Internetová poradna i-EKIS / odpověď
7.7.11 / dotaz č. 27954
Dobrý den,
koupili jsme řadový rodinný domek, přízemní s nevyužitou půdou. Tu chceme využít pro bydlení a samozřejmě hledáme nejlevnější možnosti jak to udělat. Krovy se nám zdají zdravé, ale dle mého názoru jsou moc tenké cca 12x12cm. Půjde využít krokví i pro vestavbu nebo se bude muset udělat krov znova nebo něco jiného? Víme, že do střechy se musí dát izolace a chci se zeptat jestli se dá použít polystyrén a jak tlustý. Další věc je strop pod půdou, ten je dřevěný, ze strany půdy jsou jenom desky, mezi trámy jsme zatím na izolaci nenarazili. Co udělat se stropem, pokud se rozhodneme podkroví nestavět?
Děkuji
koupili jsme řadový rodinný domek, přízemní s nevyužitou půdou. Tu chceme využít pro bydlení a samozřejmě hledáme nejlevnější možnosti jak to udělat. Krovy se nám zdají zdravé, ale dle mého názoru jsou moc tenké cca 12x12cm. Půjde využít krokví i pro vestavbu nebo se bude muset udělat krov znova nebo něco jiného? Víme, že do střechy se musí dát izolace a chci se zeptat jestli se dá použít polystyrén a jak tlustý. Další věc je strop pod půdou, ten je dřevěný, ze strany půdy jsou jenom desky, mezi trámy jsme zatím na izolaci nenarazili. Co udělat se stropem, pokud se rozhodneme podkroví nestavět?
Děkuji
Dobrý den
Odpověď na Váš dotaz začnu možná z druhého konce. Z dotazu je cítit, že ještě nejste stoprocentně rozhodnutí pro výstavbu obytného podstřešního prostoru. Je pochopitelné, že investice do stávající nemovitosti nebyla určitě malá a dá se předpokládat další investice do rekonstrukce stávajícího domku. Tady je velký otazník nad rozsahem nutných úprav stávajících konstrukcí (základy, hydroizolace, statické a vlhkostní sanace podlah a stěn, výměna výplní, nové omítky atd.). Nelze vyloučit ani případ, že objem prací na původní části objektu bude vyžadovat vyšší investice, než se původně předpokládalo a na půdu již nezbudou peníze.
Stanovit přesný rozsah prací a jejich finanční ohodnocení je pro laika takřka nemožné. Proto doporučuji obrátit se na projektanta, který provede stavebně-technický průzkum a poté zpracuje projektovou dokumentaci, kterou budete s velkou pravděpodobností potřebovat pro stavební řízení s příslušným stavebním úřadem. Z projektové dokumentace bude zřejmý přesný rozsah nutných oprav a sanací stávající stavby a dále bude postihovat vaše představy o rekonstrukci, např. změna dispozice, změna vzhledu objektu apod. Velký význam bude mít položkový rozpočet k dokumentaci, ze kterého budete schopni vyřešit otázku nákladů na jednotlivé úpravy včetně nástavby, vestavby apod. Na základě vašeho dotazu pak můžou nastat tyto varianty:
Varianta 1: na půdní obytné prostory již nezbudou peníze:
V tomto případě bude nutno provést opravu střechy, pokud to její stav vyžaduje a zateplení stropu nad vytápěným přízemím. Doporučuji nepodceňovat provedení pečlivého průzkumu jednotlivých prvků střechy včetně krytiny. Při průzkumu je třeba se zaměřit na místa, kde občas nebo permanentně zatékala srážková voda. Místa můžou být ztrouchnivělá, napadená houbami, hnilobou apod. Žáden z takto poškozených prvků by neměl po rekonstrukci domku zůstat ve střeše. Dále doporučuji se zaměřit na praskliny v dřevěných prvcích, na jejich průhyby (především krokve a laťování pod krytinou). Opomenuta nesmí zůstat ani samotná krytina, klempířské prvky (oplechování komína, štítové dělící stěny, žlaby, svody a ostatní), zámečnické prvky atd. Je velmi nepříjemné a zbytečné, pokud do zrekonstruovaných částí domu zateče. Pokud na základě průzkumu bude doporučeno prvky krovu ponechat, měly by se alespoň opatřit fungicidním nátěrem.
Strop nad přízemím bude v této variantě přebírat funkci „obalové“ konstrukce na rozhraní vytápěného prostoru přízemí a prostoru půdy, který vytápěný nebude. Před aplikací tepelné izolace doporučuji kompletně odstranit dřevěný záklop a provést kontrolu trámů a jejich zhlaví (plísně, houby, trhliny apod.). Po odstranění záklopu bude také mít projektant jasnou představu o rozložení nosných prvků stropu a o jejich rozměrech (dimenzích). Obnažené trámy bude nutno opatřit ochranným nátěrem. Při zateplení stropu může dojít k několika možným řešením. Jedním z nich je, že výška stropních trámů bude dostatečná pro aplikaci celé vrstvy tepelné izolace, kterou bych odhadoval min. na 200mm. Tato tloušťka by měla zajistit min. požadavek na součinitel prostupu tepla „U“ dle ČS 73 0540 Tepelná ochrana budov (UN max. 0,3 W/(K.m2)). Spíš bych se ale přikláněl k větší tloušťce tepelné izolace okolo 300mm uložené ve dvou vrstvách s využitím přídavného roštu nad stropními trámy a s jejich překrytím (minimalizace tepelných mostů). V nové skladbě by měla figurovat i parotěsná vrstva umístěná čím jak nejblíže k interiéru (pokud její aplikace bude možná). Celou skladbu lze ze strany půdy uzavřít např. OSB deskami, které vytvoří i pochozí plochu.
Varianta 2: půdní prostor bude přebudován na obytnou část:
Nevím jak je starý dotčený objekt, ale s ohledem na vámi popisované průřezy krokví bych se přikláněl k odstranění stávající střechy a provedení nové. Střecha se všemi prvky bude šitá na míru, tzn. krokve budou nadimenzovány z pohledu statiky a také pro umístění požadované tloušťky tepelné izolace. Pokud se bude používat minerální vata, bude izolace vkládána mezi krokve a pod ně. Celková tloušťka tepelné izolace by se neměla pohybovat pod tl. 240mm, v dnešní době vřele doporučujeme tloušťku 300mm + odvětranou střechu pomoci průběžné dutiny pod krytinou napojenou na venkovní prostředí. Bez povšimnutí by nemělo zůstat ani řešení odvětrání zbývajícího podstřešního prostoru nad podkrovním bytem v letním období (minimalizace vlivu prohřívání obytných podstřešních prostor). Izolaci je vhodné rozdělit cca v poměru 70-75% tloušťky mezi krokve a zbytek pod krokve. Pro izolaci šikmých střech lze použít i speciálně tvarovaných polystyrénových dílců, které se kladou na dřevěné bednění a slouží i jako nosná vrstva pro taškovou krytinu.
Strop nad přízemím bude plnit funkci dělící konstrukce mezi vnitřními obytnými prostory. Nebudou na něho kladeny požadavky tepelně-technické, ale akustické, tzn. ve skladbě podlah podkroví bude nutno aplikovat kročejovou izolaci (proti hluku od kroků) a mezi trámy akustickou izolaci proti průzvučnosti (izolace proti mluvenému slovu). Odstranění bednění a kompletní prohlídka stropní konstrukce platí stejně jako ve variantě 1. Navíc bude nutno posoudit únosnost stropní konstrukce z pohledu budovaného podkroví, zvýší se totiž zatížení novou skladbou a užíváním (užitné zatížení). U starších objektů nelze vyloučit nutnost zesilování stropní konstrukce, např. příložkami, spřažením stropu s betonovou deskou apod.
Skutečný technický stav objektu musí posoudit odborník – projektant, který dokáže navrhnou potřebné stavební úpravy. S velkou pravděpodobností dojde ke vzniku dalších variant řešení na základě odhalených detailů pro prohlídce stavby.
R. Čermák
Odpověď na Váš dotaz začnu možná z druhého konce. Z dotazu je cítit, že ještě nejste stoprocentně rozhodnutí pro výstavbu obytného podstřešního prostoru. Je pochopitelné, že investice do stávající nemovitosti nebyla určitě malá a dá se předpokládat další investice do rekonstrukce stávajícího domku. Tady je velký otazník nad rozsahem nutných úprav stávajících konstrukcí (základy, hydroizolace, statické a vlhkostní sanace podlah a stěn, výměna výplní, nové omítky atd.). Nelze vyloučit ani případ, že objem prací na původní části objektu bude vyžadovat vyšší investice, než se původně předpokládalo a na půdu již nezbudou peníze.
Stanovit přesný rozsah prací a jejich finanční ohodnocení je pro laika takřka nemožné. Proto doporučuji obrátit se na projektanta, který provede stavebně-technický průzkum a poté zpracuje projektovou dokumentaci, kterou budete s velkou pravděpodobností potřebovat pro stavební řízení s příslušným stavebním úřadem. Z projektové dokumentace bude zřejmý přesný rozsah nutných oprav a sanací stávající stavby a dále bude postihovat vaše představy o rekonstrukci, např. změna dispozice, změna vzhledu objektu apod. Velký význam bude mít položkový rozpočet k dokumentaci, ze kterého budete schopni vyřešit otázku nákladů na jednotlivé úpravy včetně nástavby, vestavby apod. Na základě vašeho dotazu pak můžou nastat tyto varianty:
Varianta 1: na půdní obytné prostory již nezbudou peníze:
V tomto případě bude nutno provést opravu střechy, pokud to její stav vyžaduje a zateplení stropu nad vytápěným přízemím. Doporučuji nepodceňovat provedení pečlivého průzkumu jednotlivých prvků střechy včetně krytiny. Při průzkumu je třeba se zaměřit na místa, kde občas nebo permanentně zatékala srážková voda. Místa můžou být ztrouchnivělá, napadená houbami, hnilobou apod. Žáden z takto poškozených prvků by neměl po rekonstrukci domku zůstat ve střeše. Dále doporučuji se zaměřit na praskliny v dřevěných prvcích, na jejich průhyby (především krokve a laťování pod krytinou). Opomenuta nesmí zůstat ani samotná krytina, klempířské prvky (oplechování komína, štítové dělící stěny, žlaby, svody a ostatní), zámečnické prvky atd. Je velmi nepříjemné a zbytečné, pokud do zrekonstruovaných částí domu zateče. Pokud na základě průzkumu bude doporučeno prvky krovu ponechat, měly by se alespoň opatřit fungicidním nátěrem.
Strop nad přízemím bude v této variantě přebírat funkci „obalové“ konstrukce na rozhraní vytápěného prostoru přízemí a prostoru půdy, který vytápěný nebude. Před aplikací tepelné izolace doporučuji kompletně odstranit dřevěný záklop a provést kontrolu trámů a jejich zhlaví (plísně, houby, trhliny apod.). Po odstranění záklopu bude také mít projektant jasnou představu o rozložení nosných prvků stropu a o jejich rozměrech (dimenzích). Obnažené trámy bude nutno opatřit ochranným nátěrem. Při zateplení stropu může dojít k několika možným řešením. Jedním z nich je, že výška stropních trámů bude dostatečná pro aplikaci celé vrstvy tepelné izolace, kterou bych odhadoval min. na 200mm. Tato tloušťka by měla zajistit min. požadavek na součinitel prostupu tepla „U“ dle ČS 73 0540 Tepelná ochrana budov (UN max. 0,3 W/(K.m2)). Spíš bych se ale přikláněl k větší tloušťce tepelné izolace okolo 300mm uložené ve dvou vrstvách s využitím přídavného roštu nad stropními trámy a s jejich překrytím (minimalizace tepelných mostů). V nové skladbě by měla figurovat i parotěsná vrstva umístěná čím jak nejblíže k interiéru (pokud její aplikace bude možná). Celou skladbu lze ze strany půdy uzavřít např. OSB deskami, které vytvoří i pochozí plochu.
Varianta 2: půdní prostor bude přebudován na obytnou část:
Nevím jak je starý dotčený objekt, ale s ohledem na vámi popisované průřezy krokví bych se přikláněl k odstranění stávající střechy a provedení nové. Střecha se všemi prvky bude šitá na míru, tzn. krokve budou nadimenzovány z pohledu statiky a také pro umístění požadované tloušťky tepelné izolace. Pokud se bude používat minerální vata, bude izolace vkládána mezi krokve a pod ně. Celková tloušťka tepelné izolace by se neměla pohybovat pod tl. 240mm, v dnešní době vřele doporučujeme tloušťku 300mm + odvětranou střechu pomoci průběžné dutiny pod krytinou napojenou na venkovní prostředí. Bez povšimnutí by nemělo zůstat ani řešení odvětrání zbývajícího podstřešního prostoru nad podkrovním bytem v letním období (minimalizace vlivu prohřívání obytných podstřešních prostor). Izolaci je vhodné rozdělit cca v poměru 70-75% tloušťky mezi krokve a zbytek pod krokve. Pro izolaci šikmých střech lze použít i speciálně tvarovaných polystyrénových dílců, které se kladou na dřevěné bednění a slouží i jako nosná vrstva pro taškovou krytinu.
Strop nad přízemím bude plnit funkci dělící konstrukce mezi vnitřními obytnými prostory. Nebudou na něho kladeny požadavky tepelně-technické, ale akustické, tzn. ve skladbě podlah podkroví bude nutno aplikovat kročejovou izolaci (proti hluku od kroků) a mezi trámy akustickou izolaci proti průzvučnosti (izolace proti mluvenému slovu). Odstranění bednění a kompletní prohlídka stropní konstrukce platí stejně jako ve variantě 1. Navíc bude nutno posoudit únosnost stropní konstrukce z pohledu budovaného podkroví, zvýší se totiž zatížení novou skladbou a užíváním (užitné zatížení). U starších objektů nelze vyloučit nutnost zesilování stropní konstrukce, např. příložkami, spřažením stropu s betonovou deskou apod.
Skutečný technický stav objektu musí posoudit odborník – projektant, který dokáže navrhnou potřebné stavební úpravy. S velkou pravděpodobností dojde ke vzniku dalších variant řešení na základě odhalených detailů pro prohlídce stavby.
R. Čermák