Internetová poradna i-EKIS / odpověď
31.12.24 / dotaz č. 216828
Dobrý den,
Koupili jsme stoletý dům, kde jsou jsou dle mého názoru celkem “nová” krbová kamna. Bývalý majitel dům užíval jako chatu a topil spíše plynovým kotlem.
My jsme však chtěli topit krbovkami. Před topnou sezonou jsem nechal komín vyčistit a zkontrolovat kominíkem. Bylo mi řečeno že můžu v klidu topit, ale zároveň doporučeno vyvložkovaní. Po cca dvou měsících topení, komín na půdě viditelně zčernal a půda je lehce cítit kouřem(uzeným). Vyvložkování je v plánu.
Mohu tedy dál topit? Jedná se zdehtování komínu?
Děkuji
Koupili jsme stoletý dům, kde jsou jsou dle mého názoru celkem “nová” krbová kamna. Bývalý majitel dům užíval jako chatu a topil spíše plynovým kotlem.
My jsme však chtěli topit krbovkami. Před topnou sezonou jsem nechal komín vyčistit a zkontrolovat kominíkem. Bylo mi řečeno že můžu v klidu topit, ale zároveň doporučeno vyvložkovaní. Po cca dvou měsících topení, komín na půdě viditelně zčernal a půda je lehce cítit kouřem(uzeným). Vyvložkování je v plánu.
Mohu tedy dál topit? Jedná se zdehtování komínu?
Děkuji
Na základě Vašeho dotazu samozřejmě nelze seriozně vyhodnotit popsanou situaci.
Pokud komín na půdě "zčernal" a v okolí je cítit "kouř", je pravděpodobné, že došlo v komínovém tělese ke kondenzaci a že vzniklý kapalný kondenzát "zasákl" do zdiva komínu - pravděpodobně zděného z plných cihel. Obvyklou příčinou je neoptimální spalovací proces (nízká teplota spalin) v kombinaci s neoptimálním odvodem spalin (nadměrná dimenze, nízký tepelný odpor atd.). K uvedeným problémům často dochází při neodborném připojení "nového" spotřebiče na "starý" komín.
Průsak kondenzátu, respektive jeho "nasáknutí" do zdiva komínu může představovat poměrně podstatný a dlouhodobý problém, který se dá jen obtížně řešit. Kondenzát spalin obsahuje aromatické uhlovodíky, které čichem detekujeme jako zápach "kouře" a které jsou současně potenciálně karcinogenní. Pokud je kondenzát nasáklý ve zdivu bude se karcinogenní plyn (tedy i zápach) uvolňovat vždy, když se komínové těleso zahřeje, a to tak dlouho, dokud se zdivo zcela "nevysouší".
Pokud nedojde k úpravě celkového topného systému, bude se situace při dalším topení pravděpodobně zhoršovat. V limitní situaci může dojít k zamoření obytného prostoru domu, čímž se tento stane fakticky neobyvatelný.
Výše popsaná situace se v obecné rovině nevyřeší prostým osazením vložky. Vložka sice, po nějaký čas, zabrání vsakování kondenzátu do zdiva, ale nezabrání jeho vypařování z již kontaminovaného zdiva.
Jediným řešením je spolupráce s kvalifikovaným kominíkem, nebo lépe revizním technikem spalinových cest, který situaci posoudí a navrhne nutné optimalizační úpravy celé spalinové cesty (přívod vzduchu, spotřebič, komín). Součástí takového návrhu musí být provedení a vyhodnocení výpočtu spalinové cesty dle ČSN EN 13 384.
Pokud komín na půdě "zčernal" a v okolí je cítit "kouř", je pravděpodobné, že došlo v komínovém tělese ke kondenzaci a že vzniklý kapalný kondenzát "zasákl" do zdiva komínu - pravděpodobně zděného z plných cihel. Obvyklou příčinou je neoptimální spalovací proces (nízká teplota spalin) v kombinaci s neoptimálním odvodem spalin (nadměrná dimenze, nízký tepelný odpor atd.). K uvedeným problémům často dochází při neodborném připojení "nového" spotřebiče na "starý" komín.
Průsak kondenzátu, respektive jeho "nasáknutí" do zdiva komínu může představovat poměrně podstatný a dlouhodobý problém, který se dá jen obtížně řešit. Kondenzát spalin obsahuje aromatické uhlovodíky, které čichem detekujeme jako zápach "kouře" a které jsou současně potenciálně karcinogenní. Pokud je kondenzát nasáklý ve zdivu bude se karcinogenní plyn (tedy i zápach) uvolňovat vždy, když se komínové těleso zahřeje, a to tak dlouho, dokud se zdivo zcela "nevysouší".
Pokud nedojde k úpravě celkového topného systému, bude se situace při dalším topení pravděpodobně zhoršovat. V limitní situaci může dojít k zamoření obytného prostoru domu, čímž se tento stane fakticky neobyvatelný.
Výše popsaná situace se v obecné rovině nevyřeší prostým osazením vložky. Vložka sice, po nějaký čas, zabrání vsakování kondenzátu do zdiva, ale nezabrání jeho vypařování z již kontaminovaného zdiva.
Jediným řešením je spolupráce s kvalifikovaným kominíkem, nebo lépe revizním technikem spalinových cest, který situaci posoudí a navrhne nutné optimalizační úpravy celé spalinové cesty (přívod vzduchu, spotřebič, komín). Součástí takového návrhu musí být provedení a vyhodnocení výpočtu spalinové cesty dle ČSN EN 13 384.