Internetová poradna i-EKIS / odpověď
21.10.24 / dotaz č. 210730
Dobrý den. Jaké zvolit nejekonomičtější a nejefektivnější vytápění bytu o rozloze cca 40 m² a systém ohřevu vody? Byt je umístěn v přízemí starého bytového domu bez zatepleni, s plastovými okny, v Jablonci n.N. V současnosti instalován na vytápění i ohřev vody plynový kotel, který bych chtěla zrušit. Je tak vhodnější klimatizace s bojlerem, nebo infrapanely s bojlerem? Nebo je i jiná možnost?
Dobrý den.
Instalace klimatizace v kombinaci s bojlerem pravděpodobně nebude ekonomičtější řešení, nežli vytápění plynovým kotlem. Klimatizace (předpokládáme, že je tím míněno využití tepelného čerpadla vzduch-vzduch), bude mít sice vyšší topný faktor (potažmo účinnost výroby tepla) nežli plynový kotel, ale na druhou stranu cena elektřiny je výrazně vyšší, nežli cena plynu. Vytápění "klimatizací" tak bude pravděpodobně cenově srovnatelné, ne-li dražší, nežli provoz plynového kotle. Díky dalším provozním nákladům, jako je servis, či obnova po skončení doby životnosti bude toto řešení nejspíše méně ekonomicky výhodné. V případě, že stávající plynový kotel je starší (např. atmosférický), doporučujeme jeho výměnu za nový kondenzační. Co se týče infrapanelů, tak to je z výše uvedených řešení provozně nejdražší, jelikož účinnost tohoto zdroje je přibližně stejná, jako účinnost kondenzačního plynového kotle, ovšem cena energie (elektřiny) je výrazně vyšší.
Dalším možným řešením by mohlo být využití plnohodnotného tepelného čerpadla (například typu vzduch-voda). V příadě starší nezateplené budovy je však třeba věnovat velkou pozornost správnému návrhu otopných těles (může být nutná jejich výměna). Zcela jistě lze doporučit zateplení (případně alespoň částečné) ochlazovaných konstrukcí budovy (podlaha, stejny, výplně), je-li to možné.
S pozdravem Jan Antonín, EnergySim.
Instalace klimatizace v kombinaci s bojlerem pravděpodobně nebude ekonomičtější řešení, nežli vytápění plynovým kotlem. Klimatizace (předpokládáme, že je tím míněno využití tepelného čerpadla vzduch-vzduch), bude mít sice vyšší topný faktor (potažmo účinnost výroby tepla) nežli plynový kotel, ale na druhou stranu cena elektřiny je výrazně vyšší, nežli cena plynu. Vytápění "klimatizací" tak bude pravděpodobně cenově srovnatelné, ne-li dražší, nežli provoz plynového kotle. Díky dalším provozním nákladům, jako je servis, či obnova po skončení doby životnosti bude toto řešení nejspíše méně ekonomicky výhodné. V případě, že stávající plynový kotel je starší (např. atmosférický), doporučujeme jeho výměnu za nový kondenzační. Co se týče infrapanelů, tak to je z výše uvedených řešení provozně nejdražší, jelikož účinnost tohoto zdroje je přibližně stejná, jako účinnost kondenzačního plynového kotle, ovšem cena energie (elektřiny) je výrazně vyšší.
Dalším možným řešením by mohlo být využití plnohodnotného tepelného čerpadla (například typu vzduch-voda). V příadě starší nezateplené budovy je však třeba věnovat velkou pozornost správnému návrhu otopných těles (může být nutná jejich výměna). Zcela jistě lze doporučit zateplení (případně alespoň částečné) ochlazovaných konstrukcí budovy (podlaha, stejny, výplně), je-li to možné.
S pozdravem Jan Antonín, EnergySim.