Internetová poradna i-EKIS / odpověď
17.2.11 / dotaz č. 25772
Dobrý den,
potřeboval bych poradit s potřebnou tloušťkou kontaktní izolace, aby nedocházelo k nežádoucí kondenzaci ve zdivu a s výpočtem celkového množství zkondenzované vodní páry Gk (kg/m2) a roční bilance kondenzace Gk-Gv (kg/m2). Mám dům postaven z pálených broušených cihel Heluz 40 cm na celoplošné lepidlo, součinitel prostupu tepla U (W/m2) je uváděn 0,30. Uvažuji o tloušťce izolace (šedý polystyren s koeficientem prostupu tepla lambda = 0,032) 8 nebo 10 cm. Jak to bude v mém případě ( šedý polystyren 8 nebo 10 cm) s kondenzací vodní páry ve zdivu ? Pokud k ní dojde, v jakém bude množství a bude vyhovovat povolené normě ( dočetl jsem se, že norma povoluje až 0,5 litru /m2 za rok a pak také prý záleží na celkové roční bilanci, která by prý měla být v řádech vyšší než zkondenzované množství? Původně jsem chtěl zateplit jen cca 5 cm polystyrenu, abych ještě zlepšit již slušný součinitel prostupu tepla cihly U=0,30 W/m2, ale až když jsem se začal o věc zajímat a zjistil jsem, že by to bylo vzhledem k celkem kvalitnímu zdivu špatně a kondenzaci bych ještě zhoršil tak jsem věc přehodnotil a prosím tedy o radu. Ještě bych se chtěl zeptat, má nějaký význam v mém případě z hlediska lepšího odvodu případné zkondenzované vlhkosti použití tzv. děrovaného šedého polystyrenu (Baumit open reflex se stejným koeficientem lambda 0,032 ale s dif. odporem 10)? Ptám se protože celková cena zateplovacího systému je v případě děrovaného polystyrenu a k němu určených lepidel a stěrek s nízkým difuzním odporem o cca 30-50 % vyšší než u běžného šedého polytyrenu.
Děkuji za odpověď
potřeboval bych poradit s potřebnou tloušťkou kontaktní izolace, aby nedocházelo k nežádoucí kondenzaci ve zdivu a s výpočtem celkového množství zkondenzované vodní páry Gk (kg/m2) a roční bilance kondenzace Gk-Gv (kg/m2). Mám dům postaven z pálených broušených cihel Heluz 40 cm na celoplošné lepidlo, součinitel prostupu tepla U (W/m2) je uváděn 0,30. Uvažuji o tloušťce izolace (šedý polystyren s koeficientem prostupu tepla lambda = 0,032) 8 nebo 10 cm. Jak to bude v mém případě ( šedý polystyren 8 nebo 10 cm) s kondenzací vodní páry ve zdivu ? Pokud k ní dojde, v jakém bude množství a bude vyhovovat povolené normě ( dočetl jsem se, že norma povoluje až 0,5 litru /m2 za rok a pak také prý záleží na celkové roční bilanci, která by prý měla být v řádech vyšší než zkondenzované množství? Původně jsem chtěl zateplit jen cca 5 cm polystyrenu, abych ještě zlepšit již slušný součinitel prostupu tepla cihly U=0,30 W/m2, ale až když jsem se začal o věc zajímat a zjistil jsem, že by to bylo vzhledem k celkem kvalitnímu zdivu špatně a kondenzaci bych ještě zhoršil tak jsem věc přehodnotil a prosím tedy o radu. Ještě bych se chtěl zeptat, má nějaký význam v mém případě z hlediska lepšího odvodu případné zkondenzované vlhkosti použití tzv. děrovaného šedého polystyrenu (Baumit open reflex se stejným koeficientem lambda 0,032 ale s dif. odporem 10)? Ptám se protože celková cena zateplovacího systému je v případě děrovaného polystyrenu a k němu určených lepidel a stěrek s nízkým difuzním odporem o cca 30-50 % vyšší než u běžného šedého polytyrenu.
Děkuji za odpověď
Dobrý den,
u kontaktních zateplovacích systémů nezáleží pouze na tepelném izolantu, ale na celkovém systému včetně lepících stěrek a hlavně vnějších stěrkových omítek. Vždy je tedy nutné znát ucelený systém, aby bylo možné posoudit množství zkondenzované a vypařené vodní páry.
Konkrétně obvodová stěna se součinitelem prostupu tepla U=0,30 W/m2K není z tepelně technického hlediska ideální. V současné době je trend navrhovat obalové konstrukce na doporučené hodnoty normy, v tomto případě tedy U=0,25 W/m2K. Z tohotu důvodu bych Vám doporučila určitě konstrukci zateplit. Co se týká materiálu tak mezi šedými EPS různých výrobců jsou rozdíly faktorů dif odporu, mezi variantou open a běžným je rozdíl cca 20-30. Výrobce šedého polystyrenu nespefikujete, a u nich se difuzní odpor pohybuje v rozsahu 30-40.
V případě posouzení variant z hlediska kondenzace jsou výsledky následující:
1) zateplení šedý EPS tl. 80 mm - U=0,17 W/m2K (obecný KZS s šedým EPS)
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.062 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 1.662 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 0.0 C.
2) zateplení šedý EPS tl. 100 mm U=0,15 W/m2K (obecný KZS s šedým EPS)
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.044 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 1.449 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 0.0 C.
3) zateplení šedý EPS open tl. 80 mm U=0,17 W/m2K (KZS s Baumit open Reflect)
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.002 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 10.931 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -10.0 C.
4) zateplení šedý EPS open tl. 100 mm U=0,15 W/m2K (KZS s Baumit open Reflect)
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.001 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 9.507 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -10.0 C.
2) bez zateplení U=0,30 W/m2K
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.011 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 6.502 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -10.0 C.
Z výše uvedeného je jasné, že zhlediska kondenzace se systém open chová řádově lépe. nicméně v praxi nebute tento vliv přílš patrný. V případě všech skladeb, včetně konstrukce bez zateplení je v konstrukci kondenzační zóna. U normálního šedého EPS dochází ke kondenzaci při venkovní teplotě 0°C, zkondenzovaná vlhkost však konstrukci nijak neohrozí a v slunečných dnech se vlhkost vypaří. U systému open a konstrukce bez zateplení dochází ke kondenzaci při teplotě -10°C.
Závěrem lze říci, že konstrukci je určitě vhodné zateplit, u tepelného izolantu je možné použít všechn varianty včetně minerální plsti, která je řádově paropropustnější než systém open. Při výběru systému je nutné vzít v úvahu celý systém včetně stěrek. Pro jednoduchost je možné použít tzv. Ekvivalentní difuzní tloušťku td= faktor dif. odporu x tl. vrstvy v (m). U vícevrstvých konstrukcí se ekvivalentní difúzní tloušťky jednotlivých materiálů sčítají. Platí, že celková ekvivalentní difúzní tloušťka celé konstrukce je dána součtem ekvivalentních difúzních tlouštěk jednotlivých vrstev. Při návrhu zateplení konstrukcí je nutné, aby se hodnota ekvivalentní difuzní tl. jednotlivých materiálů sendvičové konstrukce směrem od interiéru k exteriéru zmenšovala. V tom případě vodní pára projde konstrukcí bez toho, aby zůstala v chladném místě konstrukce pod vrstvou s vyšší hodnotou ekvivalentní difuzní tl., kde by poté zkondenzovala. Při návrhu kontaktních zateplovacích systémů je nutné řadit vnější stěrkové vrstvy tak, aby vodní pára mohla bezpečně projít.
S pozdravem Ing. Gabriela Krajcarová
u kontaktních zateplovacích systémů nezáleží pouze na tepelném izolantu, ale na celkovém systému včetně lepících stěrek a hlavně vnějších stěrkových omítek. Vždy je tedy nutné znát ucelený systém, aby bylo možné posoudit množství zkondenzované a vypařené vodní páry.
Konkrétně obvodová stěna se součinitelem prostupu tepla U=0,30 W/m2K není z tepelně technického hlediska ideální. V současné době je trend navrhovat obalové konstrukce na doporučené hodnoty normy, v tomto případě tedy U=0,25 W/m2K. Z tohotu důvodu bych Vám doporučila určitě konstrukci zateplit. Co se týká materiálu tak mezi šedými EPS různých výrobců jsou rozdíly faktorů dif odporu, mezi variantou open a běžným je rozdíl cca 20-30. Výrobce šedého polystyrenu nespefikujete, a u nich se difuzní odpor pohybuje v rozsahu 30-40.
V případě posouzení variant z hlediska kondenzace jsou výsledky následující:
1) zateplení šedý EPS tl. 80 mm - U=0,17 W/m2K (obecný KZS s šedým EPS)
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.062 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 1.662 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 0.0 C.
2) zateplení šedý EPS tl. 100 mm U=0,15 W/m2K (obecný KZS s šedým EPS)
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.044 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 1.449 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 0.0 C.
3) zateplení šedý EPS open tl. 80 mm U=0,17 W/m2K (KZS s Baumit open Reflect)
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.002 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 10.931 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -10.0 C.
4) zateplení šedý EPS open tl. 100 mm U=0,15 W/m2K (KZS s Baumit open Reflect)
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.001 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 9.507 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -10.0 C.
2) bez zateplení U=0,30 W/m2K
Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.011 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 6.502 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -10.0 C.
Z výše uvedeného je jasné, že zhlediska kondenzace se systém open chová řádově lépe. nicméně v praxi nebute tento vliv přílš patrný. V případě všech skladeb, včetně konstrukce bez zateplení je v konstrukci kondenzační zóna. U normálního šedého EPS dochází ke kondenzaci při venkovní teplotě 0°C, zkondenzovaná vlhkost však konstrukci nijak neohrozí a v slunečných dnech se vlhkost vypaří. U systému open a konstrukce bez zateplení dochází ke kondenzaci při teplotě -10°C.
Závěrem lze říci, že konstrukci je určitě vhodné zateplit, u tepelného izolantu je možné použít všechn varianty včetně minerální plsti, která je řádově paropropustnější než systém open. Při výběru systému je nutné vzít v úvahu celý systém včetně stěrek. Pro jednoduchost je možné použít tzv. Ekvivalentní difuzní tloušťku td= faktor dif. odporu x tl. vrstvy v (m). U vícevrstvých konstrukcí se ekvivalentní difúzní tloušťky jednotlivých materiálů sčítají. Platí, že celková ekvivalentní difúzní tloušťka celé konstrukce je dána součtem ekvivalentních difúzních tlouštěk jednotlivých vrstev. Při návrhu zateplení konstrukcí je nutné, aby se hodnota ekvivalentní difuzní tl. jednotlivých materiálů sendvičové konstrukce směrem od interiéru k exteriéru zmenšovala. V tom případě vodní pára projde konstrukcí bez toho, aby zůstala v chladném místě konstrukce pod vrstvou s vyšší hodnotou ekvivalentní difuzní tl., kde by poté zkondenzovala. Při návrhu kontaktních zateplovacích systémů je nutné řadit vnější stěrkové vrstvy tak, aby vodní pára mohla bezpečně projít.
S pozdravem Ing. Gabriela Krajcarová