Internetová poradna i-EKIS / odpověď
4.5.11 / dotaz č. 27003
Dobrý den chtěl bych se zeptat ohledně tepelně technických parametrů (součinitel prostuou tepla) roubenky. Stavba má stěny tvořené z trámů 300 x 300 mm. Trámy na sebe nejsou přímo položeny ale je mezi nimi mezera asi 2 cm, která je z obou stran zalištovaná vloženým perem a tato mezera je vyplněna ovčí vlnou. 2 NP je tvořené sendvičovou konstrukcí ve složení stěny: (od exteriéru (dřevěný obklad 25mm, vodorovný dř. rošt 30 mm, PE folie, svislý dř. rošt 60mm+ min. izolace, OSB 12,5mm,rám + min. izolace 160mm, sv. rošt 40 mm, sádrovláknitá deska 12,5 mm. Skladba střechy je: latě60/40, kontralate 50/30, dif. folie, krokev + izolace 180, vod. rošt +izolace 60, parotesna folie, dř, rošt 30 mm sadrokarton 12,5 mm. Může tato stavba splňovat normu ČSN?
Děkuji za odpověď
Děkuji za odpověď
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Současná platná a závazná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov – požadavky stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou stěnu těžkou (plošná hmotnost konstrukce nad 100 kg/m2) 0,38 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy 0,25 (W/m2.K).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro obvodovou stěnu lehkou (dřevostavba – rošt a tepelné izolace) je 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy pro stěny lehké 0,20 (W/m2.K).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro střechu šikmou je 0,24 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy 0,16 (W/m2.K).
V současné době se připravuje novela normy, promítají se do ní požadavky na nízkoenergetická řešení, která budou v příštích letech již závazná. Návrhové hodnoty součinitele prostupu tepla „U“ se budou snižovat u stěn na 0,18 až 0,12 (W/m2.K) a u šikmých střech 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
V případě roubené stěny tloušťky kolem 30 cm (trámy jsou patrně nepravidelné, vycpávky nemusí být všude, je obtížné stanovit přesně tvar per apod.) by se dal odhadnout orientačním přepočtem tepelný odpor stěny R v rozmezí 1,4 až 1,65 (m2.K/W). To by odpovídalo součiniteli prostupu tepla U 0,7 až 0,6 (W/m2.K). To normu nesplňuje, ani když hodnotíme roubení jako stěnu těžkou (má více než 100 kg/m2). V případě lehké stěny s tepelnou izolací v konstrukci a roštech je situace lepší. Pro přesné stanovení U by bylo potřeba znát profily a rozteče nosné konstrukce a roštů. Orientačně spočteno (s odhadem vlivu tepelných mostů) vychází součinitel prostupu tepla U kolem 0,30 až 0,28 (W/m2.K). Záleží hlavně na tom, jakou tepelnou vodivost má minerální izolace (uvažoval jsem λ 0,05 W/m.K, ale starší materiál může mít horší) a zda je dutina pod dřevěným obkladem provětrávaná. Dá se říct, že tato konstrukce minimální požadavek normy splní.
U střechy je to obdobné, neznáme rozteče a profily krokví a roštů, orientačně vychází součinitel prostupu tepla U (s odhadem vlivu tepelných mostů) kolem 0,26 až 0,24 (W/m2.K). Platí i zde, že se konstrukce na požadavku současné ČSN pohybuje.
Pro zjištění, zda konstrukce vyhoví plně uvedené ČSN, by bylo nutno dále spočítat alespoň kondenzaci v konstrukci a vyhodnotit povrchové teploty (kondenzace na povrchu). To je početně obtížnější a skladba by se musela detailně zadat. Pokud jsou na vnitřním líci osazeny parozábrany a jsou dobře provedené, ke kondenzaci v konstrukci by nemuselo docházet. Pro dřevěnou konstrukci ji ani nesmíme připouštět.
V současných novostavbách se navrhuje do šikmých střech většinou od 30 do 40 cm tepelných izolací, u lehkých stěn by mělo být alespoň také tak.Stavba by se rovněž dala posoudit výpočtem Průkazu energetické náročnosti budovy, nebo hodnocením potřeby tepla na vytápění dle TNI 73 0329. K tomu je potřeba projektová dokumentace. Výsledky by napověděly více o energetické náročnosti stavby jako celku.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Současná platná a závazná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov – požadavky stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou stěnu těžkou (plošná hmotnost konstrukce nad 100 kg/m2) 0,38 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy 0,25 (W/m2.K).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro obvodovou stěnu lehkou (dřevostavba – rošt a tepelné izolace) je 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy pro stěny lehké 0,20 (W/m2.K).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro střechu šikmou je 0,24 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy 0,16 (W/m2.K).
V současné době se připravuje novela normy, promítají se do ní požadavky na nízkoenergetická řešení, která budou v příštích letech již závazná. Návrhové hodnoty součinitele prostupu tepla „U“ se budou snižovat u stěn na 0,18 až 0,12 (W/m2.K) a u šikmých střech 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
V případě roubené stěny tloušťky kolem 30 cm (trámy jsou patrně nepravidelné, vycpávky nemusí být všude, je obtížné stanovit přesně tvar per apod.) by se dal odhadnout orientačním přepočtem tepelný odpor stěny R v rozmezí 1,4 až 1,65 (m2.K/W). To by odpovídalo součiniteli prostupu tepla U 0,7 až 0,6 (W/m2.K). To normu nesplňuje, ani když hodnotíme roubení jako stěnu těžkou (má více než 100 kg/m2). V případě lehké stěny s tepelnou izolací v konstrukci a roštech je situace lepší. Pro přesné stanovení U by bylo potřeba znát profily a rozteče nosné konstrukce a roštů. Orientačně spočteno (s odhadem vlivu tepelných mostů) vychází součinitel prostupu tepla U kolem 0,30 až 0,28 (W/m2.K). Záleží hlavně na tom, jakou tepelnou vodivost má minerální izolace (uvažoval jsem λ 0,05 W/m.K, ale starší materiál může mít horší) a zda je dutina pod dřevěným obkladem provětrávaná. Dá se říct, že tato konstrukce minimální požadavek normy splní.
U střechy je to obdobné, neznáme rozteče a profily krokví a roštů, orientačně vychází součinitel prostupu tepla U (s odhadem vlivu tepelných mostů) kolem 0,26 až 0,24 (W/m2.K). Platí i zde, že se konstrukce na požadavku současné ČSN pohybuje.
Pro zjištění, zda konstrukce vyhoví plně uvedené ČSN, by bylo nutno dále spočítat alespoň kondenzaci v konstrukci a vyhodnotit povrchové teploty (kondenzace na povrchu). To je početně obtížnější a skladba by se musela detailně zadat. Pokud jsou na vnitřním líci osazeny parozábrany a jsou dobře provedené, ke kondenzaci v konstrukci by nemuselo docházet. Pro dřevěnou konstrukci ji ani nesmíme připouštět.
V současných novostavbách se navrhuje do šikmých střech většinou od 30 do 40 cm tepelných izolací, u lehkých stěn by mělo být alespoň také tak.Stavba by se rovněž dala posoudit výpočtem Průkazu energetické náročnosti budovy, nebo hodnocením potřeby tepla na vytápění dle TNI 73 0329. K tomu je potřeba projektová dokumentace. Výsledky by napověděly více o energetické náročnosti stavby jako celku.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Odpovídá: Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk