Internetová poradna i-EKIS / odpověď
10.6.11 / dotaz č. 27565
Dobrý den,
Chtěli bychom poradit s poruchou, která se v našem bytě začala od podzimu loňského roku objevovat. V horním rohu obýváku u obvodové stěny se čas od času objevuje mokrá skvrna asi 30x30cm. Trochu jsme to sledovali a přijde nám, že zamoknutí se objeví, když prší, ale pravidlo to není. Dům je z panelů, tak nás napadlo, jestli nemůže zatékat spárami, ale ty vypadají celkem dobře. Sousedé nad námi nic podobného u podlahy v tomto místě nepozorují. Byt je středový, takže jsme obklopeni sousedy a nikdo s tímto podobnou zkušenost nemá. Bydlíme tam už 15 let a takové problémy se objevily poprvé, proto nám není jasné co to je. Můžete nám poradit čím to může být a jak toto odstranit, pokud to půjde? Děkuji.
Chtěli bychom poradit s poruchou, která se v našem bytě začala od podzimu loňského roku objevovat. V horním rohu obýváku u obvodové stěny se čas od času objevuje mokrá skvrna asi 30x30cm. Trochu jsme to sledovali a přijde nám, že zamoknutí se objeví, když prší, ale pravidlo to není. Dům je z panelů, tak nás napadlo, jestli nemůže zatékat spárami, ale ty vypadají celkem dobře. Sousedé nad námi nic podobného u podlahy v tomto místě nepozorují. Byt je středový, takže jsme obklopeni sousedy a nikdo s tímto podobnou zkušenost nemá. Bydlíme tam už 15 let a takové problémy se objevily poprvé, proto nám není jasné co to je. Můžete nám poradit čím to může být a jak toto odstranit, pokud to půjde? Děkuji.
Dobrý den,
Mokré mapy můžou být způsobené zatékáním, ale také kondenzací vodní páry na vnitřním povrchu konstrukce nebo v konstrukci s následným projevem v podobě mapy. V mnoha případech jsou projevy zamoknutí a kondenzace vodní páry obdobné.
Příčina 1: kondenzace
Vodní pára může na povrchu konstrukcí v interiéru kondenzovat za určitých předpokladů, tzn. vlhkost obsažena ve vzduchu se sráží na chladném povrchu konstrukce. K tomuto může docházet při kombinaci několika „kritických“ situací. Prvním situací je nesprávné užívání bytu, tzn. jeho nedostatečné větrání, což vede k postupnému nárůstu vlhkosti ve vzduchu. Druhou situací je ochlazení vnitřního povrchu konstrukce díky špatným tepelně-technickým vlastnostem konstrukcí v detailu obvodového pláště (existence tzv. tepelného mostu – místa v konstrukci, které má výrazně horší tepelně-technické vlastnosti než okolní konstrukce). Tepelný most může vzniknout již při realizaci stavby (nevhodné konstrukční řešení, chyba při provádění prací apod.) nebo během životnosti stavby (degradace materiálu, např. těsnění spár mezi panely apod.).
Vzhledem k tomu, že k těmto poruchám dochází až nyní po několika bezproblémových letech, pak by mohla být důvodem změna ve způsobu užívání bytu (větší vlhkostní zatížení vnitřních prostor – zvýšení počtu osob, domácích zvířat, rostlin apod.) nebo porucha v plášti budovy (poškození mezipanelového tmele – ochlazovaní styků mezi panely ve větší hloubce konstrukčního detailu).
Pokud by se jednalo o kondenzaci vodní páry na povrchu nebo v konstrukci a její následný vlhkostní projev na vnitřním povrchu, tak by ke vzniku mapy docházelo i mimo deštivé dny a především pravidelně v přechodném období a v zimních měsících při nižších venkovních teplotách.
Příčina 2: zatékání
Jelikož máte vysledován vznik vlhkostní mapy v návaznosti na deštivé počasí, přiklonil bych se k alternativě se zatékáním. Pokud nějaká cesta existuje, pak si ji voda najde. Byt se nachází v „panelákovém“ domě a pokud je skutečně postaven z celostěnových panelů a není doposud zateplen, pak k zatékání může docházet netěsnými spárami mezi panely. Spáry byly v době výstavby vyplněny trvale pružným tmelem s životností okolo 15 let. Tmel je v mnoha případech seschlý, popraskaný nebo místy zcela chybí. Tam pak vznikají místa pro zatečení. Problém zatékání je i v tom, že místo poruchy na vnější straně pláště nemusí odpovídat místu poruchy v interiéru. Z těchto důvodů bývá lokalizace poruchy trochu problematická, ale ne vždy nemožná.
Příčina 3: kondenzace a zatékání
Nelze vyloučit ani kombinaci obou výše popsaných možných příčin vašeho problému.
Radikálním řešením problému je kompletní zateplení obvodového pláště venkovním kontaktním zateplovacím systémem, je to sice nákladná záležitost, ale s celou řadou neoddiskutovatelných výhod a přínosů. Pokud tato možnost nebude výhledově využita, pak je na místě lokální oprava, podmínkou je, ale zjištění příčiny a místa potíží. Důvod vzniku vlhkostní mapy je nutno stanovit i před výše zmíněným zateplením. V případě, že by se jednalo o poruchu rozsáhlejšího rázu, mohla by se situace po zateplení ještě zhoršit a negativně ovlivnit životnost samotného zateplení.
Doporučoval bych se obrátit na správce domu nebo samosprávu apod. a tento problém řešit třeba externí konzultací s nezávislým odborníkem, který dokáže najít řešení.
Bura
Mokré mapy můžou být způsobené zatékáním, ale také kondenzací vodní páry na vnitřním povrchu konstrukce nebo v konstrukci s následným projevem v podobě mapy. V mnoha případech jsou projevy zamoknutí a kondenzace vodní páry obdobné.
Příčina 1: kondenzace
Vodní pára může na povrchu konstrukcí v interiéru kondenzovat za určitých předpokladů, tzn. vlhkost obsažena ve vzduchu se sráží na chladném povrchu konstrukce. K tomuto může docházet při kombinaci několika „kritických“ situací. Prvním situací je nesprávné užívání bytu, tzn. jeho nedostatečné větrání, což vede k postupnému nárůstu vlhkosti ve vzduchu. Druhou situací je ochlazení vnitřního povrchu konstrukce díky špatným tepelně-technickým vlastnostem konstrukcí v detailu obvodového pláště (existence tzv. tepelného mostu – místa v konstrukci, které má výrazně horší tepelně-technické vlastnosti než okolní konstrukce). Tepelný most může vzniknout již při realizaci stavby (nevhodné konstrukční řešení, chyba při provádění prací apod.) nebo během životnosti stavby (degradace materiálu, např. těsnění spár mezi panely apod.).
Vzhledem k tomu, že k těmto poruchám dochází až nyní po několika bezproblémových letech, pak by mohla být důvodem změna ve způsobu užívání bytu (větší vlhkostní zatížení vnitřních prostor – zvýšení počtu osob, domácích zvířat, rostlin apod.) nebo porucha v plášti budovy (poškození mezipanelového tmele – ochlazovaní styků mezi panely ve větší hloubce konstrukčního detailu).
Pokud by se jednalo o kondenzaci vodní páry na povrchu nebo v konstrukci a její následný vlhkostní projev na vnitřním povrchu, tak by ke vzniku mapy docházelo i mimo deštivé dny a především pravidelně v přechodném období a v zimních měsících při nižších venkovních teplotách.
Příčina 2: zatékání
Jelikož máte vysledován vznik vlhkostní mapy v návaznosti na deštivé počasí, přiklonil bych se k alternativě se zatékáním. Pokud nějaká cesta existuje, pak si ji voda najde. Byt se nachází v „panelákovém“ domě a pokud je skutečně postaven z celostěnových panelů a není doposud zateplen, pak k zatékání může docházet netěsnými spárami mezi panely. Spáry byly v době výstavby vyplněny trvale pružným tmelem s životností okolo 15 let. Tmel je v mnoha případech seschlý, popraskaný nebo místy zcela chybí. Tam pak vznikají místa pro zatečení. Problém zatékání je i v tom, že místo poruchy na vnější straně pláště nemusí odpovídat místu poruchy v interiéru. Z těchto důvodů bývá lokalizace poruchy trochu problematická, ale ne vždy nemožná.
Příčina 3: kondenzace a zatékání
Nelze vyloučit ani kombinaci obou výše popsaných možných příčin vašeho problému.
Radikálním řešením problému je kompletní zateplení obvodového pláště venkovním kontaktním zateplovacím systémem, je to sice nákladná záležitost, ale s celou řadou neoddiskutovatelných výhod a přínosů. Pokud tato možnost nebude výhledově využita, pak je na místě lokální oprava, podmínkou je, ale zjištění příčiny a místa potíží. Důvod vzniku vlhkostní mapy je nutno stanovit i před výše zmíněným zateplením. V případě, že by se jednalo o poruchu rozsáhlejšího rázu, mohla by se situace po zateplení ještě zhoršit a negativně ovlivnit životnost samotného zateplení.
Doporučoval bych se obrátit na správce domu nebo samosprávu apod. a tento problém řešit třeba externí konzultací s nezávislým odborníkem, který dokáže najít řešení.
Bura