Internetová poradna i-EKIS / odpověď
29.6.11 / dotaz č. 27884
Dobrý den,
bydlíme v bytovém domě postaveném z panelů asi pře třemi desítkami let. Dům byl přibližně před deseti až dvanácti lety zateplen 8 až 10cm polystyrénu. Jelikož v té době nebylo přistoupeno k výměně oken, tak nebyla přidána tepelná izolace na špalety. Několik let se na omítce zateplení objevují tmavé až černé skvrny v ploše několika možná i desítek m2, pravděpodobně se jedná o plísně nebo mechy. Je možné omítky očistit, pokud ano, tak jakou trvanlivost má tato údržba. Bylo by rentabilní stávající zateplení strhnout a provést znova s větší tloušťkou tepelné izolace, včetně zateplení špalet a samozřejmě s kvalitnější a odolnější omítkou?
Děkuji.
bydlíme v bytovém domě postaveném z panelů asi pře třemi desítkami let. Dům byl přibližně před deseti až dvanácti lety zateplen 8 až 10cm polystyrénu. Jelikož v té době nebylo přistoupeno k výměně oken, tak nebyla přidána tepelná izolace na špalety. Několik let se na omítce zateplení objevují tmavé až černé skvrny v ploše několika možná i desítek m2, pravděpodobně se jedná o plísně nebo mechy. Je možné omítky očistit, pokud ano, tak jakou trvanlivost má tato údržba. Bylo by rentabilní stávající zateplení strhnout a provést znova s větší tloušťkou tepelné izolace, včetně zateplení špalet a samozřejmě s kvalitnější a odolnější omítkou?
Děkuji.
Dobrý den,
výskyt tmavých map na povrchu omítek zateplovacích systémů je skutečně zapříčiněn řasami a plísněmi. Zpravidla se tyto poruchy objevují na severních fasádách nebo na místech, která jsou málo prosluněná (plochy fasád zastíněné vzrostlou zelení, např. okolní les). Povrchová omítková úprava zateplovacího systému je ochrannou vrstvou, která je vystavena celoročnímu působení atmosférických srážek. Dále je v zimním období zatížená pronikající vodní párou z interiéru přes konstrukci stěny směrem k exteriéru. Navíc části fasád, které jsou orientovány trochu do problematických směrů (dle popisu v úvodu – sever, k zeleni apod.) můžou být zatíženy kondenzací vodní páry obsažené ve venkovním vzduchu. Omítková vrstva zateplovacího systému je separovaná od teplých částí objektu (původní stěna) tepelnou izolací, takže povrch omítky je chladný a za jistých okolností i chladnější než okolní venkovní vzduch (jasná noc – vliv dlouhovlnného záření jasné oblohy). Tím můžou být splněny okrajové podmínky pro vznik kondenzace na venkovním povrchu omítky. V případě, že vlhkost povrchu nebo i v objemu omítkové vrstvy je dočasná (působením slunečního záření vlhkost z omítkové vrstvy vymizí), pak nedochází k vytvoření dlouhodobě příznivých podmínek k bujení řas. Opačná situace je na místech, které vykazují trvale nebo dlouhodobě optimální vlhkostní podmínky. Svůj díl na popisované vadě nese i struktura povrchu omítky, která může umožňovat lepší zachycení nežádoucích spór. V současné době již výrobci certifikovaných venkovních kontaktních zateplovacích systémů nabízejí povrchové úpravy s účinnými fungicidními přísadami.
Oprava těchto závad je možná chemickou cestou, kdy je na fasády aplikována „chemická kůra“. Ta je složená z několika kroků. V první řadě dochází k umrtvení řas a plísní, následuje omytí fasády a dále finální nátěr/nástřik ochranné vrstvy. Dle požadavků investora lze aplikovat i oživovače barev apod.
Tyto úkony lze provádět z lešení, z lávek nebo pomoci horolezců. Při volbě technologie provádění je nutno zohlednit rozsah předpokládaných úprav, dostupnost poškozených míst apod. Upozorňuji, že celá oprava bude finančně nákladné. Bude skutečně záležet na celé řadě okolností. Proto doporučuji kontaktovat firmy, které tyto práce provádějí a mají kladné reference, pro podání cenové nabídky na realizaci. Před tím bude nutno přesně specifikovat rozsah předpokládaných oprav, případně předložit dvě nebo tři rozsahové varianty, např. lokální oprava, celková oprava fasády nebo domu apod. Za jednu z variant technického řešení – nabídky na realizaci doporučuji zvolit výměnu celého zateplení.
Při rozhodování o optimální variantě doporučuji spolupracovat s osobou nestrannou, která má s těmito činnosti zkušenosti (projektant, dozor, soudní znalec přes zateplovací systémy apod.). Při samotné realizaci by něměl chybět technický dozor investora, který vás bude zastupovat ve věcech technických vůči dodavateli stavby.
K zateplování ostění výplní otvorů (okna, balkonové sestavy) se skutečně před deseti roky přistupovalo velmi zřídka. Důvodů bylo několik. Asi zásadním byla technicky komplikovaná proveditelnost při zachování původních dřevěných výplní. Relativně malá viditelná šířka rámu znemožňovala přidání byť 2cm izolace na ostění a nadpraží. Ze stejných důvodů se k zateplení ostění nepřistupuje ani dnes – provedení je komplikované a často nemožné. Jsou případy, kde ani dnes není možné provést zateplení ostění u nových výplní s plastovými rámy. Výplně jsou totiž osazeny tak, že nový plastový rám má tenkou pohledovou linii a zateplení opět není možné technicky udělat.
Dle zkušeností a na základě provedených výpočtů je realizace zateplení pláště bez ostění na hraně normových požadavků na konkrétní stavební detail. Zpravidla při běžném užívání bytů nedochází v těchto detailech k poruchám tepelně-technické rázu (povrchová kondenzace, plísně apod.). Samozřejmě, že tam, kde je možné zateplení ostění a nadpraží, případně parapetu provést, trváme na aplikaci technicky proveditelné tloušťky zateplení. Považuji to v současné době za nutný standard.
Bura
výskyt tmavých map na povrchu omítek zateplovacích systémů je skutečně zapříčiněn řasami a plísněmi. Zpravidla se tyto poruchy objevují na severních fasádách nebo na místech, která jsou málo prosluněná (plochy fasád zastíněné vzrostlou zelení, např. okolní les). Povrchová omítková úprava zateplovacího systému je ochrannou vrstvou, která je vystavena celoročnímu působení atmosférických srážek. Dále je v zimním období zatížená pronikající vodní párou z interiéru přes konstrukci stěny směrem k exteriéru. Navíc části fasád, které jsou orientovány trochu do problematických směrů (dle popisu v úvodu – sever, k zeleni apod.) můžou být zatíženy kondenzací vodní páry obsažené ve venkovním vzduchu. Omítková vrstva zateplovacího systému je separovaná od teplých částí objektu (původní stěna) tepelnou izolací, takže povrch omítky je chladný a za jistých okolností i chladnější než okolní venkovní vzduch (jasná noc – vliv dlouhovlnného záření jasné oblohy). Tím můžou být splněny okrajové podmínky pro vznik kondenzace na venkovním povrchu omítky. V případě, že vlhkost povrchu nebo i v objemu omítkové vrstvy je dočasná (působením slunečního záření vlhkost z omítkové vrstvy vymizí), pak nedochází k vytvoření dlouhodobě příznivých podmínek k bujení řas. Opačná situace je na místech, které vykazují trvale nebo dlouhodobě optimální vlhkostní podmínky. Svůj díl na popisované vadě nese i struktura povrchu omítky, která může umožňovat lepší zachycení nežádoucích spór. V současné době již výrobci certifikovaných venkovních kontaktních zateplovacích systémů nabízejí povrchové úpravy s účinnými fungicidními přísadami.
Oprava těchto závad je možná chemickou cestou, kdy je na fasády aplikována „chemická kůra“. Ta je složená z několika kroků. V první řadě dochází k umrtvení řas a plísní, následuje omytí fasády a dále finální nátěr/nástřik ochranné vrstvy. Dle požadavků investora lze aplikovat i oživovače barev apod.
Tyto úkony lze provádět z lešení, z lávek nebo pomoci horolezců. Při volbě technologie provádění je nutno zohlednit rozsah předpokládaných úprav, dostupnost poškozených míst apod. Upozorňuji, že celá oprava bude finančně nákladné. Bude skutečně záležet na celé řadě okolností. Proto doporučuji kontaktovat firmy, které tyto práce provádějí a mají kladné reference, pro podání cenové nabídky na realizaci. Před tím bude nutno přesně specifikovat rozsah předpokládaných oprav, případně předložit dvě nebo tři rozsahové varianty, např. lokální oprava, celková oprava fasády nebo domu apod. Za jednu z variant technického řešení – nabídky na realizaci doporučuji zvolit výměnu celého zateplení.
Při rozhodování o optimální variantě doporučuji spolupracovat s osobou nestrannou, která má s těmito činnosti zkušenosti (projektant, dozor, soudní znalec přes zateplovací systémy apod.). Při samotné realizaci by něměl chybět technický dozor investora, který vás bude zastupovat ve věcech technických vůči dodavateli stavby.
K zateplování ostění výplní otvorů (okna, balkonové sestavy) se skutečně před deseti roky přistupovalo velmi zřídka. Důvodů bylo několik. Asi zásadním byla technicky komplikovaná proveditelnost při zachování původních dřevěných výplní. Relativně malá viditelná šířka rámu znemožňovala přidání byť 2cm izolace na ostění a nadpraží. Ze stejných důvodů se k zateplení ostění nepřistupuje ani dnes – provedení je komplikované a často nemožné. Jsou případy, kde ani dnes není možné provést zateplení ostění u nových výplní s plastovými rámy. Výplně jsou totiž osazeny tak, že nový plastový rám má tenkou pohledovou linii a zateplení opět není možné technicky udělat.
Dle zkušeností a na základě provedených výpočtů je realizace zateplení pláště bez ostění na hraně normových požadavků na konkrétní stavební detail. Zpravidla při běžném užívání bytů nedochází v těchto detailech k poruchám tepelně-technické rázu (povrchová kondenzace, plísně apod.). Samozřejmě, že tam, kde je možné zateplení ostění a nadpraží, případně parapetu provést, trváme na aplikaci technicky proveditelné tloušťky zateplení. Považuji to v současné době za nutný standard.
Bura