnit kvalitu užívání vnitřního prostoru. Při správném zabudování za použití vhodných materiálů se zajistí bezchybné dlouhodobé fungování okna nebo dveří, ovšem při nesprávném, odbytém zabudování, bez řádného utěsnění spáry a upevnění okna, se může velmi záhy z novostavby nebo nákladné rekonstrukce stát noční můra.
Požadavkem dotace NZÚ je, že montáž výplní otvorů bude provedena v souladu s ČSN 74 6077 Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování. Je tedy třeba dodržet požadavky normy ČSN 74 6077 - je to základní norma stanovící požadavky na zabudování výplně otvoru do vnější stěny budovy. Nově instalovaná okna musí mít zasklení izolačním 3-sklem a tloušťku rámu minimálně 80 mm nebo musí splňovat požadavek na součinitel prostupu tepla UW ≤ 0,9 W/m2.K.
Rozhodující je bezpečné a pevné upevnění okenního rámu do stavebního otvoru a těsné provedení připojovací spáry. Připojovací spára je stavební detail, který má tři části – vodotěsný uzávěr, tepelněizolační výplň a parotěsný uzávěr.
Nejlepším řešením vyplnění spáry jsou komprimační pásky, které se vhodně aplikují (lepí) na rám okna po celém jeho obvodu a poté se celý prvek vloží do připraveného otvoru, kde se provede rutinní ukotvení turbošrouby. Komprimační páska expanduje cca do 15 minut v ideálních podmínkách (20 – 25 °C). Při větším teple nabývá páska o něco rychleji a naopak při velmi nízké teplotě pomaleji. Díky ideální rovinnosti jak okenního rámu, tak i předsazeného profilu je pro montážníka velmi snadné zvolit vhodný rozměr komprimační pásky. Spára je totiž stejná po celém obvodu okenního rámu, a páska tudíž vyexpanduje všude stejně, což je velmi důležité.
Komprimační pásky mohou plnit různou úlohu podle toho, jak jsou vyexpandované. Pokud tedy do velké připojovací spáry zvolíme malý rozměr pásky, páska sice vyexpanduje, ale příliš. Materiál v tomto případě nebude UV stabilní a ani vodotěsný. Bude pak plnit maximálně tepelněizolační funkci.
Již při výběru okna je důležitá nejen volba rozměrů a tvaru okna, materiálu a barvy profilů, ale také vhodných parametrů těsnosti, akustické a tepelné izolace, bezpečnosti proti vloupání, a také způsobu osazení do stavebního otvoru.
Zajištění oken proti vloupání se týká jednak kování okenního křídla, kdy je použito více zamykacích bodů se speciálními prvky a s klikou, s možností zablokování uzavřené polohy, a dále prosklené výplně, kdy je použita minimálně jedna tabule v izolačním skle z vrstveného skla s požadovanou odolností. Takové sklo má i vyšší akustický útlum.
Dalším významným parametrem jsou tzv. radiační vlastnosti skla, tedy prostup světla a prostup slunečního záření (tedy včetně infračerveného záření - tepelné složky). Obvykle se pro běžné prostory pro bydlení používají základní izolační skla, která zajišťují maximální prostup světla (při zajištění požadované tepelné izolace), ale také propouštějí velké množství sluneční energie. To je vhodné u nízkoenergetických a pasivních domů, optimálně u oken doplněných vnějším stíněním. U velkoplošných prosklení orientovaných na jih je možné uvažovat o použití skel s protisluneční ochranou, která omezí přehřívání interiéru. Návrh vhodných radiačních vlastností skel se odvíjí od využití a velikosti vnitřních prostorů, od orientace vnější stěny vůči slunci a expozice okna slunečnímu svitu (vliv terénu, okolních staveb, vegetace, vnějších stínících prvků (markýza, slunolam a podobně)).
Okno je jasně definovaný stavební výrobek určený pro zabudování do stavby. A právě způsob zabudování je rozhodující pro zajištění bezchybného a energeticky efektivního provozu vnitřního prostoru. Všechny aspekty zabudování okna jsou popsány v normě ČSN 74 6077. Rozhodující je bezpečné a pevné upevnění okenního rámu do stavebního otvoru a těsné provedení připojovací spáry. Připojovací spára je stavební detail, který má tři části – vodotěsný uzávěr, tepelněizolační výplň a parotěsný uzávěr.
Při návrhu a provedení připojovací spáry je nutné mít na zřeteli:
• vzduchotěsnost;
• vodotěsnost vnějšího uzávěru;
• parotěsnost vnitřního uzávěru;
• paropropustnost vnějšího uzávěru;
• redukci tepelných mostů;
• akustickou izolaci.
Návrh připojovací spáry, tedy zabudování okna do stavby, musí být součástí projektové dokumentace, ze které vyplývá:
• poloha výrobku ve stavebním otvoru;
• tvar, rozměry a tolerance stavebních otvorů;
• způsob upevnění výrobku;
• provedení připojovací spáry;
• provedení vnitřního a vnějšího ostění, parapetů, nadpraží.
V případě, že se jedná o výměnu oken nebo dodávku nových oken na základě smlouvy mezi stavebníkem a dodavatelem oken (nebo montážní firmou), je odpovědnost za správný návrh připojovací spáry na stavebníkovi. Tento může tuto odpovědnost smluvně převést na dodavatele, ovšem měl by si zajistit odborný technický dozor.
Okno se osazuje do stavebního otvoru. Požadavky na provedení a přípravu otvoru jsou tedy stanoveny normou ČSN 74 6077. Stavební otvor by měl být především stavebně začištěn (omítnut) s požadovanou soudržností a přesností tvaru a rozměrů. Tolerance a odchylky rozměrů jsou normou definovány, stejně jako svislost a vodorovnost ploch ostění.
Při přípravě stavebních otvorů a následně při montáži několika oken v jedné místnosti je žádoucí dodržet stejnou úroveň spodní hrany otvoru, respektive rámu okna od plánované čisté podlahy. Tento požadavek není normou ani jiným dokumentem stanoven, a proto by měl být uveden například ve smlouvě nebo smluvní montážní dokumentaci.
Přesnost zabudování výrobku do stavby je také popsána normou a vztahuje se především na:
• svislost a vodorovnost rámu;
• pravoúhlost rámu;
• rovinnost rámu (minimalizace zkřížení v rovině rámu);
• přímost (rovinnost) profilů rámu – minimalizace průhybu profilu.
V normě jsou také definovány požadavky na technické provedení parapetu:
• přesah přední hrany parapetu musí být minimálně 30 mm;
• doporučený sklon horní plochy parapetu má být více než 3°;
• ukončení parapetu na bocích do ostění musí zabránit zatékání vody pod parapet do zdiva;
• musí být zajištěn bezpečný odvod srážkové vody;
• provedení musí umožnit dostatečnou tepelnou izolaci spodní připojovací spáry;
• musí být zabezpečeno odvedení kondenzátu a zatečené vody z rámu okna.
Požadavkem pro dotaci NZÚ je, aby nově instalovaná okna měla zasklení izolačním 3-sklem a tloušťku rámu minimálně 80 mm nebo musí splňovat požadavek na součinitel prostupu tepla U W ≤ 0,9 W/m2.K. Celkový prostup tepla oknem však není dán pouze provedením skleněné výplně, ale i rámů, jejich osazení v otvoru stěny objektu a jejich vzájemného utěsnění, počtu vzduchových vrstev apod.
Vnitřní uzávěr připojovací spáry okna musí mít podle normy vyšší ekvivalentní difuzní tloušťku, než uzávěr vnější a celková skladba těsnění spáry musí být navržena tak, aby umožňovala co nejlepší odvětrávání a vysychání spáry. Jde o ošetření spáry takovým způsobem, aby byla co nejlépe zajištěna základní funkce připojovací spáry, a tou je trvalá tepelná izolační schopnost.
Ve spárách se tedy používají těsnící pásky a tzv. komprimační pásky, které nahrazují systém utěsnění připojovací spáry s membránami a PUR pěnou. Pásky poskytují interiérové a exteriérové utěsnění s vnitřní tepelnou izolací. Jsou navíc UV stabilní. Plnicí pěna nemůže být použita jako konstrukční kotvicí prostředek a nesmí být použita jako jediný uzavírací materiál připojovací spáry, pokud nesplňuje požadavky na připojovací spáru a nemá dostatečnou elasticitu pro kompenzaci dilatačních pohybů v připojovací spáře a není schopna zajistit vyšší difuzní odpor na jedné straně spáry oproti straně druhé. Plnicí pěna tedy plní pouze funkci tepelného izolantu a nesmí být použita jako jediný uzavírací materiál. Membrány musí být zvenku paropropustné a zevnitř parotěsné. Místo nich mohou být použity inteligentní membrány s variabilní propustností vlhkosti (např. TwinAktiv).
Požadavkem dotace NZÚ je, že montáž výplní otvorů bude provedena v souladu s ČSN 74 6077 Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování. Je tedy třeba dodržet požadavky normy ČSN 74 6077 - je to základní norma stanovící požadavky na zabudování výplně otvoru do vnější stěny budovy. Nově instalovaná okna musí mít zasklení izolačním 3-sklem a tloušťku rámu minimálně 80 mm nebo musí splňovat požadavek na součinitel prostupu tepla UW ≤ 0,9 W/m2.K.
Rozhodující je bezpečné a pevné upevnění okenního rámu do stavebního otvoru a těsné provedení připojovací spáry. Připojovací spára je stavební detail, který má tři části – vodotěsný uzávěr, tepelněizolační výplň a parotěsný uzávěr.
Nejlepším řešením vyplnění spáry jsou komprimační pásky, které se vhodně aplikují (lepí) na rám okna po celém jeho obvodu a poté se celý prvek vloží do připraveného otvoru, kde se provede rutinní ukotvení turbošrouby. Komprimační páska expanduje cca do 15 minut v ideálních podmínkách (20 – 25 °C). Při větším teple nabývá páska o něco rychleji a naopak při velmi nízké teplotě pomaleji. Díky ideální rovinnosti jak okenního rámu, tak i předsazeného profilu je pro montážníka velmi snadné zvolit vhodný rozměr komprimační pásky. Spára je totiž stejná po celém obvodu okenního rámu, a páska tudíž vyexpanduje všude stejně, což je velmi důležité.
Komprimační pásky mohou plnit různou úlohu podle toho, jak jsou vyexpandované. Pokud tedy do velké připojovací spáry zvolíme malý rozměr pásky, páska sice vyexpanduje, ale příliš. Materiál v tomto případě nebude UV stabilní a ani vodotěsný. Bude pak plnit maximálně tepelněizolační funkci.
Již při výběru okna je důležitá nejen volba rozměrů a tvaru okna, materiálu a barvy profilů, ale také vhodných parametrů těsnosti, akustické a tepelné izolace, bezpečnosti proti vloupání, a také způsobu osazení do stavebního otvoru.
Zajištění oken proti vloupání se týká jednak kování okenního křídla, kdy je použito více zamykacích bodů se speciálními prvky a s klikou, s možností zablokování uzavřené polohy, a dále prosklené výplně, kdy je použita minimálně jedna tabule v izolačním skle z vrstveného skla s požadovanou odolností. Takové sklo má i vyšší akustický útlum.
Dalším významným parametrem jsou tzv. radiační vlastnosti skla, tedy prostup světla a prostup slunečního záření (tedy včetně infračerveného záření - tepelné složky). Obvykle se pro běžné prostory pro bydlení používají základní izolační skla, která zajišťují maximální prostup světla (při zajištění požadované tepelné izolace), ale také propouštějí velké množství sluneční energie. To je vhodné u nízkoenergetických a pasivních domů, optimálně u oken doplněných vnějším stíněním. U velkoplošných prosklení orientovaných na jih je možné uvažovat o použití skel s protisluneční ochranou, která omezí přehřívání interiéru. Návrh vhodných radiačních vlastností skel se odvíjí od využití a velikosti vnitřních prostorů, od orientace vnější stěny vůči slunci a expozice okna slunečnímu svitu (vliv terénu, okolních staveb, vegetace, vnějších stínících prvků (markýza, slunolam a podobně)).
Okno je jasně definovaný stavební výrobek určený pro zabudování do stavby. A právě způsob zabudování je rozhodující pro zajištění bezchybného a energeticky efektivního provozu vnitřního prostoru. Všechny aspekty zabudování okna jsou popsány v normě ČSN 74 6077. Rozhodující je bezpečné a pevné upevnění okenního rámu do stavebního otvoru a těsné provedení připojovací spáry. Připojovací spára je stavební detail, který má tři části – vodotěsný uzávěr, tepelněizolační výplň a parotěsný uzávěr.
Při návrhu a provedení připojovací spáry je nutné mít na zřeteli:
• vzduchotěsnost;
• vodotěsnost vnějšího uzávěru;
• parotěsnost vnitřního uzávěru;
• paropropustnost vnějšího uzávěru;
• redukci tepelných mostů;
• akustickou izolaci.
Návrh připojovací spáry, tedy zabudování okna do stavby, musí být součástí projektové dokumentace, ze které vyplývá:
• poloha výrobku ve stavebním otvoru;
• tvar, rozměry a tolerance stavebních otvorů;
• způsob upevnění výrobku;
• provedení připojovací spáry;
• provedení vnitřního a vnějšího ostění, parapetů, nadpraží.
V případě, že se jedná o výměnu oken nebo dodávku nových oken na základě smlouvy mezi stavebníkem a dodavatelem oken (nebo montážní firmou), je odpovědnost za správný návrh připojovací spáry na stavebníkovi. Tento může tuto odpovědnost smluvně převést na dodavatele, ovšem měl by si zajistit odborný technický dozor.
Okno se osazuje do stavebního otvoru. Požadavky na provedení a přípravu otvoru jsou tedy stanoveny normou ČSN 74 6077. Stavební otvor by měl být především stavebně začištěn (omítnut) s požadovanou soudržností a přesností tvaru a rozměrů. Tolerance a odchylky rozměrů jsou normou definovány, stejně jako svislost a vodorovnost ploch ostění.
Při přípravě stavebních otvorů a následně při montáži několika oken v jedné místnosti je žádoucí dodržet stejnou úroveň spodní hrany otvoru, respektive rámu okna od plánované čisté podlahy. Tento požadavek není normou ani jiným dokumentem stanoven, a proto by měl být uveden například ve smlouvě nebo smluvní montážní dokumentaci.
Přesnost zabudování výrobku do stavby je také popsána normou a vztahuje se především na:
• svislost a vodorovnost rámu;
• pravoúhlost rámu;
• rovinnost rámu (minimalizace zkřížení v rovině rámu);
• přímost (rovinnost) profilů rámu – minimalizace průhybu profilu.
V normě jsou také definovány požadavky na technické provedení parapetu:
• přesah přední hrany parapetu musí být minimálně 30 mm;
• doporučený sklon horní plochy parapetu má být více než 3°;
• ukončení parapetu na bocích do ostění musí zabránit zatékání vody pod parapet do zdiva;
• musí být zajištěn bezpečný odvod srážkové vody;
• provedení musí umožnit dostatečnou tepelnou izolaci spodní připojovací spáry;
• musí být zabezpečeno odvedení kondenzátu a zatečené vody z rámu okna.
Požadavkem pro dotaci NZÚ je, aby nově instalovaná okna měla zasklení izolačním 3-sklem a tloušťku rámu minimálně 80 mm nebo musí splňovat požadavek na součinitel prostupu tepla U W ≤ 0,9 W/m2.K. Celkový prostup tepla oknem však není dán pouze provedením skleněné výplně, ale i rámů, jejich osazení v otvoru stěny objektu a jejich vzájemného utěsnění, počtu vzduchových vrstev apod.
Vnitřní uzávěr připojovací spáry okna musí mít podle normy vyšší ekvivalentní difuzní tloušťku, než uzávěr vnější a celková skladba těsnění spáry musí být navržena tak, aby umožňovala co nejlepší odvětrávání a vysychání spáry. Jde o ošetření spáry takovým způsobem, aby byla co nejlépe zajištěna základní funkce připojovací spáry, a tou je trvalá tepelná izolační schopnost.
Ve spárách se tedy používají těsnící pásky a tzv. komprimační pásky, které nahrazují systém utěsnění připojovací spáry s membránami a PUR pěnou. Pásky poskytují interiérové a exteriérové utěsnění s vnitřní tepelnou izolací. Jsou navíc UV stabilní. Plnicí pěna nemůže být použita jako konstrukční kotvicí prostředek a nesmí být použita jako jediný uzavírací materiál připojovací spáry, pokud nesplňuje požadavky na připojovací spáru a nemá dostatečnou elasticitu pro kompenzaci dilatačních pohybů v připojovací spáře a není schopna zajistit vyšší difuzní odpor na jedné straně spáry oproti straně druhé. Plnicí pěna tedy plní pouze funkci tepelného izolantu a nesmí být použita jako jediný uzavírací materiál. Membrány musí být zvenku paropropustné a zevnitř parotěsné. Místo nich mohou být použity inteligentní membrány s variabilní propustností vlhkosti (např. TwinAktiv).
Odpovídá: Ing., Arch., CSc. Stanislav Kovář - M-EKIS Rudolfov, Ing. arch. Stanislav Kovář
Téma: Zateplování budov
tisk