Internetová poradna i-EKIS / odpověď
11.12.24 / dotaz č. 215514
Dobrý den, řeším možné zateplení fasády novostavby, cihla Ecoton ISO-MAXI 425mm / lambda 0,0079 / U 0,16. Chtěl bych zateplovat minerální vatou Isover TF Profi lambda 0,035. Z výpočtu mi vyšla doporučená hodnota tloušťky cca 50mm, dle doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla 0,25 z normy ČSN 73 0540-2:2011. Můj dotaz zní: Je nutné vůbec toto zdivo zateplovat ? případně, je tato hodnota tepelné izolace v mém případě dostačující ?Pokud ne, jakou tloušťku izolace zvolit ? Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Předně bych chtěl upozornit na překlep při zadání součinitele tepelné vodivosti cihelného bloku, který je ve skutečnosti zjevně 10 x horší, tedy 0,079 W/(m.K). Z něho pak vychází součinitel prostupu tepla neomítnutého zdiva cca 0,18 W/(m2.K). Pokud bychom uvažovali vnitřní vápenocementovou omítku o tloušťce 1,5 cm a venkovní tepelně izolační omítku tl. 3 cm, dostali bychom se na hodnotu 0,17 W/(m2.K). Co se týká hodnoty součinitele prostupu tepla konstrukce pro novostavbu, spíše než normy, držel bych se vyhlášky o energetické náročnosti budov č. 264/2020 v platném znění, která udává požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla obálky ve výši 0,7*požadovaná normová hodnota. Pro konstrukci obvodové stěny by to znamenalo 0,7*0,3, t.j. 0,21 W/(m2.K). Nutno stanovit s jistou rezervou kvůli započtení tepelných vazeb. Z uvedeného vyplývá, že tuto konstrukci není třeba nutně zateplovat, je konstruovaná tak, aby vyhověla bez zateplení. Nakonec i Vámi uvedená doporučená hodnota je vyšší (horší), než má samotné zdivo. Naopak zateplení tenkou vrstvou izolantu na bázi EPS by mohlo vést k posunutí bodu kondenzace vlhkosti do nosné konstrukce a jejímu hromadění. Dále je nutno, aby při jednovrstvém zdění bylo použito celého zdícího systému s doplňkovými prvky, aby bylo dosaženo minimalizace systematických tepelných mostů a tepelných vazeb. Pokud nemáte problém s vícevrstevným zdivem (se zateplením), lze použít nosného zdiva s velkou tepelnou akumulací o nezbytné tloušťce dané statikou doplněného kontaktním zateplovacím systémem, který je naladěn na určenou hodnotu tepelného odporu.
Předně bych chtěl upozornit na překlep při zadání součinitele tepelné vodivosti cihelného bloku, který je ve skutečnosti zjevně 10 x horší, tedy 0,079 W/(m.K). Z něho pak vychází součinitel prostupu tepla neomítnutého zdiva cca 0,18 W/(m2.K). Pokud bychom uvažovali vnitřní vápenocementovou omítku o tloušťce 1,5 cm a venkovní tepelně izolační omítku tl. 3 cm, dostali bychom se na hodnotu 0,17 W/(m2.K). Co se týká hodnoty součinitele prostupu tepla konstrukce pro novostavbu, spíše než normy, držel bych se vyhlášky o energetické náročnosti budov č. 264/2020 v platném znění, která udává požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla obálky ve výši 0,7*požadovaná normová hodnota. Pro konstrukci obvodové stěny by to znamenalo 0,7*0,3, t.j. 0,21 W/(m2.K). Nutno stanovit s jistou rezervou kvůli započtení tepelných vazeb. Z uvedeného vyplývá, že tuto konstrukci není třeba nutně zateplovat, je konstruovaná tak, aby vyhověla bez zateplení. Nakonec i Vámi uvedená doporučená hodnota je vyšší (horší), než má samotné zdivo. Naopak zateplení tenkou vrstvou izolantu na bázi EPS by mohlo vést k posunutí bodu kondenzace vlhkosti do nosné konstrukce a jejímu hromadění. Dále je nutno, aby při jednovrstvém zdění bylo použito celého zdícího systému s doplňkovými prvky, aby bylo dosaženo minimalizace systematických tepelných mostů a tepelných vazeb. Pokud nemáte problém s vícevrstevným zdivem (se zateplením), lze použít nosného zdiva s velkou tepelnou akumulací o nezbytné tloušťce dané statikou doplněného kontaktním zateplovacím systémem, který je naladěn na určenou hodnotu tepelného odporu.