Internetová poradna i-EKIS / odpověď
21.3.11 / dotaz č. 26359
Dobrý den,
stavím rodinný přízemní dům. Zdroj vytápění kondenzačním kotlem a teplovzdušným krbem. Po celém domě bude nataženo podlahové vytápění. V klidové části (ložnice, dětské pokoje) je navrženo vytápění radiátorem. Instalatér otopného systému mi navrhl dát podlahové topení také do dětských pokojů. Je toto řešení vhodné? Mám strach, že teplota v dětských pokojích bude příliš vysoká. Dá se regulovat teplota v dětských pokojích vytáfpěných podlahovým topením, aniž by to mělo vliv na ostatní místnosti vytápěné tímto systémem?
Mockrát děkuji za odpověď.
stavím rodinný přízemní dům. Zdroj vytápění kondenzačním kotlem a teplovzdušným krbem. Po celém domě bude nataženo podlahové vytápění. V klidové části (ložnice, dětské pokoje) je navrženo vytápění radiátorem. Instalatér otopného systému mi navrhl dát podlahové topení také do dětských pokojů. Je toto řešení vhodné? Mám strach, že teplota v dětských pokojích bude příliš vysoká. Dá se regulovat teplota v dětských pokojích vytáfpěných podlahovým topením, aniž by to mělo vliv na ostatní místnosti vytápěné tímto systémem?
Mockrát děkuji za odpověď.
Vážený pane,
srdečně Vás zdravím a děkuji za Váš dotaz do poradny i-EKIS.
Váš dotaz obsahuje několik samostatných (pod)dotazů, takže se pokusím ve stejném členění i odpovědět. Uvádíte jako primární zdroj tepla kondenzační kotel a značné využití podlahového vytápění, takže se bude jednat o systém s nízkoteplotním zdrojem s maximální využitím efektu kondenzace (využití spalného tepla zemního plynu).
Ve vaší otázce jsem našel tři samostatné podotázky, na které se níže pokusím odpovědět (někdy i trochu obšírněji).
1. DOTAZ - Je vhodné umístit podlahové vytápění i do dětského pokoje a ložnice?
Z hlediska zajištění kvality vnitřních podmínek nevidím žádný důvod, proč by nemohlo být podlahové vytápění umístěno i v těchto dvou místnostech. Avšak má to i svá určitá úskalí.
První problémem je povrch podlahy, který je v těchto dvou místnostech obvykle volen jiného druhu než třeba v koupelně či kuchyni. Předpokládá se, že si v dětském pokoji budou děti hrát i na podlaze, proto je zde obvykle použit nějaký druh podlahové textilie, linolea či obdobných výrobků. V ložnici je zase předpoklad, že před postelí je nějaký kobereček, který plní stejnou funkci. Samozřejmě toto nelze brát absolutně, ale obvykle tomu tak je. Jinak řečeno je otázkou, jestli povrch podlahy je optimální pro realizaci podlahového vytápění. Samozřejmě dnes není zásadní problém zhotovit podlahové vytápění i pod moderní povrchy typu laminátové šablony, dřevěné šablony apod., ale vždy je nutno počítat s horším prostupem tepla do místnosti, a tedy je nutno navrhnout podlahové vytápění tak, aby vytápění místnosti vyhovělo požadavků a bylo schopno danou místnost spolehlivě vytopit.
Druhým problémem je plocha zastavěná nábytkem. V případě ložnice obvykle zabírají velkou plochu lůžka obvykle i s úložným prostorem, případně velké skříně (obvykle jsou však zabudovány napevno). Pokud není ložnice příliš velká, nezbývá nám mnoho volné podlahové plochy, kterou potřebujeme přenést do místnosti potřebný tepelný výkon dle vypočtené tepelné ztráty místnosti dle normy. Někdy prostě není k dispozici potřebná plocha podlahy (nemluvě už o druhu konstrukce podlahy, podlahové krytiny) pro vytápění místnosti. V ložnici obvykle jen spíme, takže požadavky na tepelnou pohodu jsou v porovnání s obytnou místností podstatně jiné (i když pro každého individuální).
V případě dětského pokoje tu máme už zmíněný problém s případnou podlahovou krytinou. Když děti trochu vyrostou, mají pak tendence svůj pokojíček různě přestavovat, a proto nelze dopředu příliš předikovat, kde bude stát nábytek a zabudovat podlahové vytápění optimálně. Změna plochy k přestupu tepla z podlahy (podlahového vytápění) do prostoru tak může ovlivnit kvalitu vytápění. Další problém přichází, pokud jsou v podkroví střešní okna, která je obvykle nutno v zimě „omývat“ teplým vzduchem (tedy umístit pod něj zdroj tepla = obvykle otopné těleso), aby nedocházelo k jejich příliš velkému rosení, či dokonce stékání kondenzátu z oken dolů.
Z mého pohledu je závěr a odpověď a tuto otázku následující:
- pokud tomu nebrání nějaké zvláštní okolnosti (viz výše) nevidím v instalaci podlahového vytápění v daných typech místností problém
- na druhou stranu se osobně domnívám, že je v tomto případě podlahové topení trochu luxusem a zdá se mi zbytečné, jelikož velmi dobrou službu udělají i dobře navržená klasická otopná tělesa (a výše uvedená omezení pak obejdeme a nemusíme je řešit).
- podlahové topení je oproti otopným tělesům investičně náročnější a nejsem přesvědčen o tom, že vyšší investice by mi přinesly vyšší užitek
Teď je trochu z praxe. Sám bydlím v malém nízkoenergetickém domku a používám smíšený systém (dole podlahové vytápění plus v koupelně a chodbě přidáno otopné těleso) a v podkroví jen otopná tělesa. Primárním zdrojem pro vytápění domu je krbová vložka s krátkým rozvodem vzduchu do jedné místnosti v podkroví. Sekundárním zdroje je kondenzační kotel. Při velkých mrazech natápí podlahovka na teplotu 19 °C (což už je velmi příjemné) a na obvyklých 21 °C to dotahujeme krbovou vložkou, zcela bez problémů a s malou spotřebou paliva.
V podkroví jsme v ložnici ještě neměli radiátor puštěný (kromě topné zkoušky), a to už bydlíme 8 let. Pokojem totiž vede komínové těleso z krbové vložky (volné jsou dvě strany), které i v zimě ložnici natemperuje na rozumnou teplotu. V dětském pokoji (ten je možno přímo vytápět teplovzdušným rozvodem z krbu) jsme měli radiátory puštěny velmi málo.
Dovolte mi ještě jednu poznámku k problému. Smíšený otopný systém, tedy kombinace podlahového vytápění a vytápění klasickými otopnými tělesy je možné řešit z pohledu regulace a teploty výstupní vody ze zdroje (ve vašem případě kondenzačního kotle) dvěma základními systémy:
1. Celý otopný systém je navržen na jedinou teplotu (tedy na výstupní teplotu z kotle), která je pak rozdělovačem distribuována dle potřeby do jednotlivých větví podlahového vytápění a otopných těles.
2. Teplota výstupní vody je vyšší než je možné použít v podlahovém vytápění, proto je v rozdělovači topné vody do okruhů podlahového vytápění umístěna pomocná mísící armatura (a obvykle i oběhové čerpadlo pro podlahovku), která si reguluje teplotu vody vstupující do podlahy podle nastaveného režimu přimícháváním vody z vratu podlahovky. Tedy do klasických otopných těles je přiváděna teplejší vody než do podlahovky. Tento systém je velmi častý, je se mi zdá trochu zvláštní, že něco ohřeji na vyšší teplotu a pak to pracně míchám, aby to mělo teplotu nižší…
Pokud se dobře navrhne celý otopný systém jako nízkoteplotní, tedy s danou teplotou výstupní vody, a bude s tím počítáno i při návrhu otopných těles je možné použít prvně uvedený systém a kondenzační kotel opravdu provozně držet v oblasti provozu s maximálním využitím efektu kondenzace.
Zase poznámka z praxe. Můj domácí otopný systém je navržen na teplotní spád 45-35 °C jak pro podlahovku, tak pro otopná tělesa a funguje to skvěle bez dalších komplikací. Záleží na tom, jak máte navržen vytápění jako celek.
Pokud je systém dobře navržen není kombinace podlahového vytápění a otopných těles žádný problém. Navíc je možné využít různých způsobů vzájemné kombinace a regulace.
2. DOTAZ - obava, že by byla teplota v dětských pokojích a ložnici vysoká
To je pochopitelně otázkou regulace zdroje tepla (tedy kotle) a lokální regulace otopného tělesa (otopných ploch) v dané místnosti. Chápu to tak, že narážíte na poněkud větší časové odezvy na regulaci podlahového vytápění. Skutečnost, že podlahové vytápění má delší setrvačnost a není tak regulačně pružné jako systém z otopných těles je prostě fakt, ale není to zase žádný závažný problém. Je to spíše otázkou zvolení vhodného druhu regulace, nastavení vhodné regulační křivky dle požadavků a hlavně zkušeností v dané místnosti.
Při správně navrženém a provedeném podlahovém vytápění s možností místní regulace bych obavu z vyšší teploty v pokojích rozhodně neměl!
3. DOTAZ - Dá se regulovat podlahové vytápění samostatně v každé místnosti?
V principu ano! Pominu-li schopnost určité samoregulace podlahového vytápění, existuje opět několik možností jak regulovat podlahové vytápění individuálně v každé místnosti samostatně. Bohužel musíme počítat s nepříjemnou vlastností podlahového vytápění a tou je velká setrvačnost, tedy pomalá odezva na regulační zásahy a mnohdy značné zpoždění mezi vydáním pokynu ke změně teploty a jejího opravdového dosažení.
Je možné regulovat množství topné vody do vstupující do daného okruhu podlahového vytápění (tedy do dané místnosti) například tak, že do místnosti umístím čidlo teploty a na vstup topné vody z rozdělovače do patřičného topného okruhu umístit regulační člen (termoregulační ventil řízený čidlem v dané místnosti) případně složitější regulaci (tedy nejen změnou průtoku topné vody, ale i změnou její teploty) řízenou složitějšími regulátory případně přes PC (to jsou však už poměrně složité systémy a pro rodinný dům asi zbytečně nákladné – ale možnost tu je).
Podmínkou individuální regulace místnosti je vždy, aby dané čidlo měřilo jen v dané místnosti a nebude tak závislé na změnách teplot v místnostech ostatních (ale samozřejmě bude případně podléhat regulační křivce nastavené na kotli, tedy na teplotě výstupní topné vody ze zdroje). Pokud je to dobře navrženo jak topenářsky, tak z hlediska regulace, nejsou s tím žádné problémy.
Snad se mi podařilo na Vaše hlavní otázky přiměřeně odpovědět. Pokud ne, neostýchejte se položit doplňující dotaz.
S pozdravem a přáním všeho dobrého
Ing. Libor Lenža, poradce EKIS
Regionální energetické centrum, o.p.s. Valašské Meziříčí
srdečně Vás zdravím a děkuji za Váš dotaz do poradny i-EKIS.
Váš dotaz obsahuje několik samostatných (pod)dotazů, takže se pokusím ve stejném členění i odpovědět. Uvádíte jako primární zdroj tepla kondenzační kotel a značné využití podlahového vytápění, takže se bude jednat o systém s nízkoteplotním zdrojem s maximální využitím efektu kondenzace (využití spalného tepla zemního plynu).
Ve vaší otázce jsem našel tři samostatné podotázky, na které se níže pokusím odpovědět (někdy i trochu obšírněji).
1. DOTAZ - Je vhodné umístit podlahové vytápění i do dětského pokoje a ložnice?
Z hlediska zajištění kvality vnitřních podmínek nevidím žádný důvod, proč by nemohlo být podlahové vytápění umístěno i v těchto dvou místnostech. Avšak má to i svá určitá úskalí.
První problémem je povrch podlahy, který je v těchto dvou místnostech obvykle volen jiného druhu než třeba v koupelně či kuchyni. Předpokládá se, že si v dětském pokoji budou děti hrát i na podlaze, proto je zde obvykle použit nějaký druh podlahové textilie, linolea či obdobných výrobků. V ložnici je zase předpoklad, že před postelí je nějaký kobereček, který plní stejnou funkci. Samozřejmě toto nelze brát absolutně, ale obvykle tomu tak je. Jinak řečeno je otázkou, jestli povrch podlahy je optimální pro realizaci podlahového vytápění. Samozřejmě dnes není zásadní problém zhotovit podlahové vytápění i pod moderní povrchy typu laminátové šablony, dřevěné šablony apod., ale vždy je nutno počítat s horším prostupem tepla do místnosti, a tedy je nutno navrhnout podlahové vytápění tak, aby vytápění místnosti vyhovělo požadavků a bylo schopno danou místnost spolehlivě vytopit.
Druhým problémem je plocha zastavěná nábytkem. V případě ložnice obvykle zabírají velkou plochu lůžka obvykle i s úložným prostorem, případně velké skříně (obvykle jsou však zabudovány napevno). Pokud není ložnice příliš velká, nezbývá nám mnoho volné podlahové plochy, kterou potřebujeme přenést do místnosti potřebný tepelný výkon dle vypočtené tepelné ztráty místnosti dle normy. Někdy prostě není k dispozici potřebná plocha podlahy (nemluvě už o druhu konstrukce podlahy, podlahové krytiny) pro vytápění místnosti. V ložnici obvykle jen spíme, takže požadavky na tepelnou pohodu jsou v porovnání s obytnou místností podstatně jiné (i když pro každého individuální).
V případě dětského pokoje tu máme už zmíněný problém s případnou podlahovou krytinou. Když děti trochu vyrostou, mají pak tendence svůj pokojíček různě přestavovat, a proto nelze dopředu příliš předikovat, kde bude stát nábytek a zabudovat podlahové vytápění optimálně. Změna plochy k přestupu tepla z podlahy (podlahového vytápění) do prostoru tak může ovlivnit kvalitu vytápění. Další problém přichází, pokud jsou v podkroví střešní okna, která je obvykle nutno v zimě „omývat“ teplým vzduchem (tedy umístit pod něj zdroj tepla = obvykle otopné těleso), aby nedocházelo k jejich příliš velkému rosení, či dokonce stékání kondenzátu z oken dolů.
Z mého pohledu je závěr a odpověď a tuto otázku následující:
- pokud tomu nebrání nějaké zvláštní okolnosti (viz výše) nevidím v instalaci podlahového vytápění v daných typech místností problém
- na druhou stranu se osobně domnívám, že je v tomto případě podlahové topení trochu luxusem a zdá se mi zbytečné, jelikož velmi dobrou službu udělají i dobře navržená klasická otopná tělesa (a výše uvedená omezení pak obejdeme a nemusíme je řešit).
- podlahové topení je oproti otopným tělesům investičně náročnější a nejsem přesvědčen o tom, že vyšší investice by mi přinesly vyšší užitek
Teď je trochu z praxe. Sám bydlím v malém nízkoenergetickém domku a používám smíšený systém (dole podlahové vytápění plus v koupelně a chodbě přidáno otopné těleso) a v podkroví jen otopná tělesa. Primárním zdrojem pro vytápění domu je krbová vložka s krátkým rozvodem vzduchu do jedné místnosti v podkroví. Sekundárním zdroje je kondenzační kotel. Při velkých mrazech natápí podlahovka na teplotu 19 °C (což už je velmi příjemné) a na obvyklých 21 °C to dotahujeme krbovou vložkou, zcela bez problémů a s malou spotřebou paliva.
V podkroví jsme v ložnici ještě neměli radiátor puštěný (kromě topné zkoušky), a to už bydlíme 8 let. Pokojem totiž vede komínové těleso z krbové vložky (volné jsou dvě strany), které i v zimě ložnici natemperuje na rozumnou teplotu. V dětském pokoji (ten je možno přímo vytápět teplovzdušným rozvodem z krbu) jsme měli radiátory puštěny velmi málo.
Dovolte mi ještě jednu poznámku k problému. Smíšený otopný systém, tedy kombinace podlahového vytápění a vytápění klasickými otopnými tělesy je možné řešit z pohledu regulace a teploty výstupní vody ze zdroje (ve vašem případě kondenzačního kotle) dvěma základními systémy:
1. Celý otopný systém je navržen na jedinou teplotu (tedy na výstupní teplotu z kotle), která je pak rozdělovačem distribuována dle potřeby do jednotlivých větví podlahového vytápění a otopných těles.
2. Teplota výstupní vody je vyšší než je možné použít v podlahovém vytápění, proto je v rozdělovači topné vody do okruhů podlahového vytápění umístěna pomocná mísící armatura (a obvykle i oběhové čerpadlo pro podlahovku), která si reguluje teplotu vody vstupující do podlahy podle nastaveného režimu přimícháváním vody z vratu podlahovky. Tedy do klasických otopných těles je přiváděna teplejší vody než do podlahovky. Tento systém je velmi častý, je se mi zdá trochu zvláštní, že něco ohřeji na vyšší teplotu a pak to pracně míchám, aby to mělo teplotu nižší…
Pokud se dobře navrhne celý otopný systém jako nízkoteplotní, tedy s danou teplotou výstupní vody, a bude s tím počítáno i při návrhu otopných těles je možné použít prvně uvedený systém a kondenzační kotel opravdu provozně držet v oblasti provozu s maximálním využitím efektu kondenzace.
Zase poznámka z praxe. Můj domácí otopný systém je navržen na teplotní spád 45-35 °C jak pro podlahovku, tak pro otopná tělesa a funguje to skvěle bez dalších komplikací. Záleží na tom, jak máte navržen vytápění jako celek.
Pokud je systém dobře navržen není kombinace podlahového vytápění a otopných těles žádný problém. Navíc je možné využít různých způsobů vzájemné kombinace a regulace.
2. DOTAZ - obava, že by byla teplota v dětských pokojích a ložnici vysoká
To je pochopitelně otázkou regulace zdroje tepla (tedy kotle) a lokální regulace otopného tělesa (otopných ploch) v dané místnosti. Chápu to tak, že narážíte na poněkud větší časové odezvy na regulaci podlahového vytápění. Skutečnost, že podlahové vytápění má delší setrvačnost a není tak regulačně pružné jako systém z otopných těles je prostě fakt, ale není to zase žádný závažný problém. Je to spíše otázkou zvolení vhodného druhu regulace, nastavení vhodné regulační křivky dle požadavků a hlavně zkušeností v dané místnosti.
Při správně navrženém a provedeném podlahovém vytápění s možností místní regulace bych obavu z vyšší teploty v pokojích rozhodně neměl!
3. DOTAZ - Dá se regulovat podlahové vytápění samostatně v každé místnosti?
V principu ano! Pominu-li schopnost určité samoregulace podlahového vytápění, existuje opět několik možností jak regulovat podlahové vytápění individuálně v každé místnosti samostatně. Bohužel musíme počítat s nepříjemnou vlastností podlahového vytápění a tou je velká setrvačnost, tedy pomalá odezva na regulační zásahy a mnohdy značné zpoždění mezi vydáním pokynu ke změně teploty a jejího opravdového dosažení.
Je možné regulovat množství topné vody do vstupující do daného okruhu podlahového vytápění (tedy do dané místnosti) například tak, že do místnosti umístím čidlo teploty a na vstup topné vody z rozdělovače do patřičného topného okruhu umístit regulační člen (termoregulační ventil řízený čidlem v dané místnosti) případně složitější regulaci (tedy nejen změnou průtoku topné vody, ale i změnou její teploty) řízenou složitějšími regulátory případně přes PC (to jsou však už poměrně složité systémy a pro rodinný dům asi zbytečně nákladné – ale možnost tu je).
Podmínkou individuální regulace místnosti je vždy, aby dané čidlo měřilo jen v dané místnosti a nebude tak závislé na změnách teplot v místnostech ostatních (ale samozřejmě bude případně podléhat regulační křivce nastavené na kotli, tedy na teplotě výstupní topné vody ze zdroje). Pokud je to dobře navrženo jak topenářsky, tak z hlediska regulace, nejsou s tím žádné problémy.
Snad se mi podařilo na Vaše hlavní otázky přiměřeně odpovědět. Pokud ne, neostýchejte se položit doplňující dotaz.
S pozdravem a přáním všeho dobrého
Ing. Libor Lenža, poradce EKIS
Regionální energetické centrum, o.p.s. Valašské Meziříčí