Internetová poradna i-EKIS / odpověď
30.3.11 / dotaz č. 26541
Dobrý den.
Mám dotaz ohledně skladby zateplení podlahy nevytápěné půdy.
V rodinném domě chci dodatečně zateplit podlahu půdy nad vytápěným
prostorem. Střecha rovna. Půda je vysoká 130cm, odvětraná okny. Vytápěným prostorem je dětský pokoj a
ložnice. Celková plocha stropu je 47m2. Skladba stropu je následující:
Omítka, beton, škvára, beton vše o tloušťce 16cm. Chci na půdu položit 26 cm URSA DF 39.
Otázka zní: Musím položit pod izolaci URSA parozábranu?
V případě že parozábranu ne. Je URSA o tloušťce 26cm schopna se sama
odvětrat?
Děkuji za odpověď.
Mám dotaz ohledně skladby zateplení podlahy nevytápěné půdy.
V rodinném domě chci dodatečně zateplit podlahu půdy nad vytápěným
prostorem. Střecha rovna. Půda je vysoká 130cm, odvětraná okny. Vytápěným prostorem je dětský pokoj a
ložnice. Celková plocha stropu je 47m2. Skladba stropu je následující:
Omítka, beton, škvára, beton vše o tloušťce 16cm. Chci na půdu položit 26 cm URSA DF 39.
Otázka zní: Musím položit pod izolaci URSA parozábranu?
V případě že parozábranu ne. Je URSA o tloušťce 26cm schopna se sama
odvětrat?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Současná skladba konstrukce stropu pod půdou samozřejmě nesplňuje požadavky normy a dodatečné zateplení je nutné. Nová skladba se zateplením by měla po stránce izolací odpovídat normovým požadavkům, konkrétně normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov – požadavky. Tato základní tepelně technická norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod půdou 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy 0,20 (W/m2.K). V současné době se do normy dostávají požadavky na nízkoenergetická řešení, která budou v příštích letech již závazná. Pro dosažení nízkoenergetického standardu je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ dokonce pod 0,15 (W/m2.K). Norma dále řeší i požadavky na kondenzaci vodní páry v konstrukci. Pokud je v dané konstrukci přípustná, musí být množství zkondenzované vody menší než možný odpar. To se prokazuje výpočtem na základě zadání přesné materiálové skladby a tloušťky konstrukcí. Ve vláknité izolaci na bázi skelné vlny by ke kondenzaci pokud možno docházet nemělo, protože se jedná o materiál nasákavý. .
Do celkové hodnoty tepelné izolace se započítávají všechny vrstvy skladby stropu, tedy i stávající. Pokud by se použila vláknitá izolace Ursa DF 39 o tepelné vodivosti λ 0,039 W/m.K, pak při tloušťce 26 cm bude hodnota součinitele U stropu téměř oněch 0,15 (W/m2.K). To za předpokladu, že izolace nebude přerušena tepelnými mosty, například roštem z dřevěných hranolů. Vlivem přerušení souvislého průběhu izolace se hodnota U zhoršuje.
Pokud jde o parozábranu, jejím vložením pod tepelnou izolaci (tedy na betonovou podlahu půdy) se nic nezkazí. Dbát je potřeba na správné provedení, především vzduchotěsné přelepení všech spojů a návazností na obvodovou zeď, komín apod. Fólie musí být skutečně 100% utěsněná, aby funkci splnila. Nemyslím však, že je to bezpodmínečně nutné, betonový strop s betonovou deskou má sám o sobě poměrně velký difúzní odpor. Kondenzace by se však měla ověřit výpočtem, který Vám vyhotoví projektant na základě upřesnění materiálové skladby. Dále je potřeba zajistit určité provětrání prostoru půdy (možná postačí netěsnosti oken).
Nejlépe je tedy nechat izolaci volně, pro chození položit například jen prkna na sraz s mezerami. Přidáním izolace ve větší tloušťce (30 cm a více) na podlahu půdy se pak zvýší i bezpečnost konstrukce z hlediska kondenzace vodní páry. Tepelná izolace položená na stávající podlahu půdy se hlavně nesmí shora uzavírat nějakou fólii, nebo materiálem, který by znemožnil odvodvětrání izolace, například OSB desky. Ty by vytvořily parozábranu a kondenzovala by na nich voda.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Současná skladba konstrukce stropu pod půdou samozřejmě nesplňuje požadavky normy a dodatečné zateplení je nutné. Nová skladba se zateplením by měla po stránce izolací odpovídat normovým požadavkům, konkrétně normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov – požadavky. Tato základní tepelně technická norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod půdou 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy 0,20 (W/m2.K). V současné době se do normy dostávají požadavky na nízkoenergetická řešení, která budou v příštích letech již závazná. Pro dosažení nízkoenergetického standardu je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ dokonce pod 0,15 (W/m2.K). Norma dále řeší i požadavky na kondenzaci vodní páry v konstrukci. Pokud je v dané konstrukci přípustná, musí být množství zkondenzované vody menší než možný odpar. To se prokazuje výpočtem na základě zadání přesné materiálové skladby a tloušťky konstrukcí. Ve vláknité izolaci na bázi skelné vlny by ke kondenzaci pokud možno docházet nemělo, protože se jedná o materiál nasákavý. .
Do celkové hodnoty tepelné izolace se započítávají všechny vrstvy skladby stropu, tedy i stávající. Pokud by se použila vláknitá izolace Ursa DF 39 o tepelné vodivosti λ 0,039 W/m.K, pak při tloušťce 26 cm bude hodnota součinitele U stropu téměř oněch 0,15 (W/m2.K). To za předpokladu, že izolace nebude přerušena tepelnými mosty, například roštem z dřevěných hranolů. Vlivem přerušení souvislého průběhu izolace se hodnota U zhoršuje.
Pokud jde o parozábranu, jejím vložením pod tepelnou izolaci (tedy na betonovou podlahu půdy) se nic nezkazí. Dbát je potřeba na správné provedení, především vzduchotěsné přelepení všech spojů a návazností na obvodovou zeď, komín apod. Fólie musí být skutečně 100% utěsněná, aby funkci splnila. Nemyslím však, že je to bezpodmínečně nutné, betonový strop s betonovou deskou má sám o sobě poměrně velký difúzní odpor. Kondenzace by se však měla ověřit výpočtem, který Vám vyhotoví projektant na základě upřesnění materiálové skladby. Dále je potřeba zajistit určité provětrání prostoru půdy (možná postačí netěsnosti oken).
Nejlépe je tedy nechat izolaci volně, pro chození položit například jen prkna na sraz s mezerami. Přidáním izolace ve větší tloušťce (30 cm a více) na podlahu půdy se pak zvýší i bezpečnost konstrukce z hlediska kondenzace vodní páry. Tepelná izolace položená na stávající podlahu půdy se hlavně nesmí shora uzavírat nějakou fólii, nebo materiálem, který by znemožnil odvodvětrání izolace, například OSB desky. Ty by vytvořily parozábranu a kondenzovala by na nich voda.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice