Internetová poradna i-EKIS / odpověď

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Stropní konstrukce z keramických nosníků a vložek Hurdis s přibetonováním nemá prakticky žádnou tepelně izolační schopnost. Zateplení se provádí ze strany půdy a lze použít různé materiály.
Při návrhu dodatečného zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou se vychází z požadavků současné platné ČSN 73 0540-2. Tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
Pro strop pod nevytápěnou půdou je požadovaná hodnota U 0,30 a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 0,20 (W/m2.K). V současné době se do normativních hodnot doplňují požadavky na hodnoty „U“ pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Budou sice povinné až za několik let, ale u staveb s dlouhou dobou užívání by se měly začít zvažovat již dnes. Hodnoty součinitele prostupu tepla U se dostanou na cca 0,1 (W/m2.K). Výhodou zateplení půdy je, že izolaci bude možno kdykoli později doplnit. Pokud nyní zateplíte strop na úroveň doporučení ČSN, velmi příznivě se to projeví na úspoře nákladů na výtápění a především v tepelné pohodě místnosti.
Do celkové hodnoty tepelné izolace se započítávají všechny vrstvy skladby stropu. Vlastní nosná konstrukce z betonu a keramických desek se však podílí z hlediska izolace poměrně málo. Pro splnění požadovaných hodnot dle současné platné normy je nutno počítat s dodatečným zateplením tepelnou izolací v tl. minimálně 12 až 14 cm, to však považuji za málo. Pro dosažení doporučené hodnoty U dle ČSN by to bylo 20 až 24 cm. Bylo by tedy lépe dosáhnout doporučené hodnoty. Pokud by se uvažovalo o lepším standardu, například splnit hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,15 (W/m2.K), pak to odpovídá 26 až 30 cm tepelné izolace. Záleží pak na provedení, například na tom, bude-li v izolaci rošt pro vynesení prkenné podlahy. Ten tvoří tepelné mosty a izolace se musí použít ve větší tloušťce.
Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na současnou podlahu půdy. Tento materiál má optimální difúzní vlastnosti z hlediska prostupu vodní páry. Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci. Současná skladba totiž neobsahuje parozábranu a přesto, že se zde nachází málo paropropustná vrstva betonu, k určitému prostupu vodních par dochází. Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, nutno zajistit i odvětrání půdy.
Ne příliš vhodné jsou materiály s vysokým difúzním odporem, například polystyren. Ale ani v tomto případě nemusí být polystyrén zcela vyloučen. Bylo by ovšem nutno provést kontrolní výpočet na kondenzaci vodní páry v konstrukci.
Případné provedení podlahy pro využívání půdy je tedy nejlépe provést buď vložením izolace do dřevěného roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz. Rošt je vhodné udělat křížový (tedy použít izolaci v rolích např. 2 x 16 cm). Druhou možností je použít tuhé desky z kamenné vlny a prkennou podlahu na ně položit (jakási „plovoucí“ podlaha). To je vhodné, nebude-li podlaha půdy příliš zatěžována a výhodou zde je souvislý průběh izolace bez přerušení roštem. Na tuhé izolační desky je položen rošt z prken ve vzdálenostech cca 0,5 m a přes ně kolmo se přivrutují opět prkna na sraz. Pokud nutno řešit jen přístup na střechu, lze pouze pochozí lávkou. Desky typu OSB na vrchní podlahu nejsou příliš vhodné, působí zde jako parozábrana, neboť mají velký difúzní odpor. Mimo izolací vláknitých je možno použít i jiné vhodné materiály, například buničitou foukanou izolaci Climatizer, izolace z dřevité vlny, ovčí vlny apod. Tloušťku izolace pro různé materiály je pak potřeba stanovit dle konkrétní tepelné vodivosti λ.
Ing. Jiří Veselý, poradce ECČB České Budějovice