Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

7.3.12 / dotaz č. 31865
Dobrý den,

bydlím ve starém rodinném domě (zastavěná plocha 64m2, zdi kamen-cihla tloušťky 45cm, nová plastová okna, na půdě volně 16cm min. vaty), který vytápím v současné době přímotopy a krbovými kamny bez výměníku. Dle přibližného výpočtu na stránkách zelená úsporám má dům ztrátu 9,5kW.

Nyní se chystám na změnu vytápění. Mám v plánu vyměnit kamna za kamna s výměníkem, která by topila do 500l akumulační nádrže (nelze dát větší z důvodu volného místa) a z ní by byl rozvod do radiátorů. Do akumulační nádrže počítám s umístěním topné patrony 6kW. Do budoucna počítám s výstavbou podkroví, které bych chtěl také vytápět z nádrže.

Chci se zeptat zda je objem nádrže dostačující, aby se vydrželo z ní topit přes část noci a dopoledne na cca 19 stupňů, kdy jsme v práci, s tím že odpoledne bude opět natopena kamny? Případně jestli lze odhadnout spotřebu topné patrony na udržení této teploty?

Předem děkuji za odpověď

Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.

Minimální objem akumulační nádrže ke zdroji na dřevo (tuhá paliva) se obvykle uvádí 25 l na 1 kW jmenovitého výkonu. To je ale nutné minimum pro udržení optimálního výkonu kotle. Pokud se má dosáhnout komfortu vytápění a rezervy pro období, kdy kotel, v daném případě teplovodní výměník kamen, nebude dodávat teplo, musí být objem větší. Jak dlouho vystačí akumulované teplo z objemu 500 l na udržení teploty 19°C bude v první řadě záviset na venkovní teplotě. Dá se předpokládat, že v přechodném období s venkovní teplotou kolem 0°C by to na temperování v noci a druhý den dopoledne mohlo stačit. V mrazivých dnech bude bezpochyby nutno přitápět nádrž topnými patronami. Optimální objem nádrže by se dal odhadnout na cca 800 až 1000 l. Příkon 6 kW neodpovídá vypočtené tepelné ztrátě 9,5 kW, která je stanovena pro vnější výpočtovou teplotu -15°C a průměrnou vnitřní teplotu asi 19°C.
Potíž je, že stěny domu ze smíšeného zdiva 45 cm mají velmi malé izolační schopnosti, byť se do jisté míry kladně projeví akumulační schopnost zdiva. V případě zateplení obvodového zdiva by se zvýšila tepelná stabilita místností o několik hodin a i menší nádrž by mohla po většinu topné sezóny vystačit.
Plánované podkroví bude mít velkou část obvodové konstrukce lehké (šikminy střešního pláště) a bude mít tedy i malou tepelnou stabilitu, rychleji vychladne v případě že zdroj (malá nádrž) nebude stačit. Na druhou stranu zde ale dojde i k rychlejšímu zátopu.
Spotřebu elektrické energie lze odhadnout těžko, nebo velmi nepřesně. Při uvedené tepelné ztrátě a režimu vytápění bude orientační potřeba tepla celkem kolem 15 000 kWh za rok. Z toho bude činit podíl elektrického topení spíše malou část, ale v závislosti na konečné velkosti akumulace. Spotřebu je možno odhadnout i na základě počtů dnů s nižší teplotou a orientačním časem zapojení elektroohřevu během těchto dnů. Podrobnější výpočty jsou pracné.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice

Odpovídá:  Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre
Téma:  Vytápění
tisk