Internetová poradna i-EKIS / odpověď
15.6.11 / dotaz č. 27640
Dobrý den, chystáme na dokončení střechy nad garáží vedle RD. Zatím tam je pouze strop Miako, na něj chceme 10 - 12 cm EPS, na polystyrén uděláme spádový beton a na beton geotextilie a fólie. Mám dvě otázky, je nutno před položením EPS dát parozábranu - resp. je tam nezbytně nutná kvůli kondenzaci? Kolik by muselo být zateplení, abych nemusel použít parozábranu? Jaký použít EPS ? stačí podlahový EPS100? střecha bude jen pochůzná, navíc zatížení dle mě roznese spádový beton (s kari sítí). Děkuji moc za odpovědi a názory..
Dobrý den,
Vámi uvažovaná tloušťka tepelné izolace (100 až 120mm) bude dostatečná z pohledu tepelné ochrany budov (součinitel prostupu tepla a vlhkostní bilance).
V programu Teplo 2009 jsem modeloval přibližně konstrukci střechy garáže (vnitřní vápenocementová omítka – 10mm, vložky MIAKO+nosníky – tl. konstrukce 190mm, betonová zálivka – 20mm, EPS S 100 – 100mm, živičná hydroizolace – 4-5mm). Konstrukce byla uvažována bez parozábrany pod tepelnou izolací. Faktor difúzního odporu u EPS byl uvažován na hodnotě 70. Dle výsledků v konstrukci nastane v průběhu roku kondenzace, ale celková bilance odpařeného/zkondenzovaného množství vodní páry z konstrukce je pozitivní, tzn. z konstrukce se za období jednoho roku odpaří přibližně osminásobně více vodní páry než zkondenzuje. Tímto nedochází v konstrukci ke kumulaci vlhkosti (kondenzátu), která by tak způsobila zhoršení tepelně-technických vlastností konstrukce a dále by došlo k poruchám stropu (střechy). Zkondenzované množství vodní páry během roku nepřekročí normou (ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov) povolené limity 0,1kg vodní páry za rok na 1m2 konstrukce.
V případě použití polystyrénu tl. 100mm s menším difúzním odporem cca 40 a méně, pak bilance kondenzace je v pořádku, ale dostáváme se na hraniční hodnoty s limitem kondenzace vodní páry - 0,1kg vodní páry za rok na 1m2 konstrukce. V tomto případě je řešením zvýšit tl. izolace min. na 120mm nebo pod tepelnou izolaci vložit parobrzdu, např. lepenku A 400H.
Pro izolaci střechy, která bude „pochozí“ a izolace bude pod betonovou spádovou vrstvou by měl postačovat pěnový polystyren EPS 70 S Stabil (vhodné pro středně a málo tlakově namáhané konstrukce a lze použít i jako podkladovou vrstvu plochých střech s malým zatížením).
Další alternativou je provedení spádové a tepelně-izolační vrstvy ze spádových klínů z EPS 100 S Stabil (vynechání betonové spádové vrstvy), které jsou dodávány včetně kašírování z bitumenových střešních pásů. Na takto položené dílce s kašírováním lze již natavovat další (finální) hydroizolační asfaltovou vrstvu. Při tomto řešení je odstraněn mokrý proces při provádění spádové betonové vrstvy. Toto řešení vyžaduje kotvení tepelně-izolační vrstvy k podkladu (mechanické kotvení, lepení).
Je to další možnost, ale skutečné a optimální řešení bude záležet také na tom, zda střecha bude/nebude využívána jako terasa nebo bude zatížená osobami pouze zřídka při údržbě. Doporučuji, ještě konkrétní optimální řešení pro váš případ konzultovat např. s projektantem nebo odpovědnou osobou dodavatele.
Bura
Vámi uvažovaná tloušťka tepelné izolace (100 až 120mm) bude dostatečná z pohledu tepelné ochrany budov (součinitel prostupu tepla a vlhkostní bilance).
V programu Teplo 2009 jsem modeloval přibližně konstrukci střechy garáže (vnitřní vápenocementová omítka – 10mm, vložky MIAKO+nosníky – tl. konstrukce 190mm, betonová zálivka – 20mm, EPS S 100 – 100mm, živičná hydroizolace – 4-5mm). Konstrukce byla uvažována bez parozábrany pod tepelnou izolací. Faktor difúzního odporu u EPS byl uvažován na hodnotě 70. Dle výsledků v konstrukci nastane v průběhu roku kondenzace, ale celková bilance odpařeného/zkondenzovaného množství vodní páry z konstrukce je pozitivní, tzn. z konstrukce se za období jednoho roku odpaří přibližně osminásobně více vodní páry než zkondenzuje. Tímto nedochází v konstrukci ke kumulaci vlhkosti (kondenzátu), která by tak způsobila zhoršení tepelně-technických vlastností konstrukce a dále by došlo k poruchám stropu (střechy). Zkondenzované množství vodní páry během roku nepřekročí normou (ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov) povolené limity 0,1kg vodní páry za rok na 1m2 konstrukce.
V případě použití polystyrénu tl. 100mm s menším difúzním odporem cca 40 a méně, pak bilance kondenzace je v pořádku, ale dostáváme se na hraniční hodnoty s limitem kondenzace vodní páry - 0,1kg vodní páry za rok na 1m2 konstrukce. V tomto případě je řešením zvýšit tl. izolace min. na 120mm nebo pod tepelnou izolaci vložit parobrzdu, např. lepenku A 400H.
Pro izolaci střechy, která bude „pochozí“ a izolace bude pod betonovou spádovou vrstvou by měl postačovat pěnový polystyren EPS 70 S Stabil (vhodné pro středně a málo tlakově namáhané konstrukce a lze použít i jako podkladovou vrstvu plochých střech s malým zatížením).
Další alternativou je provedení spádové a tepelně-izolační vrstvy ze spádových klínů z EPS 100 S Stabil (vynechání betonové spádové vrstvy), které jsou dodávány včetně kašírování z bitumenových střešních pásů. Na takto položené dílce s kašírováním lze již natavovat další (finální) hydroizolační asfaltovou vrstvu. Při tomto řešení je odstraněn mokrý proces při provádění spádové betonové vrstvy. Toto řešení vyžaduje kotvení tepelně-izolační vrstvy k podkladu (mechanické kotvení, lepení).
Je to další možnost, ale skutečné a optimální řešení bude záležet také na tom, zda střecha bude/nebude využívána jako terasa nebo bude zatížená osobami pouze zřídka při údržbě. Doporučuji, ještě konkrétní optimální řešení pro váš případ konzultovat např. s projektantem nebo odpovědnou osobou dodavatele.
Bura