Internetová poradna i-EKIS / odpověď
9.10.11 / dotaz č. 29566
Dobrý den
Obracím se na Vás s prosbou o radu týkající se zateplení stropu ze strany půdy nad vytápěnými prostory RD.
Půda je dobře větraná a využívá se jako úložný prostor, proto potřebuji aby i po zateplení zústala podlaha pochozí.
Nynější strop má sílu 23 cm a tvoří ho omítka (1cm) betonové stropnice (8cm) uložené v ocelových I profilech, vrstva betonu (7cm),4-5cm škváry s pískem a zakryto 24mm silnými cetrisovými deskami doraženými k sobě.
Můžete mi prosím poradit jak silná vrsva izolace je třeba a čím nejlépe zateplit ?
Uvažoval sem o několika variantách zateplení:
1.Sundat cetrisové desky dát parozábranu na ni ve dvou vrstvách polystyren a opět zakrýt cetrisem.
2.Sundat cetrisové desky dát parozábranu udělat rošt z OSB desek do něj vložit minerální vlnu a zakrýt cetrisem.
3. Sundat cetris dát parozábranu na to desky z kamenné vlny ve dvou vrstvách a na to dát cetris.
4.Nechat stávající strop na to použít alternativu 1,2 nebo 3 a překrýt OSB deskami.
(o foukané izolaci neuvažuji rád bych provedl zateplení svépomocí)
Děkuji za odpověď.
Obracím se na Vás s prosbou o radu týkající se zateplení stropu ze strany půdy nad vytápěnými prostory RD.
Půda je dobře větraná a využívá se jako úložný prostor, proto potřebuji aby i po zateplení zústala podlaha pochozí.
Nynější strop má sílu 23 cm a tvoří ho omítka (1cm) betonové stropnice (8cm) uložené v ocelových I profilech, vrstva betonu (7cm),4-5cm škváry s pískem a zakryto 24mm silnými cetrisovými deskami doraženými k sobě.
Můžete mi prosím poradit jak silná vrsva izolace je třeba a čím nejlépe zateplit ?
Uvažoval sem o několika variantách zateplení:
1.Sundat cetrisové desky dát parozábranu na ni ve dvou vrstvách polystyren a opět zakrýt cetrisem.
2.Sundat cetrisové desky dát parozábranu udělat rošt z OSB desek do něj vložit minerální vlnu a zakrýt cetrisem.
3. Sundat cetris dát parozábranu na to desky z kamenné vlny ve dvou vrstvách a na to dát cetris.
4.Nechat stávající strop na to použít alternativu 1,2 nebo 3 a překrýt OSB deskami.
(o foukané izolaci neuvažuji rád bych provedl zateplení svépomocí)
Děkuji za odpověď.
Vážený pane,
srdečně Vás zdravím a děkuji za váš dotaz a uvedení všech v tuto chvíli potřebných údajů. Trochu jsem to pro lepší orientaci propočítal s ohledem na požadavky na součinitele prostupu tepla „U“ dle ČSN 73-0540-2. Norma hovoří o dvou hodnotách, tzv. hodnotě požadované (0,3 W/(m2.K)), ke které bychom měli při stavbě minimálně dosáhnout a tzv. hodnotě doporučené (0,2 W/(m2.K)), která je přísnější a s ohledem na předpokládaný vývoj cen paliv a energií také ji lze doporučit.
Vámi popsaná skladba konstrukce má, při zadání hodnot součinitele tepelné vodivosti pro jednotlivé vrstvy materiálů a jejich tloušťku, hodnotu součinitele prostupu tepla U=1,8 W/(m2.K). Tedy stávající stav je, jak si sám dobře uvědomujete, opravdu nedostatečný.
Dále jsem se orientačními výpočty snažil dosáhnout doporučené hodnoty uvedené výše. Pro 10 cm vrstvu tepelné izolace v podobě desky z minerální vlny (případně polystyrenu) při hodnotě součinitele tepelné vodivosti tepelně izolačního materiálu 0,044 W/(m.K) vychází hodnota součinitele prostupu tepla pro celou konstrukci U= 0,35 W/(m2.K). Při použití vrstvy o síle 16 cm (tedy například dvě 8cm desky na sobě) vychází hodnota U = 0,24 W/(m2.K) – splňuje tedy požadovanou hodnotu. A pro vrstvu 20 cm tepelné izolace (například dvě 10cm desky na sobě) dosáhneme hodnoty U = 0,2 W/(m2.K). Snad Vám to pomůže se rozhodnout pro jakou sílu izolace se rozhodnete. Osobně bych doporučoval se snažit dosáhnout co nejlepší hodnoty U (tedy co nejmenší) s přihlédnutím na ekonomickou stránku věc. Určitě bych uvažoval o dvou vrstvách po 10 cm (případně 10 a 8 cm). Konečné rozhodnutí je však samozřejmě na Vás. Z hlediska nákladů už příliš velký rozdíl mezi 18 a 20 cm tepelně-izolační vrstvy nebude.
Teď pár poznámek k Vámi navrhovaným řešení. Teoreticky si dovedu představit všechny tři resp. čtyři možnosti řešení. Pokud se ještě vrátím k úvaze o tloušťce tepelné izolace, musíte samozřejmě vycházet také z konstrukčních možností, jestli máte možnost tam danou sílu tepelně-izolační vrstvy vůbec dát, ale pokud jsem to pochopil správně, tak to nebude problém.
Druhá věc je požadavek na využívání půdy co by úložného prostorou (doporučuji tam neskladovat mnoho věcí a navíc snadno hořlavých). Tedy požadavek na únosnost podlahy půdy resp. předpokládané zatížení jednotky plochy (zřejmě nebude nějaké extrémní).
Vámi zmiňovanou 4 možnost bych osobně nedoporučoval a využil bych stávajících Cetris desek, které už na půdě máte. Nevím zda-li uvažujete o odstranění vrstvy škváry s pískem. Osobně bych tuto vrstvu také odstranil a na vyčištěný a suchý povrch (beton) bych umístil parozábranu (zvolit materiál, který je pro tuto aplikaci doporučený a vhodný – snadno zjistíte dotazem u vaše dodavatele případně dotazem na internetu přes vyhledávače s heslem „parozábrana na beton“).
Polystyren se zdá nejjednodušším řešením a pokud nemáte v úmyslu na půdě skladovat velmi těžké věci, neměl by to být problém. Na druhou stranu bych dal do půdních a střešních konstrukcí přednost nehořlavému materiálu, který je v případě požáru bezproblémový, tedy deskám nebo pásům s minerální vlny.
Pokud zvolíte těžkou desku z minerální vlny lze ji použít jako desky z polystyrenu, pokud zvolíte pásy z minerální vlny, tak musíte vytvořit nosnou konstrukci pro podlahu a tepelně-izolační materiál dát do vzniklé matice mezi rošty.
Osobně bych doporučoval tento postup:
1. Odstranit stávající Cetris desky a ponechat pro další použití
2. Odstranit vrstvu škváry s pískem a celou podlahu půdy pořádně vyčistit a vyvětrat
3. Na podkladní beton umístit vhodnou parozábranu. Dejte si pozor a pečlivě napojujte parozábranu na okolní kosntrukci. Pozor pokud strop prochází komínové těleso na pevná paliva. Tam je nutné se poradit s výrobce dané parozábrany, jak vyřešit tento detail.
4. Na ni udělat podle zvoleného materiálu (šířky pásů minerální vlny) rošt například z trámků (vhodně ošetřených proti škůdcům). Pokud si s tím opravdu chcete dát práci, udělat tento rošt jako dvouvrstvý, tedy první vrstvu o síle 10 cm, mezi trámky vložit tepelnou izolaci. Druhou vrstvu trámků kolmo na první a opět mezi ně vložit tepelnou izolace. Tímto postupem se elegantně zbavíte tepelných mostů a vrstva tepelné izolace bude mnohem homogennější.
5. Na vrchní rast trámků upevnit Cetris desky a povrch upravit tak, aby byl pochůzí a šel využívat pro požadované skladování.
Ještě poznámku. Je dobré, prověřit přístupnost půdy pro kuny či lasičky. Pokud se vám na půdu dostanou, dokáží udělat v tepelně izolační vrstvě opravdu velký nepořádek a vrstvu značně poškodit. Proto je dobré preventivně zamezit přístupu této zvěři.
S ohledem na popisovaný stav a zamýšlenou úpravu celkem nemá smysl používat foukanou izolaci. Předpokládám, že se k podlaze půdy vlastně všude dostanete.
Z hlediska nákladů a pracnosti by samozřejmě bylo rychlejší a snazší řešení jen položit polystyren a na něj dát Cetris desky. Řešení, které doporučuji, je dle mého názoru odolnější a bezpečnější. Rozhodnutí je však na Vás.
S přátelským pozdravem a přáním úspěchu při budování
Ing. Libor Lenža, EKIS
Regionální energetické centrum, o.p.s. Valašské Meziříčí
srdečně Vás zdravím a děkuji za váš dotaz a uvedení všech v tuto chvíli potřebných údajů. Trochu jsem to pro lepší orientaci propočítal s ohledem na požadavky na součinitele prostupu tepla „U“ dle ČSN 73-0540-2. Norma hovoří o dvou hodnotách, tzv. hodnotě požadované (0,3 W/(m2.K)), ke které bychom měli při stavbě minimálně dosáhnout a tzv. hodnotě doporučené (0,2 W/(m2.K)), která je přísnější a s ohledem na předpokládaný vývoj cen paliv a energií také ji lze doporučit.
Vámi popsaná skladba konstrukce má, při zadání hodnot součinitele tepelné vodivosti pro jednotlivé vrstvy materiálů a jejich tloušťku, hodnotu součinitele prostupu tepla U=1,8 W/(m2.K). Tedy stávající stav je, jak si sám dobře uvědomujete, opravdu nedostatečný.
Dále jsem se orientačními výpočty snažil dosáhnout doporučené hodnoty uvedené výše. Pro 10 cm vrstvu tepelné izolace v podobě desky z minerální vlny (případně polystyrenu) při hodnotě součinitele tepelné vodivosti tepelně izolačního materiálu 0,044 W/(m.K) vychází hodnota součinitele prostupu tepla pro celou konstrukci U= 0,35 W/(m2.K). Při použití vrstvy o síle 16 cm (tedy například dvě 8cm desky na sobě) vychází hodnota U = 0,24 W/(m2.K) – splňuje tedy požadovanou hodnotu. A pro vrstvu 20 cm tepelné izolace (například dvě 10cm desky na sobě) dosáhneme hodnoty U = 0,2 W/(m2.K). Snad Vám to pomůže se rozhodnout pro jakou sílu izolace se rozhodnete. Osobně bych doporučoval se snažit dosáhnout co nejlepší hodnoty U (tedy co nejmenší) s přihlédnutím na ekonomickou stránku věc. Určitě bych uvažoval o dvou vrstvách po 10 cm (případně 10 a 8 cm). Konečné rozhodnutí je však samozřejmě na Vás. Z hlediska nákladů už příliš velký rozdíl mezi 18 a 20 cm tepelně-izolační vrstvy nebude.
Teď pár poznámek k Vámi navrhovaným řešení. Teoreticky si dovedu představit všechny tři resp. čtyři možnosti řešení. Pokud se ještě vrátím k úvaze o tloušťce tepelné izolace, musíte samozřejmě vycházet také z konstrukčních možností, jestli máte možnost tam danou sílu tepelně-izolační vrstvy vůbec dát, ale pokud jsem to pochopil správně, tak to nebude problém.
Druhá věc je požadavek na využívání půdy co by úložného prostorou (doporučuji tam neskladovat mnoho věcí a navíc snadno hořlavých). Tedy požadavek na únosnost podlahy půdy resp. předpokládané zatížení jednotky plochy (zřejmě nebude nějaké extrémní).
Vámi zmiňovanou 4 možnost bych osobně nedoporučoval a využil bych stávajících Cetris desek, které už na půdě máte. Nevím zda-li uvažujete o odstranění vrstvy škváry s pískem. Osobně bych tuto vrstvu také odstranil a na vyčištěný a suchý povrch (beton) bych umístil parozábranu (zvolit materiál, který je pro tuto aplikaci doporučený a vhodný – snadno zjistíte dotazem u vaše dodavatele případně dotazem na internetu přes vyhledávače s heslem „parozábrana na beton“).
Polystyren se zdá nejjednodušším řešením a pokud nemáte v úmyslu na půdě skladovat velmi těžké věci, neměl by to být problém. Na druhou stranu bych dal do půdních a střešních konstrukcí přednost nehořlavému materiálu, který je v případě požáru bezproblémový, tedy deskám nebo pásům s minerální vlny.
Pokud zvolíte těžkou desku z minerální vlny lze ji použít jako desky z polystyrenu, pokud zvolíte pásy z minerální vlny, tak musíte vytvořit nosnou konstrukci pro podlahu a tepelně-izolační materiál dát do vzniklé matice mezi rošty.
Osobně bych doporučoval tento postup:
1. Odstranit stávající Cetris desky a ponechat pro další použití
2. Odstranit vrstvu škváry s pískem a celou podlahu půdy pořádně vyčistit a vyvětrat
3. Na podkladní beton umístit vhodnou parozábranu. Dejte si pozor a pečlivě napojujte parozábranu na okolní kosntrukci. Pozor pokud strop prochází komínové těleso na pevná paliva. Tam je nutné se poradit s výrobce dané parozábrany, jak vyřešit tento detail.
4. Na ni udělat podle zvoleného materiálu (šířky pásů minerální vlny) rošt například z trámků (vhodně ošetřených proti škůdcům). Pokud si s tím opravdu chcete dát práci, udělat tento rošt jako dvouvrstvý, tedy první vrstvu o síle 10 cm, mezi trámky vložit tepelnou izolaci. Druhou vrstvu trámků kolmo na první a opět mezi ně vložit tepelnou izolace. Tímto postupem se elegantně zbavíte tepelných mostů a vrstva tepelné izolace bude mnohem homogennější.
5. Na vrchní rast trámků upevnit Cetris desky a povrch upravit tak, aby byl pochůzí a šel využívat pro požadované skladování.
Ještě poznámku. Je dobré, prověřit přístupnost půdy pro kuny či lasičky. Pokud se vám na půdu dostanou, dokáží udělat v tepelně izolační vrstvě opravdu velký nepořádek a vrstvu značně poškodit. Proto je dobré preventivně zamezit přístupu této zvěři.
S ohledem na popisovaný stav a zamýšlenou úpravu celkem nemá smysl používat foukanou izolaci. Předpokládám, že se k podlaze půdy vlastně všude dostanete.
Z hlediska nákladů a pracnosti by samozřejmě bylo rychlejší a snazší řešení jen položit polystyren a na něj dát Cetris desky. Řešení, které doporučuji, je dle mého názoru odolnější a bezpečnější. Rozhodnutí je však na Vás.
S přátelským pozdravem a přáním úspěchu při budování
Ing. Libor Lenža, EKIS
Regionální energetické centrum, o.p.s. Valašské Meziříčí