Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

23.7.11 / dotaz č. 28164
V panelovém domě z roku 1976 dochází stále v rozích místnosti k tvoření plísně a zdi jsou neustále vlhké.Jedná se o byt v 7. podlaží pod střechou a na severní stranu.Rohy jsou neustále vlhké i přes neustálé větrání místností.Přemíšlel jsem o nátěru stěny nějakým termoizolačním nátěrem,ale ten se má aplikovat na suché zdivo,což v mém případě není. Prosím o radu co mám dělat,protože v našem případě nepřipadá vnější zateplení v úvahu,toto by můj problém vyřešilo.

Dobrý den,
z Vašeho dotazu dost jasně nevyplývá, co si lze představit pod pojmem neustálé větrání, a tedy zda je výměna vzduchu v místnosti opravdu dostatečná. Vzhledem k tomu, že je Váš byt pod střechou, kromě kondenzační vlhkosti lze připustit i vlhkost, která se může dostat do konstrukce poruchami ze srážkové vody. V první řadě je tedy nutno identifikovat příčinu vlhkosti.
Pokud by se jednalo o vlhkost způsobenou zatékáním, projevovala by se tato příčina cyklickým vysycháním nebo zmenšováním vlhkých ploch v závislosti na délce období bez deště. Pravděpodobnější je však, že se jedná o kondenzační vlhkost vznikající tím, že povrchová teplota stěny poklesne pod rosný bod vnitřního vzduchu.
Teplota rosného bodu je závislá na teplotě a relativní vlhkosti vzduchu uvnitř místnosti. Tabulky závislosti lze najít v různých fyzikálních tabulkách nebo i v ČSN 730540-3.
Pohodlnou kalkulačku pro určení teploty rosného bodu v závislosti na zadané teplotě vzduchu a jeho relativní vlhkosti můžete najít na
http://www.vaisala.com/humiditycalculator/vaisala_humidity_calculator.html?lang=eng
Změřením povrchové teploty kritického povrchu laserovým teploměrem pak zjistíte, zda teplota rosného bodu odpovídající skutečné teplotě vnitřního vzduchu a jeho relativní vlhkosti je vyšší nebo nižší než teplota povrchu, na kterém může vlhkost kondenzovat. Pokud je teplota povrchu nižší, ke kondenzaci dochází a cestou k jejímu odstranění je snížení relativní vlhkosti vzduchu (větráním nebo odvlhčováním) nebo zvýšení povrchové teploty stěny zateplením. Vysušení pak lze urychlit ofukováním.
Kvantifikaci vlivu tzv. termiozolačních nátěrů na zvýšení vnitřní povrchové teploty jsem nikde nenašel. Je však zřejmé, že tyto nátěry byly prvoplánově vyvinuty a určeny ke zcela jiným účelům a účinky uváděné na letácích jsou pro podmínky využití v naší bytové výstavbě velmi přehnané a hlavně neprokázané. Nicméně ve Vašem případě, kdy zcela vylučujete možnost vnějšího zateplení, je možné, že i nepatrné zvýšení povrchové teploty tímto nátěrem by přispělo ke zmírnění požadavků na kvalitu vnitřního prostředí. Pokud by se kondenzace úplně neodstranila, alespoň by se mohla částečně snížit. Udržování parametrů vnitřního vzduchu v bezpečných mezích vylučujících kondenzaci na povrchu kritických míst však pravděpodobně zůstane zásadním opatřením, které budete muset kontrolovat a dodržovat.
S pozdravem,
Ing. Jiří Malkovský