Internetová poradna i-EKIS / odpověď
29.2.12 / dotaz č. 31685
Dobrý den,
po přečtení vyjádření k vlhkosti v domu na internetu od vašeho poradce p. Ing. J. Veselého, obracím se na Vás s dotazem k možnosti odstranění vlhkosti v přízemním bytě. Jedná se o dvoupokojový byt s k.k. , který je lokalizován v přízemí cihlového domu postaveném cca v roce 1930. Orientace bytu (oken)je na jižní stranu. Sklepy, které jsou pod přízemním bytem jsou suché. Vnější stěny pláště domu (z ulice) jsou rovněž suché.
Vlhkost s plísní se objevuje v rozích pokojů, na WC, komoře a okolo vstupních dveří do bytu. Skla špaletových oken jsou stále „zapocená“.
Vytápění bytu je zabezpečováno elektrokotlem, který je umístěn v komoře, zde se vyskytuje vlhkost s plísní okolo přívodu studené vody do bytu.
Můžete mě poradit co udělat pro odstranění vlhkosti a plísní v bytě, případně doporučit odborníka, který by vizuálně posoudil fyzicky stav, rozsah a lokalizaci vlhkosti bytu a doporučil účinná opatřen k odstranění tohoto stavu.
Děkuji za odpověď.
po přečtení vyjádření k vlhkosti v domu na internetu od vašeho poradce p. Ing. J. Veselého, obracím se na Vás s dotazem k možnosti odstranění vlhkosti v přízemním bytě. Jedná se o dvoupokojový byt s k.k. , který je lokalizován v přízemí cihlového domu postaveném cca v roce 1930. Orientace bytu (oken)je na jižní stranu. Sklepy, které jsou pod přízemním bytem jsou suché. Vnější stěny pláště domu (z ulice) jsou rovněž suché.
Vlhkost s plísní se objevuje v rozích pokojů, na WC, komoře a okolo vstupních dveří do bytu. Skla špaletových oken jsou stále „zapocená“.
Vytápění bytu je zabezpečováno elektrokotlem, který je umístěn v komoře, zde se vyskytuje vlhkost s plísní okolo přívodu studené vody do bytu.
Můžete mě poradit co udělat pro odstranění vlhkosti a plísní v bytě, případně doporučit odborníka, který by vizuálně posoudil fyzicky stav, rozsah a lokalizaci vlhkosti bytu a doporučil účinná opatřen k odstranění tohoto stavu.
Děkuji za odpověď.
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Zavlhnutí stěn a tvorba plísní je ve Vašem případě nejspíše zapříčiněna nedostatečnou tepelně izolační schopností obvodového zdiva. Zpravidla se problém objevuje v místě tepelných mostů – to jsou místa, kde je konstrukce obvodové stěny nějak oslabená z hlediska tepelné izolace. Uvádíte, že dům byl stavěn kolem roku 1930, tedy patrně z plných cihel. Tepelně izolační schopnost tohoto zdiva je nízká a nezáleží příliš na tom, je-li zdivo tloušťky 30 nebo 45 cm. Velmi důležitou roli má teplotně vlhkostní klima v bytě, které vychází z individuálního uživatelského chování obyvatel a mám zkušenost, že se velmi případ od případu liší.
Vlhkost s plísní se neobjevuje v ploše zateplené stěny, nýbrž v rozích místností (nejčastěji nároží budovy). To jsou místa, kde je rozložení teploty v konstrukci jiné než v ploše a povrchová teplota oproti stěně jinde je o několik °C nižší. Dalším místem častých tepelných mostů a tedy i poklesu povrchové teploty jsou například vazby příčných zdí a příček uložení konstrukce stropů (u podlahy nebo u stropu), překladů oken, nebo změny materiálu a tloušťky zdiva.
Pro účinný zásah vedoucí k odstranění plísně je potřeba pochopit příčinu. Plísně se uchytí v místech povrchu omítky, kde dojde ke kondenzaci vlhkosti (vodní páry) obsažené ve vnitřním vzduchu. Princip kondenzace vodní páry na povrchu vnitřních omítek spočívá v tom, že vlhkost obsažená ve vnitřním teplém vzduchu se sráží na chladném povrchu vnitřních stěn. Pokud je teplota povrchu na omítce nižší než teplota rosného bodu vodní páry obsažené ve vzduchu, dojde ke kondenzaci. Jedná se o podobný efekt, jako když se orosí nádobí vyjmuté z lednice. K výskytu plísní a kondenzaci dochází v zimním období, kdy venkovní stěna o nedostatečných tepelně izolačních vlastnostech promrzá a naopak teplý vzduch ve vytápěné místnosti obsahuje velké množství vlhkosti. Aby k tomuto jevu nedocházelo, je nutno zvýšit teplotu stěny na vnitřním povrchu a upravit teplotu a vlhkost v bytě.
Řešením je tedy zvýšení tepelné izolace stěny, tj. provedení dodatečného zateplení. V daném případě by se jednalo o zateplení fasád domu, tedy odstranění všech tepelných mostů, které nyní stav zapříčiňují. Tloušťku izolace a provedení (především řešení detailů) je potřeba navrhnout s ohledem na požadavky příslušných norem (ČSN 73 0540-2). To je samozřejmě nákladné a patrně se to neplánuje.
Pak zbývá úprava vlhkosti a opatření v bytě. Plísně jsou zpravidla tam, kde je skutečně vlhkost vzduchu vysoká. Zkuste to sledovat pokojovým vlhkoměrem. Při vlhkosti dlouhodobě nad 55 až 60% je potřeba větrat a snažit ji udržet nejlépe kolem 50%. To znamená upravit režim větrání a vytápění. Okna jsou špaletová, rosí se patrně vnější skla. Přirozené větrání netěstnostmi oken může být omezeno dodatečně osazeným těsněním. Pokud je na vnějších křídlech, bylo by lépe je odstranit. Vytápění elektřinou je drahé, nevětrání motivované úsporou je ale na škodu. Určitou možností to řešit je i nucené větrání s rekuperací, například lokálními rekuperačními jednotkami. Pro posouzení konkrétní situace by bylo nutno mít k dispozici více údajů o vlhkosti a teplotě v bytě, oknech apod. Situaci by měl na místě posoudit specialista – ty naleznete například v poradenském středisku EKIS v Praze – kontakty na www.mpo-efekt.cz.
Další z možností je úprava omítek v kritických místech. Plochy omítek napadené plísněmi je nutno velmi důsledně sanovat, tedy odstranit omítky, zdivo chemicky ošetřit a provést omítky nové sanační, výmalby prodyšné, např. vápnem. Někdy toto k delšímu odstranění plísně postačí, vím to z praxe, ale není to zcela zaručené. Sanační omítky jsou vzdušné a tepelně izolují, zvýší tedy povrchovou teplotu, tím se oddálí bod kondenzace, ale vnitřní vlhkost hlídat je nutné vždy. V sanovaných místech musí být zeď volná, aby kolem ní mohl proudit vzduch. Nábytek u zdi vždy situaci velmi zhoršuje, nemůže tam být. Protiplísňový nátěr je dočasné opatření a většinou k žádnému zlepšení nevede.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Zavlhnutí stěn a tvorba plísní je ve Vašem případě nejspíše zapříčiněna nedostatečnou tepelně izolační schopností obvodového zdiva. Zpravidla se problém objevuje v místě tepelných mostů – to jsou místa, kde je konstrukce obvodové stěny nějak oslabená z hlediska tepelné izolace. Uvádíte, že dům byl stavěn kolem roku 1930, tedy patrně z plných cihel. Tepelně izolační schopnost tohoto zdiva je nízká a nezáleží příliš na tom, je-li zdivo tloušťky 30 nebo 45 cm. Velmi důležitou roli má teplotně vlhkostní klima v bytě, které vychází z individuálního uživatelského chování obyvatel a mám zkušenost, že se velmi případ od případu liší.
Vlhkost s plísní se neobjevuje v ploše zateplené stěny, nýbrž v rozích místností (nejčastěji nároží budovy). To jsou místa, kde je rozložení teploty v konstrukci jiné než v ploše a povrchová teplota oproti stěně jinde je o několik °C nižší. Dalším místem častých tepelných mostů a tedy i poklesu povrchové teploty jsou například vazby příčných zdí a příček uložení konstrukce stropů (u podlahy nebo u stropu), překladů oken, nebo změny materiálu a tloušťky zdiva.
Pro účinný zásah vedoucí k odstranění plísně je potřeba pochopit příčinu. Plísně se uchytí v místech povrchu omítky, kde dojde ke kondenzaci vlhkosti (vodní páry) obsažené ve vnitřním vzduchu. Princip kondenzace vodní páry na povrchu vnitřních omítek spočívá v tom, že vlhkost obsažená ve vnitřním teplém vzduchu se sráží na chladném povrchu vnitřních stěn. Pokud je teplota povrchu na omítce nižší než teplota rosného bodu vodní páry obsažené ve vzduchu, dojde ke kondenzaci. Jedná se o podobný efekt, jako když se orosí nádobí vyjmuté z lednice. K výskytu plísní a kondenzaci dochází v zimním období, kdy venkovní stěna o nedostatečných tepelně izolačních vlastnostech promrzá a naopak teplý vzduch ve vytápěné místnosti obsahuje velké množství vlhkosti. Aby k tomuto jevu nedocházelo, je nutno zvýšit teplotu stěny na vnitřním povrchu a upravit teplotu a vlhkost v bytě.
Řešením je tedy zvýšení tepelné izolace stěny, tj. provedení dodatečného zateplení. V daném případě by se jednalo o zateplení fasád domu, tedy odstranění všech tepelných mostů, které nyní stav zapříčiňují. Tloušťku izolace a provedení (především řešení detailů) je potřeba navrhnout s ohledem na požadavky příslušných norem (ČSN 73 0540-2). To je samozřejmě nákladné a patrně se to neplánuje.
Pak zbývá úprava vlhkosti a opatření v bytě. Plísně jsou zpravidla tam, kde je skutečně vlhkost vzduchu vysoká. Zkuste to sledovat pokojovým vlhkoměrem. Při vlhkosti dlouhodobě nad 55 až 60% je potřeba větrat a snažit ji udržet nejlépe kolem 50%. To znamená upravit režim větrání a vytápění. Okna jsou špaletová, rosí se patrně vnější skla. Přirozené větrání netěstnostmi oken může být omezeno dodatečně osazeným těsněním. Pokud je na vnějších křídlech, bylo by lépe je odstranit. Vytápění elektřinou je drahé, nevětrání motivované úsporou je ale na škodu. Určitou možností to řešit je i nucené větrání s rekuperací, například lokálními rekuperačními jednotkami. Pro posouzení konkrétní situace by bylo nutno mít k dispozici více údajů o vlhkosti a teplotě v bytě, oknech apod. Situaci by měl na místě posoudit specialista – ty naleznete například v poradenském středisku EKIS v Praze – kontakty na www.mpo-efekt.cz.
Další z možností je úprava omítek v kritických místech. Plochy omítek napadené plísněmi je nutno velmi důsledně sanovat, tedy odstranit omítky, zdivo chemicky ošetřit a provést omítky nové sanační, výmalby prodyšné, např. vápnem. Někdy toto k delšímu odstranění plísně postačí, vím to z praxe, ale není to zcela zaručené. Sanační omítky jsou vzdušné a tepelně izolují, zvýší tedy povrchovou teplotu, tím se oddálí bod kondenzace, ale vnitřní vlhkost hlídat je nutné vždy. V sanovaných místech musí být zeď volná, aby kolem ní mohl proudit vzduch. Nábytek u zdi vždy situaci velmi zhoršuje, nemůže tam být. Protiplísňový nátěr je dočasné opatření a většinou k žádnému zlepšení nevede.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice