Internetová poradna i-EKIS / odpověď
8.4.11 / dotaz č. 26642
Dobrý den,
nalezl jsem na internetu Vaše velmi fundované rady a tak se na Vás i já obracím s žádostí o názor na můj dotaz. Postavili jsme RD z porobetonu Lambda 37,5 cm, R=4,26 při 0% vlhkosti. V jedné místnosti, ložnice, se mi zdála nižší teplota než jinde (je to vyčnívající místnost, takže má obvodovou stěnu ze 3 stran a tím pádem je tam asi chladněji). Ale přivedlo mě to na myšlenku, zda zateplit nebo ne. Neměli jsme to původně vůbec v úmyslu. Výrobce nedoporučuje lambdu zateplovat. Máme vnitřní sádrové omítky, a vzduchotechniku s rekuperací. Obavu mám ale z tepelných mostů. Zjistil jsem, že povrchová teplota ŽB věnce je o 3-4 stupně nižší než teplota běžného zdiva. Fasáda zatím není udělaná vůbec, špalety nezatepleny (proto asi ta červená okna na termokameře). Může v místě věnce hrozit nějaký problém? Teplota je nejnižší v rozích. Na termokameře zvnějšku, věnec ale vidět není - to co je vidět je strop. Věnec je v úrovni nadokenních překladů, které takto nahrazuje.
Nevím co je větší problém, zda zateplení nebo nezateplení....
Předem Vám moc děkuji za odpověď.
nalezl jsem na internetu Vaše velmi fundované rady a tak se na Vás i já obracím s žádostí o názor na můj dotaz. Postavili jsme RD z porobetonu Lambda 37,5 cm, R=4,26 při 0% vlhkosti. V jedné místnosti, ložnice, se mi zdála nižší teplota než jinde (je to vyčnívající místnost, takže má obvodovou stěnu ze 3 stran a tím pádem je tam asi chladněji). Ale přivedlo mě to na myšlenku, zda zateplit nebo ne. Neměli jsme to původně vůbec v úmyslu. Výrobce nedoporučuje lambdu zateplovat. Máme vnitřní sádrové omítky, a vzduchotechniku s rekuperací. Obavu mám ale z tepelných mostů. Zjistil jsem, že povrchová teplota ŽB věnce je o 3-4 stupně nižší než teplota běžného zdiva. Fasáda zatím není udělaná vůbec, špalety nezatepleny (proto asi ta červená okna na termokameře). Může v místě věnce hrozit nějaký problém? Teplota je nejnižší v rozích. Na termokameře zvnějšku, věnec ale vidět není - to co je vidět je strop. Věnec je v úrovni nadokenních překladů, které takto nahrazuje.
Nevím co je větší problém, zda zateplení nebo nezateplení....
Předem Vám moc děkuji za odpověď.
Dobrý den,
K nižší teplotě ložnice: Pravděpodobně máte špatně nadimenzovanou otopnou plochu tělesa nebo nesprávně vyregulovanou otopnou soustavu. Pokud je to poddimenzovanou plochou tělesa (podlahového vytápění), pak by zateplení pomohlo.
Zateplení porobetonu z tepelného hlediska je vždy přínos. Součinitel prostupu tepla mi v nezatepleném stavu vyšel U=0,26 W/m2K, při zateplení polystyrenem nebo vatou tl. 100mm U=0,16 W/m2K. Otázkou je co se stane s vlhkosními poměry. U nezatepleného zdiva ročně zkondenzuje 0,035 kg/m2 vody, která se samozdřejmě během roku zase vypaří, což odpovídá normě. U zatepleného zdiva je to u EPS 0,029 kg/m2, kde kondenzační zona je v polystyrénu u hranice s cihlou, zateplením MV máme kondenzaci 0,035 kg/m2, kde kondenzační zona je ve vatěu hranice s vnější omítkou. Všechny případy vyhovují normám. Problém bych viděl v životnosti posledního, kdy voda kondenzuje hned pod omítkou (klasickou na zateplovací systémy) a tam může zmrznout, řešením by bylo použití nějaké difůzně otevřené omítky, pak by MV vycházela nejlépe.
Z ekonomického hlediska bude ovšem doba návratnosti zateplení strašně vysoká, je to dáno tím, že už ted máte použity dostatečně tepelněizolační cihly.
Tepelné mosty: ano může hrozit kondenzace, pokud bude dosažena dostatečná vlhkost vnitřního vzduchu, na to se ovšem nedá odpovědět bez detailního výpočtu a získání detailů řešení. Obecně lze říct, že věnec bude vždy tepelným mostem jde o to jak velkým.
Co se týče nejnižší teploty v rozích to je dáno vedením tepla a fyzikou samotnou. Prostě v rozích bude vždy nejnižší teplota, at to budete mít zateplené jakkoli.
K nižší teplotě ložnice: Pravděpodobně máte špatně nadimenzovanou otopnou plochu tělesa nebo nesprávně vyregulovanou otopnou soustavu. Pokud je to poddimenzovanou plochou tělesa (podlahového vytápění), pak by zateplení pomohlo.
Zateplení porobetonu z tepelného hlediska je vždy přínos. Součinitel prostupu tepla mi v nezatepleném stavu vyšel U=0,26 W/m2K, při zateplení polystyrenem nebo vatou tl. 100mm U=0,16 W/m2K. Otázkou je co se stane s vlhkosními poměry. U nezatepleného zdiva ročně zkondenzuje 0,035 kg/m2 vody, která se samozdřejmě během roku zase vypaří, což odpovídá normě. U zatepleného zdiva je to u EPS 0,029 kg/m2, kde kondenzační zona je v polystyrénu u hranice s cihlou, zateplením MV máme kondenzaci 0,035 kg/m2, kde kondenzační zona je ve vatěu hranice s vnější omítkou. Všechny případy vyhovují normám. Problém bych viděl v životnosti posledního, kdy voda kondenzuje hned pod omítkou (klasickou na zateplovací systémy) a tam může zmrznout, řešením by bylo použití nějaké difůzně otevřené omítky, pak by MV vycházela nejlépe.
Z ekonomického hlediska bude ovšem doba návratnosti zateplení strašně vysoká, je to dáno tím, že už ted máte použity dostatečně tepelněizolační cihly.
Tepelné mosty: ano může hrozit kondenzace, pokud bude dosažena dostatečná vlhkost vnitřního vzduchu, na to se ovšem nedá odpovědět bez detailního výpočtu a získání detailů řešení. Obecně lze říct, že věnec bude vždy tepelným mostem jde o to jak velkým.
Co se týče nejnižší teploty v rozích to je dáno vedením tepla a fyzikou samotnou. Prostě v rozích bude vždy nejnižší teplota, at to budete mít zateplené jakkoli.