Internetová poradna i-EKIS / odpověď
2.6.11 / dotaz č. 27451
Dobrý den,
bydlíme v osmipodlažním panelovém domě, který je po rekonstrukci. Stěny domu byly zatepleny, stejně tak střecha a byla vyměněna okna v bytech. Spotřeba tepla na vytápění šla za poslední dvě zimy výrazně dolů. Je to velmi potěšující, vcelku nás to v domě motivovalo k hledání dalších alternativ snížení spotřeby energií a s tím souvisejících nákladů. Jaké jsou další možnosti? Osobně vidíme rezervy v osvětlení chodeb a v ohřevu teplé vody. Napadlo nás i ohřívat užitkovou vodu nebo dokonce vytápět dům solárními panely, jaký na to máte názor?
Předem moc děkuji
S pozdravem
bydlíme v osmipodlažním panelovém domě, který je po rekonstrukci. Stěny domu byly zatepleny, stejně tak střecha a byla vyměněna okna v bytech. Spotřeba tepla na vytápění šla za poslední dvě zimy výrazně dolů. Je to velmi potěšující, vcelku nás to v domě motivovalo k hledání dalších alternativ snížení spotřeby energií a s tím souvisejících nákladů. Jaké jsou další možnosti? Osobně vidíme rezervy v osvětlení chodeb a v ohřevu teplé vody. Napadlo nás i ohřívat užitkovou vodu nebo dokonce vytápět dům solárními panely, jaký na to máte názor?
Předem moc děkuji
S pozdravem
Dobrý den,
zateplení obvodového pláště, střechy a výměna výplní otvorů patří mezi skupinu nejčastěji prováděných stavebních úprav s cílem snížit spotřebu tepla na vytápění. Těmito opatřeními je skutečno dosahováno výrazného snížení spotřeby tepla na vytápění, přesto bytový dům (panelový či nepanelový) poskytuje další možnosti, kde lze výrazně snížit spotřebu energií. Mezi nejvýznamnější lze zařadit zateplení ochlazovaných vnitřních konstrukcí, vyřešení kritických detailů v obvodovém plášti, výměna vstupních stěn a výplní ve společných prostorách, zavedení účinné regulace paty objektu, vyregulování otopné soustavy, modernizace tepelných izolací rozvodů, zkvalitnění přípravy teplé vody a v neposlední řadě i osvětlení vnitřních společných prostor.
Zateplení vnitřních konstrukcí:
Jedná se o opatření, která v mnoha případech nejsou příliš populární. Především jde o zkvalitnění tepelně-technických vlastností stěn a stropů mezi vytápěnými prostory (bytů nebo třeba i nebytových) a mezi prostory nevytápěnými (technické podlaží, vstupní prostory, sklepy apod.). Velmi často jsou tato opatření vnímána jako zbytečná, protože jsou izolovány konstrukce uvnitř domu a navíc vůči prostorám, např. sklepům, prádelnám, sušárnám apod.., ve kterých je teplota okolo +10 až +20°C (např. vytápěné sušárny). Důležité je si uvědomit, proč jsou tyto neobytné prostory tak „teplé“. Především je to v důsledku špatných tepelně-technických vlastností dělících zděných nebo betonových příček a stropů, přes které prochází teplo ze sousedních vytápěných místností. Dále je zvýšená teplota důsledkem špatně izolovaných rozvodů teplonosných médií (rozvody topné vody, TUV).
V mnoha případech dochází k zateplení obvodových suterénních stěn na úkor zateplení ochlazovaných vnitřních stropů a stěn, což z pohledu energetické náročnosti budovy není vhodné řešení.
Pečlivé řešení kritických detailů v obálce budovy:
V ploše konstrukcí, které tvoří obálku budovy je nespočet detailů, které při nevhodném nebo nesprávném řešení můžou tvořit tepelné mosty (místa s výrazně horšími tepelně-technickými vlastnosti). Vznik tepelných mostů má za důsledek zhoršení energetické náročnosti budovy. Existence takovýchto slabých míst vede i k poruchám tepelně-technického rázu. Nesprávným návrhem nebo provedením zateplení vzniká v obálce budovy celá řada tzv. lineárních tepelných mostů (napojení stropu nad suterénem na obvodovou konstrukci, napojení střechy na obvodové stěny, nezateplená atika apod.), nebo tzv. bodových tepelných mostů (ocelové hmoždinky prostupující tepelným izolantem, kotvy hromosvodu a další). Celá řada mostů se v ploše pláště mnohokrát opakuje. Z těchto důvodů je velmi důležité těmto detailům věnovat značnou pozornost a jejich řešení by mělo být předmětem projektové dokumentace.
Výměna vstupních stěn do objektu a výplní ve společných prostorách:
Plocha vstupních dveří nebo vstupní stěny v porovnání se zbývající plochou obvodového pláště je zpravidla zanedbatelná. Nicméně tepelně-technická kvalita tohoto prvku stavby ovlivňuje teplotu ve vstupním prostoru (zádveří). Těsnost vstupních výplní a výplní ve schodišťovém prostoru pak ovlivňuje vznik nežádoucího komínového efektu, při kterém dochází k „vysávání“ teplého vzduchu přes výplně a netěsnosti v obvodovém plášti. Nepodceňoval bych výměnu výplní v části suterénu. Po jejich výměně se sníží výměna vzduchu v suterénní části a tím dochází k minimalizaci nadměrného ochlazování těchto prostor.
Kvalitní regulace otopného systému:
Po provedení opatření přinášejících výrazné snížení potřeby tepla na vytápění, by měla být provedena automaticky úprava topné křivky na regulaci paty objektu. Toto zpravidla provádí dodavatel tepla (pokud je pata v jeho vlastnictví). Nevylučuje se ani kompletní modernizace tohoto regulačního uzlu (nový elektroventil, nové oběhové čerpadlo s elektronicky plynule měnitelnými otáčkami, nová elektronika atd.). Jsou to opatření, která zkvalitní celý systém vytápění a přinášejí úspory v řádu jednotek procent.
Tepelné izolace:
Porušená nebo dokonce chybějící tepelná izolace rozvodů topné vody a teplé vody užitkové jsou zásadními elementy, které vedou k nezanedbatelným tepelným ztrátám. V rámci rekonstrukce objektu doporučuji provést kontrolu tepelných izolací a jejich případnou výměnu nebo opravu.
Příprava teplé užitkové vody:
Není výjimkou systém TUV s cirkulačním potrubím a zásobníkem o obsahu několika kubických metrů, který pracuje s účinností pod padesát procent. Celkovou modernizací systému TUV v domě lze dosáhnout účinnosti okolo sedmdesáti procent. Vyžaduje to zpravidla zásadní zásah do technologického vybavení strojovny. Návrh nového vybavení včetně kvalitní regulace je nutno nechat na specialistech, kteří by měli optimalizovat příslušný návrh nového vybavení.
Součástí návrhu modernizace může být v projektové fázi zhodnocena možnost předehřevu nebo ohřevu vody s využitím solární energie. Bude záležet na konkrétní situaci, tzn. vhodnost lokality (míra zastínění okolní výstavbou, vzrostlou zelení, apod.), koncepce objektu (počet bytových jednotek, požadavky na vnitřní prostor pro akumulační nádoby, plocha střechy případně okolních pozemků pro umístění solárních panelů) a na dalších aspektech. Při aplikaci solárního systému je nutno počítat s nemalými vstupními finančními prostředky. Významnou motivací pro realizaci jsou dotace, které rozhodování investorů staví do trochu jiné pozice. Otázkou zůstává ekonomická výhodnost realizace, zde hraje důležitou roli cena energií v dané lokalitě.
Přitápění solárními systémy je velmi diskutabilní a osobně bych toto řešení nedoporučoval. Nevýhodou solárního systému je malá produkce tepelné energie v období, kdy je zapotřebí energie nejvíce. Význam by to mělo v ojedinělých případech v krátkých intervalech v přechodných obdobích (jaro a podzim).
Vzduchotechnika:
Ventilátory pro odtah vzduchu z budovy (WC, koupelna, digestoř) umístěné na střeše jsou po desetiletích velmi často nefunkční a vyžadují opravu, ale spíš výměnu. Ta může být provedena za nový ventilátor nebo za bezúdržbové hlavice. Každý ze systémů má své výhody i nevýhody.
Osvětlení vnitřních prostor:
Spotřeba elektrické energie na provoz společných prostor v domě (osvětlení, výtah, centrální vzduchotechnika) tvoří zlomek celkové spotřeby elektrické energie v domě (včetně bytů). Nicméně je to další možnost, jak snížit energetickou náročnost a potažmo provozní náklady v domě. U osvětlení lze volit rozdělení na okruhy dle podlaží nebo na skupiny podlaží. Takže při využití společných prostor není osvětlován tento prostor ve všech podlažích zároveň, ale postupně. Rozsvěcování je možno provádět na základě pohybových čidel. Tento systém zabraňuje spotřebě elektřiny přes den nebo v místech, která nejsou v daný okamžik využívána.
Na závěr snad ještě zmíním důležitost osobního přístupu každého obyvatele objektu k jeho užívání. Tato záležitost se řadí do beznákladových opatření, která přinášejí nezanedbatelné snížení spotřeby energií a především zajišťují udržitelnost energetické náročnosti budovy po provedených modernizacích. K tomuto účelu slouží, např. vyvěšený provozní řád v objektu s pokyny pro obyvatele jak konkrétní systémy pracují a jak je správně užívat. Plošně se zapomíná na pravidelné sledování a vyhodnocování spotřeb energií. V případě poruchy nějakého systému v budově, toto sledování může odhalit příčinu výrazného nárůstu spotřeby a dát podnět k nápravě.
Snad uvedené podněty vám pomůžou ke zdárnému pokračování v rekonstrukci domu.
Bura
zateplení obvodového pláště, střechy a výměna výplní otvorů patří mezi skupinu nejčastěji prováděných stavebních úprav s cílem snížit spotřebu tepla na vytápění. Těmito opatřeními je skutečno dosahováno výrazného snížení spotřeby tepla na vytápění, přesto bytový dům (panelový či nepanelový) poskytuje další možnosti, kde lze výrazně snížit spotřebu energií. Mezi nejvýznamnější lze zařadit zateplení ochlazovaných vnitřních konstrukcí, vyřešení kritických detailů v obvodovém plášti, výměna vstupních stěn a výplní ve společných prostorách, zavedení účinné regulace paty objektu, vyregulování otopné soustavy, modernizace tepelných izolací rozvodů, zkvalitnění přípravy teplé vody a v neposlední řadě i osvětlení vnitřních společných prostor.
Zateplení vnitřních konstrukcí:
Jedná se o opatření, která v mnoha případech nejsou příliš populární. Především jde o zkvalitnění tepelně-technických vlastností stěn a stropů mezi vytápěnými prostory (bytů nebo třeba i nebytových) a mezi prostory nevytápěnými (technické podlaží, vstupní prostory, sklepy apod.). Velmi často jsou tato opatření vnímána jako zbytečná, protože jsou izolovány konstrukce uvnitř domu a navíc vůči prostorám, např. sklepům, prádelnám, sušárnám apod.., ve kterých je teplota okolo +10 až +20°C (např. vytápěné sušárny). Důležité je si uvědomit, proč jsou tyto neobytné prostory tak „teplé“. Především je to v důsledku špatných tepelně-technických vlastností dělících zděných nebo betonových příček a stropů, přes které prochází teplo ze sousedních vytápěných místností. Dále je zvýšená teplota důsledkem špatně izolovaných rozvodů teplonosných médií (rozvody topné vody, TUV).
V mnoha případech dochází k zateplení obvodových suterénních stěn na úkor zateplení ochlazovaných vnitřních stropů a stěn, což z pohledu energetické náročnosti budovy není vhodné řešení.
Pečlivé řešení kritických detailů v obálce budovy:
V ploše konstrukcí, které tvoří obálku budovy je nespočet detailů, které při nevhodném nebo nesprávném řešení můžou tvořit tepelné mosty (místa s výrazně horšími tepelně-technickými vlastnosti). Vznik tepelných mostů má za důsledek zhoršení energetické náročnosti budovy. Existence takovýchto slabých míst vede i k poruchám tepelně-technického rázu. Nesprávným návrhem nebo provedením zateplení vzniká v obálce budovy celá řada tzv. lineárních tepelných mostů (napojení stropu nad suterénem na obvodovou konstrukci, napojení střechy na obvodové stěny, nezateplená atika apod.), nebo tzv. bodových tepelných mostů (ocelové hmoždinky prostupující tepelným izolantem, kotvy hromosvodu a další). Celá řada mostů se v ploše pláště mnohokrát opakuje. Z těchto důvodů je velmi důležité těmto detailům věnovat značnou pozornost a jejich řešení by mělo být předmětem projektové dokumentace.
Výměna vstupních stěn do objektu a výplní ve společných prostorách:
Plocha vstupních dveří nebo vstupní stěny v porovnání se zbývající plochou obvodového pláště je zpravidla zanedbatelná. Nicméně tepelně-technická kvalita tohoto prvku stavby ovlivňuje teplotu ve vstupním prostoru (zádveří). Těsnost vstupních výplní a výplní ve schodišťovém prostoru pak ovlivňuje vznik nežádoucího komínového efektu, při kterém dochází k „vysávání“ teplého vzduchu přes výplně a netěsnosti v obvodovém plášti. Nepodceňoval bych výměnu výplní v části suterénu. Po jejich výměně se sníží výměna vzduchu v suterénní části a tím dochází k minimalizaci nadměrného ochlazování těchto prostor.
Kvalitní regulace otopného systému:
Po provedení opatření přinášejících výrazné snížení potřeby tepla na vytápění, by měla být provedena automaticky úprava topné křivky na regulaci paty objektu. Toto zpravidla provádí dodavatel tepla (pokud je pata v jeho vlastnictví). Nevylučuje se ani kompletní modernizace tohoto regulačního uzlu (nový elektroventil, nové oběhové čerpadlo s elektronicky plynule měnitelnými otáčkami, nová elektronika atd.). Jsou to opatření, která zkvalitní celý systém vytápění a přinášejí úspory v řádu jednotek procent.
Tepelné izolace:
Porušená nebo dokonce chybějící tepelná izolace rozvodů topné vody a teplé vody užitkové jsou zásadními elementy, které vedou k nezanedbatelným tepelným ztrátám. V rámci rekonstrukce objektu doporučuji provést kontrolu tepelných izolací a jejich případnou výměnu nebo opravu.
Příprava teplé užitkové vody:
Není výjimkou systém TUV s cirkulačním potrubím a zásobníkem o obsahu několika kubických metrů, který pracuje s účinností pod padesát procent. Celkovou modernizací systému TUV v domě lze dosáhnout účinnosti okolo sedmdesáti procent. Vyžaduje to zpravidla zásadní zásah do technologického vybavení strojovny. Návrh nového vybavení včetně kvalitní regulace je nutno nechat na specialistech, kteří by měli optimalizovat příslušný návrh nového vybavení.
Součástí návrhu modernizace může být v projektové fázi zhodnocena možnost předehřevu nebo ohřevu vody s využitím solární energie. Bude záležet na konkrétní situaci, tzn. vhodnost lokality (míra zastínění okolní výstavbou, vzrostlou zelení, apod.), koncepce objektu (počet bytových jednotek, požadavky na vnitřní prostor pro akumulační nádoby, plocha střechy případně okolních pozemků pro umístění solárních panelů) a na dalších aspektech. Při aplikaci solárního systému je nutno počítat s nemalými vstupními finančními prostředky. Významnou motivací pro realizaci jsou dotace, které rozhodování investorů staví do trochu jiné pozice. Otázkou zůstává ekonomická výhodnost realizace, zde hraje důležitou roli cena energií v dané lokalitě.
Přitápění solárními systémy je velmi diskutabilní a osobně bych toto řešení nedoporučoval. Nevýhodou solárního systému je malá produkce tepelné energie v období, kdy je zapotřebí energie nejvíce. Význam by to mělo v ojedinělých případech v krátkých intervalech v přechodných obdobích (jaro a podzim).
Vzduchotechnika:
Ventilátory pro odtah vzduchu z budovy (WC, koupelna, digestoř) umístěné na střeše jsou po desetiletích velmi často nefunkční a vyžadují opravu, ale spíš výměnu. Ta může být provedena za nový ventilátor nebo za bezúdržbové hlavice. Každý ze systémů má své výhody i nevýhody.
Osvětlení vnitřních prostor:
Spotřeba elektrické energie na provoz společných prostor v domě (osvětlení, výtah, centrální vzduchotechnika) tvoří zlomek celkové spotřeby elektrické energie v domě (včetně bytů). Nicméně je to další možnost, jak snížit energetickou náročnost a potažmo provozní náklady v domě. U osvětlení lze volit rozdělení na okruhy dle podlaží nebo na skupiny podlaží. Takže při využití společných prostor není osvětlován tento prostor ve všech podlažích zároveň, ale postupně. Rozsvěcování je možno provádět na základě pohybových čidel. Tento systém zabraňuje spotřebě elektřiny přes den nebo v místech, která nejsou v daný okamžik využívána.
Na závěr snad ještě zmíním důležitost osobního přístupu každého obyvatele objektu k jeho užívání. Tato záležitost se řadí do beznákladových opatření, která přinášejí nezanedbatelné snížení spotřeby energií a především zajišťují udržitelnost energetické náročnosti budovy po provedených modernizacích. K tomuto účelu slouží, např. vyvěšený provozní řád v objektu s pokyny pro obyvatele jak konkrétní systémy pracují a jak je správně užívat. Plošně se zapomíná na pravidelné sledování a vyhodnocování spotřeb energií. V případě poruchy nějakého systému v budově, toto sledování může odhalit příčinu výrazného nárůstu spotřeby a dát podnět k nápravě.
Snad uvedené podněty vám pomůžou ke zdárnému pokračování v rekonstrukci domu.
Bura