Internetová poradna i-EKIS / odpověď
13.4.11 / dotaz č. 26698
Dobrý den. Máme v plánu zateplit strop v roninném domě z roku 1979. Dům je suchý, nově jsou vyměněna okna za plastová s dvojsklem. Jedná se nám o zateplení podlahy ze strany půdy. Půda je neobydlená, nevytápěná, cca 1,5m vysoká, pod sedlovou střechou a je opatřena takovouto skladbou stávajících izolací: hurdisky mezi ocelovými traverzami, mazanina 2cm, škvára 10cm, skelná vata 5cm, térový papír, škvára 3cm. Uvažujeme na tuto škváru položit 20cm skelné vaty navolno. Bude toto "přídavné" zateplení k něčemu? A musíme řešit nějakou paropropustnost? A musíme vyndat starou izolaci? Děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Zateplení stropu pod nevytápěnou půdou by mělo být provedeno tak, aby vyhovovalo požadavkům platné a závazné ČSN na tepelně technické vlastnosti konstrukcí. .
Jedná se o normu ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. V daném případě konstrukce stropu jde především o 1.) dodržení nejnižší vnitřní povrchové teploty (rizika kondenzace na povrchu a plísně), 2.) splnění hodnot součinitele prostupu tepla (tepelná izolace) a za 3.) zkondenzovanou vodní páru uvnitř konstrukce (souvisí s Vaším dotazem na paropropustnost).
Riziko kondenzace na povrchu se týká především tepelných mostů v konstrukci (zde se může jednat o kouty a rohy u stropu0. Je-li někde neřešený tepelný most, větší tloušťka tepelné izolace v ploše k jeho odstranění prakticky nepřispěje, jedná se o řešení detailů. Lineární tepelný most tvoří ocelové traverzy, které jsou ale patrně překryty vrstvou škváry i původní skelné vaty,. Pokud Vás plísně netrápí, jsou důležitější druhé dva body.
Zmíněná norma stanovuje dvě hodnoty pro návrh tloušťky tepelné izolace - požadovanou a doporučenou. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou se střechou bez tepelné izolace 0,30 a doporučená 0,20 (W/m2.K). Započítávají se všechny vrstvy konstrukce stropu. Orientačně vypočteno je hodnota součinitele prostupu tepla U stávající konstrukce 0,6 (W/m2.K), což normě zdaleka nevyhovuje. Proto je dodatečné zateplení určitě vhodné. Při 20 cm dodatečného zateplení z minerální vlny o tepelné vodivosti λ 0,040 bude hodnota součinitele prostupu tepla U celé konstrukce kolem 0,15 (W/m2.K) a to splní doporučení normy. Zateplení tedy určitě „k něčemu bude“ a mělo by se projevit i ve zlepšení teplené pohody v místnostech pod půdou.
K bodu 3.) - Parozábrany se vždy vkládají na vnitřní líc konstrukce, například pod SDK obklad a před tepelnou izolaci. Jejich hlavní funkcí je zajistit parotěsnost, tedy to, aby vlhkost z interiéru nepronikala do tepelné izolace, kde pak vlivem nízké teploty na vnější straně v konstrukci může kondenzovat. Materiály o větším difúzním odporu ve Vaší skladbě stropu jsou blíže interiéru (betonová mazanina a po zateplení i térová lepenka). Vlastní minerální vlna je difúzně otevřená a odvod vlhkosti umožní. Půda by měla být větraná.
Hlavní podmínkou je, aby nad nově vloženou tepelnou izolací nebyla paronepropustná vrstva (fólie, OSB desky apod.), podlaha půdy musí být tedy dobře paropropustná aby skladbu stropu shora difúzně neuzavřela. Pokud bude minerální vlna ležet volně, riziko kondenzace v konstrukci prakticky nehrozí. Shora tedy již nevkládat další fólii. Starou izolaci není nutné odstraňovat, skladba s násypem je lepší i z hlediska hlukové izolace. Spíše jde o zvážení zdravotní škodlivosti škváry jako takové, pokud je zdrojem ionizujícího záření, je to možno nechat změřit. Provádí to firmy na měření koncentrace radonu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Zateplení stropu pod nevytápěnou půdou by mělo být provedeno tak, aby vyhovovalo požadavkům platné a závazné ČSN na tepelně technické vlastnosti konstrukcí. .
Jedná se o normu ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. V daném případě konstrukce stropu jde především o 1.) dodržení nejnižší vnitřní povrchové teploty (rizika kondenzace na povrchu a plísně), 2.) splnění hodnot součinitele prostupu tepla (tepelná izolace) a za 3.) zkondenzovanou vodní páru uvnitř konstrukce (souvisí s Vaším dotazem na paropropustnost).
Riziko kondenzace na povrchu se týká především tepelných mostů v konstrukci (zde se může jednat o kouty a rohy u stropu0. Je-li někde neřešený tepelný most, větší tloušťka tepelné izolace v ploše k jeho odstranění prakticky nepřispěje, jedná se o řešení detailů. Lineární tepelný most tvoří ocelové traverzy, které jsou ale patrně překryty vrstvou škváry i původní skelné vaty,. Pokud Vás plísně netrápí, jsou důležitější druhé dva body.
Zmíněná norma stanovuje dvě hodnoty pro návrh tloušťky tepelné izolace - požadovanou a doporučenou. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou se střechou bez tepelné izolace 0,30 a doporučená 0,20 (W/m2.K). Započítávají se všechny vrstvy konstrukce stropu. Orientačně vypočteno je hodnota součinitele prostupu tepla U stávající konstrukce 0,6 (W/m2.K), což normě zdaleka nevyhovuje. Proto je dodatečné zateplení určitě vhodné. Při 20 cm dodatečného zateplení z minerální vlny o tepelné vodivosti λ 0,040 bude hodnota součinitele prostupu tepla U celé konstrukce kolem 0,15 (W/m2.K) a to splní doporučení normy. Zateplení tedy určitě „k něčemu bude“ a mělo by se projevit i ve zlepšení teplené pohody v místnostech pod půdou.
K bodu 3.) - Parozábrany se vždy vkládají na vnitřní líc konstrukce, například pod SDK obklad a před tepelnou izolaci. Jejich hlavní funkcí je zajistit parotěsnost, tedy to, aby vlhkost z interiéru nepronikala do tepelné izolace, kde pak vlivem nízké teploty na vnější straně v konstrukci může kondenzovat. Materiály o větším difúzním odporu ve Vaší skladbě stropu jsou blíže interiéru (betonová mazanina a po zateplení i térová lepenka). Vlastní minerální vlna je difúzně otevřená a odvod vlhkosti umožní. Půda by měla být větraná.
Hlavní podmínkou je, aby nad nově vloženou tepelnou izolací nebyla paronepropustná vrstva (fólie, OSB desky apod.), podlaha půdy musí být tedy dobře paropropustná aby skladbu stropu shora difúzně neuzavřela. Pokud bude minerální vlna ležet volně, riziko kondenzace v konstrukci prakticky nehrozí. Shora tedy již nevkládat další fólii. Starou izolaci není nutné odstraňovat, skladba s násypem je lepší i z hlediska hlukové izolace. Spíše jde o zvážení zdravotní škodlivosti škváry jako takové, pokud je zdrojem ionizujícího záření, je to možno nechat změřit. Provádí to firmy na měření koncentrace radonu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice