Internetová poradna i-EKIS / odpověď
3.10.11 / dotaz č. 29421
Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou o radu týkající se zateplení půdního stropu na rodinném domě bungalov. Půda bude využita vyloženě jako úložný prostor.V pochůzích částech půdy chci udělat rošt, který pokryji deskami.Podlaha je ze spirol o tlouštce 20 cm.Na trhu existuje spousta produktů, kterými by se dala podlaha půdy zateplit. Má představa je minerální vata položená ve dvou vrstvách napříč.
Můžete mi, prosím, poradit, jaká tlošťka by byla optimální a jaký produkt k zateplení by byl nejvhodnější?
Vstup na půdu tvoří stahovací schody JAP. Pro pohodlný vstup asi nebude zrovna ideální izolační vrstva např. 40 cm (2x20cm) z důvodu
vysokého schodku záklop x pochůzí rošt.
Mockrát Vám děkuji za odpověď.
obracím se na Vás s prosbou o radu týkající se zateplení půdního stropu na rodinném domě bungalov. Půda bude využita vyloženě jako úložný prostor.V pochůzích částech půdy chci udělat rošt, který pokryji deskami.Podlaha je ze spirol o tlouštce 20 cm.Na trhu existuje spousta produktů, kterými by se dala podlaha půdy zateplit. Má představa je minerální vata položená ve dvou vrstvách napříč.
Můžete mi, prosím, poradit, jaká tlošťka by byla optimální a jaký produkt k zateplení by byl nejvhodnější?
Vstup na půdu tvoří stahovací schody JAP. Pro pohodlný vstup asi nebude zrovna ideální izolační vrstva např. 40 cm (2x20cm) z důvodu
vysokého schodku záklop x pochůzí rošt.
Mockrát Vám děkuji za odpověď.
Vážený pane,
srdečně Vás zdravím a děkuji za Váš dotaz. Je velmi moudré zajistit dostatečnou tepelnou ochranu stropu i za předpokladu, že jej chcete používat jako skladovací prostory.
Vycházím z předpokladu, že střecha (resp. střešní plášť) není nijak zateplen a slouží pouze jako střešní vrstva proti dešti. Pak je výhodné provést zateplení z „chladnější“ strany konstrukce, tedy opravdu jak sám píšete, položit tepelně-izolační vrstvu na stávající stropní betonové panely Spirol.
Otázka síly tepelné izolace je spíše na diskusi, ale pokud provedu velmi zjednodušené a elementární výpočty součinitele prostupu tepla, tak dojdu k následujícím výsledkům:
- pokud bychom brali jen železobetonovou vrstvu o síle 200 mm, tak hodnota součinitele prostupu tepla se bude pohybovat kolem hodnoty 3,5 -3,6 W/(m2.K)
- pokud přidáme na vnější stranu (tedy na podlahu půdy) vrstvu 200 mm minerální vlny se součinitelem tepelné vodivosti kolem 0,04 W/mK, tak hodnota součinitele prostupu tepla se bude pohybovat kolem hodnoty 0,19 W/(m2.K)
- pokud bychom zvolili sílu 240 mm (tedy 160 mm plus 80 mm), tak hodnota součinitele prostupu tepla se bude pohybovat kolem hodnoty 0,16 W/(m2.K)
- pokud bychom zvolili sílu 300 mm (tedy dvakrát 150 mm), tak hodnota součinitele prostupu tepla se bude pohybovat kolem hodnoty 0,13 W/(m2.K)
Pro srovnání norma ČSN 73 0540 požaduje pro tento typ konstrukce požadovanou (závaznou) hodnotu 0,30 W/(m2.K) a doporučená hodnota je 0,20 W/(m2.K). Takže už 200mm vrstva izolace dosahuje doporučené hodnoty. S ohledem na skutečnost, že dům stavíte na celou generaci a energie sotva budou levnější, doporučuji se pohybovat někde kolem hodnoty 0,15 W/(m2.K) – tedy tloušťky tepelné izolace kolem 250-280 mm. Je to také otázkou momentální nabídky vhodných tepelně-izolačních materiálů na trhu a jejich aktuální ceny. Je na vás zvolit svou prioritu s ohledem na poměr nákladů na zateplení a jejich reálných přínosů.
Uvažované řešení uložení tepelně-izolační vrstvy přímo na podlahu půdy se používá, včetně vymezení podkladového roštu pro pochůzí podlahu. Jen doporučuji prostor maximálně zajistit pro vniknutí kuny či lasičky, které dovedou nadělat z podobné izolační vrstvy celkem nepoužitelný materiál (nehledě k jiným nepříjemnostem spočívající v zabydlení se kuní rodinky v domě). Nutnost pečlivého a řádného provedení tepelně-izolační vrstvy je zřejmá. Neměly by se vyskytnou místa bez tepelné izolace. Velkou pozornost věnujte také ukončení vrstvy tepelné izolace na okrajích (předpokládám, že nad úroveň stropu resp. podlahy půdy sahá i část obvodového zdiva na němž je pak umístěna pozednice – pak je vhodné eliminovat tepelný most zateplení cca 40-50 cm tohoto zdiva od výšky tepelně izolační vrstvy na podlaze půdy). Je to z toho důvodu, aby stěna nevychládala ze strany půdy.
Doporučovat konkrétní materiál je problematické, ale obecně doporučuji použít tepelnou izolaci s minerální vlny (s ohledem na její vlastnosti) určenou pro zateplení plochých stropů (je vcelku jedno od jakého dodavatele). Můžete použít jak materiál v systémových deskách, tak v rolích dané šířky dle plánovaných trámků. Pokud bude souvrství zhotoveno systémem dvou vrstev na sebe kolmých, tak se zbavíte i negativního vlivu případných tepelných mostů, také dvouvrstvé řešení vidím jako vhodnější.
Pozitivní na zvolené konstrukci je fakt, že stropní desky jsou z těžkého materiálu, který bude působit (pokud tam nebudou nějaké podhledy apod.) jako akumulační hmota, která zvýší tepelnou setrvačnost vašeho domu, což by mělo vést k dalším úsporám nákladů na vytápění.
Ještě mi dovolte poznámku k řešení vstupu do prostoru půdy. Obecně je to vždy problém, a to z několika důvodů. Prvním problémem je jeho přijatelná velikost pro „stěhování“ věcí na půdu. Vhodný vstup z tohoto pohledu není asi problém najít a zakoupit (po schudkách to stejně moc pohodlné nebude).
Druhým, a z hlediska tepelné ochrany, podstatně důležitějším je zabudovat tento vstup se schůdky tak, aby nebyl zbytečným tepelným mostem a tedy potenciálně problematickým místem v jinak dobře zatepleném stropě. Proto doporučuji po konzultaci s projektantem případně dodavatelem schůdků zvolit takový postup zateplení této části po zabudování do konstrukce, aby se efekt tepelného mostu pokud možno co nejvíce eliminoval.
Druhá věc je, jak silnou mají krycí desku a zda lze alespoň „provizorně“ zateplit samotný otvor shora. Například tím, že nějakou připravenou tepelně-izolační desku položíme shora na rám schůdků (pokud se tam poskládané schody vlezou, ale pokud vím, tak většinou ano). Třetím problémem může být vzduchová těsnost krytu těchto schůdků. V zimních měsících může docházet (při vzduchové netěsnosti) k průniku vlhkého teplého vzduchu škvírami z interiéru a po ochlazení tohoto vzduchu může docházet ke kondenzaci vodních par z něj a případnému zkapávání vody. Ve většině případů však tyto problémy eliminují návrhem konstrukce a jejich provedením přímo výrobci těchto schůdků. Ale pro jistotu si na to dejte pozor a při instalaci si to ohlídejte.
Asi nemusím připomínat, že není příliš vhodné na půdu stěhovat příliš mnoho věcí navíc snadno hořlavých.
S pozdravem a přáním úspěchů
Ing. Libor Lenža, energetický poradce
Regionální energetické centrum, o. p. s. Valašské Meziříčí
srdečně Vás zdravím a děkuji za Váš dotaz. Je velmi moudré zajistit dostatečnou tepelnou ochranu stropu i za předpokladu, že jej chcete používat jako skladovací prostory.
Vycházím z předpokladu, že střecha (resp. střešní plášť) není nijak zateplen a slouží pouze jako střešní vrstva proti dešti. Pak je výhodné provést zateplení z „chladnější“ strany konstrukce, tedy opravdu jak sám píšete, položit tepelně-izolační vrstvu na stávající stropní betonové panely Spirol.
Otázka síly tepelné izolace je spíše na diskusi, ale pokud provedu velmi zjednodušené a elementární výpočty součinitele prostupu tepla, tak dojdu k následujícím výsledkům:
- pokud bychom brali jen železobetonovou vrstvu o síle 200 mm, tak hodnota součinitele prostupu tepla se bude pohybovat kolem hodnoty 3,5 -3,6 W/(m2.K)
- pokud přidáme na vnější stranu (tedy na podlahu půdy) vrstvu 200 mm minerální vlny se součinitelem tepelné vodivosti kolem 0,04 W/mK, tak hodnota součinitele prostupu tepla se bude pohybovat kolem hodnoty 0,19 W/(m2.K)
- pokud bychom zvolili sílu 240 mm (tedy 160 mm plus 80 mm), tak hodnota součinitele prostupu tepla se bude pohybovat kolem hodnoty 0,16 W/(m2.K)
- pokud bychom zvolili sílu 300 mm (tedy dvakrát 150 mm), tak hodnota součinitele prostupu tepla se bude pohybovat kolem hodnoty 0,13 W/(m2.K)
Pro srovnání norma ČSN 73 0540 požaduje pro tento typ konstrukce požadovanou (závaznou) hodnotu 0,30 W/(m2.K) a doporučená hodnota je 0,20 W/(m2.K). Takže už 200mm vrstva izolace dosahuje doporučené hodnoty. S ohledem na skutečnost, že dům stavíte na celou generaci a energie sotva budou levnější, doporučuji se pohybovat někde kolem hodnoty 0,15 W/(m2.K) – tedy tloušťky tepelné izolace kolem 250-280 mm. Je to také otázkou momentální nabídky vhodných tepelně-izolačních materiálů na trhu a jejich aktuální ceny. Je na vás zvolit svou prioritu s ohledem na poměr nákladů na zateplení a jejich reálných přínosů.
Uvažované řešení uložení tepelně-izolační vrstvy přímo na podlahu půdy se používá, včetně vymezení podkladového roštu pro pochůzí podlahu. Jen doporučuji prostor maximálně zajistit pro vniknutí kuny či lasičky, které dovedou nadělat z podobné izolační vrstvy celkem nepoužitelný materiál (nehledě k jiným nepříjemnostem spočívající v zabydlení se kuní rodinky v domě). Nutnost pečlivého a řádného provedení tepelně-izolační vrstvy je zřejmá. Neměly by se vyskytnou místa bez tepelné izolace. Velkou pozornost věnujte také ukončení vrstvy tepelné izolace na okrajích (předpokládám, že nad úroveň stropu resp. podlahy půdy sahá i část obvodového zdiva na němž je pak umístěna pozednice – pak je vhodné eliminovat tepelný most zateplení cca 40-50 cm tohoto zdiva od výšky tepelně izolační vrstvy na podlaze půdy). Je to z toho důvodu, aby stěna nevychládala ze strany půdy.
Doporučovat konkrétní materiál je problematické, ale obecně doporučuji použít tepelnou izolaci s minerální vlny (s ohledem na její vlastnosti) určenou pro zateplení plochých stropů (je vcelku jedno od jakého dodavatele). Můžete použít jak materiál v systémových deskách, tak v rolích dané šířky dle plánovaných trámků. Pokud bude souvrství zhotoveno systémem dvou vrstev na sebe kolmých, tak se zbavíte i negativního vlivu případných tepelných mostů, také dvouvrstvé řešení vidím jako vhodnější.
Pozitivní na zvolené konstrukci je fakt, že stropní desky jsou z těžkého materiálu, který bude působit (pokud tam nebudou nějaké podhledy apod.) jako akumulační hmota, která zvýší tepelnou setrvačnost vašeho domu, což by mělo vést k dalším úsporám nákladů na vytápění.
Ještě mi dovolte poznámku k řešení vstupu do prostoru půdy. Obecně je to vždy problém, a to z několika důvodů. Prvním problémem je jeho přijatelná velikost pro „stěhování“ věcí na půdu. Vhodný vstup z tohoto pohledu není asi problém najít a zakoupit (po schudkách to stejně moc pohodlné nebude).
Druhým, a z hlediska tepelné ochrany, podstatně důležitějším je zabudovat tento vstup se schůdky tak, aby nebyl zbytečným tepelným mostem a tedy potenciálně problematickým místem v jinak dobře zatepleném stropě. Proto doporučuji po konzultaci s projektantem případně dodavatelem schůdků zvolit takový postup zateplení této části po zabudování do konstrukce, aby se efekt tepelného mostu pokud možno co nejvíce eliminoval.
Druhá věc je, jak silnou mají krycí desku a zda lze alespoň „provizorně“ zateplit samotný otvor shora. Například tím, že nějakou připravenou tepelně-izolační desku položíme shora na rám schůdků (pokud se tam poskládané schody vlezou, ale pokud vím, tak většinou ano). Třetím problémem může být vzduchová těsnost krytu těchto schůdků. V zimních měsících může docházet (při vzduchové netěsnosti) k průniku vlhkého teplého vzduchu škvírami z interiéru a po ochlazení tohoto vzduchu může docházet ke kondenzaci vodních par z něj a případnému zkapávání vody. Ve většině případů však tyto problémy eliminují návrhem konstrukce a jejich provedením přímo výrobci těchto schůdků. Ale pro jistotu si na to dejte pozor a při instalaci si to ohlídejte.
Asi nemusím připomínat, že není příliš vhodné na půdu stěhovat příliš mnoho věcí navíc snadno hořlavých.
S pozdravem a přáním úspěchů
Ing. Libor Lenža, energetický poradce
Regionální energetické centrum, o. p. s. Valašské Meziříčí