Internetová poradna i-EKIS / odpověď
24.8.11 / dotaz č. 28666
Dobrý den,měl bych dotaz ohledně zateplení menšího rodinného domku.Jedná se o dřevostavbu - takzvaný finský domek, postavený v 60tých letech.Jedná se mi o to, kdybych ho zateplil polystyrénem, co to dřevo bude po čase dělat,zda nebude hnít bez přístupu vzduchu nebo zda nehrozí nějaké jiné nebezpečí.U tété dřevostavby se mi nejedná ani tak o zateplení jako spíše o vizuální efekt, chtěl bych dřevo zakrýt buďto polystyrénem a imitovat tak zděný domek nebo bych si nechal rád poradit, zda na trhu existují ještě nějaké jiné systémy obložení zdí domku? Jestli máte zkušenosti se zateplením tohoto typu dřevostavby, byl bych rád o zaslání bližších informací.
Děkuji.
Děkuji.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
I když vidíte jako prioritu architektonickou změnu domu, přesto se za dodatečné zateplení přimlouvám. Finské domky na svou dobu výstavby byly poměrně dost zateplené, ale v současnosti je to již zcela nevyhovující. Při úpravě pláště stavby by se mělo vyjít ze současných norem.
Současná platná a závazná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov – požadavky stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro obvodovou stěnu lehkou (dřevostavba – rošt a tepelné izolace) je 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy pro stěny lehké 0,20 (W/m2.K). V současné době se připravuje novela normy, promítají se do ní požadavky na nízkoenergetická řešení, která budou v příštích letech již závazná. Návrhové hodnoty součinitele prostupu tepla „U“ se budou snižovat u stěn na 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
V případě stěny finského domku se jedná o dřevěný skelet, kde je mezi trámy osazena skelná vata, ze stran uzavřená térovou lepenkou, z vnitřní strany je interiérová deska a z vnější dřevěný obklad, zpravidla na rošt. Přesné tloušťky skladby nemám k dispozici, nicméně tepelné izolace rozhodně nebude více než 12 cm. Trámy pak vytvářejí tepelné mosty. Vnějším zateplením se dosáhne souvislé vrstvy izolace, odstranění tepelných mostů a samozřejmě i lepšího vzhledu.
Pro zjištění, zda konstrukce po zateplení plně vyhoví uvedené ČSN, by bylo nutno dále spočítat alespoň kondenzaci v konstrukci a vyhodnotit povrchové teploty (kondenzace na povrchu). To je početně obtížnější a skladba by se musela detailně zadat. Pokud jsou na vnitřním líci osazeny parozábrany a jsou dobře provedené, ke kondenzaci v konstrukci by nemuselo docházet. Pro dřevěnou konstrukci ji ani nesmíme připouštět. Problém je však v tom, že stávající konstrukce parozábranu nemá. Zateplení polystyrénem pak riziko kondenzace velmi zvyšuje. Nevýhodou polystyrénu je totiž jeho vysoký difúzní odpor pro vodní páru.
Použití kontaktních zateplovacích systému není vyloučeno. Pro dodatečné tepelné izolace, pokud se používá kontaktního způsobu, kdy se izolační materiál připevňuje vhodným způsobem přímo na izolovanou stěnu, je pro obdobné dřevostavby jako je finský domek dávána přednost tepelně-izolačním materiálům na minerální bázi, jako jsou např. Orsil, Rockwool a další, které mají pro vodní páru větší mnohem propustnost.
Tloušťku izolace je nutno stanovit výpočtem tak, aby s dostatečnou rezervou vylučovala možnost kondenzace vodní páry v izolaci popř. ve stěně. V opačném případě hrozí napadení dřevěné konstrukce hnilobou a tím postupné znehodnocení stavby. Doporučená tloušťka bude 14 až 16 cm vláknité izolace.
Takže správnou cestou je nechat u specialisty spočítat navrženou skladbu na kondenzaci (kontakty jistě poradí stavební projektanti) vyjde-li, tak provést realizaci. Technické provedení kontaktního způsobu dodatečného zateplení obdobné dřevostavby naleznete na stránkách firmy OKAL.
Jistotou je provést ještě dodatečnou úpravu ze strany interiéru – vložit zde parozábranu. Prakticky to znamená nový obklad vnitřních stěn. Parozábrana musí být provedena co nejlépe – bez perforací, vzduchotěsně spojovaná a lepená k okolním konstrukcím s utěsněním prostupů EI.
Nejvhodnější způsob dodatečného zateplení dřevostaveb je použití větrané fasády s tepelně izolační vrstvou z minerálních nebo skelných vláken. Nosný rošt může být jak dřevěný tak kovový. Výhodou tohoto systému je, že nedojde k difúznímu uzavření obvodové konstrukce a nebezpečí kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce je prakticky nulové. Vzhled stavby je však opět dán tím, jaký systém obkladu se zvolí – dřevo, vláknocementové fasádní desky, lisované desky na bázi dřeva s odolnou povrchovou úpravou, plastové prvky (vše naleznete na internetu). Možností jistě je i to, že se provětrávaná dutina zaklopí OSB nebo Cetris deskou, provede se 2 cm EPS vrstva a perlinková omítka.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
I když vidíte jako prioritu architektonickou změnu domu, přesto se za dodatečné zateplení přimlouvám. Finské domky na svou dobu výstavby byly poměrně dost zateplené, ale v současnosti je to již zcela nevyhovující. Při úpravě pláště stavby by se mělo vyjít ze současných norem.
Současná platná a závazná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov – požadavky stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro obvodovou stěnu lehkou (dřevostavba – rošt a tepelné izolace) je 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy pro stěny lehké 0,20 (W/m2.K). V současné době se připravuje novela normy, promítají se do ní požadavky na nízkoenergetická řešení, která budou v příštích letech již závazná. Návrhové hodnoty součinitele prostupu tepla „U“ se budou snižovat u stěn na 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
V případě stěny finského domku se jedná o dřevěný skelet, kde je mezi trámy osazena skelná vata, ze stran uzavřená térovou lepenkou, z vnitřní strany je interiérová deska a z vnější dřevěný obklad, zpravidla na rošt. Přesné tloušťky skladby nemám k dispozici, nicméně tepelné izolace rozhodně nebude více než 12 cm. Trámy pak vytvářejí tepelné mosty. Vnějším zateplením se dosáhne souvislé vrstvy izolace, odstranění tepelných mostů a samozřejmě i lepšího vzhledu.
Pro zjištění, zda konstrukce po zateplení plně vyhoví uvedené ČSN, by bylo nutno dále spočítat alespoň kondenzaci v konstrukci a vyhodnotit povrchové teploty (kondenzace na povrchu). To je početně obtížnější a skladba by se musela detailně zadat. Pokud jsou na vnitřním líci osazeny parozábrany a jsou dobře provedené, ke kondenzaci v konstrukci by nemuselo docházet. Pro dřevěnou konstrukci ji ani nesmíme připouštět. Problém je však v tom, že stávající konstrukce parozábranu nemá. Zateplení polystyrénem pak riziko kondenzace velmi zvyšuje. Nevýhodou polystyrénu je totiž jeho vysoký difúzní odpor pro vodní páru.
Použití kontaktních zateplovacích systému není vyloučeno. Pro dodatečné tepelné izolace, pokud se používá kontaktního způsobu, kdy se izolační materiál připevňuje vhodným způsobem přímo na izolovanou stěnu, je pro obdobné dřevostavby jako je finský domek dávána přednost tepelně-izolačním materiálům na minerální bázi, jako jsou např. Orsil, Rockwool a další, které mají pro vodní páru větší mnohem propustnost.
Tloušťku izolace je nutno stanovit výpočtem tak, aby s dostatečnou rezervou vylučovala možnost kondenzace vodní páry v izolaci popř. ve stěně. V opačném případě hrozí napadení dřevěné konstrukce hnilobou a tím postupné znehodnocení stavby. Doporučená tloušťka bude 14 až 16 cm vláknité izolace.
Takže správnou cestou je nechat u specialisty spočítat navrženou skladbu na kondenzaci (kontakty jistě poradí stavební projektanti) vyjde-li, tak provést realizaci. Technické provedení kontaktního způsobu dodatečného zateplení obdobné dřevostavby naleznete na stránkách firmy OKAL.
Jistotou je provést ještě dodatečnou úpravu ze strany interiéru – vložit zde parozábranu. Prakticky to znamená nový obklad vnitřních stěn. Parozábrana musí být provedena co nejlépe – bez perforací, vzduchotěsně spojovaná a lepená k okolním konstrukcím s utěsněním prostupů EI.
Nejvhodnější způsob dodatečného zateplení dřevostaveb je použití větrané fasády s tepelně izolační vrstvou z minerálních nebo skelných vláken. Nosný rošt může být jak dřevěný tak kovový. Výhodou tohoto systému je, že nedojde k difúznímu uzavření obvodové konstrukce a nebezpečí kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce je prakticky nulové. Vzhled stavby je však opět dán tím, jaký systém obkladu se zvolí – dřevo, vláknocementové fasádní desky, lisované desky na bázi dřeva s odolnou povrchovou úpravou, plastové prvky (vše naleznete na internetu). Možností jistě je i to, že se provětrávaná dutina zaklopí OSB nebo Cetris deskou, provede se 2 cm EPS vrstva a perlinková omítka.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice