Internetová poradna i-EKIS / odpověď

1. Hrubá stavba: Vzhledem k tomu, že máte vlhký pozemek jsou 2 možnosti. První je založit dům tak jak píšete – tedy základovou desku + základové pasy. Pokud byste stavěl dřevostavbu, tak je možné založit dům na pilotech a podlahu nemít na terénu ale ve vzduchu. To lze pochopitelně udělat i u těžké stavby, ale je to nákladné. Výhodou založení nad terénem je, že není problém s vlhkostí, případně ani se záplavami pokud se podlaha udělá dostatečně vysoko nad terénem a nejsou problémy ani s radonem. Pokud budete zakládat na základovou desku, tak bych preferoval buď umístění tepelné izolace do podlahy nad hydroizolací a nebo provedení tepelné izolace násypem pěnoskla pod základovou desku. Tento materiál je již relativně cenově dostupný a pokud budete navážet štěrk pod základovou desku, tak jde o výhodné řešení. V případě, že budete izolovat podlahu, tak je nutné dát svislou (případně v kombinaci s vodorovnou či šikmou) tepelnou izolaci po obvodu základové desky. Asi bych se nesnažil o nějaké systémové řešení systémem ISOQUICK. Předpokládám, že bude cenově výrazně výš, než klasické položení XPS.
Pokud se provádí tepelná izolace násypem z pěnoskla, tak se vyhrabe ornice a provede se vyrovnání do roviny. Na ní se nasype cca 500 mm štěrku z pěnoskla a zhutní. Na pěnosklo se provede zákldabová železobetonová deska (nedělají se základové pasy) a na ní se provede hydroizolace a následuje čistá podlaha.
Vápenopískové cihly je jedno z dobrých řešení. Je jedno jakou použijete tloušťku zdiva – dvoupodlažní dům nepotřebuje žádné extrémně nosné stěny a je téměř jedno z čeho budou, ať jde o vápenopísek, klasickou pálenou cihlu nebo nějaké betonové cihly. Asi bych nedoporučil plynosilikát, neboť ten, bohužel, při stavbě může namoknout a pak má velmi vysokou vlhkost, která vysychá poměrně dlouho. Předpokládám, že oba dva stropy budou tvrdé, tedy z nějakých nosníků s železobetonem. To je rozumné řešení. Klasické rodinné domky s podkrovím v krovu jsou v podstatě v této části dřevostavbami, navíc nekvalitními a z hlediska vytápění i regulace vytápění je velmi problematické kombinovat těžkou stavbu a dřevostavbu. Pokud zvolíte VPC tak se domnívám, že kvalita obou, které jsou na našem trhu je srovnatelná. Asi bude rozhodovat cena. Předpokládám,také, že obě firmy dodají kompletní sortiment vč. překladů a stropů.
Pokud budete dělat poslední strop tvrdý, tak bych se nebránil ani ploché střeše - je to čistě o vkusu a ceně. Plochou střechu lze např. využít i jako klidovou zónu, kam není ze sousedních pozemků vidět.
2. Tepelné izolace domu vám doporučuji co nejsilnější, optimum je někde mezi 30 a 50 cm dle použité tepelné izolace. U zateplení stěn vám doporučuji použít takové hmoždinky, které jsou zapuštěné do tepelné izolace a jsou překryty tepelným izolantem. Zde je nutné dbát na to, aby v místě hmoždinek nebyla silnější vrstva lepidla, neboť pak se hmoždinky prorýsovávají na povrch a dům vypadá po několika letech jak Dalmatin. Tyto hmoždinky vyrábí různé firmy, např. EJOT nebo HILTI, ale i jiní.
3. Půdorys domu nekomentuji, já bych jej asi řešil jinak – po zkušenostech s bydlením v RD bych řešil kuchyni s jídelnou a obytnou částí jako jeden prostor. Ale zde jsem ovlivněn naším stylem života, kdy doma příliš nevaříme.
4. Vzduchotěsnost domu je určitě velmi nutná a spolu s rekuperací se asi jedná o požadavky, které v budoucnu bude řešit každý. Jakou rekuperaci použít nedovedu poradit, toto není můj obor. Rozhodně bych nepoužil inventer, neboť tento systém nemá vhodné uzavírání otvorů v době, kdy se rekuperace nepoužívá. Mimo klasických rekuperací, kdy dochází k pouhé výměně tepla odváděného vzduchu přiváděnému existuje mnoho dalších možností, např. s vestavěným topným tělesem, takže lze rekuperaci používat i pro vytápění nebo s vestavěným tepelným čerpadlem, takže rekuperace může vytápět (nejen teplovodně ale i teplovzdušně) a případně i v létě chladit.
Obecně platí, že vlhkost vzduchu v místnosti závisí především na dotaci vlhkosti vzduchu při větrání, a to jak rostlinami, zvlhčovači či respirací. Obvykle mají lidé z teplovzdušného vytápění strach, neboť znají pouze to, které fungovalo v mnoha zařízeních dříve. Zde se ovšem jednalo o netěsné místnosti a tak i vlivem teplovzdušného vytápění docházelo k nadměrnému větrání. To u vytápění s rekuperací nehrozí, i když je pravda, že teplovodní vytápění je mírně pohodlnější (ale o dost dražší).
5. Krb či jiné topidlo na pevná paliva považuji za velmi důležité – už třeba i kvůli tomu, kdyby došlo k nějaké pohromě a dům nebyl zásobován elektřinou tak aby se v něm dalo topit. Pokud je v budově rekuperace, tak dokáže rozvést teplo vznikající v místnosti s krbem do celého objektu a není nutné se bát přetápění této místnosti vlivem výkonného krbu.
6. Zda je tepelné čerpadlo jako zdroj tepla pro nízkoenergetický či pasivní dům neumím posoudit, protože náklady na jeho pořízení jsou celkem vysoké a při nízké spotřebě tepla je jeho návratnost velmi dlouhá. Jeho provoz příliš náročný není – v podstatě se jedná o obrácenou chladničku – zde lze porovnat náklady na provoz, snad pouze příkon je větší. I z tohoto důvodu bych spíš volil méně účinné, ale o to levnější tepelné čerpadlo, tedy třeba vzduch – vzduch nebo vzduch – voda. Velmi také záleží na tom jak moc budete používat krb. Při jeho častém používání je tepelné čerpadlo téměř luxus.
7. U oken jsou moje názory rozporuplné. Očekávám totiž v nejbližších několika letech změnu v technologii oken, resp. zasklení a spolu s tím i okenních rámů. Cestou tedy může být buď „provizorní“ okna na cca 10 – 15 let a nebo naopak okna co nejkvalitnější. Pokud bych měl volit kvalitní okna, tak bych volil tzv. bezrámová okna, kdy je okenní rám a okenní křídlo při pohledu zvenku až na parapetní část zcela skryté za omítkou. V ČR takováto okna vyrábí např. firma Pražák. U oken doporučuji poptávat nejen tepelně technické vlastnosti oken, ale i další parametry, jako je např. bezpečnost, údržbovost kování apod.
U oken by vás mělo zajímat:
Hodnota součinitele prostupu tepla okna Uw [W/(m2.K)]
Hodnota součinitele prostupu tepla rámu Uf [W/(m2.K)]
Hodnota součinitele prostupu tepla zasklení Ug [W/(m2.K)]
Ochrana proti hluku – hodnota vážené vzduchové neprůzvučnosti Rw [dB]
Vodotěsnost [zatřídění]
Teplotní faktor okna a jeho osazení fRsi [-]
Výměna vzduchu v místnostech – hygiena bydlení
Průvzdušnost [zatřídění]
Součinitel spárové průvzdušnosti iLV [m3/(s.m.Pa0,67)]
Odolnost proti zatížení větrem [zatřídění]
Stavební hloubka rámu a křídla [mm]
Dřevina u dřevěných oken
Druh hranolu pro výrobu dřevěného okna (napojovaný, nenapojovaný)
Druh a počet vrstev povrchové úpravy dřevěného okna
Výrobce kování, přítomnost pojistky proti svěšování křídla
Typ distančního rámečku izolačního skla
Způsob kotvení do ostění, druh kotvicích prostředků
Způsob provedení připojovací spáry včetně toho, počítá-li se s použitím funkčních utěsňovacích pásek
Délka záruky
Vymezení předmětu záruky, způsob řešení nutného seřizování pohyblivých částí během záruční doby, kdo provádí, je-li to úplatná služba, jaká je její cena
Je-li nějaký pozáruční servis a za jakých podmínek
8. Ve vašem dotazu byl zmíněn i solární ohřev teplé vody. Toto je v současné době poměrně ekonomicky zajímavé, neboť během letního období lze připravovat teplou vodu téměř výhradně solárně. Solár lze použít i pokud byste v budoucnu uvažovali o nějakém bazénu – dokáže výrazně prodloužit dobu jeho použití. Zatím se to příliš nepoužívá, ale do budoucna se jistě rozšíří připojení praček a myček nádobí na teplou vodu, což by mohlo znamenat celkem zajímavé úspory elektřiny a tím i peněz. Pokud byste se rozhodl, že zatím solární ohřev vody nebudete dělat doporučuji vám alespoň se na něj připravit tak, abyste v případě jeho pozdějšího pořízení nemusel dělat další rozvody vody.
V zásadě existují dva typy teplovodních solárních kolektorů. První je vakuový - je dražší, ale má vyšší účinnost. Jeho účinnost je vysoká i v zimě. Pokud byste jej použil tak je nutné jej instalovat téměř ve svislé poloze, neboť pokud je šikmo, tak v zimě na něj napadá sníh. Protože je kolektor dobře tepelně izolovaný, nedojde k natátí sněhu a ten na kolektoru zůstane ležet. Tento kolektor se používá hlavně tam, kde je potřeba tepla i v zimě, tedy např. tam, kde slouží solární kolektory i k přitápění.
Druhoou možností je použít klasický deskový solární kolektor. Ten je levnější, má nižší účinnost a lze jej dát i šikmo, neboť se sluncem více zahřívá a sníh z něj lehce sklouzává.
9. Doporučil bych vám také udělat oddělený vodovod na užitkovou a pitnou vodu (pokud nebudete mít pitnou vod ze studně). Ceny za pitnou vodu neustále rostou a není daleko doba, kdy dosáhnou výše odhadem 6 €/m3.

10. K vaší otázce ohledně ceny stavby se, bohužel, nemohu vyjadřovat. Jednak neznám slovenské ceny a pak na ceně stavby se rozhodující měrou podílejí doplňkové konstrukce. Jen rozdíl v jedné koupelně může být přes 100 000 Kč (může být i 200 000 Kč a více).

Zdraví
Roman Šubrt