Internetová poradna i-EKIS / odpověď
13.9.11 / dotaz č. 29065
Dobrý den
rád bych vás požádal o radu ohledně zateplení. Právě provádíme zateplení budovy, jedná se o bytový dům z roku 1930. Zateplení je prováděno vatou 10cm a 30cm pod zem polystyrenem XPS 10cm. Náš byt je v suterenu cca 1m pod úrovní vmějšího terénu. V části letního období, většinou srpen(horko a déšť) se nám utvoří místy zelená plíseň a vlhkost v tu dobu stoupne v bytě na cca 85%. Jinak 60-65%. Mělo by smysl zateplit obvodovou zeď polystyrenem až do úrovně vnitřních podlah? Nebo by jste navrhovali jiné řešení?
Děkuji za odpověď
rád bych vás požádal o radu ohledně zateplení. Právě provádíme zateplení budovy, jedná se o bytový dům z roku 1930. Zateplení je prováděno vatou 10cm a 30cm pod zem polystyrenem XPS 10cm. Náš byt je v suterenu cca 1m pod úrovní vmějšího terénu. V části letního období, většinou srpen(horko a déšť) se nám utvoří místy zelená plíseň a vlhkost v tu dobu stoupne v bytě na cca 85%. Jinak 60-65%. Mělo by smysl zateplit obvodovou zeď polystyrenem až do úrovně vnitřních podlah? Nebo by jste navrhovali jiné řešení?
Děkuji za odpověď
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Obvodové stěny bytového domu z 30-let budou mít z pohledu současných norem špatné tepelně izolační vlastnosti. Jsou tedy nevyhovující, i když v době stavby tehdejší požadavky norem dům splňoval (tepelně technické požadavky a tepelné odpory se prakticky neřešily). Tehdy byl však jiný způsob užívání z hlediska vytápění, větrání, utěsnění oken apod. Při současném užívání vznikaní hygienické závady, které je nutno prioritně řešit, současně se snižováním energetické náročnosti.
Zateplení v tloušťce 10 cm EPS na stávající stěnu mi přijde jako určité minimum. Záleží samozřejmě na materiálu a tloušťce původní stěny (stávajícím tepelném odporu). Očekával bych masivní zeď z plných cihel v tloušťce min. 75 cm, může zde být ale i beton. Na nově prováděné a dodatečně zateplované konstrukce obálky budovy se vztahují požadavky současné platné a závazné normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov. Tato základní tepelně technická norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou stěnu těžkou 0,38 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy pro stěny těžké 0,25 (W/m2.K). V současné době se norma novelizuje a zohledňují se požadavky na nízkoenergetická řešení, která budou v příštích letech již závazná. Pro dosažení nízkoenergetického standardu je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ dokonce pod 0,15 (W/m2.K) až 0,10 (W/m2.K).
Pokud bychom se tedy spokojili s doporučením současné normy, tak by se tloušťka izolantu pohybovala spíše na úrovni 12 až 16 cm klasického fasádního EPS (u minerální vaty je to obdobné) a kolem 12 cm XPS v soklové části (XPS má výhodnější tepelnou vodivost - λ 0,035 W/m.K, EPS λ 0,040 W/m.K, orientačně, liší se dle konkrétních materiálů. Před provedením zateplení je nutno věnovat pozornost vlhkosti konstrukce a hydroizolacím (je MV volena z důvodu odvětrání vlhkosti?). Suterénní prostory mohou být namáhány spodní a atmosférickou vodou, původní hydroizolace již nemusí zcela spolehlivě plnit svou funkci. To by měl řešit stavebně technický průzkum, který vždy předchází návrhu stavebních a sanačních opatření. Trvejte na provedení těchto stupňů projektové přípravy, při jejich zanedbání pak dochází k řadě problémů.
Rozhodně se přimlouvám za provedení tepelné izolace až do úrovně podlah, resp. do úrovně o něco nižší. Výkop, který zde bude proveden, musí být spolehlivě odvodněn drenáží. Provedení detailu řeší projekt, včetně řešení sanace a odvedení drenážních vod. Limitem je úroveň recipientu.
Pokud jde o výskyt plísní v letním období - teplý vzduch v letním období má poměrně vysoký obsah vlhkosti. Při jeho ochlazování jeho relativní vlhkost stoupá. Sklepní prostor udržuje poměrně stálou vnitřní teplotu, která je v létě výrazně nižší než v patrech nad sklepem, ale i v exteriéru. Při ochlazování vnějšího teplého vzduchu přiváděného do suterénu bude docházet vždy k nárůstu vlhkosti. To je důvod, proč jsou suterény v létě vlhké a naopak v zimním období při větrání vysychají. Dobré zateplení může zvýšit povrchovou teplotu vnitřních stěn v místě problému, což sníží výskyt kondenzace a plísní. Masivní suterénní zeď má velkou schopnost akumulovat teplo (nebo chlad, není-li zateplena).
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Obvodové stěny bytového domu z 30-let budou mít z pohledu současných norem špatné tepelně izolační vlastnosti. Jsou tedy nevyhovující, i když v době stavby tehdejší požadavky norem dům splňoval (tepelně technické požadavky a tepelné odpory se prakticky neřešily). Tehdy byl však jiný způsob užívání z hlediska vytápění, větrání, utěsnění oken apod. Při současném užívání vznikaní hygienické závady, které je nutno prioritně řešit, současně se snižováním energetické náročnosti.
Zateplení v tloušťce 10 cm EPS na stávající stěnu mi přijde jako určité minimum. Záleží samozřejmě na materiálu a tloušťce původní stěny (stávajícím tepelném odporu). Očekával bych masivní zeď z plných cihel v tloušťce min. 75 cm, může zde být ale i beton. Na nově prováděné a dodatečně zateplované konstrukce obálky budovy se vztahují požadavky současné platné a závazné normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov. Tato základní tepelně technická norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou stěnu těžkou 0,38 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy pro stěny těžké 0,25 (W/m2.K). V současné době se norma novelizuje a zohledňují se požadavky na nízkoenergetická řešení, která budou v příštích letech již závazná. Pro dosažení nízkoenergetického standardu je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ dokonce pod 0,15 (W/m2.K) až 0,10 (W/m2.K).
Pokud bychom se tedy spokojili s doporučením současné normy, tak by se tloušťka izolantu pohybovala spíše na úrovni 12 až 16 cm klasického fasádního EPS (u minerální vaty je to obdobné) a kolem 12 cm XPS v soklové části (XPS má výhodnější tepelnou vodivost - λ 0,035 W/m.K, EPS λ 0,040 W/m.K, orientačně, liší se dle konkrétních materiálů. Před provedením zateplení je nutno věnovat pozornost vlhkosti konstrukce a hydroizolacím (je MV volena z důvodu odvětrání vlhkosti?). Suterénní prostory mohou být namáhány spodní a atmosférickou vodou, původní hydroizolace již nemusí zcela spolehlivě plnit svou funkci. To by měl řešit stavebně technický průzkum, který vždy předchází návrhu stavebních a sanačních opatření. Trvejte na provedení těchto stupňů projektové přípravy, při jejich zanedbání pak dochází k řadě problémů.
Rozhodně se přimlouvám za provedení tepelné izolace až do úrovně podlah, resp. do úrovně o něco nižší. Výkop, který zde bude proveden, musí být spolehlivě odvodněn drenáží. Provedení detailu řeší projekt, včetně řešení sanace a odvedení drenážních vod. Limitem je úroveň recipientu.
Pokud jde o výskyt plísní v letním období - teplý vzduch v letním období má poměrně vysoký obsah vlhkosti. Při jeho ochlazování jeho relativní vlhkost stoupá. Sklepní prostor udržuje poměrně stálou vnitřní teplotu, která je v létě výrazně nižší než v patrech nad sklepem, ale i v exteriéru. Při ochlazování vnějšího teplého vzduchu přiváděného do suterénu bude docházet vždy k nárůstu vlhkosti. To je důvod, proč jsou suterény v létě vlhké a naopak v zimním období při větrání vysychají. Dobré zateplení může zvýšit povrchovou teplotu vnitřních stěn v místě problému, což sníží výskyt kondenzace a plísní. Masivní suterénní zeď má velkou schopnost akumulovat teplo (nebo chlad, není-li zateplena).
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice