Internetová poradna i-EKIS / odpověď
2.3.12 / dotaz č. 31772
Dobrý den,
Chtěl bych Vás touto cestou požádat o radu, jak správně vytápět RD. Nejsem si jistý , zda způsob vytápění, který Vám popíši , je ten nejekonomičtější.
Moje 76 letá tchýně bydlí sama v zatepleném jednopatrovém RD, který jsme realizovali v rámci akce Zelená úsporám. Zateplili jsme plášť domu a stropy (v patře) dle auditu a dokumentace.
I přes zateplení vynakládá tchýně stále cca 23 000 ,-Kč za rok při topení plynem (běžný kotel s účinností 93% ), přitom nepřetápí a snaží se šetřit.
V přízemí jsou 3 místnosti a v prvním patře taktéž 3 místnosti. Strop mezi patry je velmi jednoduchý – trám cca 25 cm pobitý prkny a mezi je škvára. Tedy dosti vysoký prostup tepla do horního patra. Přes zimu nastavujeme termoregulační hlavice ventilů všech radiátorů v místnostech horního patra na stupeň 2, v přízemí na všech radiátorech na max., přičemž nastavujeme prostorový pokojový termostat v referenční místnosti ( severní strana, nepodsklepeno )na 20 st. C. Toto nastavení neměníme během celé zimy a to, i když je babi jeden až max. 2 dny mimo RD. Při tomto nastavením je v horním patře ve všech místnostech teplota cca okolo 21-22 st.C dle orientace pokojů. Připomínám, že v místnostech horního patra nikdo není, babi obývá jen přízemí ( přízemí je podsklepeno jen z 1/3). Topný systém má nové měděné rozvody a všude nové radiátory.
A nyní se dostávám k otázce, co je výhodnější a jak v budoucnu vytápět místnosti v horním patře, když nejsou obydleny.
Je tento způsob vytápění úsporný ( případně nastavit ventily radiátorů horního patra na stupeň 1 ) a nebo máme nastavit ventily radiátorů v horním patře taky na max. a mít v místnostech horního patra 23-24 st. C. (Přijedeme-li totiž k babi a pustíme radiátory v horním patře na max. drží se tam teplo a teplota je cca o 2-3 st.C vyšší než v přízemí, protože stropy jsou zatepleny 26 cm min. vatou Má domněnka je , že pak jsou teplejší i místnosti v přízemí( teplo neuniká stropem nahoru ) a kotel nemusí tak zapínat při poklesu teploty.Nemám to však vysledováno, protože většinou přijedeme jen na krátký víkend. Osvědčilo se nám mít konstantně nastaveny prostorový termostat než neustále snižovat a zvyšovat teplotu v průběhu zimy a přítomnosti v RD.
Bude úspora za vytápění větší - bude-li horní patro jen temperováno anebo vytápěno max.?
Bylo by vhodné osadit topný systém systémem zonové regulace. Nevím však nic o ceně a návratnosti nebo nové hlavice. Hledám cesty, jak snížit náklady důchodkyni.
Děkuji za ochotu a pomoc.
Pěkný den
S pozdravem
Chtěl bych Vás touto cestou požádat o radu, jak správně vytápět RD. Nejsem si jistý , zda způsob vytápění, který Vám popíši , je ten nejekonomičtější.
Moje 76 letá tchýně bydlí sama v zatepleném jednopatrovém RD, který jsme realizovali v rámci akce Zelená úsporám. Zateplili jsme plášť domu a stropy (v patře) dle auditu a dokumentace.
I přes zateplení vynakládá tchýně stále cca 23 000 ,-Kč za rok při topení plynem (běžný kotel s účinností 93% ), přitom nepřetápí a snaží se šetřit.
V přízemí jsou 3 místnosti a v prvním patře taktéž 3 místnosti. Strop mezi patry je velmi jednoduchý – trám cca 25 cm pobitý prkny a mezi je škvára. Tedy dosti vysoký prostup tepla do horního patra. Přes zimu nastavujeme termoregulační hlavice ventilů všech radiátorů v místnostech horního patra na stupeň 2, v přízemí na všech radiátorech na max., přičemž nastavujeme prostorový pokojový termostat v referenční místnosti ( severní strana, nepodsklepeno )na 20 st. C. Toto nastavení neměníme během celé zimy a to, i když je babi jeden až max. 2 dny mimo RD. Při tomto nastavením je v horním patře ve všech místnostech teplota cca okolo 21-22 st.C dle orientace pokojů. Připomínám, že v místnostech horního patra nikdo není, babi obývá jen přízemí ( přízemí je podsklepeno jen z 1/3). Topný systém má nové měděné rozvody a všude nové radiátory.
A nyní se dostávám k otázce, co je výhodnější a jak v budoucnu vytápět místnosti v horním patře, když nejsou obydleny.
Je tento způsob vytápění úsporný ( případně nastavit ventily radiátorů horního patra na stupeň 1 ) a nebo máme nastavit ventily radiátorů v horním patře taky na max. a mít v místnostech horního patra 23-24 st. C. (Přijedeme-li totiž k babi a pustíme radiátory v horním patře na max. drží se tam teplo a teplota je cca o 2-3 st.C vyšší než v přízemí, protože stropy jsou zatepleny 26 cm min. vatou Má domněnka je , že pak jsou teplejší i místnosti v přízemí( teplo neuniká stropem nahoru ) a kotel nemusí tak zapínat při poklesu teploty.Nemám to však vysledováno, protože většinou přijedeme jen na krátký víkend. Osvědčilo se nám mít konstantně nastaveny prostorový termostat než neustále snižovat a zvyšovat teplotu v průběhu zimy a přítomnosti v RD.
Bude úspora za vytápění větší - bude-li horní patro jen temperováno anebo vytápěno max.?
Bylo by vhodné osadit topný systém systémem zonové regulace. Nevím však nic o ceně a návratnosti nebo nové hlavice. Hledám cesty, jak snížit náklady důchodkyni.
Děkuji za ochotu a pomoc.
Pěkný den
S pozdravem
Vážený pane, děkujeme za váš dotaz.
Spotřeba energie na vytápění je dle vašeho udání ceny cca 10 000 kWh/rok. Pokud se jedná o dům o zastavěné ploše cca 90 m2, tak se jedná o spotřebu cca 55 kWh/(m2.a), což je již na hranici nízkoenergetického domu. Spotřeba energie je tedy celkem přijatelná.
Pokud se ptáte, jaký režim vytápění je nejvhodnější, tak je potřeba si uvědomit, že z domu uniká teplo 2 způsoby. Prvním je prostup tepla skrz konstrukci. Jeho velikost je závislá na teplotním spádu, tedy na rozdílu teplot v interiéru a exteriéru. Pokud se tedy sníží plocha konstrukce, popřípadě na části plochy konstrukce bude menší teplotní rozdíl (např. nevytápěním horního podlaží), dojde ke snížení prostupu tepla. Z tohoto vyplývá, že je vhodné, volit pro neužívanou část budovy co nejnižší teplotu. Druhým způsobem, kudy z budovy uniká teplo je větrání. V neužívaných místnostech je tedy potřeba omezit větrání.
Vše má ale jeden háček, a sice že v jedné budově mezi jednotlivými místnostmi neexistuje obvykle parotěsná zábrana. Tím může docházet k pronikání vodní páry z teplých místností do chladnějších na základě rozdílů parciálních tlaků vodní páry. V chladnějších místnostech pak jsou i chladnější povrchy, na nichž může dojít ke kondenzaci vodní páry a k následným plísním, v místech s dřevěnými prvky (trámové stropy apod.) může dojít k hnilobě. Proto je potřeba ke ztlumování teplot v neužívaných částech budovy přistupovat uvážlivě a opatrně.
Ohledně možnosti zónové regulace jsem skeptický. Domnívám se, že by se jednalo o větší investici, která by u rodinného domu nebyla návratná. Spíše bych volil uzavírání termostatických ventilů na radiátorech po dobu nepřítomnosti, a okamžiku příjezdu pak je potřeba si uvědomit, že chvíli trvá, než se zdivo ohřeje a je potřeba se smířit s určitým diskomfortem, neboť na člověka uvnitř takovéto budovy sálá z okolních stěn chlad, i když vzduch v místnostech má požadovanou teplotu. Toto je vhodné řešit, pokud to je možné, instalací sálavého zdroje tepla, např. klasickými kamny, krbem apod.
Zdraví
Roman Šubrt
Spotřeba energie na vytápění je dle vašeho udání ceny cca 10 000 kWh/rok. Pokud se jedná o dům o zastavěné ploše cca 90 m2, tak se jedná o spotřebu cca 55 kWh/(m2.a), což je již na hranici nízkoenergetického domu. Spotřeba energie je tedy celkem přijatelná.
Pokud se ptáte, jaký režim vytápění je nejvhodnější, tak je potřeba si uvědomit, že z domu uniká teplo 2 způsoby. Prvním je prostup tepla skrz konstrukci. Jeho velikost je závislá na teplotním spádu, tedy na rozdílu teplot v interiéru a exteriéru. Pokud se tedy sníží plocha konstrukce, popřípadě na části plochy konstrukce bude menší teplotní rozdíl (např. nevytápěním horního podlaží), dojde ke snížení prostupu tepla. Z tohoto vyplývá, že je vhodné, volit pro neužívanou část budovy co nejnižší teplotu. Druhým způsobem, kudy z budovy uniká teplo je větrání. V neužívaných místnostech je tedy potřeba omezit větrání.
Vše má ale jeden háček, a sice že v jedné budově mezi jednotlivými místnostmi neexistuje obvykle parotěsná zábrana. Tím může docházet k pronikání vodní páry z teplých místností do chladnějších na základě rozdílů parciálních tlaků vodní páry. V chladnějších místnostech pak jsou i chladnější povrchy, na nichž může dojít ke kondenzaci vodní páry a k následným plísním, v místech s dřevěnými prvky (trámové stropy apod.) může dojít k hnilobě. Proto je potřeba ke ztlumování teplot v neužívaných částech budovy přistupovat uvážlivě a opatrně.
Ohledně možnosti zónové regulace jsem skeptický. Domnívám se, že by se jednalo o větší investici, která by u rodinného domu nebyla návratná. Spíše bych volil uzavírání termostatických ventilů na radiátorech po dobu nepřítomnosti, a okamžiku příjezdu pak je potřeba si uvědomit, že chvíli trvá, než se zdivo ohřeje a je potřeba se smířit s určitým diskomfortem, neboť na člověka uvnitř takovéto budovy sálá z okolních stěn chlad, i když vzduch v místnostech má požadovanou teplotu. Toto je vhodné řešit, pokud to je možné, instalací sálavého zdroje tepla, např. klasickými kamny, krbem apod.
Zdraví
Roman Šubrt