Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

2.3.12 / dotaz č. 31772
Dobrý den,
Chtěl bych Vás touto cestou požádat o radu, jak správně vytápět RD. Nejsem si jistý , zda způsob vytápění, který Vám popíši , je ten nejekonomičtější.
Moje 76 letá tchýně bydlí sama v zatepleném jednopatrovém RD, který jsme realizovali v rámci akce Zelená úsporám. Zateplili jsme plášť domu a stropy (v patře) dle auditu a dokumentace.
I přes zateplení vynakládá tchýně stále cca 23 000 ,-Kč za rok při topení plynem (běžný kotel s účinností 93% ), přitom nepřetápí a snaží se šetřit.
V přízemí jsou 3 místnosti a v prvním patře taktéž 3 místnosti. Strop mezi patry je velmi jednoduchý – trám cca 25 cm pobitý prkny a mezi je škvára. Tedy dosti vysoký prostup tepla do horního patra. Přes zimu nastavujeme termoregulační hlavice ventilů všech radiátorů v místnostech horního patra na stupeň 2, v přízemí na všech radiátorech na max., přičemž nastavujeme prostorový pokojový termostat v referenční místnosti ( severní strana, nepodsklepeno )na 20 st. C. Toto nastavení neměníme během celé zimy a to, i když je babi jeden až max. 2 dny mimo RD. Při tomto nastavením je v horním patře ve všech místnostech teplota cca okolo 21-22 st.C dle orientace pokojů. Připomínám, že v místnostech horního patra nikdo není, babi obývá jen přízemí ( přízemí je podsklepeno jen z 1/3). Topný systém má nové měděné rozvody a všude nové radiátory.
A nyní se dostávám k otázce, co je výhodnější a jak v budoucnu vytápět místnosti v horním patře, když nejsou obydleny.
Je tento způsob vytápění úsporný ( případně nastavit ventily radiátorů horního patra na stupeň 1 ) a nebo máme nastavit ventily radiátorů v horním patře taky na max. a mít v místnostech horního patra 23-24 st. C. (Přijedeme-li totiž k babi a pustíme radiátory v horním patře na max. drží se tam teplo a teplota je cca o 2-3 st.C vyšší než v přízemí, protože stropy jsou zatepleny 26 cm min. vatou Má domněnka je , že pak jsou teplejší i místnosti v přízemí( teplo neuniká stropem nahoru ) a kotel nemusí tak zapínat při poklesu teploty.Nemám to však vysledováno, protože většinou přijedeme jen na krátký víkend. Osvědčilo se nám mít konstantně nastaveny prostorový termostat než neustále snižovat a zvyšovat teplotu v průběhu zimy a přítomnosti v RD.
Bude úspora za vytápění větší - bude-li horní patro jen temperováno anebo vytápěno max.?
Bylo by vhodné osadit topný systém systémem zonové regulace. Nevím však nic o ceně a návratnosti nebo nové hlavice. Hledám cesty, jak snížit náklady důchodkyni.
Děkuji za ochotu a pomoc.
Pěkný den

S pozdravem




Vážený pane, děkujeme za váš dotaz.
Spotřeba energie na vytápění je dle vašeho udání ceny cca 10 000 kWh/rok. Pokud se jedná o dům o zastavěné ploše cca 90 m2, tak se jedná o spotřebu cca 55 kWh/(m2.a), což je již na hranici nízkoenergetického domu. Spotřeba energie je tedy celkem přijatelná.
Pokud se ptáte, jaký režim vytápění je nejvhodnější, tak je potřeba si uvědomit, že z domu uniká teplo 2 způsoby. Prvním je prostup tepla skrz konstrukci. Jeho velikost je závislá na teplotním spádu, tedy na rozdílu teplot v interiéru a exteriéru. Pokud se tedy sníží plocha konstrukce, popřípadě na části plochy konstrukce bude menší teplotní rozdíl (např. nevytápěním horního podlaží), dojde ke snížení prostupu tepla. Z tohoto vyplývá, že je vhodné, volit pro neužívanou část budovy co nejnižší teplotu. Druhým způsobem, kudy z budovy uniká teplo je větrání. V neužívaných místnostech je tedy potřeba omezit větrání.
Vše má ale jeden háček, a sice že v jedné budově mezi jednotlivými místnostmi neexistuje obvykle parotěsná zábrana. Tím může docházet k pronikání vodní páry z teplých místností do chladnějších na základě rozdílů parciálních tlaků vodní páry. V chladnějších místnostech pak jsou i chladnější povrchy, na nichž může dojít ke kondenzaci vodní páry a k následným plísním, v místech s dřevěnými prvky (trámové stropy apod.) může dojít k hnilobě. Proto je potřeba ke ztlumování teplot v neužívaných částech budovy přistupovat uvážlivě a opatrně.
Ohledně možnosti zónové regulace jsem skeptický. Domnívám se, že by se jednalo o větší investici, která by u rodinného domu nebyla návratná. Spíše bych volil uzavírání termostatických ventilů na radiátorech po dobu nepřítomnosti, a okamžiku příjezdu pak je potřeba si uvědomit, že chvíli trvá, než se zdivo ohřeje a je potřeba se smířit s určitým diskomfortem, neboť na člověka uvnitř takovéto budovy sálá z okolních stěn chlad, i když vzduch v místnostech má požadovanou teplotu. Toto je vhodné řešit, pokud to je možné, instalací sálavého zdroje tepla, např. klasickými kamny, krbem apod.
Zdraví
Roman Šubrt
Odpovídá:  Ing. Roman Šubrt* - EKIS České Budějovice Energy Consulting
Téma:  Vytápění
tisk