Internetová poradna i-EKIS / odpověď
25.3.11 / dotaz č. 26423
Dobry den, poradte prosim co delat s novostavbou RD (kolaudovano 2007, projektovano 2005) ktera je postavena z Ytongu P4-500 tloustky 300mm a zateplena polystyrenem 4 (na velmi male casti fasady 6) cm. Sytem zatepleni -kontaktni a fasada Weber. Ve druhem NP v interieru po cele obvodove zdi vystupuje kresba vence- je vlhky . Neni to spatnym vetranim, vlhkost vzduchu nekolikrat za den sleduji- je v rozmezi 45-51%. Temer vsichni ostatni sousedi ( z prvni etapy) v nasi zastavbe rodinnych domu maji v rozich (ve venci) uz i plisen-jejich domy stoji rok dele nez nas, my jsme byli ve druhe etape. Dekuji za odpoved. Eva
Dobrý den
Vámi popisovaná skladba obvodového pláště, tzn. porobetonové tvarovky YTONG P4-500 tloušťky 300mm a jejich venkovní zateplení izolantem 40mm tlustým je z pohledu ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov vyhovující. Parametry stěny dosahují vlastností (v ideálním průřezu stěny) hodnot součinitele prostupu tepla „U“ okolo 0,36 W/K.m2, uvedenou nornou je požadovaná hodnota „U“ max. 0,38W/K.m2.
Otázkou je projektové řešení a následné skutečné provedení detailu u okenního překladu a u ztužujícího věnce. Je pravdou, že toto místo bývá z pohledu tepelné technicky komplikovanější. Důvodem je řešení napojení překladu na ztužující věnec v okolí styku stropu a obvodové stěny. Z mé pozice se těžko hodnotí hlavní příčinu vámi popisovaných problémů. Zřejmé je, že s velkou pravděpodobností vnitřní povrch stěny a roh pod stropem má „nízkou povrchovou teplotu“, což i při běžné interiérové vlhkosti může vést ke kondenzaci vodních pár. Primární příčinou pravděpodobně bude řešení konkrétních detailů po stránce tepelné ochrany. Nejhorší případ, která může nastat je, že železobetonový ztužující věnec je z exteriéru chráněn pouze 40mm vrstvou pěnového polystyrénu. Taková konstrukce by dosahovala (v ideálním průřezu) hodnoty součinitele prostupu tepla U okolo 0,75 W/K.m2, což je z pohledu výše uvedené normy nepřípustné. U těchto částí stavby (komplikovaných materiálově a konstrukčně) však záleží na rozměrech jednotlivých prvků v detailu, na jejich vzájemné poloze, tepelně-technických vlastnostech apod. Je to třírozměrný problém, který lze posoudit výpočtově s využitím moderních softwarů. Přesnost výpočtu (maximální přiblížení se skutečnosti) závisí na dostupnosti informací o detailu (projektová dokumentace, skutečné provedení apod.).
Na závěr bych doporučil následující postup:
- kontinuální měření relativní vlhkosti a teploty vnitřního vzduchu (po dobu cca 7 dnů v zimním období při nižších venkovních teplotách),
- měření povrchových teplot na problematických částech vnitřního konstrukcí (několik měření např. bezdotykovým teploměrem),
- případně lze doporučit termovizní snímky z exteriéru,
- zjištění skutečného provedení detailu u věnce (destruktivní metoda).
Doporučuji výše uvedený postup provést v součinnosti s odborně kompetentní osobou, která disponuje měřícími přístroji, zkušenostmi a která zároveň bude schopna provést podrobný stavebně-technických průzkum, stanovit příčinu poruchy, respektive poruch a dokáže navrhnou optimální způsob řešení.
S pozdravem R. Bura
Vámi popisovaná skladba obvodového pláště, tzn. porobetonové tvarovky YTONG P4-500 tloušťky 300mm a jejich venkovní zateplení izolantem 40mm tlustým je z pohledu ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov vyhovující. Parametry stěny dosahují vlastností (v ideálním průřezu stěny) hodnot součinitele prostupu tepla „U“ okolo 0,36 W/K.m2, uvedenou nornou je požadovaná hodnota „U“ max. 0,38W/K.m2.
Otázkou je projektové řešení a následné skutečné provedení detailu u okenního překladu a u ztužujícího věnce. Je pravdou, že toto místo bývá z pohledu tepelné technicky komplikovanější. Důvodem je řešení napojení překladu na ztužující věnec v okolí styku stropu a obvodové stěny. Z mé pozice se těžko hodnotí hlavní příčinu vámi popisovaných problémů. Zřejmé je, že s velkou pravděpodobností vnitřní povrch stěny a roh pod stropem má „nízkou povrchovou teplotu“, což i při běžné interiérové vlhkosti může vést ke kondenzaci vodních pár. Primární příčinou pravděpodobně bude řešení konkrétních detailů po stránce tepelné ochrany. Nejhorší případ, která může nastat je, že železobetonový ztužující věnec je z exteriéru chráněn pouze 40mm vrstvou pěnového polystyrénu. Taková konstrukce by dosahovala (v ideálním průřezu) hodnoty součinitele prostupu tepla U okolo 0,75 W/K.m2, což je z pohledu výše uvedené normy nepřípustné. U těchto částí stavby (komplikovaných materiálově a konstrukčně) však záleží na rozměrech jednotlivých prvků v detailu, na jejich vzájemné poloze, tepelně-technických vlastnostech apod. Je to třírozměrný problém, který lze posoudit výpočtově s využitím moderních softwarů. Přesnost výpočtu (maximální přiblížení se skutečnosti) závisí na dostupnosti informací o detailu (projektová dokumentace, skutečné provedení apod.).
Na závěr bych doporučil následující postup:
- kontinuální měření relativní vlhkosti a teploty vnitřního vzduchu (po dobu cca 7 dnů v zimním období při nižších venkovních teplotách),
- měření povrchových teplot na problematických částech vnitřního konstrukcí (několik měření např. bezdotykovým teploměrem),
- případně lze doporučit termovizní snímky z exteriéru,
- zjištění skutečného provedení detailu u věnce (destruktivní metoda).
Doporučuji výše uvedený postup provést v součinnosti s odborně kompetentní osobou, která disponuje měřícími přístroji, zkušenostmi a která zároveň bude schopna provést podrobný stavebně-technických průzkum, stanovit příčinu poruchy, respektive poruch a dokáže navrhnou optimální způsob řešení.
S pozdravem R. Bura