Internetová poradna i-EKIS / odpověď
21.2.11 / dotaz č. 25927
Dobrý den,
v rodinném domě hodlám vyměnit stávající plynový kotel. Má smysl instalovat kondenzační kotel, když nechci měnit rozvody ani radiátory a vytápění je navrženo na teplotní spád 90/70 stupňů Celsia ?
Děkuji za odpověď.
v rodinném domě hodlám vyměnit stávající plynový kotel. Má smysl instalovat kondenzační kotel, když nechci měnit rozvody ani radiátory a vytápění je navrženo na teplotní spád 90/70 stupňů Celsia ?
Děkuji za odpověď.
Při spalování zemního plynu vzniká kysličník uhličitý CO2 a voda H2O. Takto vzniklá voda se vyskytuje ve spalinách v podobě páry, která odchází kouřovodem. Tepelné spaliny s sebou nesou část schované tepelné energie tzv. latentní teplo.
U konvenčních kotlů uteče tato část nevyužité energie (latentní teplo) kouřovodem do atmosféry. V případě kondenzačního kotle je pomocí speciálního výměníku a příslušných teplotních podmínek umožněno maximálně využít energie spalin tak, že vodní pára v nich obsažená předá teplo a změní skupenství – využije se latentní teplo. Změnou skupenství páry ve spalinách se uvolní část energie – teoreticky maximálně až 11% tepelné energie navíc. Tato energie může být využita k ohřevu topné vody a zvýšit účinnost kotle. Ke kondenzaci vodní páry ze spalin dochází při teplotě 57°C.
Návrh vytápění (teplotní spád 90/70°C) se provádí na venkovní výpočtovou teplotu, která je stanovena normou pro různé oblasti (např. Pardubice -12°C). Výpočtový stav je statisticky tři dny v roce. Teoreticky ke kondenzaci vody ve spalinách nedochází při venkovních teplotách nižších než -2,5°C. Starší otopné soustavy bývají často předimenzovány a skutečné provozní parametry jsou odlišné od projektovaných. Tím se snižuje i teoretická venkovní teplota, při níž nenastává kondenzace a roste procentní podíl dní, kdy je možné kondenzační techniku využít.
Kondenzační kotel je dobré zvolit s větší rezervou výkon, než kotel klasický. Teplota spalin méně vytíženého kotle klesne a začne se projevovat vliv kondenzace a nárůst účinnosti.
Moderní kondenzační kotle dokáží ohřívat i teplou vodu v kondenzačním režimu v systému s nepřímo ohřívaným zásobníkem.
Z uvedeného vyplývá, že kondenzační kotel v systému s teplotním spádem 90/70°C je možno využít. Obzvlášť je možné doporučit kondenzační kotel v kombinaci s ohřevem Teplé vody v nepřímotopném zásobníku.
U konvenčních kotlů uteče tato část nevyužité energie (latentní teplo) kouřovodem do atmosféry. V případě kondenzačního kotle je pomocí speciálního výměníku a příslušných teplotních podmínek umožněno maximálně využít energie spalin tak, že vodní pára v nich obsažená předá teplo a změní skupenství – využije se latentní teplo. Změnou skupenství páry ve spalinách se uvolní část energie – teoreticky maximálně až 11% tepelné energie navíc. Tato energie může být využita k ohřevu topné vody a zvýšit účinnost kotle. Ke kondenzaci vodní páry ze spalin dochází při teplotě 57°C.
Návrh vytápění (teplotní spád 90/70°C) se provádí na venkovní výpočtovou teplotu, která je stanovena normou pro různé oblasti (např. Pardubice -12°C). Výpočtový stav je statisticky tři dny v roce. Teoreticky ke kondenzaci vody ve spalinách nedochází při venkovních teplotách nižších než -2,5°C. Starší otopné soustavy bývají často předimenzovány a skutečné provozní parametry jsou odlišné od projektovaných. Tím se snižuje i teoretická venkovní teplota, při níž nenastává kondenzace a roste procentní podíl dní, kdy je možné kondenzační techniku využít.
Kondenzační kotel je dobré zvolit s větší rezervou výkon, než kotel klasický. Teplota spalin méně vytíženého kotle klesne a začne se projevovat vliv kondenzace a nárůst účinnosti.
Moderní kondenzační kotle dokáží ohřívat i teplou vodu v kondenzačním režimu v systému s nepřímo ohřívaným zásobníkem.
Z uvedeného vyplývá, že kondenzační kotel v systému s teplotním spádem 90/70°C je možno využít. Obzvlášť je možné doporučit kondenzační kotel v kombinaci s ohřevem Teplé vody v nepřímotopném zásobníku.