Internetová poradna i-EKIS / odpověď
19.2.11 / dotaz č. 25865
Dobrý den,
Máme rodinný dům, který byl dokončen před cca 7 roky. Byl postavený z dutinových tvarovek asi Porotherm, domek má i podkroví s izolovanou střechou, kde je přibližně 16cm kamenné vlny. Okna jsou plastové s dvojsklem. Domek vytápíme plynovým kotlíkem. Jelikož cena plynu nezadržitelně jde nahoru, uvažujeme o zateplení stěn i přes to, že dům není tak starý. Proto se chci zeptat, jestli to zateplení vzhledem ke stáří domu bude mít smysl a jaká může být návratnost investice. Ještě jsme uvažovali o přidání izolace do střechy, bude to asi problém, ale jestli by to mělo význam, tak bychom izolaci přidali. V případě, že bychom získali dotaci ze Zelená úsporám, asi by to smysl mělo. Prosím o váš názor na tyto úvahy.
Děkuji
Máme rodinný dům, který byl dokončen před cca 7 roky. Byl postavený z dutinových tvarovek asi Porotherm, domek má i podkroví s izolovanou střechou, kde je přibližně 16cm kamenné vlny. Okna jsou plastové s dvojsklem. Domek vytápíme plynovým kotlíkem. Jelikož cena plynu nezadržitelně jde nahoru, uvažujeme o zateplení stěn i přes to, že dům není tak starý. Proto se chci zeptat, jestli to zateplení vzhledem ke stáří domu bude mít smysl a jaká může být návratnost investice. Ještě jsme uvažovali o přidání izolace do střechy, bude to asi problém, ale jestli by to mělo význam, tak bychom izolaci přidali. V případě, že bychom získali dotaci ze Zelená úsporám, asi by to smysl mělo. Prosím o váš názor na tyto úvahy.
Děkuji
Odpověď:
Dobrý den,
zateplení rodinného domu Vámi uváděného stáří cca 7 let je nutno zvážit z několika pohledů. Především pak z hlediska tepelně-technického, ekonomického a technické proveditelnosti.
V současné době je možno se velmi často setkat z případy novostaveb, jejichž obvodové stěny provedené z porobetonových nebo keramických děrovaných tvarovek jsou dodatečně opatřovány venkovním zateplením. Zlepšení tepelně-technických vlastností obvodových stěn, které samy o sobě splňují požadavky ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov je na zamyšlení. Při návrhu novostavby nebo při rekonstrukci stávající stavby je nutno dbát na komplexnost a racionálnost celkového řešení, např. volba skladby konstrukce.
Zateplení objektů postavených již z „moderních“ zdících materiálů, např. keramických příčně děrovaných tvarovek je technicky proveditelné, ale nelze očekávat razantní snížení spotřeby paliva na vytápění. Přesnou procentuální úsporu tepla a potažmo finančních prostředků je možno vyčíslit podrobným výpočtem pro konkrétní objekt. Úspora se dá předpokládat v jednotkách až v desítkách procent. Záležet bude na celkovém řešení budovy. Na příklad při zateplení dvougeneračního RD postaveného např. před 40lety z cihel plných pálených 120mm izolantu lze snížit potřebu tepla přibližně o 15 až 25%. Úspora finančních prostředků za vytápění zemním plynem může odhadem činit 8 až 12tis. Kč za rok. Návratnost se bude pohybovat v řádu desítek let. U staveb, které mají obvodové stěny vyhovující nebo takřka vyhovující požadavkům výše uvedené normy zateplení může přinést úsporu okolo 5% až 15% a návratnost bude s velkým otazníkem. Závěrem této úvahy lze říci, že pokud bude investor „mladšího objektu“ zateplovat z důvodů rychlé návratnosti investice, pak jeho rozhodnutí mu pravděpodobně přinese zklamání. Na druhou stranu, zateplení není prováděno na 5 či 10 let, je to opatření s životností min. 30 a více let (dle kvality systému a provedení).
Realizace zateplení obvodových stěn může mít velmi pozitivní dopad na řešení tepelných mostů vzniklých při výstavbě. Množství a „kvalita“ tepelných mostů v obálce budovy odráží kvalitu projektu a v něm zpracovaných detailů, dále kvalitu samotného provedení díla. U mladších staveb, kde se jejich majitelé potýkají s problematikou tepelným mostů a případně s poruchami s mosty souvisejícími, tam zateplení opodstatnění má.
Před vašim rozhodnutím zda do zateplení investovat, či ne, je optimální nechat si zpracovat jednoduchou studii energetických a finančních přínosů daného opatření a na také stanovit předpokládanou výši nutných investičních nákladů. Myslím, že vynaložení nákladů na tuto studii nebude vyhozením peněz, ale naopak.
Co se týče střešního pláště, tam je situace technologicky komplikovanější. Pravdou je, že tl. izolace 160mm ve střešním plášti je již překonaná a z dnešního pohledu již nevyhovující. Dnes běžně používané tloušťky izolací ve střeše nebo ve stropu pod půdou se pohybuje okolo 240 až 360mm. Doplnění tepelné izolace ve vašem případě je proveditelné, ale komplikované. Je možnost přidat izolaci se shora nebo ze zdola (z interiéru). V obou případech se jedná o zásadní zásahy do předpokládám funkční skladby střechy. Odvážím si tvrdit, že z ekonomického pohledu je to nezajímavá úprava, ale rozhodně by měla přínosy tepelně-technické a energetické z pohledu kvality vnitřního prostředí ve „specifickém“ půdním prostoru (bylo by dosaženo stabilnějšího prostředí). K této úpravě bych osobně přistoupil v okamžiku havárie střešní krytiny nebo při jiné příležitosti, kdy bude ve značné míře zasahováno do skladby střechy.
Jakékoli činnosti podpořené z části finanční dotací se stávají zajímavějšími. Z pohledu dotačního programu Zelená úsporám je nutno podotknout, že je nutno splnit podmínky programu. Nelze vyloučit, že pouhým zateplením obvodových stěn nebo střechy nebudou naplněny ani minimální požadavky pro vstup do programu. Nelze také vyloučit, že kombinací zateplení stěn + zateplení střechy budou naplněny základní požadavky programu, ale dotace bude tak nízká, že váš záměr bude postrádat ekonomický smysl. Tato tvrzení je možné potvrdit nebo vyvrátit pouze pečlivě zpracovaným výpočtem dle metodiky uvedeného programu. Musím Vás upozornit, že příjem žádostí o dotace byl pro program Zelená úsporám pozastaven 29.10.2010 a doposud nebyl znovu zahájen a dle informací zveřejňovanými v médiích je budoucnost programu s otazníkem.
V závěrečném shrnutí můžu pouze doporučit zpracování jednoduché studie výhodnosti vámi uvažovaných stavebních úprav. Dokument poslouží jako podklad pro rozhodování o značné investici do oprav.
Bura
Dobrý den,
zateplení rodinného domu Vámi uváděného stáří cca 7 let je nutno zvážit z několika pohledů. Především pak z hlediska tepelně-technického, ekonomického a technické proveditelnosti.
V současné době je možno se velmi často setkat z případy novostaveb, jejichž obvodové stěny provedené z porobetonových nebo keramických děrovaných tvarovek jsou dodatečně opatřovány venkovním zateplením. Zlepšení tepelně-technických vlastností obvodových stěn, které samy o sobě splňují požadavky ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov je na zamyšlení. Při návrhu novostavby nebo při rekonstrukci stávající stavby je nutno dbát na komplexnost a racionálnost celkového řešení, např. volba skladby konstrukce.
Zateplení objektů postavených již z „moderních“ zdících materiálů, např. keramických příčně děrovaných tvarovek je technicky proveditelné, ale nelze očekávat razantní snížení spotřeby paliva na vytápění. Přesnou procentuální úsporu tepla a potažmo finančních prostředků je možno vyčíslit podrobným výpočtem pro konkrétní objekt. Úspora se dá předpokládat v jednotkách až v desítkách procent. Záležet bude na celkovém řešení budovy. Na příklad při zateplení dvougeneračního RD postaveného např. před 40lety z cihel plných pálených 120mm izolantu lze snížit potřebu tepla přibližně o 15 až 25%. Úspora finančních prostředků za vytápění zemním plynem může odhadem činit 8 až 12tis. Kč za rok. Návratnost se bude pohybovat v řádu desítek let. U staveb, které mají obvodové stěny vyhovující nebo takřka vyhovující požadavkům výše uvedené normy zateplení může přinést úsporu okolo 5% až 15% a návratnost bude s velkým otazníkem. Závěrem této úvahy lze říci, že pokud bude investor „mladšího objektu“ zateplovat z důvodů rychlé návratnosti investice, pak jeho rozhodnutí mu pravděpodobně přinese zklamání. Na druhou stranu, zateplení není prováděno na 5 či 10 let, je to opatření s životností min. 30 a více let (dle kvality systému a provedení).
Realizace zateplení obvodových stěn může mít velmi pozitivní dopad na řešení tepelných mostů vzniklých při výstavbě. Množství a „kvalita“ tepelných mostů v obálce budovy odráží kvalitu projektu a v něm zpracovaných detailů, dále kvalitu samotného provedení díla. U mladších staveb, kde se jejich majitelé potýkají s problematikou tepelným mostů a případně s poruchami s mosty souvisejícími, tam zateplení opodstatnění má.
Před vašim rozhodnutím zda do zateplení investovat, či ne, je optimální nechat si zpracovat jednoduchou studii energetických a finančních přínosů daného opatření a na také stanovit předpokládanou výši nutných investičních nákladů. Myslím, že vynaložení nákladů na tuto studii nebude vyhozením peněz, ale naopak.
Co se týče střešního pláště, tam je situace technologicky komplikovanější. Pravdou je, že tl. izolace 160mm ve střešním plášti je již překonaná a z dnešního pohledu již nevyhovující. Dnes běžně používané tloušťky izolací ve střeše nebo ve stropu pod půdou se pohybuje okolo 240 až 360mm. Doplnění tepelné izolace ve vašem případě je proveditelné, ale komplikované. Je možnost přidat izolaci se shora nebo ze zdola (z interiéru). V obou případech se jedná o zásadní zásahy do předpokládám funkční skladby střechy. Odvážím si tvrdit, že z ekonomického pohledu je to nezajímavá úprava, ale rozhodně by měla přínosy tepelně-technické a energetické z pohledu kvality vnitřního prostředí ve „specifickém“ půdním prostoru (bylo by dosaženo stabilnějšího prostředí). K této úpravě bych osobně přistoupil v okamžiku havárie střešní krytiny nebo při jiné příležitosti, kdy bude ve značné míře zasahováno do skladby střechy.
Jakékoli činnosti podpořené z části finanční dotací se stávají zajímavějšími. Z pohledu dotačního programu Zelená úsporám je nutno podotknout, že je nutno splnit podmínky programu. Nelze vyloučit, že pouhým zateplením obvodových stěn nebo střechy nebudou naplněny ani minimální požadavky pro vstup do programu. Nelze také vyloučit, že kombinací zateplení stěn + zateplení střechy budou naplněny základní požadavky programu, ale dotace bude tak nízká, že váš záměr bude postrádat ekonomický smysl. Tato tvrzení je možné potvrdit nebo vyvrátit pouze pečlivě zpracovaným výpočtem dle metodiky uvedeného programu. Musím Vás upozornit, že příjem žádostí o dotace byl pro program Zelená úsporám pozastaven 29.10.2010 a doposud nebyl znovu zahájen a dle informací zveřejňovanými v médiích je budoucnost programu s otazníkem.
V závěrečném shrnutí můžu pouze doporučit zpracování jednoduché studie výhodnosti vámi uvažovaných stavebních úprav. Dokument poslouží jako podklad pro rozhodování o značné investici do oprav.
Bura