Internetová poradna i-EKIS / odpověď

Dobrý den,



Děkujeme za dotaz. Celá dotčená problematika se týká proudění vzduchu daného tlakovými rozdíly, způsobených rozdílem hustot vnitřního a vnějšího vzduchu a dynamickým účinkem větru na budovu. Rozdíl hustot vzduchu je dán rozdílem teplot vzduchu, neboť hustota vzduchu je závislá na jeho teplotě.



Jak to, že když přijedu zjara na chalupu, uvnitř je větší zima než venku,

-toto je ještě jiný problém, to je dáno akumulací tepla do objektu. Po zimně je objekt „vymrznutý“, chlad je akumulován v konstrukci objektu a jeho ohřátí trvá relativně dlouho (dle typu objektu a jeho využívání). Přijedete-li na chatu hned jak se udělá trochu teplo, objekt ještě neměl čas se prohřát a je v něm větší chlad než venku během hezkého dne.



otevřu krbovou klapku, má komín takový tah, že mi zháší sirku při zatápění.

-jak bylo zmíněno v úvodu, tah je dán rozdílem tlaků (resp. hustot, resp. teploty vzduchu). V objektu je jiná teplota vzduchu než venku a k proudění tedy může dojít. Proudění může být jak do komína (např. komín je prohřátý od sluníčka) tak do budovy (studený vzduch „vytéká“ z budovy a je přisáván přes komín). Případů může být samozřejmě více, vše v závislosti na rozložení tlaku po budově a na ni.



Kde je Vaše teorie o tom že komín táhne až když se na topeništi zatopí ?!?

To že komín táhne až když se zatopí je laické tvrzení, viz. odpověď výše, vše záleží na rozložení tlaků (teplot) po budově atd…. Po zatopení, teplota vzduchu relevantní pro vytvoření rozdílu tlaků (tahu) je vysoká a rovněž tah je velký.



Proč je pro tah tak důležitá tzv. účinná výška komínu?

Do výpočtu tlakového rozdílu nutného pro proudění spalin od zdroje tepla vstupuje vedle gravitační konstanty i rozdíl hustot (jak je opakováno výše) a výška mezi vstupním a výstupním otvorem komínu – tedy výška komínu. Čím větší výška je, tím větší je rozdíl tlaků a tím větší je tah. Při proudění spalin komínem dochází k tlakovým ztrátám, např. na kolenech, na povrchu atd… výšku komínu je tedy nutné vypočítat takovým způsobem, aby výsledný rozdíl tlaků překonal tyto ztráty proudění a ještě byl schopný přivádět dostatek vzduchu do topeniště pro spalování.



Proč bývá ve schodištích vícepodlažních budov takový průvan? Proč se v mrakodrapech nedělají otvíravá okna?

Opět se jedná o „komínový“ efekt. Vzduch v budově je zpravidla teplejší (chladnější) než venkovní vzduch, má tedy menší hustotu a tlačí se vzhůru. Dole ve vchodu se nasává a nahoře uniká např. netěsnostmi pláště a oken. Nejsnazší cesta pro vzduch je pak přes schodiště. Pakliže bychom v mrakodrapu otevřeli okno, akorát usnadním únik vzduchu a usnadníme jeho proudění. Navíc je v mrakodrapech instalováno nucené větrání které při otevření okna ztrácí smysl a jeho funkce je narušena. K zamezení proudění u výškových budov se na schodiště staví tzv. přerušovače tahu, nejčastěji se jedná o pokud možno těsné dveře. Aby nedocházelo ke vnikání venkovního vzduchu (a usnadnění komínového efektu u výškových budov) vchodem do budovy, často jsou za hlavním vchodem umístěny ještě druhé dveře. Variantně lze instalovat různé otáčecí dveře atd…



Co vám říká pojem komínový efekt?!
Viz výše.



Komínový efekt lze využít i pro úspory energie, např. ele energie na pohon ventilátorů při pasivním větrání, nebo tepelné energie při větrání venkovním vzduchem o příznivých parametrech.




Výše jsou tedy okomentovány Vaše otázky, nevím jestli jsem v nich nepoužil nějaké neznámé technické pojmy (nebo naopak jsem šel málo do hloubky) a zda jsou odpovědi srozumitelné, ideálně když se u nás zastavíte a budeme si k tomu moci nakreslit ilustrační obrázky a podrobněji problematiku rozebrat.