Internetová poradna i-EKIS / odpověď

Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Souhlasím s Vámi, že taková úprava obvodové stěny vyžaduje určitou projektovou přípravu, tepelně technický výpočet a patrně i statické posouzení konstrukce.
Stávající konstrukce z hlediska normových požadavků na tepelné izolace nevyhovuje a to ani s provedeným vnitřním zateplením na bázi EPS v tloušťce 5 cm. Takže pokud jde o tepelně izolační vlastnosti nově plánované skladby konstrukce obvodové stěny – na ty se vztahují požadavky normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov – požadavky. Tato základní tepelně technická norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou stěnu lehkou (dřevostavba) 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy pro stěny lehké 0,20 (W/m2.K).
V současné době se do normy dostávají požadavky na nízkoenergetická řešení, která budou v příštích letech již závazná. Pro dosažení nízkoenergetického standardu je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ dokonce pod 0,15 (W/m2.K) až 0,10 (W/m2.K).
Do celkové tepelné izolace se započítávají všechny vrstvy skladby konstrukce stěny, tedy i dodatečné zateplení, které bylo provedeno expandovaným polystyrénem v tloušťce 5 cm zevnitř, ale musí se zde započítat i vliv tepelných mostů v konstrukci. To je stávající nosná dřevěná konstrukce i přidané profily, na výsledek mají vliv nejen použité profily a jejich vzdálenost, ale i provedení, tedy to, jak je tepelný most v konstrukci přerušován (křížové rošty, „I“ profily z OSB desek apod.).
Zmiňuji to proto, že pokud by ve skladbě bylo zevnitř 5 cm EPS + dalších cca 15 cm vaty (ale s tepelnými mosty konstrukce), tak to je určitě málo a tepelné izolace by mělo být dvojnásobně více. Měly by se pak řešit i důležité detaily, například kolem oken, návaznost na sokl a střechu apod.
Norma dále řeší i požadavky na kondenzaci vodní páry v konstrukci, to je to, co potřebujete vypočítat. V dřevěné konstrukci je kondenzace nepřípustná, zajišťuje se to právě parozábranou, kterou je problematické nyní provést. Nicméně EPS má poměrně velký difúzní odpor a je použit zevnitř, takže jaksi funkci parozábrany alespoň trochu „napodobuje“. V každém případě platí zásada, že difúzní odpor jednotlivých materiálů skladby konstrukce má ve směru z interiéru ven klesat a to by mohlo být dodrženo.
Výpočet kondenzace a tepelného odporu je potřeba spočítat na základě zadání přesné materiálové skladby, tloušťky konstrukcí a provedení. Ve vláknité izolaci pod provětrávanou dutinou předsazené fasády by už ke kondenzaci nemělo docházet.
Bohužel nedokážu poradit konkrétního specialistu v západních Čechách, ale zkuste oslovit někoho z energetických auditorů, kdo je zároveň stavař, nebo najít projektanta pozemních staveb se zkušenostmi z dřevostaveb. Auditory naleznete na www.mpo-efekt.cz v sekci „Energetické expertízy – seznam energetických expertů“, lze vyhledat podle krajů. Projektanty v oboru PS na www.ckait.cz, to je Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, zde jsou i statici. Osoby nebo firmy zabývající se dřevostavbami budou jistě k nalezení na internetu. V nedávné době proběhla tuším v Praze specializovaná výstava „Dřevěné stavění“, snad by se našly ještě některé odkazy. Dřevostavbami se dlouhodobě zabývá Průmyslová dřevařská škola ve Volyni, kontakty lze najít i na webu www.pasivnidomy.cz, protože ty se často realizují jako dřevostavby, je zde i dost projektantů.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice