Internetová poradna i-EKIS / odpověď
5.8.11 / dotaz č. 28379
Dobrý den,
potřebuji poradit ve volbě systému vytápění. Popíši situaci:
Železobetonová budova, neizolovaná, hliníkové rámy oken s dvojsklem rok postavení 1992. V roce 2010 rekonstruovaná kotelna osazená kondezačním kotelem Vaillant 49 kW. Řídící jednotka s ekvitermní regulací + čtyři samostatné větve a pro každou je ještě referenční čidlo prostorového termostatu. Otopný systém je tvořen plehcovými radiátory (r.v. 1993) Provoz jedtnotlivých větví je následující. (Požadavek teplota prostoru 19,5C)
učebny 1 větev A - nárazově (1 X za 2 měsíce na víkend)
klubovny skaut větev B - Po 16-18, út 17-19, st - nic, čt 17-19, pátek 15-20, so nic, ne 8:30 - 9:30
učebna 2 kap. větev C - Po 18 - 19, út 7-9, st - 18-19, čt nic, pátek 18-19, so nic, ne nic
sál větev D - nárazově (1 * za měsíc)
Otázky
a. topit kontinuálně na minimální teplotu ve všech větvích ?
b. topit kontiunálně ve větvích B a C na teplotu cca 16 C i v době když se tam nic nekoná ? Nebo topit vždy jen danou akci, několik hodin předem.
C. je ekonomičtější topit podle topné křivky 4 tj. teplota výstupu cca 75 C a kratší dobu nebo na teplotu cca 45 C a delší dobu ? (Např. 4 hodiny topnou vodou 75 C nebo 8 h. 40 C)
D. Jaké je kriterium toho, kdy se vyplatí topit na nižžší teplotu a déle.
S díky za odpověď
potřebuji poradit ve volbě systému vytápění. Popíši situaci:
Železobetonová budova, neizolovaná, hliníkové rámy oken s dvojsklem rok postavení 1992. V roce 2010 rekonstruovaná kotelna osazená kondezačním kotelem Vaillant 49 kW. Řídící jednotka s ekvitermní regulací + čtyři samostatné větve a pro každou je ještě referenční čidlo prostorového termostatu. Otopný systém je tvořen plehcovými radiátory (r.v. 1993) Provoz jedtnotlivých větví je následující. (Požadavek teplota prostoru 19,5C)
učebny 1 větev A - nárazově (1 X za 2 měsíce na víkend)
klubovny skaut větev B - Po 16-18, út 17-19, st - nic, čt 17-19, pátek 15-20, so nic, ne 8:30 - 9:30
učebna 2 kap. větev C - Po 18 - 19, út 7-9, st - 18-19, čt nic, pátek 18-19, so nic, ne nic
sál větev D - nárazově (1 * za měsíc)
Otázky
a. topit kontinuálně na minimální teplotu ve všech větvích ?
b. topit kontiunálně ve větvích B a C na teplotu cca 16 C i v době když se tam nic nekoná ? Nebo topit vždy jen danou akci, několik hodin předem.
C. je ekonomičtější topit podle topné křivky 4 tj. teplota výstupu cca 75 C a kratší dobu nebo na teplotu cca 45 C a delší dobu ? (Např. 4 hodiny topnou vodou 75 C nebo 8 h. 40 C)
D. Jaké je kriterium toho, kdy se vyplatí topit na nižžší teplotu a déle.
S díky za odpověď
Vážený pane,
najít optimální způsob přerušovaného vytápění budovy je poměrně komplikovaný úkol. Nejdokonalejší řešení je počítačová simulace, která vám po zadání všech parametrů budovy, vytápění a požadovaných výsledných parametrů vnitřního prostředí (tepelný komfort viz např. http://www.fsid.cvut.cz/~zmrhavla/Programy/TK_help.pdf), ukáže průběhy teplot a spotřeby energie a míru tepelného komfortu pro jednotlivé "scénáře". Problém ale je, že to bude docela drahé (drahý je potřebný software i kvalifikovaná práce s tím spojená).
Pokud problém zjednodušíme na minimalizaci spotřeby tepla pak nepochybně platí, že čím nižší je teplota uvnitř tím nižší jsou tepelné ztráty. Z hlediska čistě energetického by tedy bylo nejlepší topit po co nejkratší dobu. V praxi to ale má několik omezení. Ta budova má nějakou (a možná dost velkou) tepelnou setrvačnost, pokud tedy požadujeme tepelný komfort (řekněme aby se součet průměrné teploty stěn a teploty vzduchu blížil ke 38°C ), tak musíme začít topit s jistým předstihem aby se vyhřály studené stěny. Jak velký je ten předstih, to záleží na té výše zmíněné tepelné kapacitě (setrvačnosti) budovy a na výkonu kotle a topných těles. U kondenzačního kotle navíc vstupuje do hry ještě to, že jeho účinnost klesá s rostoucí teplotou topných těles (vratné vody).
Z dotazu není zřejmé jaké jsou tepelně izolační vlastnosti té železobetonové obvodové stěny. Pokud jsou hodně špatné, pak optimální řešení by asi bylo budovu zvenku řádně zateplit. Pak by pravděpodobně optimální strategie byla základní temperace zabraňující zamrznutí a v jednotlivých částech Ta by spotřebovala jen málo tepla a díky nízké teplotě vratné vody by kotel pracoval s
nejvyšší účinností. Před akcí topit pak spíše delší kratší dobu s vyšší teplotou.
Pokud zateplení nepřichází v úvahu, pak lze uvažovat alespoň o snížení tepelných ztrát okny například pomocí reflexních rolet (http://www.nazeleno.cz/stavba/okna-a-dvere/reflexni-folie-na-okna-pomuze-od-zimy-i-od-horka.aspx), protože většina akcí je večer, kdy je už v zimě venku tma. Je to velmi jednoduché a levné opatření.
Vzhledem k tomu, že jde o skautské klubovny, možná by bylo řešením jednotlivé možnosti vytápění prostě experimentálně ověřit. Skauti by mohli měřit teplotu vzduchu a stěn uvnitř a teplotu venku a sledovat spotřebu plynu a na základě takto sebraných dat rozhodnout který způsob topení je úspornější (při zachování požadovaného tepelného komfortu. Pro zkrácení doby topení před akcí a pro zvýšení účinnosti kondenzačního kotle by možná také stálo za vyzkoušení umístit pod topná tělesa malé ventilátorky , které výrazně zvýší přestup tepla (viz poznámka 1). Protože doba po kterou se místnosti vytápějí je dost krátká tak další možností je zkusit instalovat do některých místností nějaký typ elektrického sálavého vytápění (např. sálavé topné panely
http://shop.fenixgroup.cz/k19-ecosun-salave-topne-panely?od=0) , které umožní dosáhnout tepelného komfortu i při studených obvodových stěnách.
S pozdravem Mgr.F.Macholda a Mgr.K.Murtinger
pozn.1
Mně se velmi osvědčilo přidělat pod panelové topné těleso 4ks malých ventilátorků z počítačových zdrojů a napájet je z 12V zdroje (různé ventilátorky a napájecí zdroje se dají sehnat jako počítačový šrot).
Pokud budete mít nějaké dotazy k ventilátorům nebo reflexním fóliím na okna napiště nebo zavolejte
K.Murtinger, K.Murtinger@seznam.cz, tel.603731139
najít optimální způsob přerušovaného vytápění budovy je poměrně komplikovaný úkol. Nejdokonalejší řešení je počítačová simulace, která vám po zadání všech parametrů budovy, vytápění a požadovaných výsledných parametrů vnitřního prostředí (tepelný komfort viz např. http://www.fsid.cvut.cz/~zmrhavla/Programy/TK_help.pdf), ukáže průběhy teplot a spotřeby energie a míru tepelného komfortu pro jednotlivé "scénáře". Problém ale je, že to bude docela drahé (drahý je potřebný software i kvalifikovaná práce s tím spojená).
Pokud problém zjednodušíme na minimalizaci spotřeby tepla pak nepochybně platí, že čím nižší je teplota uvnitř tím nižší jsou tepelné ztráty. Z hlediska čistě energetického by tedy bylo nejlepší topit po co nejkratší dobu. V praxi to ale má několik omezení. Ta budova má nějakou (a možná dost velkou) tepelnou setrvačnost, pokud tedy požadujeme tepelný komfort (řekněme aby se součet průměrné teploty stěn a teploty vzduchu blížil ke 38°C ), tak musíme začít topit s jistým předstihem aby se vyhřály studené stěny. Jak velký je ten předstih, to záleží na té výše zmíněné tepelné kapacitě (setrvačnosti) budovy a na výkonu kotle a topných těles. U kondenzačního kotle navíc vstupuje do hry ještě to, že jeho účinnost klesá s rostoucí teplotou topných těles (vratné vody).
Z dotazu není zřejmé jaké jsou tepelně izolační vlastnosti té železobetonové obvodové stěny. Pokud jsou hodně špatné, pak optimální řešení by asi bylo budovu zvenku řádně zateplit. Pak by pravděpodobně optimální strategie byla základní temperace zabraňující zamrznutí a v jednotlivých částech Ta by spotřebovala jen málo tepla a díky nízké teplotě vratné vody by kotel pracoval s
nejvyšší účinností. Před akcí topit pak spíše delší kratší dobu s vyšší teplotou.
Pokud zateplení nepřichází v úvahu, pak lze uvažovat alespoň o snížení tepelných ztrát okny například pomocí reflexních rolet (http://www.nazeleno.cz/stavba/okna-a-dvere/reflexni-folie-na-okna-pomuze-od-zimy-i-od-horka.aspx), protože většina akcí je večer, kdy je už v zimě venku tma. Je to velmi jednoduché a levné opatření.
Vzhledem k tomu, že jde o skautské klubovny, možná by bylo řešením jednotlivé možnosti vytápění prostě experimentálně ověřit. Skauti by mohli měřit teplotu vzduchu a stěn uvnitř a teplotu venku a sledovat spotřebu plynu a na základě takto sebraných dat rozhodnout který způsob topení je úspornější (při zachování požadovaného tepelného komfortu. Pro zkrácení doby topení před akcí a pro zvýšení účinnosti kondenzačního kotle by možná také stálo za vyzkoušení umístit pod topná tělesa malé ventilátorky , které výrazně zvýší přestup tepla (viz poznámka 1). Protože doba po kterou se místnosti vytápějí je dost krátká tak další možností je zkusit instalovat do některých místností nějaký typ elektrického sálavého vytápění (např. sálavé topné panely
http://shop.fenixgroup.cz/k19-ecosun-salave-topne-panely?od=0) , které umožní dosáhnout tepelného komfortu i při studených obvodových stěnách.
S pozdravem Mgr.F.Macholda a Mgr.K.Murtinger
pozn.1
Mně se velmi osvědčilo přidělat pod panelové topné těleso 4ks malých ventilátorků z počítačových zdrojů a napájet je z 12V zdroje (různé ventilátorky a napájecí zdroje se dají sehnat jako počítačový šrot).
Pokud budete mít nějaké dotazy k ventilátorům nebo reflexním fóliím na okna napiště nebo zavolejte
K.Murtinger, K.Murtinger@seznam.cz, tel.603731139