Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

7.3.11 / dotaz č. 26151
Dobrý den,
bydlíme v panelákovém bytě, kde jsou původní dost netěsné dřevěné okna. Přemýšlíme, že je vyměníme za plastové, ale máme strach z plísní. Všude slyšíme, že nové okna byt úplně uzavřou a určitě se nám tam plíseň objeví. Výměna bude stát nemalé peníze a tak zvažujeme, jestli se do toho pustit nebo ne. Chtěli bychom znát nezávislý názor.
Děkuji
Dobrý den,
V podstatě nezáleží na tom, v jakém domě (panelovém/nepanelovém) se byt nachází. Po výměně oken dojde ke zlepšení tepelně-technických vlastností prostupem tepla novými okny, tzn. plochou výplně uniká o 50 až 66% méně tepla než původními okny. Dále díky vyšší těsnosti funkčních spár výplní uniká méně tepla prostřednictvím tzv. infiltrace. Právě výrazné snížení samovolné a ve většině případů nežádoucí infiltrace (výměny vzduchu) mezi interiérem a exteriérem zapříčiňuje zvýšení relativní vlhkosti vzduchu v interiéru. U původních netěsných výplní nebylo nutno klást takový důraz na větrání nájemníky. Tento „uživatelský návyk“ si musí nájemníci opět vybudovat. Jde o to, aby se v interiéru během dne několikrát vyměnil vzduchu v požadovaném množství (dle normy 0,5 vnitřního objemu za hodinu). Větrání by mělo být krátkodobé cca 3 až 5 minut a intenzivní, tzn.plné otevření okenního křídla. Principálně jde o to, aby se vyměnil pouze vzduch bez ochlazení okolních konstrukcí, k čemuž dochází při dlouhodobém a mírním větrání, např. otevřením křídla okna v poloze ventilace.
Běžně v bytových domech je vzduch poměrně suchý s relativní vlhkostí okolo 30 až 40%, ale toto je velmi individuální záležitost. Pokud je byt užíván „specifickým“ způsobem jako, např. větší počet bydlících osob, výskyt domácích zvířat, nadměrné množství rostlin, časté vaření, praní a sušení prádla, pak je předpoklad pro dosažení vyšší relativní vlhkosti vzduchu, která se může blížit k 60% nebo dokonce tuto hranici může výrazně překračovat. Pokud se však byt užívá tímto „specifickým“ způsobem, pak musí být adekvátně tomuto režimu upraven i režim větrání. Za předpokladu, že jsou respektovány dříve zmíněné zásady větrání, pak po výměně výplní by nemělo docházet ke kondenzaci vodních pár na površích konstrukcí a také by nemělo docházek k vytvoření podmínek pro tvorbu plísní. Píšu záměrně, že by nemělo docházet, protože vznik plísní (černých rohů a koutů) má i jiné příčiny. Hlavním podnětem pro vznik nežádoucího stavu je optimální kombinace relativní vlhkosti vzduchu a teploty povrchu konstrukce (stěna, strop, rám okna…). K této nežádoucí kombinaci vlivů může dojít v místech se špatnou cirkulací vnitřního teplého vzduchu i při relativně dostatečném větrání vnitřních prostor. Nejčastěji k tomuto dochází za nábytkem, který prakticky bezprostředně navazuje na obvodovou stěnu, která navíc nemá dostatečné tepelně-technické parametry. Dále za dlouhými závěsy, vnitřními obklady stěn apod.
Na závěr bych chtěl podotknout, že z výměny výplní nemusíte mít obavy. Naopak bude to příjemná změna, kterou pocítíte zvýšením komfortu užívání vnitřních prostor, pohodlnějším ovládáním výplní a v neposlední řadě snížením nákladů na vytápění. Při správném režimu větrání, který může být otázkou návyku během několika dnů nebo týdnů, je velká pravděpodobnost, že nedojde k vytvoření podmínek pro vznik plísní.
Bura
Odpovídá:  Ing., Ph.D. Roman Bura* - EKIS Brno Stavoprojekta tisk