Internetová poradna i-EKIS / odpověď
14.10.11 / dotaz č. 29718
V současné době stavíme rodinný dům, který je ve fázi hrubé stavby - šest
řad cihel - a řeším dilema mezi dvěma typy vytápění a dostatečnosti
izolací.
Vytápění:
První typ je popsán v příloze (výtah z projektu) - teplovodní vytápění na
elektrický kotel spolu s teplovodní krbovou vložkou a akumulační nádrží,
druhým je elektrické odporové topení. Druhý typ přináší řadu výhod (každá
místnost se reguluje zvlášť, nejsou radiátory apod.), je investičně méně
nákladný (cca 200 vs. 120 tisíc Kč). Přináší ale také jednu velkou
nevýhodu, a to je nemožnost změny zdroje tepla v budoucnu a tudíž závilost pouze na elektrické energii. Zároveň si nejsem jistý provozními náklady. Zajímal by
mne tudíž Váš názor na oba typy a ke kterému byste se na mém místě s
ohledem na vlastnosti budoucího domu a na porovnání ne/výhod obou, investičních a provozních nákladů v budoucnu přiklonil.
Izolace:
Součástí přílohy jsou též skladby konstrukcí. V tomto případě bych Vás
chtěl požádat o jakousi revizi, zda jsou izolace dostatečné. Např. osobně bych
přidal více do podlahy (např. 14 cm), přemýšlím i o navýšení izolace
střechy (na 35 cm). Nevím však, zda se to stále ještě vyplatí, zda to bude mít
nějaký praktický dopad na úspory, zda se nejedná už o předimenzování. Také
nevím zda provést izolaci obvodových stěn v šířce 16 cm (přemýšlím o 20
cm) jednovrstně, nebo ve dvou vrstvách s překrytými spárami. Druhá varianta s
sebou nese vyšší náklady (lepidlo ve dvou vrstvách apod.), ale snad by
taková skladba mohla mít lepší vlastnosti.
řad cihel - a řeším dilema mezi dvěma typy vytápění a dostatečnosti
izolací.
Vytápění:
První typ je popsán v příloze (výtah z projektu) - teplovodní vytápění na
elektrický kotel spolu s teplovodní krbovou vložkou a akumulační nádrží,
druhým je elektrické odporové topení. Druhý typ přináší řadu výhod (každá
místnost se reguluje zvlášť, nejsou radiátory apod.), je investičně méně
nákladný (cca 200 vs. 120 tisíc Kč). Přináší ale také jednu velkou
nevýhodu, a to je nemožnost změny zdroje tepla v budoucnu a tudíž závilost pouze na elektrické energii. Zároveň si nejsem jistý provozními náklady. Zajímal by
mne tudíž Váš názor na oba typy a ke kterému byste se na mém místě s
ohledem na vlastnosti budoucího domu a na porovnání ne/výhod obou, investičních a provozních nákladů v budoucnu přiklonil.
Izolace:
Součástí přílohy jsou též skladby konstrukcí. V tomto případě bych Vás
chtěl požádat o jakousi revizi, zda jsou izolace dostatečné. Např. osobně bych
přidal více do podlahy (např. 14 cm), přemýšlím i o navýšení izolace
střechy (na 35 cm). Nevím však, zda se to stále ještě vyplatí, zda to bude mít
nějaký praktický dopad na úspory, zda se nejedná už o předimenzování. Také
nevím zda provést izolaci obvodových stěn v šířce 16 cm (přemýšlím o 20
cm) jednovrstně, nebo ve dvou vrstvách s překrytými spárami. Druhá varianta s
sebou nese vyšší náklady (lepidlo ve dvou vrstvách apod.), ale snad by
taková skladba mohla mít lepší vlastnosti.
Vážený pane,
v systému i-EKIS jsem žádnou přílohu nenašel, takže musím vycházet jen z vašeho textu; v této fázi to ale zatím nevadí. V zásadě platí, že čím nižší je tepelná ztráta domu tím méně vadí vysoká cena tepla. Často se proto v pasivních domech setkáme s elektrickým vytápěním pomocí přímotopů. Je ale pravda, že je zde problém jak topit při nějakém delším výpadku elektřiny (třeba když
námraza strhá dráty). Mnoho lidí proto instaluje ještě krbovou vložku nebo kamna na pelety. Díky rekuperačnímu větrání se dá teplo roznést po celém domě, tedy za předpokladu, že máme nějaký záložní zdroj elektřiny (elektrocentrálu nebo akumulátor a měnič) pro ventilátory rekuperace. Pokud uvažujete o zesílení tepelných izolací někam na úroveň nízkoenergetického nebo pasivního domu, pak by to investičně levnější řešení (eventuelně s výše zmíněným pomocným zdrojem tepla a elektřiny) mohlo být výhodné.
Myslím, že technicky to zesílení izolací podlahy a stěn nebude problém. Předpokládám, že jako tepelnou izolaci stěn použijete šedý pěnový polystyrén. Dnes vám na objednávku dodají prakticky libovolnou tloušťku a některé vybrané tlouštky mají i skladem (viz např. Polystyren DCD IDEAL NeoWALL 032 tl.240mm ). Pokud to jde, tak je asi lepší se vyhnout lepení ve dvou vrstvách. Hmoždinky můžete zapustit pod povrch (mohou pak být kratší a sníží to tepelné mosty, které mohou být u hmoždinek s kovovým trnem znatelné viz např. http://www.stavebniny-rychle.cz/predkladame-vam-video-s-postupem-jak-zapustit-hmozdinky-do-silneho-eps-fasadniho-polystyrenu.html).
Do podlahy je rozumné dát silnější vrstvu než těch běžných 10cm extrudovaného PS ; je to totiž jediné místo domu, kam už další izolaci rozhodně nepůjde přidat.
Pro rozhodnutí jaká je optimální tloušťka tepelné izolace nebo lépe jaká je optimální výsledná výpočtová roční potřeba tepla (to se pak týká všech konstrukcí a také tepelných zisků a vliv má i tepelná setrvačnost zdiva) je třeba udělat podrobné výpočty. Dělá se takzvaná "Energeticko-ekonomická optimalizace projektu domu" (http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov). Teprve na základě toho se dá navrhnout dům tak aby celkové náklady na postavení a provoz (po nějakou rozumně dlouhou dobu) byly nejmenší možné t.j. aby se do něčeho neinvestovalo zbytečně moc a něco jiného se zase nepodcenilo. Pokud byste o tuto službu měl zájem, bylo by dobré vzít dokumentaci ke stavbě a přijet do Ekowattu , adresa je:
Areál Štrasburk, Švábky 2, 180 00 Praha 8, Tel.: +420 266 710 247, e-mail: praha@ekowatt.cz
S pozdravem Mgr.F.Macholda
v systému i-EKIS jsem žádnou přílohu nenašel, takže musím vycházet jen z vašeho textu; v této fázi to ale zatím nevadí. V zásadě platí, že čím nižší je tepelná ztráta domu tím méně vadí vysoká cena tepla. Často se proto v pasivních domech setkáme s elektrickým vytápěním pomocí přímotopů. Je ale pravda, že je zde problém jak topit při nějakém delším výpadku elektřiny (třeba když
námraza strhá dráty). Mnoho lidí proto instaluje ještě krbovou vložku nebo kamna na pelety. Díky rekuperačnímu větrání se dá teplo roznést po celém domě, tedy za předpokladu, že máme nějaký záložní zdroj elektřiny (elektrocentrálu nebo akumulátor a měnič) pro ventilátory rekuperace. Pokud uvažujete o zesílení tepelných izolací někam na úroveň nízkoenergetického nebo pasivního domu, pak by to investičně levnější řešení (eventuelně s výše zmíněným pomocným zdrojem tepla a elektřiny) mohlo být výhodné.
Myslím, že technicky to zesílení izolací podlahy a stěn nebude problém. Předpokládám, že jako tepelnou izolaci stěn použijete šedý pěnový polystyrén. Dnes vám na objednávku dodají prakticky libovolnou tloušťku a některé vybrané tlouštky mají i skladem (viz např. Polystyren DCD IDEAL NeoWALL 032 tl.240mm ). Pokud to jde, tak je asi lepší se vyhnout lepení ve dvou vrstvách. Hmoždinky můžete zapustit pod povrch (mohou pak být kratší a sníží to tepelné mosty, které mohou být u hmoždinek s kovovým trnem znatelné viz např. http://www.stavebniny-rychle.cz/predkladame-vam-video-s-postupem-jak-zapustit-hmozdinky-do-silneho-eps-fasadniho-polystyrenu.html).
Do podlahy je rozumné dát silnější vrstvu než těch běžných 10cm extrudovaného PS ; je to totiž jediné místo domu, kam už další izolaci rozhodně nepůjde přidat.
Pro rozhodnutí jaká je optimální tloušťka tepelné izolace nebo lépe jaká je optimální výsledná výpočtová roční potřeba tepla (to se pak týká všech konstrukcí a také tepelných zisků a vliv má i tepelná setrvačnost zdiva) je třeba udělat podrobné výpočty. Dělá se takzvaná "Energeticko-ekonomická optimalizace projektu domu" (http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov). Teprve na základě toho se dá navrhnout dům tak aby celkové náklady na postavení a provoz (po nějakou rozumně dlouhou dobu) byly nejmenší možné t.j. aby se do něčeho neinvestovalo zbytečně moc a něco jiného se zase nepodcenilo. Pokud byste o tuto službu měl zájem, bylo by dobré vzít dokumentaci ke stavbě a přijet do Ekowattu , adresa je:
Areál Štrasburk, Švábky 2, 180 00 Praha 8, Tel.: +420 266 710 247, e-mail: praha@ekowatt.cz
S pozdravem Mgr.F.Macholda