Internetová poradna i-EKIS / odpověď
27.2.11 / dotaz č. 25982
Dobrý den.Chci začít podnikat ve výrobě pelet a i vyrábět elektřinu z biomasy.Prosím Vás potřeboval bych důkladné informace o možnosti vybudováni,dotací,co a kolik potřebuji a místo,dá se spalovat jen ze siláží, a tak dále.Předem moc děkuji.
A by to mě uživilo a mohl i třeba zaměstnat 2-4 lidi.
A by to mě uživilo a mohl i třeba zaměstnat 2-4 lidi.
Vážený pane,
srdečně Vás zdravím a děkuji za Vaše dotazy do poradny i-EKIS.
Na Váš dotaz resp. dotazy není snadná odpověď a za těchto okolností se to zcela vymyká účelu a cílům tohoto elektronického energetického poradenství. Pokud jsem dobře porozuměl dotazům, tak vlastně potřebujete několik základních dokumentů k přípravě a realizaci relativně náročného investičního projektu výrobny pelet a výrobny elektřiny z biomasy, jako jsou:
- záměr projektu – studie
- studie proveditelnosti včetně průzkumu trhu (pokud už nemáte jasné dodavatele a odběratele)
- ekonomické vyhodnocení a posouzení (tedy v podstatě „business plan“).
To je samozřejmě zcela mimo rámec tohoto poradenského portálu, jelikož se jedná o kompletní přípravu projektu. Na to je samozřejmě potřeba podstatně větší množství informací a přímé konzultace s vámi jako investorem. Proto je vhodnější poohlédnout se po nějaké zkušené projekční společnosti případně společnosti, která poskytuje služby v oblasti investiční přípravy a posouzení investičního projektu.
Přesto se pokusím na některé dotazy částečně odpovědět případně navrhnout možný postup pro jejich realizaci. Vaše dotazy jsem si rozdělil do několika skupin:
1. Možnost vybudování zařízení
2. Spalování a problematika siláže
3. Možnosti dotací
4. Co a kolik potřebuji a místo k realizaci
5. Ekonomické vyhodnocení – potenciál zaměstnanosti
1. MOŽNOSTI VYBUDOVÁNÍ
Ve svém dotazu se zmiňujete o výrobě pelet a výrobě elektřiny z biomasy. Z dotazu není úplně zřejmé, zda-li to mají záměry mezi sebou nějakou přímou vazbu, ale předpokládám, že vyrábět pelety proto, abych je spaloval při výrobě elektřiny je nepříliš vhodné řešení, i když za určitých technicko-ekonomických podmínek si to dovedu představit. Proto jsem tuto část dotazu rozdělil na dvě podotázky:
A) VÝROBA PELET
Pelety je možno vyrábět z různých vstupních suroviny a dosáhnout tak jejich různých (více či spíše méně stabilních) vlastností jako paliva. Obecně se pelety vyrábějí buď z čistého DŘEVA (tzv. bílé pelety), případně čistého dřeva včetně kůry. Samozřejmě i kvalita této vstupní suroviny může být různá. Velkou výhodou těchto pelet je (při dodržení technologie výroby) vysoký výhřevnost, většinou malé odchylky od standardních parametrů a nízký až velmi nízký obsah popela.
Další možností je využít pro výrobu pelet především FYTOMASU (tedy rostliny nikoliv dřeviny) ať už v podobě záměrně pěstovaných rostlin, zemědělských zbytků či odpadů z potravinářské prvovýroby (tento druh pelet se někdy označuje jako biopelety). V tomto případě je větší problém zajistit standardní vlastnosti vstupní suroviny, a pak tedy také parametry vyrobených pelet. Nevýhodou je vysoký obsah popela (při využití v automatických kotlích je nutno použít zařízení k automatickému vynášení popela, což už je dnes víceméně běžně dostupné), nižší výhřevnost a některé další vlastnosti (například možnost sklovatění popela apod.). Výhodou oproti dřevním peletám jsou nižší ceny, což mnohdy zákazníci preferují.
ZAŘÍZENÍ K VÝROBĚ – PELETOVACÍ LINKY
Zařízení k výrobě pelet (peletovací linky či lisy) se odvíjí od očekávané či potřebné produkce pelet, nebo spíše od ekonomické dostupnosti a druhu vstupní suroviny (k této problematice ještě pár slov níže). Je možné využít relativně jednoduché peletovací lisy (mnohdy z druhé ruky), které sice mají relativně vyšší nároky na obsluhu, menší možnosti kontroly kvality výstupu, ale nejsou náročné na místo a jejich pořízení nepředstavuje vysokou investici.
Další možností je automatická peletovací linka, která se ekonomicky vyplatí pro větší výrobní kapacity (z důvodů vyšších pořizovacích nákladů) . Zde je vysoká míra automatizace a lepší zajištění kvality výroby. Jsou však investičně náročné.
Předpokládám, že jste už některé peletovací zařízení či linky viděl. Máme kontakty na provozovatele malých peletovacích lisů využívajících třeba obilní plevy až po supermoderní velké peletovací linky. V první případě se cena pohybuje v řádech stovek tisíc korun, ve druhém v řádech mnoha desítek miliónů Kč i více.
Při realizaci výroby pelet jsou kromě technických limitů a problémů velmi důležité také dodavatelsko-odběratelské vztahy a kontakty. Mám tím na mysli to, že je nezbytné, mít smluvně s přiměřenou právní jistotou a zajištěním nasmlouvánu nejen dodávku vstupních surovin (v nějak – pokud možno definované kvalitě, což je obecně velký problém), ale také odběr hotových pelet. Nevidím problém v tom, že by jste nakonec pelety neprodal, ale s ohledem na ekonomiku celého investičního záměru se většinou předpokládá nějaká minimální prodejní cena a může se stát, že vám za tuto cenu výrobky nikdo nekoupí. Trh se neustále vyvíjí a je turbulentní. Dobrou obchodní politikou je však možné tato rizika snížit na přijatelnou mez a vyhnout se tak možným problémům.
Obdobně je to s nákupem surovin pro výrobu. Místní producenti odpadní biomasy (většinou pily a dřevozpracující závody) nemají neomezenou kapacitu a také se pohybují na volném trhu, takže surovinu prodají tomu, kdo dá nejvíce nebo v lepším případě s kým mají dlouhodobé a pro obě strany výhodné kotrakty. Proto doporučuji této části přípravy investičního záměru věnovat opravdu velmi velkou pozornost a nepodcenit ji!
Většinou je nutno udělat relativně náročný a podrobný průzkum trhu v daném místě resp. oblasti, která je z hlediska dopravních vzdáleností ještě ekonomicky únosná. Předpokládám však, že to už máte asi alespoň z části prověřeno, když o tom uvažujete.
B) VÝROBA ELEKTŘINY Z BIOMASY
Výroba elektřiny z biomasy je relativně náročná disciplina. Elektřinu je možné vyrábět v zásadě dvojím způsobem:
1. spalováním biomasy a využití turbíny
2. výrobou bioplynu z biomasy a jeho spalování ve spalovacích motorech, které kromě tepla produkují i elektřinu (tzv. kogeneračních jednotkách)
První způsob je investičně značně náročný s ohledem na nákup turbiny a ostatního technického vybavení a potřebné infrastruktury, dále pak s ohledem na výrobní kapacity je nutné mít k dispozici dostatek paliva potřebné kvality a co je pro ekonomiku projektu nezbytné nejlépe celoroční odbyt tepla na komerční bázi (aby za něj někdo zaplatil nebo vy sám je nějak ekonomicky výhodně využil). Výhodou je určitá možnost v použití různých druhů paliva (v mezích technických parametrů kotle).
Druhá možnost nevyužívá energii biomasy přímo spalováním, ale nejprve rozkladu (degradací) biomasy na různé složky, mimo jiné hlavně metanu, který se pak využívá jako palivo pro kogenerační jednotky. Tato varianta je investičně méně náročná, a odvíjí se od projektovaného elektrického výkonu generátoru.
Docela hezký a srozumitelný popis využití bioplynu v energetice je v jedné studentské práci (ale také v mnoha desítkách dalších):
http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=29086
Níže pak uvádím i odkaz na naše webové stránky, kde se problematice také věnujeme.
2. SPALOVÁNÍ BIOMASY A VYUŽITÍ SILÁŽE
Možnosti transformace biomasy do energeticky použitelné podoby pojednává jedna ze studií a materiálů, které jsme před časem zpracovali. Materiál je dostupný na našich webových stránkách: http://www.regec.cz/projekty/brie/brievystupy/144.html
Používané palivo v rámci společné výroby elektřiny a tepla je závislé na použitém kotli, resp. technologii. Při spalování lze využít řadu nejrůznějších druhů paliv od obilné slámy (ve speciálních kotlích), přes dřevní kusový či drcený odpad, dřeví štěpku, odpady z dřevovýroby až případně pro pelety (použití palivo je také závislé na možnostech automatického podávacího a dopravního systému do kotle). Důležitým parametrem je především vlhkost paliva a jeho výhřevnost.
Kvalitně připravená siláž se využívá jako dobrý zdroj bioplynu k dalšímu využití (obvykle pro spalování v kogeneračních jednotkách). Není tedy využívána pro přímé spalování. Pro výrobu bioplynu jde využít také širší okruh odpadních surovin, chlévský hnůj, odpady z ČOV a některé další (viz výše uvedený odkaz na zpracovaný dokument).
3. MOŽNOSTI DOTACÍ
Možnosti dotací existují, ale jsou do značné míry omezené a navíc se jedná o administrativně docela náročnou (nikoliv však nezvládnutelnou) záležitost. Možnosti dotační podpory pak závisí na tom, kdo je vlastně žadatelem (občan, drobný podnikatel, právnická osoba apod.). Navíc jednotlivé programy podpory administrují různé orgány a vyhlašují dle schváleného harmonogramu jednotlivé výzvy k předkládání žádostí o dotaci. Tyto výzvy se mohou v některých ohledech od sebe lišit, takže je potřeba prověřit jednotlivé dotační tituly, očekávané výzvy s ohledem na váš konkrétní záměr. Pokud je mi známo k žádosti o investiční dotaci už potřebujete také stavební povolení nebo adekvátní dokument (včetně řady dalších dokumentů).
Z výše uvedených důvodů není možné na Vaši otázku jednoznačně odpovědět. Doporučuji proto sledovat informace o jednotlivých dotačních programech a jednotlivých výzvách na webových stránkách:
- přehled dotací dle krajů a typu žadatele najdete například na stránce: http://www.edotace.cz/katalog-dotaci/
- přehled z OP Životní prostředí najdete na stránce (jsou tam informace o všech opatřeních, je nutné si najít takové opatření, které bude pro váš záměr využitelné)
https://www.sfzp.cz/sekce/88/op-zivotni-prostredi/ pro vás by asi připadala do úvahy prioritní osa 3 (viz http://www.opzp.cz/sekce/369/prioritni-osa-3/ )
- MPO ČR má také svůj program podpory, detaily na stránce https://www.mpo.cz/cz/energetika-a-suroviny/programy-podpory-v-energetice/
nebo lépe přímo program podpory EKO.ENERGIE - https://www.mpo.cz/dokument80737.html
Existují i národní programy podpory, ale ty jsou poněkud méně schůdné a hlavně mají podstatně menší objem prostředků.
4. CO A KOLIK POTŘEBUJI A MÍSTO K REALIZACI
Přesné propočty vstupů s ohledem na požadovanou nebo očekávanou produkci pelet jsou otázkou velmi pečlivé a náročné technicko-ekonomické studie. Stejně tak se od těchto parametrů odvíjejí úvahy o využití konkrétní technologie či dokonce výrobce této technologie. Technické řešení samotného zdroje, dodávek paliva či surovin, jejich skladování, doprava, vyvážení a skladování odpadů, připojení na elektrickou rozvodnou síť apod. je předmětem technické studie a později projektové dokumentace. Technicko-ekonomická studie by měla řešit i provozní vlastnosti zařízení a jeho ekonomiku a tedy i potřebnou velikost skladových prostor a jejich charakter (nezastřešené, zastřešené apod.).
Jinými slovy se místo odvíjí od kapacity a druhu zařízení. Základní informace jak postupovat jsou obsažený v dokumentu http://www.regec.cz/projekty/brie/brievystupy/182.html.
Předem však doporučuji zjistit si o uvažovaném místě základní parametry, což lze dotazem na příslušný stavební úřad či odbor územního rozvoje a plánování a podívat se zda-li je ve vybraném území stavba takovéhoto zdroje přípustná a pak vznést dotaz na stavební úřad co vše budete potřebovat a jaká vyjádření budete potřebovat.
5. EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ – POTENCIÁL ZAMĚSTNANOSTI
Ekonomické vyhodnocení a analýza ekonomických i technických rizik je úkolem technicko-ekonomického posouzení (někdy může být součástí studie proveditelnosti). Tento dokument by měl také identifikovat hlavní rizika a věnovat se také řízení těchto rizik (jinými slovy co by mohlo negativního nastat a jak se s tím vypořádat). Součástí toho je pak analýza scénářů vývoje, které analyzují jak se bude projekt finančně chovat v případě například velkého poklesu výkupních cen (elektřiny z biomasy, pelet apod.) nebo naopak co to udělá, když dojde k výraznému zvýšení cen vstupů atp. To vše jsou informace pro vaše investiční rozhodnutí.
Součástí materiálu je také analýza vlivů, příležitostí a hrozeb, plán cash-flow (tedy finančního toku projektu, příjmy – výdaje), výpočet rentability investice, návratnosti a dalších hodnot charakterizujících výhodnost a realizovatelnost dané investice. Toto všechno však zpracovatelé těchto studií znají.
Z této studie pak vychází také potřeba zaměstnanců, jejich náplně, odměňování apod. Obvykle se projekt definuje od vstupu nebo výstupu a teprve podle toho jsou určovány potřeby na pracovní síly. Z hlediska vašeho osobního profitu je také nutno specifikovat jak si to vlastně představujete (tedy jakou částku) a podle toho projekt navrhovat, ale POZOR. Vaše představy musí být v souladu s ekonomickými možnostmi, možnostmi investičního financování a hlavně trhem (tedy abyste byl schopen za potřebnou cenu nakoupit a prodat). Jinak to prostě nebude fungovat a projekt nebude úspěšný.
Jak jsem psal v úvodu, jedná se opravdu o relativně složitou záležitost, kterou je nutno řešit přímo na místě a osobně. Pokusil jsem se zde některé hlavní momenty a zkušenosti uvést, snad vám pomohou.
Pokud jste se zatím neměl možnost a čas seznámit s některých dokumenty vystavenými na našich webových stránkách, doporučuji se podívat na stránku:
http://www.regec.cz/projekty/brie/brievystupy/
kde najdete některé dokumenty zabývajícími se problematikou biomasy a některých aspektů přípravy projektů v této oblasti. Docela pěkný přehled je v tomto dokumentu:
http://www.regec.cz/_data/attachments/261eb580fc13ae1a5ecd49e187d94bb3_Document%20No4%20CZ%20-%20BRIE%20REC.pdf
Snad jsem v odpovědi neuvedl jen věci, které jsou vám už známy a jasné, ale snad i něco co dále pro svůj záměr a jeho přípravu využijete.
Pokud budete mít nějaké další dotazy, můžete je formou doplňující otázky položit zde, případně telefonicky či navštívit osobně některé z poradenských středisek EKIS ve vaší blízkosti. Záleží na Vás jakou formu si vyberete. Ovšem se ohledem na charakter dotazu a problematiky se spíše jedná o dotaz resp. zakázku pro společnost, která přípravu investičních záměru posuzuje a zajišťuje.
S přátelským pozdravem a přáním úspěchu
Ing. Libor Lenža, EKIS
Regionální energetické centrum, o.p.s. Valašské Meziříčí
srdečně Vás zdravím a děkuji za Vaše dotazy do poradny i-EKIS.
Na Váš dotaz resp. dotazy není snadná odpověď a za těchto okolností se to zcela vymyká účelu a cílům tohoto elektronického energetického poradenství. Pokud jsem dobře porozuměl dotazům, tak vlastně potřebujete několik základních dokumentů k přípravě a realizaci relativně náročného investičního projektu výrobny pelet a výrobny elektřiny z biomasy, jako jsou:
- záměr projektu – studie
- studie proveditelnosti včetně průzkumu trhu (pokud už nemáte jasné dodavatele a odběratele)
- ekonomické vyhodnocení a posouzení (tedy v podstatě „business plan“).
To je samozřejmě zcela mimo rámec tohoto poradenského portálu, jelikož se jedná o kompletní přípravu projektu. Na to je samozřejmě potřeba podstatně větší množství informací a přímé konzultace s vámi jako investorem. Proto je vhodnější poohlédnout se po nějaké zkušené projekční společnosti případně společnosti, která poskytuje služby v oblasti investiční přípravy a posouzení investičního projektu.
Přesto se pokusím na některé dotazy částečně odpovědět případně navrhnout možný postup pro jejich realizaci. Vaše dotazy jsem si rozdělil do několika skupin:
1. Možnost vybudování zařízení
2. Spalování a problematika siláže
3. Možnosti dotací
4. Co a kolik potřebuji a místo k realizaci
5. Ekonomické vyhodnocení – potenciál zaměstnanosti
1. MOŽNOSTI VYBUDOVÁNÍ
Ve svém dotazu se zmiňujete o výrobě pelet a výrobě elektřiny z biomasy. Z dotazu není úplně zřejmé, zda-li to mají záměry mezi sebou nějakou přímou vazbu, ale předpokládám, že vyrábět pelety proto, abych je spaloval při výrobě elektřiny je nepříliš vhodné řešení, i když za určitých technicko-ekonomických podmínek si to dovedu představit. Proto jsem tuto část dotazu rozdělil na dvě podotázky:
A) VÝROBA PELET
Pelety je možno vyrábět z různých vstupních suroviny a dosáhnout tak jejich různých (více či spíše méně stabilních) vlastností jako paliva. Obecně se pelety vyrábějí buď z čistého DŘEVA (tzv. bílé pelety), případně čistého dřeva včetně kůry. Samozřejmě i kvalita této vstupní suroviny může být různá. Velkou výhodou těchto pelet je (při dodržení technologie výroby) vysoký výhřevnost, většinou malé odchylky od standardních parametrů a nízký až velmi nízký obsah popela.
Další možností je využít pro výrobu pelet především FYTOMASU (tedy rostliny nikoliv dřeviny) ať už v podobě záměrně pěstovaných rostlin, zemědělských zbytků či odpadů z potravinářské prvovýroby (tento druh pelet se někdy označuje jako biopelety). V tomto případě je větší problém zajistit standardní vlastnosti vstupní suroviny, a pak tedy také parametry vyrobených pelet. Nevýhodou je vysoký obsah popela (při využití v automatických kotlích je nutno použít zařízení k automatickému vynášení popela, což už je dnes víceméně běžně dostupné), nižší výhřevnost a některé další vlastnosti (například možnost sklovatění popela apod.). Výhodou oproti dřevním peletám jsou nižší ceny, což mnohdy zákazníci preferují.
ZAŘÍZENÍ K VÝROBĚ – PELETOVACÍ LINKY
Zařízení k výrobě pelet (peletovací linky či lisy) se odvíjí od očekávané či potřebné produkce pelet, nebo spíše od ekonomické dostupnosti a druhu vstupní suroviny (k této problematice ještě pár slov níže). Je možné využít relativně jednoduché peletovací lisy (mnohdy z druhé ruky), které sice mají relativně vyšší nároky na obsluhu, menší možnosti kontroly kvality výstupu, ale nejsou náročné na místo a jejich pořízení nepředstavuje vysokou investici.
Další možností je automatická peletovací linka, která se ekonomicky vyplatí pro větší výrobní kapacity (z důvodů vyšších pořizovacích nákladů) . Zde je vysoká míra automatizace a lepší zajištění kvality výroby. Jsou však investičně náročné.
Předpokládám, že jste už některé peletovací zařízení či linky viděl. Máme kontakty na provozovatele malých peletovacích lisů využívajících třeba obilní plevy až po supermoderní velké peletovací linky. V první případě se cena pohybuje v řádech stovek tisíc korun, ve druhém v řádech mnoha desítek miliónů Kč i více.
Při realizaci výroby pelet jsou kromě technických limitů a problémů velmi důležité také dodavatelsko-odběratelské vztahy a kontakty. Mám tím na mysli to, že je nezbytné, mít smluvně s přiměřenou právní jistotou a zajištěním nasmlouvánu nejen dodávku vstupních surovin (v nějak – pokud možno definované kvalitě, což je obecně velký problém), ale také odběr hotových pelet. Nevidím problém v tom, že by jste nakonec pelety neprodal, ale s ohledem na ekonomiku celého investičního záměru se většinou předpokládá nějaká minimální prodejní cena a může se stát, že vám za tuto cenu výrobky nikdo nekoupí. Trh se neustále vyvíjí a je turbulentní. Dobrou obchodní politikou je však možné tato rizika snížit na přijatelnou mez a vyhnout se tak možným problémům.
Obdobně je to s nákupem surovin pro výrobu. Místní producenti odpadní biomasy (většinou pily a dřevozpracující závody) nemají neomezenou kapacitu a také se pohybují na volném trhu, takže surovinu prodají tomu, kdo dá nejvíce nebo v lepším případě s kým mají dlouhodobé a pro obě strany výhodné kotrakty. Proto doporučuji této části přípravy investičního záměru věnovat opravdu velmi velkou pozornost a nepodcenit ji!
Většinou je nutno udělat relativně náročný a podrobný průzkum trhu v daném místě resp. oblasti, která je z hlediska dopravních vzdáleností ještě ekonomicky únosná. Předpokládám však, že to už máte asi alespoň z části prověřeno, když o tom uvažujete.
B) VÝROBA ELEKTŘINY Z BIOMASY
Výroba elektřiny z biomasy je relativně náročná disciplina. Elektřinu je možné vyrábět v zásadě dvojím způsobem:
1. spalováním biomasy a využití turbíny
2. výrobou bioplynu z biomasy a jeho spalování ve spalovacích motorech, které kromě tepla produkují i elektřinu (tzv. kogeneračních jednotkách)
První způsob je investičně značně náročný s ohledem na nákup turbiny a ostatního technického vybavení a potřebné infrastruktury, dále pak s ohledem na výrobní kapacity je nutné mít k dispozici dostatek paliva potřebné kvality a co je pro ekonomiku projektu nezbytné nejlépe celoroční odbyt tepla na komerční bázi (aby za něj někdo zaplatil nebo vy sám je nějak ekonomicky výhodně využil). Výhodou je určitá možnost v použití různých druhů paliva (v mezích technických parametrů kotle).
Druhá možnost nevyužívá energii biomasy přímo spalováním, ale nejprve rozkladu (degradací) biomasy na různé složky, mimo jiné hlavně metanu, který se pak využívá jako palivo pro kogenerační jednotky. Tato varianta je investičně méně náročná, a odvíjí se od projektovaného elektrického výkonu generátoru.
Docela hezký a srozumitelný popis využití bioplynu v energetice je v jedné studentské práci (ale také v mnoha desítkách dalších):
http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=29086
Níže pak uvádím i odkaz na naše webové stránky, kde se problematice také věnujeme.
2. SPALOVÁNÍ BIOMASY A VYUŽITÍ SILÁŽE
Možnosti transformace biomasy do energeticky použitelné podoby pojednává jedna ze studií a materiálů, které jsme před časem zpracovali. Materiál je dostupný na našich webových stránkách: http://www.regec.cz/projekty/brie/brievystupy/144.html
Používané palivo v rámci společné výroby elektřiny a tepla je závislé na použitém kotli, resp. technologii. Při spalování lze využít řadu nejrůznějších druhů paliv od obilné slámy (ve speciálních kotlích), přes dřevní kusový či drcený odpad, dřeví štěpku, odpady z dřevovýroby až případně pro pelety (použití palivo je také závislé na možnostech automatického podávacího a dopravního systému do kotle). Důležitým parametrem je především vlhkost paliva a jeho výhřevnost.
Kvalitně připravená siláž se využívá jako dobrý zdroj bioplynu k dalšímu využití (obvykle pro spalování v kogeneračních jednotkách). Není tedy využívána pro přímé spalování. Pro výrobu bioplynu jde využít také širší okruh odpadních surovin, chlévský hnůj, odpady z ČOV a některé další (viz výše uvedený odkaz na zpracovaný dokument).
3. MOŽNOSTI DOTACÍ
Možnosti dotací existují, ale jsou do značné míry omezené a navíc se jedná o administrativně docela náročnou (nikoliv však nezvládnutelnou) záležitost. Možnosti dotační podpory pak závisí na tom, kdo je vlastně žadatelem (občan, drobný podnikatel, právnická osoba apod.). Navíc jednotlivé programy podpory administrují různé orgány a vyhlašují dle schváleného harmonogramu jednotlivé výzvy k předkládání žádostí o dotaci. Tyto výzvy se mohou v některých ohledech od sebe lišit, takže je potřeba prověřit jednotlivé dotační tituly, očekávané výzvy s ohledem na váš konkrétní záměr. Pokud je mi známo k žádosti o investiční dotaci už potřebujete také stavební povolení nebo adekvátní dokument (včetně řady dalších dokumentů).
Z výše uvedených důvodů není možné na Vaši otázku jednoznačně odpovědět. Doporučuji proto sledovat informace o jednotlivých dotačních programech a jednotlivých výzvách na webových stránkách:
- přehled dotací dle krajů a typu žadatele najdete například na stránce: http://www.edotace.cz/katalog-dotaci/
- přehled z OP Životní prostředí najdete na stránce (jsou tam informace o všech opatřeních, je nutné si najít takové opatření, které bude pro váš záměr využitelné)
https://www.sfzp.cz/sekce/88/op-zivotni-prostredi/ pro vás by asi připadala do úvahy prioritní osa 3 (viz http://www.opzp.cz/sekce/369/prioritni-osa-3/ )
- MPO ČR má také svůj program podpory, detaily na stránce https://www.mpo.cz/cz/energetika-a-suroviny/programy-podpory-v-energetice/
nebo lépe přímo program podpory EKO.ENERGIE - https://www.mpo.cz/dokument80737.html
Existují i národní programy podpory, ale ty jsou poněkud méně schůdné a hlavně mají podstatně menší objem prostředků.
4. CO A KOLIK POTŘEBUJI A MÍSTO K REALIZACI
Přesné propočty vstupů s ohledem na požadovanou nebo očekávanou produkci pelet jsou otázkou velmi pečlivé a náročné technicko-ekonomické studie. Stejně tak se od těchto parametrů odvíjejí úvahy o využití konkrétní technologie či dokonce výrobce této technologie. Technické řešení samotného zdroje, dodávek paliva či surovin, jejich skladování, doprava, vyvážení a skladování odpadů, připojení na elektrickou rozvodnou síť apod. je předmětem technické studie a později projektové dokumentace. Technicko-ekonomická studie by měla řešit i provozní vlastnosti zařízení a jeho ekonomiku a tedy i potřebnou velikost skladových prostor a jejich charakter (nezastřešené, zastřešené apod.).
Jinými slovy se místo odvíjí od kapacity a druhu zařízení. Základní informace jak postupovat jsou obsažený v dokumentu http://www.regec.cz/projekty/brie/brievystupy/182.html.
Předem však doporučuji zjistit si o uvažovaném místě základní parametry, což lze dotazem na příslušný stavební úřad či odbor územního rozvoje a plánování a podívat se zda-li je ve vybraném území stavba takovéhoto zdroje přípustná a pak vznést dotaz na stavební úřad co vše budete potřebovat a jaká vyjádření budete potřebovat.
5. EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ – POTENCIÁL ZAMĚSTNANOSTI
Ekonomické vyhodnocení a analýza ekonomických i technických rizik je úkolem technicko-ekonomického posouzení (někdy může být součástí studie proveditelnosti). Tento dokument by měl také identifikovat hlavní rizika a věnovat se také řízení těchto rizik (jinými slovy co by mohlo negativního nastat a jak se s tím vypořádat). Součástí toho je pak analýza scénářů vývoje, které analyzují jak se bude projekt finančně chovat v případě například velkého poklesu výkupních cen (elektřiny z biomasy, pelet apod.) nebo naopak co to udělá, když dojde k výraznému zvýšení cen vstupů atp. To vše jsou informace pro vaše investiční rozhodnutí.
Součástí materiálu je také analýza vlivů, příležitostí a hrozeb, plán cash-flow (tedy finančního toku projektu, příjmy – výdaje), výpočet rentability investice, návratnosti a dalších hodnot charakterizujících výhodnost a realizovatelnost dané investice. Toto všechno však zpracovatelé těchto studií znají.
Z této studie pak vychází také potřeba zaměstnanců, jejich náplně, odměňování apod. Obvykle se projekt definuje od vstupu nebo výstupu a teprve podle toho jsou určovány potřeby na pracovní síly. Z hlediska vašeho osobního profitu je také nutno specifikovat jak si to vlastně představujete (tedy jakou částku) a podle toho projekt navrhovat, ale POZOR. Vaše představy musí být v souladu s ekonomickými možnostmi, možnostmi investičního financování a hlavně trhem (tedy abyste byl schopen za potřebnou cenu nakoupit a prodat). Jinak to prostě nebude fungovat a projekt nebude úspěšný.
Jak jsem psal v úvodu, jedná se opravdu o relativně složitou záležitost, kterou je nutno řešit přímo na místě a osobně. Pokusil jsem se zde některé hlavní momenty a zkušenosti uvést, snad vám pomohou.
Pokud jste se zatím neměl možnost a čas seznámit s některých dokumenty vystavenými na našich webových stránkách, doporučuji se podívat na stránku:
http://www.regec.cz/projekty/brie/brievystupy/
kde najdete některé dokumenty zabývajícími se problematikou biomasy a některých aspektů přípravy projektů v této oblasti. Docela pěkný přehled je v tomto dokumentu:
http://www.regec.cz/_data/attachments/261eb580fc13ae1a5ecd49e187d94bb3_Document%20No4%20CZ%20-%20BRIE%20REC.pdf
Snad jsem v odpovědi neuvedl jen věci, které jsou vám už známy a jasné, ale snad i něco co dále pro svůj záměr a jeho přípravu využijete.
Pokud budete mít nějaké další dotazy, můžete je formou doplňující otázky položit zde, případně telefonicky či navštívit osobně některé z poradenských středisek EKIS ve vaší blízkosti. Záleží na Vás jakou formu si vyberete. Ovšem se ohledem na charakter dotazu a problematiky se spíše jedná o dotaz resp. zakázku pro společnost, která přípravu investičních záměru posuzuje a zajišťuje.
S přátelským pozdravem a přáním úspěchu
Ing. Libor Lenža, EKIS
Regionální energetické centrum, o.p.s. Valašské Meziříčí