Internetová poradna i-EKIS / odpověď
14.11.11 / dotaz č. 30417
Dobrý den,prosím Vás o radu ohledně přetrvávající nadměrné vlhkosti v domě.Dům byl předán k užívání 05/2009, v některých místnostech byla vlhkost 0% kvůli pokládce plovoucích podlah (požadavek firmy,která pokládala krytinu).První zimu,jsem reklamovala vlhkost ve zdech a plíseň (vč.přimrzlé peřiny ke zdi).Firma mi odpověděla,že promrzají základy,protože jsem chtěla dům o půl metru nad uroveň terenu.Základy jsem odizolovala nopkovou folií a zahrnula hlínou,ale problém převládá dál.Vlhkost je viditelná ve spodní části zdi,vybavení v domě je vlhké,některé i s plísní,vlhkost se v obýváku pohybuje od 59-68%.V pokojích,které jsou na S s SV je vlhkost od 62-69%.Struktura zdi je Ytong P2-400,síla 375mm + polystyren RIGIPS EPS 70F fasádní síla 5cm. Je polystyren o této síle dostačující na izolaci obvodových stěn domu?Podlahové plochy betonu jsou na pohled i omak suché,problém je pouze s vlhkostí zdí.Děkuji
Vážená paní,
nejdříve k vlhkosti, která běžně v bytovém prostředí se má pohybovat mezi 50 až 65 %. To je požadovaný standard, menší vlhkost ( např. v letadlech) způsobuje „sucho v krku“ a je nepříjemné, totéž v případě vyšší vlhkosti nad 80% má nepříjemné působení. Tedy nulovou vlhkost jste nemohla v bytě míti.
Pokud jste provedla izolaci u základu jak píšete, pak je to izolace spíše proti vlhkosti, ale ne jako tepelná izolace vůči působení vnějšího prostředí na stavbu (tam se obvykle dává extrudovaný polystyrén v tl. cca 40 mm). Tedy, ve Vašem případě je možné, že přechod ze zeminy u základu do zdiva zejména u podlahy je tepelně málo izolován a výsledkem je nízká teplota na vnitřní straně zdiva ( u podlahy), kde dochází ke kondenzaci vodních par (zejména, jestli-že je tento prostor ještě zakryt nábytkem a je znemožněno proudění vzduchu). To by mohlo býti příčinou. Potvrdil by to snímek zobrazuje termokamerou (teplotní pásma na snímané konstrukci) nebo alespoň si změřit teplotu povrchu na vnitřní stěně bezkontaktním teploměrem ( problematická místa porovnat s bezproblémovými). Teplota na vnitřní stěně by neměla býti nižší než 17°C , to bývá minimum, kdy už nastávají problémy s kondenzací.
Další možností je, že pokud byl dům postaven z tvárnic Ytongu, které byly promočeny deštěm (tvarnice je schopna pojmout několik litrů vody) a nyní postupně vysychají (může trvat několik let). Toto by se muselo zjistit ze vzorku materiálu, který by se odvrtal ze zdiva (můžete si orientační zkoušku provést sama tak, že odvrtaný materiál z hloubky cca 20 cm si dáte do zkumavky a zahříváte, uvolněné páry by se měly zachytit na vnějším skle nebo kovu umístěném nad zkumavkou – pokud by nic nekondenzovalo, pak je materiál suchý). Přesně by Vám zjistila laboratoř, ale je to placené.
Tedy abychom došli k nějakému závěru. Zkuste nejdříve změřit teplotu povrchu v problémových místech a porovnat s místy, kde problémy nejsou (asi by se mělo toto měření uskutečnit, když budou venku spíše mrazy, aby byly rozdíly víraznější). Pokud budou velké rozdíly, pak je problém zřejmě v izolaci (problémová místa jsou tepelné mosty a bude se to muset řešit dodatečnou vnější izolací). Pokud neshledáte rozdílné teploty povrchu , pak bude problém asi ve vlhkosti zdiva (pokud bude často větrat, tak se to postupně odstraní). Je nutné se ještě podívat, jak máte ve smlouvě „ošetřenu“ kvalitu díla a pak opravu požadovat na prováděcí firmě.
S pozdravem ing. Pikard
nejdříve k vlhkosti, která běžně v bytovém prostředí se má pohybovat mezi 50 až 65 %. To je požadovaný standard, menší vlhkost ( např. v letadlech) způsobuje „sucho v krku“ a je nepříjemné, totéž v případě vyšší vlhkosti nad 80% má nepříjemné působení. Tedy nulovou vlhkost jste nemohla v bytě míti.
Pokud jste provedla izolaci u základu jak píšete, pak je to izolace spíše proti vlhkosti, ale ne jako tepelná izolace vůči působení vnějšího prostředí na stavbu (tam se obvykle dává extrudovaný polystyrén v tl. cca 40 mm). Tedy, ve Vašem případě je možné, že přechod ze zeminy u základu do zdiva zejména u podlahy je tepelně málo izolován a výsledkem je nízká teplota na vnitřní straně zdiva ( u podlahy), kde dochází ke kondenzaci vodních par (zejména, jestli-že je tento prostor ještě zakryt nábytkem a je znemožněno proudění vzduchu). To by mohlo býti příčinou. Potvrdil by to snímek zobrazuje termokamerou (teplotní pásma na snímané konstrukci) nebo alespoň si změřit teplotu povrchu na vnitřní stěně bezkontaktním teploměrem ( problematická místa porovnat s bezproblémovými). Teplota na vnitřní stěně by neměla býti nižší než 17°C , to bývá minimum, kdy už nastávají problémy s kondenzací.
Další možností je, že pokud byl dům postaven z tvárnic Ytongu, které byly promočeny deštěm (tvarnice je schopna pojmout několik litrů vody) a nyní postupně vysychají (může trvat několik let). Toto by se muselo zjistit ze vzorku materiálu, který by se odvrtal ze zdiva (můžete si orientační zkoušku provést sama tak, že odvrtaný materiál z hloubky cca 20 cm si dáte do zkumavky a zahříváte, uvolněné páry by se měly zachytit na vnějším skle nebo kovu umístěném nad zkumavkou – pokud by nic nekondenzovalo, pak je materiál suchý). Přesně by Vám zjistila laboratoř, ale je to placené.
Tedy abychom došli k nějakému závěru. Zkuste nejdříve změřit teplotu povrchu v problémových místech a porovnat s místy, kde problémy nejsou (asi by se mělo toto měření uskutečnit, když budou venku spíše mrazy, aby byly rozdíly víraznější). Pokud budou velké rozdíly, pak je problém zřejmě v izolaci (problémová místa jsou tepelné mosty a bude se to muset řešit dodatečnou vnější izolací). Pokud neshledáte rozdílné teploty povrchu , pak bude problém asi ve vlhkosti zdiva (pokud bude často větrat, tak se to postupně odstraní). Je nutné se ještě podívat, jak máte ve smlouvě „ošetřenu“ kvalitu díla a pak opravu požadovat na prováděcí firmě.
S pozdravem ing. Pikard